Autorské svazy a protipirátské asociace průběžně brojí proti internetovému pirátství. Francouzští zákonodárci dokonce nedávno přijali zákon, který umožňuje piráty od internetu odpojit. Provozovatelé torrent serverů jsou žalováni. A přitom existují ve světě tisíce, v České republice desítky webů, které nabízejí nejnovější filmové hity, oblíbené seriály, nebo videoklipy. Stačí jen kliknout.
Nelegální obsah bez rizika
„Auto byste neukradli. Peněženku byste neukradli…“ Na známý spot asi někdy narazil každý z nás. Všichni jsme si už také mnohokrát přečetli jak ten či onen uživatel zaplatil mastnou pokutu, protože sdílel od několika mega do několika terabajtů dat. Pravda, někdy jsou zloduši i malé děti, to v případě kauz ze severu amerického kontinentu, ale celkově nám tyto informace zkrátka a jasně říkají, že stahování nelegálního obsahu je prostě špatné.
V České republice jsme na tom oproti Americe přeci jen trochu lépe, protože samotné stahování trestné není. Rodičům tak u nás nehrozí, že by z nich soudy stáhly i spodní prádlo jen kvůli dítku, které si na internetu našlo několik skladeb podléhajících autorskému právu. Na to, abychom se v naší kotlině dopustili trestného činu, je zapotřebí autorským právem chráněné dílo šířit, tedy nabízet ke stažení.
Jinak řečeno, pokud využíváte některé z P2P sítí jejíž podmínkou je nejen dowload, ale zároveň i upload, porušujete zákon. Například v případě torrentu tedy vlastně porušíte zákon už ve chvíli, kdy si od vás někdo stáhne první bajt. Něco jiného ale je, pokud si nelegální obsah pustíte v podobě streamovaného videa. To vám totiž nikdo nemůže po právní stránce vytknout ani tečku před com a právě na tomto principu funguje stále větší množství serverů.
Jak to vlastně funguje
Servery lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií. Na ty, které nabízejí sledování videa online a na ty, které nabízejí linky ke stažení videa. Do první kategorie můžeme zařadit například web filmiky.com, nebo shlednito.cz.tl. Typickými zástupci druhé kategorie jsou firezone.sk, či stránky s mírně krkolomnou adresou české-filmy-zdarma.cz.
Za programovou nabídku podobnou obsahu zmíněných stránek by se rozhodně nemusela stydět žádná televizní stanice. Pustit si totiž můžete takové tituly jako seriál Přátelé, Četnické humoresky, nebo Futurama. Z filmů nechybí největší trháky poslední doby Harry Potter, Transformers, nebo třeba slovenskou Bathory a sem tam se najdou i opravdové lahůdky jako Švankmajerův Zánik domu Usherů, Trnkova Ruka, nebo Dva mrazíci.
Provozovatelé těchto stránek velmi době vědí, že šíření nelegálního obsahu je trestné a tak samotná videa nejsou nikdy umístěna přímo na dotyčném webu, ale web na ně pouze odkazuje za pomoci linků nebo embedded kódů. Pokud tedy stránka nabízí streamované video, využívá serverů jako yahoo.video.com a megavideo.com a pokud stránky nabízejí video ke stažení, linky vedou na servery typu rapidshate.com a uloz.to. Stránky tak vlastně fungují jako jakési webové katalogy.
Divácký luxus nečekejte
I když právní postih za tento způsob sledování nelegálního videa nehrozí, přeci jen se najdou nepříjemnosti, které mohou divácký zážitek silně pokazit. První nepříjemností jsou pochopitelně reklamy. I když máte zablokována pop-up okna, některé weby vás obšťastní hned několika novými relacemi prohlížeče.
Horší je občas technická kvalita streamovaného videa. Problémem kupodivu není nízký bittrate a tedy nízká kvalita obrazu, ale často se setkáte s podivným poměrem stran, který je cosi mezi 4:3, 16:9 a smrtí diváka. Flashové přehrávače bohužel změnu poměru stran nenabízejí a tak se musíte smířit s tím, co je vám předloženo.
Podivný poměr stran je ale ještě to lepší co vás může potkat. To že jednotlivé úložny a úschovny dat, jako už zmíněný Rapidshare, omezují free stahování časovým limitem, rychlostí stahování, nebo množstvím přenesených dat za určený časový úsek, není žádná novinka, ale na podobná omezení u streamovaného videa jsme si ještě nezvykli. Například server Megavideo ale takové omezení má a pokud nejste registrovaným uživatelem, dovolí vám shlédnout jen 72 minut videa najednou. Potom se buď musíte zaregistrovat, nebo necelou hodinku počkat. Takové vyrušení uprostřed filmu pochopitelně nikoho nepotěší.
Měly by se televize bát?
Největší a téměř nerozdrtitelnou výhodou těchto webových katalogů je nejen právní nepostižitelnost, ale také naprostá bezkonkurenčnost. Filmové trháky, které jsou pár týdnů v kinech, totiž nemůže nabídnout žádný provozovatel oficiální internetové videopůjčovny a kdyby chtěl nabídnout jen polovinu seriálů, musel by vyloupit některou z národních bank.
Mohlo by se zdát, že právě těmto serverům utne tipec ona slavná směrnice Evropské unie o audiovizi, jenže to je opravdu jen sen. Protože tyto webové katalogy žádný vlastní obsah nenabízejí, bude nemožné je regulovat. Linky a embedded kódy totiž může na své stránky vkládat kdokoli.
Takže, měly by se televize bát, skrývá se v nekontrolovatelných web katalozích vážná konkurence? Neregulovaný, nákupem práv neomezený obsah by jim teoreticky mohl v průběhu několika let vážně konkurovat. Jenže mezi teorií a praxí bývá propastný rozdíl.
Jen pro příklad. Ještě před několika lety se mediální odborníci zaklínali v souvislosti s digitalizací slovy jako interaktivní služby a jejich samospásnost a kde je myšlenka interaktivní televize dnes.
Stejně jako interaktivita spojená s televizním vysíláním má totiž interaktivita internetová jednu zásadní nevýhodu. Divák – uživatel musí pro sledování vytouženého pořadu něco udělat. Musí se z pozice pohodlně usazeného předklonit ke klávesnici. Tento zásadní rozdíl mezi pasivní a aktivní zábavou bude pravděpodobně nakonec záchranou klasické televize.
Ještě ale zbývá poslední a zároveň nejdůležitější otázka. Měli bychom se my chovat morálně a podobné servery nenavštěvovat? Vždyť vlastně jejich návštěvou a sledováním videí porušujících autorské právo okrádáme jejich tvůrce. Asi ano. Jenže jen těžko k tomu mohu někoho vyzývat. To by bylo přinejmenším pokrytectví až k sousedům na půdu.
