Exkluzivní anketa s kandidáty do rady ČRo

Ještě do konce roku má poslanecká sněmovna v plánu zvolit čtyři chybějící členy rady Českého rozhlasu. Půjde o volbu v pravdě zásadní. Kvůli chybějícím radním totiž nemůže být totiž zvolen generální ředitel veřejnoprávního rozhlasu a nové radní tak bude hned ze začátku čekat důležité rozhodování. Kdo jsou kandidáti na místa radních, jaké jsou jejich názory a proč byli nominováni? Dozvíte se v exkluzivní anketě serveru RadioTV.

Každému z nominovaných jsme položili celkem tři otázky, pro všechny kandidáty byly otázky stejné.  Kandidáti nedostali žádný limit týkající se délky odpovědí. Odpovědi jsme nijak, ani stylisticky neupravovali. Zeptali jsme se:
1. Měl by se, podle Vás, stát Český rozhlas lídrem rozhlasové digitalizace, tedy zahájit v nejbližších letech jako první digitální rozhlasové vysílání, nebo naopak dál omezovat digitalizační aktivity?

2. Již několik let probíhají spory kolem stanice pro mladé posluchače Rádia Wave. Myslíte si, že taková stanice do portfolia ČRo patří a pokud ano podpořil/podpořila byste návrat této stanice
veřejnoprávního rozhlasu zpět na analogové frekvence?

3. Následující otázka se může zdát na první pohled triviální, ale koncesionáři na ni v poslední době slyšeli i opravdu velmi nestandardní odpovědi. Co je podle vás úkolem rady ČRo a koho
zastupují jednotliví radní?

Zároveň jsme položili jednu otázku i každé z organizací, která některého z kandidátů navrhla. Otázka pro organizace zněla: Z jakého důvodu se Vaše organizace rozhodla nominovat kandidáta do rady Českého rozhlasu?

Současné složení rady Českého rozhlasu (Screenshot z webové prezentace ČRo)

Milan Badal – nominován Českou biskupskou konferencí

1. Jsem přesvědčen, že veřejnoprávní instituce by měla jít do digitalizace mezi prvními.

2. Obávám se, že ty spory kolem Radia Wawe nejsou o obsahu vysílání. Z principu jsem přesvědčen, že stanice, která se obrací k mladým posluchačům do struktury ČRo patří, je jen třeba vygenerovat její místo a obsah.

3.Úkoly Rady ČRo jsou dány zákonem, jednotliví radní nezastupují instituce, které je nominovaly. Jsou voleni Poslaneckou sněmovnou a mohou konat jen v rámci zákona, tj. nejsou „radou moudrých“, která dává vysílání obsah, neřídí ředitele a nejsou cenzurní orgánem.

Irena Sargánková, tisková mluvčí České biskupské konference: Dlouholetá zkušenost v oblasti sdělovacích prostředků.

Katarína Bartíková –  nominována V. Šik – výstavy, o.s. Praha

1. Rozhlasová digitalizace je technologicky náročný proces. Pro jeho realizaci je nezbytné vytvořit také finanční a legislativní podmínky. Český rozhlas se v nejbližší době bude muset soustředit na efektivitu hospodaření, aby mohl být dále rozvíjen jako respektované médium veřejné služby. V současné době a aktuální situaci by se ČRo proto měl věnovat digitálnímu vysílání ve veřejnoprávním multiplexu České televize. To není samozřejmě možné považovat za konečný stav. Konkrétní návrhy s vyhodnocením dopadů rozhlasové digitalizace na hospodaření a tedy i na obsah vysílání Českého rozhlasu musí předložit nový ředitel Českého rozhlasu a jeho tým.

2. Do portfolia ČRo nepochybně patří stanice orientovaná na mladé posluchače, která bude z hlediska programové skladby, formy a způsobu komunikace atraktivní pro tuto cílovou skupinu posluchačů. V současné době se diskutuje a prozatímní ředitel připravuje návrh programové skladby a stanic v portfoliu ČRo. Ve všech jeho variantách je se stanicí pro mladé posluchače počítáno. Domnívám se, že o tom, zda bude vysílána na analogové frekvenci, je dosud předčasné uvažovat.

3. Úkoly Rady ČRo jsou dány a vymezeny platným právním řádem (zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisu). Za vhodné zde považuji zdůraznit povinnost dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. K tomuto úkolu je třeba vztahovat i další úkoly Rady ČRo, tzn. aktuálně např., aby byl vybrán a jmenován takový generální ředitel ČRo, který bude schopen úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání po všech stránkách realizovat.
Členové Rady ČRo ve smyslu zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisu, jsou reprezentanti a představitelé veřejnosti a ze své činnosti se veřejnosti, zastoupené v toto případě Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, také odpovídají. Při své činnosti v Radě ČRo nezastupují zájmy ale konkrétních subjektů, nicméně přináší v rámci činnosti v Radě ČRo určitá témata (ať již z oblasti sociální, vzdělávání, kultury, regionálně specifických témat apod.) vzešlá z organizace či sdružení, která pak mohou být kritériem pro hodnocení naplňování veřejné služby.

Odpověď organizace se nepodařilo získat.

Miroslav Bobek – nominován Folklórním sdružením ČR

1. Svůj názor na využívání nových technologických možností Českým rozhlasem jsem opakovaně a snad i dosti jasně vyjadřoval už v minulosti. V poslední době ovšem velmi postrádám odbornou debatu na téma Český rozhlas a digitalizace. Bohužel ani není dost dobře možná v situaci, kdy Český rozhlas postrádá generálního ředitele.

2. Šíře portfolia stanic Českého rozhlasu a vysoká míra jejich vzájemné konkurence jsou podle mého názoru dlouhodobě neudržitelné. Že by se však veřejná služba neměla orientovat pouze na střední a starší generaci, je nabíledni. Tedy ano, podpořil.

3. Zákon jasně uvádí, že prostřednictvím Rady se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu. I jednotliví radní tedy zastupují veřejnost. Zákon rovněž vymezuje, jaké jsou úkoly Rady. V současnosti pokládám za klíčové zaměřit se na efektivitu fungování Českého rozhlasu a na diskusi o naplňování jeho úkolů ve středně- a dlouhodobém horizontu.

Zdeněk Pšenica předseda Folklórního sdružení ČR: Pana Bobka jsme vybrali pro jeho mládí, i pro jeho zkušenost s veřejnoprávním rozhlasem a s komunální sférou. Konec konců, i jeho zkušenost se řízením velké organizace, jako je zoologická zahrada, může být víc než užitečná.
Mým osobním názorem je, že by se do budoucna neměli v kontrolním orgánu Českého rozhlasu objevovat lidé jako je pan bývalý předseda rady Jiří Florián, který se i přes svůj kněžský úřad projevil jak bezpáteřní osoba.

Tomáš Böhm – nominován Národní radou osob se zdravotním postižením ČR

1. Dle mého názoru by měl Český rozhlas, když ne lídrem, tak určitě jedním z lídrů digitalizace rozhlasového vysílání. Rozvoj digitalizace jako jednoho z moderních prostředků pro rozvoj mediálních aktivit je neoddiskutovatelným faktem a není možné vyčkávat na situaci, kdy dojde k „vynucené“ digitalizaci. ČRo by měl využívat všech dostupných prostředků k šíření svého signálu (včetně digitalizace, internetu atd.) a nikoli  spoléhat jen na šíření prostřednictvím DVB-T.

2. Radio Wave jako stanice ČRo pro mladé podle mého soudu do portfolia ČRo patří, je však otázkou, zda její místo je v rámci analogového vysílání, či zda spíše by,  a to i s ohledem na její cílovou skupinu, pro ni nebylo vhodnější umístění v rámci digitálního vysílání. V každém případě je však třeba při rozvoji či vzniku nových stanic jako je Radio Wave mít na paměti vzájemnou vyváženost ekonomické náročnosti a potenciálu těchto projektů a to současně s jejich společenskou prospěšností.

3. Úkolem Rady ČRo je, podle mého názoru,  kontrolovat a dohlížet na účelné vynakládání prostředků, se kterými ČRo hospodaří, vyrovnanost a vyváženost zpravodajství a podporovat rozvoj ČRo s cílem zabezpečení dostupnosti informací ze všech oblastí života širokému spektru posluchačů.
Jednotliví radní by měli v první řadě zastupovat zájmy posluchačské veřejnosti s přihlédnutím k zájmům skupin, které je do Rady ČRo navrhli. S ohledem na skutečnost, že nejsou navrhováni politickými stranami, neměli by, a měli by se toho vyvarovat, hájit zájmy politických stran a sdružení a to i přes fakt, že jsou voleni Poslaneckou sněmovnou.

Patrik Nacher, mediální poradce Národní rady osob se zdravotním postižením: Jako organizace, která zastupuje „největší menšinu“ u nás, samozřejmě velmi intenzivně komunikujeme témata, která se dotýkají lidí se zdravotním postižením. Sdělovací prostředky jsou pro nás a pro řešení problémů této komunity klíčové. Tato témata by pak měla být obsahem zejména médií veřejné služby. Proto jsme využili možnosti dané zákonem a jako občanské sdružení jsme Tomáše Böhma, který se  v prostředí médií pohybuje mnoho let, nominovali do Rady ČRO.

Jiří Florian –  nominován organizacemi o.s. Matice Velehradská, Řád sv. Huberta Kuks a o.s. Společnost křesťanů a Židů

1. Pokud by se rozběhl proces rozhlasové digitalizace, pak by dle mého názoru, měl Český rozhlas být lídrem. Otázkou je, kdy bude tento proces nastartován. Podle dostupných informaci se zatím do tohoto procesu evropské veřejnoprávní rozhlasové instituce vůbec nehrnou. Např. v BBC pokládají vypnutí analogu zatím za nereálné!

2. Dobrá stanice pro mládež do portfolia veřejnoprávního rozhlasu patří. Otázkou je, kolik může rozhlas ze svého rozpočtu v době stále vzrůstajících úsporných opatření na takovou stanici věnovat.
Návrat stanice Wave na analogové kmitočty bez změny v legislativě, není v současné době možný. Pokud vím, zatím žádná novela v tomto smyslu nebyla přijata.

3. Práva, povinnosti, úkoly a z toho vyplývající odpovědnost členů rady ČRo jednoznačně určuje zákon. Výběr a volba členů rady probíhá rovněž dle zákona. Z dikce zákona vyplývá odpověď na tuto otázku.

Jan Votava, velmistr Řádu sv. Huberta Kuks: Pokusím se odpovědět na Vaši otázku, kterou se zabývala a projednala Rada mistrů Řádu svatého Huberta a zcela jednoznačně rozhodla o nominaci. Ing. Jiří Florian spolupracoval s Řádem sv. Huberta ještě jako vedoucí náboženské redakce České televize. Díky této spolupráci mohl ŘsH naplňovat jedno ze svých hlavních poslání – propagovat ušlechtilé a starobylé tradice české myslivosti, etiku lovu a propagaci kulturních památek spojených s myslivosti nebo historií Řádu. Redakce pod vedením Ing. Floriana ve zmíněných pořadech prokázala neobyčejnou míru pochopení, profesionality a citlivosti ke zpracovávaným tématům. Jsme proto přesvědčeni, že Ing. Florian je odborník, který bude pro Radu ČRo přínosem.

Pavel Hazuka – nominován Obcí spisovatelů

1. Ano, ČRo by měl být lídrem rozhlasové digitalizace.

2. Rádio Wave určitě do ČRo patří, jeho návrat na analogovou frekvenci by si žádalo úpravu v legislativě, protože počet analogových stanic je ČRo vyčerpán.

3. Členové Rady ČRo zastupují především koncesionáře, protože s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání musí pravidelně skládat účty příslušným výborům PSP ČR a na veřejných zasedání Rady ČRo (1x měsíčně) právě veřejnosti.

Lubomír Brožek, výkonný místopředseda Obce spisovatelů: Především má značné zkušenosti, a tedy schopnost se orientovat ve velkých organizačních strukturách (od ministerstva kultury, přes památník písemnictví až třeba po místo svého současného působení – Národní knihovnu ČR). To je tedy jeden pohled, ale bez významu není ani pohled druhý – jeho zkušenost s Českým rozhlasem samotným je letitá, a to již od roku 1969, kdy v tomto médiu nahrával s bigbeatovou skupinou The Makers. V letech 1993 – 94 pak spolupracoval na sportovních pořadech (např. s mikrofonem za hokejem) a v období let 2002 – 03 se podílel na přípravě pořadů s regionálními politiky (R Faktor). A konečně 2008 – 2010 působil v samotné rozhlasové radě, kde se aktivně účastnil na její činnosti, včetně tvorby zásadních dokumentů. Pro pozici člena Rady ČsR má tedy profesní, a podle našeho názoru, i osobní předpoklady.

Martin Herzán – nominován Českou radou nevidomých a slabozrakých Jihlava

1. Od Českého rozhlasu se očekává, že jako veřejnoprávní médium bude vždy prvním, kdo bude stát v čele pozitivních změn a to i změn vědeckotechnického pokroku. Na druhou stranu je Český rozhlas jedním z nejkonzervativnějších rozhlasových médií a jakékoliv razantní změny by neměl dělat bez hlubšího a delšího zvažování.

2. Ano, i mladí lidé patří mezi občany ČR, pro která jsou zřízena veřejnoprávní média a též mladí platí koncesionářské poplatky. Radio Wawe by tedy mělo mít své pevné místo v rámci Českého rozhlasu a to i na analogových frekvencích. Musíme též respektovat, že mladí mají často jiný pohled na svět a jiné vyjadřovací způsoby, i když to mnohdy přináší i svá rizika. Svoboda projevu je důležitejší, drží-li se zákona a mravních hodnot. Měli bychom být rádi, že mladí lidé jsou v dnešní době internetu a MP3 technologií vůbec ochotni usednout k poslechu Českého rozhlasu. Co mi na rádiu Wawe vadí je to, že když už zprostředkovává zábavu mladým, že jim zároveň dostatečně nezprostředkovává a nepředává i určité vyšší lidské hodnoty. Od stanice veřejnoprávního média nečekám jen zábavu, ale i vzdělávací a naučné programy a určitou socializaci do hodnotového žebříčku většinové společnosti. Pak pro mě taková stanice dostává ten správný smysl.

3. Rada Českého rozhlasu má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Rada ani její členové však nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů. Jednotliví radní vykonávají veřejnou funkci a přestože byli nominováni organizacemi a sdruženími představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy, rozhodně nejsou do Rady ČRo voleni proto, aby zastávali názory jen tohoto úzkého okruhu lidí, kterým byli navrženi. Zastupovat mají všechny občany.

Lubomír Štajgr, Česká rada nevidomých a slabozrakých: Česká rada nevidomých a slabozrakých, jak z názvu již patrno, se zabývá zdravotně postiženými s poškozeným zrakem. Jedním z hlavních cílů je těmto lidem žijícím ve tmě a a často i společenské v izolaci, zprostředkovat kontakt se společností, s okolím, zapojit je do běžného života, socializovat je a uschopnit je vést co nejplnohodnotnější život. Jedním ze základních mostů aktivizace, vzdělávání i zapojování se do dění kolem, je možnost přijímat informace z médií. Jelikož si nevidomí nemohou přečíst noviny, nemohou ani plnohodnotně vnímat televizní sdělení, jediným adekvátním zdrojem informací, ale i kultury v přijatelném podání je pro ně rozhlas. Chceme, aby i nevidomí a slabozrací, kterých je v České republice až 200.000, měli též svého zástupce v Českém rozhlase a byl přínosem svými zkušenostmi se zrakově postiženými. Proto jsme nominovali kandidáta do rady Českého rozhlasu.

Zdena Hůlová –  nominována o.s. Agentura Koniklec

1. Pokud existují ve světě veřejnoprávní rádia, jsou obvykle leadery digitalizace rozhlasového vysílání. Nevím, proč bychom měli být výjimkou. Rozsah těchto aktivit ale musí vycházet z možností rozpočtu ČRo. Je také otázkou, kterým směrem proměna technologií půjde. Zatím se zdá, že obecný
rozvoj terestrického digitálního vysílání ztrácí původní expanzivní energii a současná mediální scéna se rozvíjí spíše na internetu, což je výrazně levnější. Jistá uvážlivost je proto na místě.

2. Ano, taková stanice do portfolia ČRo patří. Nejsem si ovšem jista, zda v tak výlučné podobě „Rádia 1 na druhou“. Především by to nemělo být jen hudební rádio. Návrat na analogové frekvence je podle mého názoru širší problém a souvisí s celkovou frekvenční politikou ČRo. Už dlouho se volá po revizi a
efektivnějším přerozdělení frekvencí ČRo, které by určitě pomohlo nejen stanici pro mladé, ale třeba i ČRo 2-Praha.

3. Co jiného čekáte od právničky než že Vás odkáže na příslušný zákon?

Mirek Lupač, ředitel Agentury Koniklec: S paní Hůlovou jsme dlouhodobě (možná 10 let) v kontaktu. Velmi se zajímá o naše projekty a práci v oblasti racionální ochrany životního prostředí. Stejně jako ona považuje naší činnost za velmi přínosnou, i my považujeme paní Hůlovou za na slovo vzatou odbornici v oblasti médií a zejména mediálního práva. Jsme přesvědčeni, že paní Hůlová bude obhajovat především zájmy práva veřejnosti na informace, a to včetně těch o životním prostředí, a principy vyváženosti a nestrannosti veřejnoprávních médií. Naší nominaci předkládáme po dohodě s JUDr. Hůlovou na výzvu předsedkyně PS PČR jako občanské sdružení, které je k takovému kroku ze zákona způsobilé.

Marie Jílková – nominována Arcidiecézní charitou Olomouc

1. Myslím si, že určitě nebude lídrem digitalizace některá z komerčních stanic, ale stejně jako u digitalizace televizního vysílání bude muset tuto roli převzít ČRo. Je třeba rozhodnout, jak rychle má přechod na digitál postupovat, protože i ve světě digitalizace rozhlasového vysílání probíhá pomaleji než digitalizace televizního vysílání.

2. Radio Wave je velkou konkurencí komerčních stanic. Je otázkou, zda radio s tímto zaměřením a s touto programovou skladbou ještě plní veřejnoprávní úlohu. Zatím nemám potřebné informace o finanční situaci ČRo, abych měla jasné stanovisko k podpoře tohoto radia, protože vím, že návrat této stanice na analogové frekvence by představoval dost velkou zátěž pro rozpočet ČRo.

3. Úkolem rady ČRo je kontrolovat, aby ČRo plnil své hlavní úkoly, které mu ukládá zákon o Českém rozhlasu, to jest :
– aby rozhlasové vysílání poskytovalo objektivní, ověřené a vyvážené informace
– aby nabídka programů byla vyvážená pro všechny skupiny obyvatel bez rozdílu pohlaví, věku, náboženského přesvědčení, národnostního či sociálního původu atd.
– aby ČRo zajišťoval vysílání nejen zpravodajské, publicistické, sportovní, zábavné a dokumentární, ale i pořady vzdělávací a také pořady pro děti a mládež.
Dalším úkolem Rady ČRo je volba generálního ředitele a schválení rozpočtu ČRo a kontrola jeho plnění. Ve věcech kontroly hospodaření je poradním orgánem Rady ČRo dozorčí komise, která sleduje, zda jsou finanční prostředky hospodárně využívány.
Jednotliví členové Rady ČRo zastupují vlastně širokou škálu posluchačů tedy veřejnosti. Radní má být proto apolitický, nikomu nestranit a má se rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, aby byl co nejvíce objektivní.

Václav Keprt, ředitel Arcidiecézní charity Olomouc: Není to poprvé, kdy jsme někoho nominovali do těchto institucí, rok nazpět jsme nominovali pana Jiřího Borika do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jsem toho názoru, že vysílání veřejnoprávních médií mají být nanejvýš vyvářená a objektivní. Aby tomu tak mohlo být, je potřeba, aby v dozorujících organizacích bylo co nejširší a nejreprezentativnější (v tom dobrém smyslu) zastoupení celé společnosti. Občanské instituce jednou z významných součástí společnosti zajisté jsou. Co se týká paní Jílkové, znám ji osobně již mnoho let nejenom osobně, ale i profesně. Dlouhá léta vedla a stále se angažuje v Poradně pro ženy a dívky, která za dobu své existence pomohla vyřešit řadu nesmírně těžkých situací žen i mladých dívek. Když neměla finanční prostředky, dělala veškerou práci bezplatně. Vážím si jejich práce a snažil jsem se je i podporovat. Navíc má bohaté zkušenosti z veřejného života. Osobně se domnívám, že lidé tohoto typu jsou pro nás všechny zárukou poctivé práce, vysokého nasazení a rovněž nestrannosti a nezištnosti. Člověk se v lidech vždycky může mýlit, ale po mých letitých zkušenostech předpokládám, že v případě paní Jílkové se to stát už asi nemůže.

Pavel Kopřiva – nominován Střediskem náhradní rodinné péče o.s.

1. K rozhlasové digitalizaci určitě časem dojde ale situace je (narozdíl od TV) zcela jiná. Pokud je mi známo, tak narozdíl od TV nemusí dojít k vypnutí analogového vysílání a tedy není potřeba se do digitalizace rozhlasového vysílání vrhat střemhlav. Samozřejmě Český rozhlas by se měl stát lídrem digitálního vysílání, ale měl by se inspirovat státy na západ od ČR, kde jsou tendence k digitalizaci spíše vlažné.

2. Rádio Wawe by se mohlo stát součástí portfolia ČRo za předpokladu, že nebude suplovat již existující formáty komerčních stanic a že bude mít opravdu vyjasněnou dramaturgii, kdy se nebude zaměňovat formát „alternativy“ s formátem zasahujícím širší mladou generaci.

3. Z hlediska poslání mediální Rada ČRo – tato uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů Je jasné, že  radní nominují společenské organizace a tudíž by měli prosazovat zájmy nominujících organizací. V mém případě tedy organizace hájící práva dětí. Ale je samozřejmě nemožné aby všechny zájmové skupiny  zastupující 10 milionů občanů měly zastoupení v radě ČRo. Pak samozřejmě nastupuje fakt, ře rada ČRo je za svoji činnost odpovědná Poslanecké sněmovně, která je vlastně potažmo volena občany ČR.

Věduna Bubleová, ředitelka Střediska náhradní rodinné péče o.s.: MUDr.Pavla Kopřivu jsme nominovali na člena Rady ČRo zejména proto, že již šestým rokem spolupracuje s naším občanským sdružením jako dobrovolný, externí konzultant v oblasti spolupráce s mediálním prostorem, který dobře zná. Jeho zkušenosti nám pomáhají informovat o problematice dětí žijících mimo vlastní rodinu v naší společnosti, podoře náhradní rodinné péče a ve snaze změnit současný systém péče o ohrožené děti při různých PR kampaních, TK, mediálních vystoupení apod.. Rovněž tak jeho medicinská i pedagogická zkušenost je pro nás cenná při vytváření nových programů a projektů pomoci ohroženým dětem.

Vladislav Kučík – nominován Nadačním fondem Ceny Jana Zajíce Vítkov

1. Český rozhlas je ve zvukovém informačním poli totéž co Česká televize v poli obrazovém, tedy ze zákona mají přesně jmenované povinnosti – jako média veřejné služby. Je samozřejmě logické, že obě tato média, jako služba široké veřejnosti, musí být – a také jsou – lídry postupu rozvoje nových a kvalitnějších technologií, tedy i digitalizace.

2. Rádio Wave, pokud vím, vysílá a samozřejmě jako rádio nekonvenční má občas problémy, s texty prezentovaných písní například, ale i s celkovým stylem vysílání- tedy zda skutečně odráží celé spektrum mladých posluchačů a není pouze elitním klubem, zajišťujícím práci a rozhlasovou prezentaci tomu či onomu. I když „poslechovost“ není úplně tím klíčovým kritériem média veřejné služby, samozřejmě je třeba se ptát, jaký je skutečný zájem těch, komu je vysílání Rádia Wave určeno. Je ale třeba také ocenit, že se tato stanice stará o mediální partnerství řadě nových a zajímavých kulturních aktivit, nejen tedy o kvalitní hudbu všech žánrů, ale i o nezávislé divadlo, film atd.  V rámci současné celkové koncepce vysílání Českého rozhlasu Rádio Wave do jeho spektra patří a mělo by být k dispozici co nejširšímu počtu posluchačů – tedy i na analogové frekvenci.

3. Úkol Rady Českého rozhlasu je přece jasný – jaké „velmi nestandardní“ odpovědi byly slyšet? Někdo asi nezná zákony a v nich obsažené povinnosti. Český rozhlas je zřízen zákonem č. 484/1991 Sb. a povinnosti člena Rady Českého rozhlasu jsou v něm přesně označeny. (Dohlížení nad tím, zda toto médium poskytuje objektivní a vyvážené informace, či zda opravdu přispívá k právnímu vědomí občanů naší země, jestli odráží rozmanitost názorů celé společnosti, zda prezentuje kulturní hodnoty, jak se stará o menšiny národnostní, náboženské i etnické, zda připravuje kvalitní vzdělávací i zábavné pořady atd.)
Členové Rady Českého rozhlasu by měli zastupovat širokou veřejnost vůči médiu, které dozorují a tak je také současně platný zákon i konstruován. Zda tuto veřejnost skutečně zastupují mi soudit nepřísluší – dozorem nad povinnostmi členů veřejnoprávních rad je pověřena Poslanecká sněmovna.
Možná by ale široká veřejnost, i díky šanci sledovat veřejná zasedání Rady Českého rozhlasu, měla více kontrolovat a sledovat práci radních – a třeba i jejich prostou docházku na jednání – a připomínkami, stížnostmi, důsledněji radní atakovat a trvat na plnění všech bodů výše uvedeného zákona.

Pavel Smolka, starosta města Vítkov a předseda Správní rady Nadačního fondu Ceny Jana Zajíce Vítkov: Náš důvod k nominaci je prostý: pan Kučík je absolventem filmové a televizní fakulty AMU v Praze, je zkušený mediální odborník, přednášel na vysoké škole na katedře mediálních studií. Je rovněž autorem celé řady knih a scénářů. Za tv. film „Jan“ – o Janu Zajícovi – získal Hlavní cenu na světovém tv. festivalu v Japonsku. Pak Kučík byl za svoji uměleckou činnost nominován k udělení státní ceny za literaturu. Působí jako čestný ředitel našeho Nadačního fondu Ceny Jana Zajíce, byl vlastně před řadou let u jeho založení jako jeden z prvních.

Lenka Mazuchová – nominována o.p.s. Slunce všem Unhošť

1. Již v historii byl Československý rozhlas průkopníkem stereofonního vysílání a společně s firmou Philips prováděli jedny z prvních dig nahrávek. Tedy měl by pokračovat v progresivních technických řešeních.

2. Radio Wave má své posluchače. Když existují stanice “ vážné hudby“, proč nepodpořit vysílání této stanice pro mladší posluchače.

3. Rada – orgán zřízený Parlamentem ČR a slouží jako kontrola nakládání s fin. prostředky. Měla by zastupovat veřejnost.

Blanka Dvořáková, o.p.s. Slunce všem Unhošť: Protože paní Dr. Mazuchová stála v čele naší organizace Centrum služeb Slunce všem jako předsedkyně Správní rady šest let a spolupracuje s dalšími charitativními organizacemi ve městě Unhošť, je energická a je schopná prosazovat zájmy lidí v sociální oblasti.

Miloš Rejchrt – nominován Ekumenickou radou církví ČR

1. Měl by být lídrem především v obsahové kvalitě vysílání. Celoplošné důsledné digitalizaci  se  ale  časem nevyhne, proto by  měl  tento přerod bez otálení připravovat  (což snad  experimentálně a úspěšně  činí, sám  občas přes digitální síť 1, tedy přes televizní přijímač, poslouchám  Rádio Česko a D-dur). Přiznám se, že o omezování digitalizačních aktivit ČRo  nejsem zpraven.

2. Ano, Radio Wawe  patří   do nabídky  ČRo. Pokud  analogové  vysílání  bude dlouhodobě  výrazně převažovat, patří i tam. Sice  posluchačská obec ČRo stárne a stárnout bude, kreativitu  mládí   však nelze přenechat  toliko privátům.

3. Dle zákona zajišťuje Rada ČRo“ právo veřejnosti na kontrolu činnosti“ tohoto média.  Jelikož však Rada ČRo předkládá Poslanecké sněmovně  Kodex ČRo  (velmi obsáhlý, obsažný  a závazný dokument, kde  se mj. pojednává otázka  svobody  slova, vyváženosti vysílání a podobně),  má Rada ČRo nemalý vliv i na  činnost  instituce,  kterou má kontrolovat. Chtěl bych, aby  Rada ČRo  netoliko kontrolovala, ale formou pravidelných i příležitostných  setkání umožňovala vyslovení  kritiky, podnětů  a perspektiv  činnosti ČRo  odborné i širší veřejnosti.
Zastupovat by měl každý/á radní  sebe sama, což předpokládá, že radními budou osobnosti, které  již  prokázaly schopnost   svobodně a artikulovaně myslet  a  ve službě veřejnosti  se již osvědčily.

Sandra Zálabová – Ekumenická rada církví: Ekumenická rada církví v ČR navrhla kandidáta Miloše Rejchrta do Rady Českého rozhlasu, protože jej považuje za člověka vhodného na tuto pozici, muže, který váží slovo, žije v duchu evangelia a je zároveň schopen reflexe a vize, kam by se mohl ČRo rozvíjet. Věříme, že jeho případné působení v Radě ČRo přispěje také k tomu, aby se z rozhlasových vln po(s)tupně nevytratilo vysílání s duchovním obsahem.

Petr Šafařík – nominován o.s. Roxy Ensemble Praha

1. Podle mého názoru by Český rozhlas měl být lídrem rozhlasové digitalizace. Ostatně soukromá rádia se jím v této oblasti ani stát nechtějí.   Pokud by ČRo své digitalizační aktivity naopak omezoval, vedlo by to určitě ke snížení významu veřejnoprávního vysílání v České republice.

2. Jsem zastáncem toho, aby se Rádio Wave vrátilo na analogové frekvence.  Český rozhlas je ze zákona povinen poskytovat v oblasti rozhlasového vysílání veřejné  služby  pro všechny skupiny obyvatel.  Soudím, že je plně v souladu s literou i duchem platných norem, aby tak ČRo činil také z technického hlediska formou snadno dostupnou posluchačům. V současné době jsou u Rádia Wave takovou formou analogové frekvence.

3. Úkoly Rady Českého rozhlasu jsou uvedeny v zákoně o Českém rozhlasu (č. 484/1991 Sb.).  Kratičce ocituji jednu z klíčových pasáží: Rada ČRo je orgánem, „jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti  Českého  rozhlasu.“  Povinnosti členů Rady ČRo jsou tedy podle mne jasné: brát tento zákon i další relevantní normy vážně a počínat si v souladu také s principy těch norem, tedy tím, čemu právníci říkají ratio legis – účel a smysl zákona. Vaše třetí otázka se zjevně vztahuje k rozšířenému názoru, že mediální rady jsou v České republice obsazovány podle utilitárního politického klíče.  Já nejsem kandidátem, který by měl podporu předem dohodnutou s nějakou politickou stranou nebo stranami. Byl bych rád, kdyby občané podobně jako před rokem studentská iniciativa „Inventura demokracie“ po svých volených zástupcích žádali „depolitizaci“ mediálních rad tak, aby v nich pracovalo více opravdu nezávislých lidí. Tedy takových, kteří se o problematiku médií veřejné služby zajímají dlouhodobě a hluboce a kteří uvažují v širších souvislostech.

Radim Kresta – předseda občanského sdružení Roxy Ensemble o.s.: Naše občanské sdružení navrhlo PhDr.Petra Šafaříka do Rady Českého rozhlasu proto, že se o mediální problematiku coby odborník dlouhodobě zajímá a dobře zná situaci médií veřejné služby také v zahraničí. Známe ho jako člověka, který vysoce oceňuje poslání veřejnoprávních médií, a má dostatek znalostí a schopností k tomu, aby kvalitně a v souladu s platnými normami uplatňoval právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu.
Naše občanské sdružení nominací PhDr. P. Šafaříka do Rady Českého rozhlasu mimo jiné ocenilo to, že při své kandidatuře nad rámec požadovaných dokladů předložil také svůj životopis a teze o svém přístupu k případné práci v Radě ČRo.
Pro úplnost a povědomí dodávám, že občanské sdružení ROXY ENSEMBLE o.s. je činné v kulturní oblasti, zabývá se pořádáním koncertů vážné hudby a vyvíjí osvětovou činnost v hudební oblasti a v oblasti hudební produkce a propagace.

Jediným kandidátem, kterého se nám nepodařilo oslovit je Stanislava Spoustová – nominovaná Central European Social Art Institut Praha.