Původně jsem se tematice voleb chtěl vyhnout. V poslední době mám ale pocit, že se vše točí kolem vajíček, volebních spotů a… napadání voleb před tím, než vlastně vůbec začaly. Volby chce napadnout Dělnická i Národní strana, strana Soukromníků pak nesouhlasí s protěžováním velkých stran.
Ale pěkně po pořádku, Národní strana nesouhlasí se zasahování ČT do jejího volebního klipu. Tím, že ho Česká televize stáhla z vysílání, porušila prý zákon. Věc všem známá. Asi nikdo kvůli tomuto kroku nebude ČT kamenovat, je jedině dobře, že byl stažen z vysílání. Tato problematika mě ale zaujala hned ze dvou problémů. Za prvé nepochopím, že ČT dopředu nevidí volební spoty. Chápu, že nesmí zasahovat do obsahu spotů, co kdyby se ve spotu objevila dětská pornografie? To se naštěstí nestalo. Přesto být na místě generálního ředitele ČT, klip Národní strany bych odvysílal, ale pouze jednou. Těžko by veřejnost v takovém měřítku odsoudila činy této strany, kdyby tento klip nikdo neviděl. To, že jej diváci viděli, pomohlo k většímu odsouzení činů a hesel. Soudný člověk se zdravým rozumem nikdy hesla této strany nemůže vyslyšet.
To ale není hlavním tématem mého komentáře. Při každých volbách některá z menších stran volá po bojkotu Otázek Václava Moravce speciál, do něhož jsou zváni pouze lídři nejsilnějších stran, většinou zastoupení v Parlamentu České republiky. Jako vysoce pozitivní krok shledávám Události, komentáře (UK). Ty totiž nabízí debatu se všemi politickými uskupeními kandidujícími do evropského parlamentu. Zajímavě působí i profilové rozhovory na zpravodajském kanálu ČT24. Těžko ale říci, jestli mohou vzbudit takovou pozornost, již na sebe strhávají právě Otázky. Cožpak Václav Moravec není schopen kočírovat debatu i mezi neparlamentními subjekty? Je přeci natolik zkušený moderátor, že by to neměl být sebemenší problém. A navíc by jeho rozhovory budily pozornost právě u masové veřejnosti. Trio Drtinová–Veselovský–Železný jsou bezkonkurenční profesionálové, sledovanost UK bývá nižší. Všechna čest, zpravodajský tým odvádí dobrou práci, ale ptám se, cožpak není službou veřejnoprávní široce informovat voliče o všech kandidujících? A využívat sledovanější pořady?
V tomto ohledu by Česká televize mohla „přidat“ a vzít si příklad od svého sourozence, a sice veřejnoprávního rozhlasu – ČRo 1 Radiožurnálu. Na druhou stranu nebudu jen kritický. Stačí se porozhlédnout okolo, Slovensko není tak daleko. Podívám-li se na slovenskou veřejnoprávní televizi, zde se nenabízí ani ty profilové rozhovory. STV volby více-méně ingnorovala. Až po četných stížnostech menších stran zařadila operativně rozhovory i s ostatními. A hned se chválila servisem, který poskytuje nad rámec zákona. V českých občanech je zakořeněná představa, že ty „ostatní strany“ nemá smysl volit, protože se stejně nikam nedostanou. Tuto představu by se veřejnoprávní (ale i jiná) média měla snažit změnit. Vůle k tomu ale zatím není.
