Následujícími řádky bych rád předložil otázku: Je časové znamení přežitkem? Od dob, kdy se s věže Klementina mávalo v poledne praporem, aby mohl výstřel děla oznámit Pražanům dvanáctou hodinu, proteklo Vltavou mnoho vody. A jak je to nyní?
Jsou profese, kde je přesný čas podmínkou pro práci. Fungování spínačů při regulaci odběru v elektrárnách, letecký provoz také potřebuje přesné informace o čase a my si kontrolujeme přesnost svých hodinek s časovým znamením z rádia. V 1. roce vysílání Rádia Alfa byl její časový signál etalonem pro elektrárny a jejich rozvodny. To bylo před čtrnácti lety. Dnes mám pochybnosti o časovém znamení v rozhlase i televizích. Věc se má tak. Jedině pozemní FM vysílače celoplošného veřejnoprávního rozhlasu hlásí doposud skutečně přesný čas. Jenže tu máme vysílání v multiplexech DVB – T, kde je rozhlasové vysílání v „předstihu“, protože distribuce signálu nejde přes satelit. Distribuce rozhlasového signálu pro celou republiku jde přes satelit a časové znamení musí být cca o 800 milisekund předsazeno, aby výsledný signál přes FM vysílače byl přesný. Televizní okruhy zatím vysílají analogově i v digitálu a to nejen pozemními vysílači v DVB-T, ale také přes satelity. Jakou má asi váhu takový časový údaj, byť v sekundách, který má nedefinovatelné zpoždění. To by se mohlo uvádět jako v rádiu Jerevan. I televize Z1, která vysílá v DVB-T by nemusela mít zpoždění 5 sekund, kdyby věnovali údaji o čase větší pozornost. A to ještě „čísílka“ zvětší před celou, jenže stále o oněch 5 sekund opožděné. Ve všech případech se vám dostane vysvětlení, proč tomu tak je a já se ptám: má smysl uvádět nepřesný čas, i když je třeba sponzorem časomíry renomovaná firma?
