Kateřina Kalistová: Je nejvyšší čas na diskusi o komunitních rádiích

ROZHOVOR – Přinášíme vám druhou část rozhovoru s předsedkyní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřinou Kalistovou. Jak se dívá na nápad sloučit RRTV a radu Českého telekomunikačního úřadu. A jakou šanci na vznik mají komunitní rádia? Může rada zasáhnout do sporu dvou neziskových rádií, které používají shodný název? Předsedkyni Rady zpovídali Juraj Koiš a Jakub Bouček.

Kmitočty pro komunitní rádia by se našly

V České republice i na Slovensku funguje zvláštní legislativní model. Zákon zná jen média veřejné služby (Českou televizi, Český rozhlas) a soukromá rádia a televize, které definuje komerčně, pouze za účelem tvorby zisku. Chybí zde zejména v oblasti rozhlasového vysílání prostor pro třetí sektor, pro neziskové stanice, které jsou úplným standardem v Maďarsku, Rakousku a v mnoha zemích západní Evropy. Ale ani v Česku ani na Slovensku nemůže o licenci žádat například občanské sdružení. Musí jít o obchodní společnost… rovněž se u neziskových stanic obtížně dokazuje i financování nebo ekonomická připravenost… Máte pocit, že je zde prostor v současných podmínkách i pro neziskové stanice nebo jde o utopii?

Kateřina Kalistová: Obojí. Určitě tady prostor je a určitě je to problematické. Pokud by se to praktikovalo, šlo by o dost výrazný zásah do duálního systému, který zatím u nás máme. Došlo by k rozšíření o třetí sektor, který ale skutečně v mnoha zemích Evropy úspěšně funguje. Teď jsem se vrátila z Evropské platformy regulátorů a zúčastnila jsem se tam panelu na téma komunitních rádií. U nás s tím Rada zatím nemá nic společného, Rada s tím ani nic dělat nemůže. Jak jste říkal, neziskové subjekty nesplňují podmínku podnikání v České republice, což je podmínkou na provozování licencovaného vysílání. Ale když se bavíme, co by k tomu bylo zapotřebí, tak je nutné vytvořit legislativní rámec, ten pečlivě zvážit, protože komunitní rádia fungují v mnoha modelech v různých zemích. Je potřeba k tomu mít určité kmitočtové spektrum a je potřeba zajistit financování. To jsou tři základní prvky, které k tomu jsou potřeba. V legislativě je pak potřeba hledat inspiraci v jiných zemích. Někde mají tato rádia povolenou reklamu, někde nemají. Všechny rámce ale se shodují v tom, že musí jít o neziskovost projektu. Kupodivu v Holandsku třeba rádia zaměřená na menšiny už do komunitních rádií nespadají, protože menšiny jsou tam tak žádaný marketingový artikl, že už jde o normální komerční rádia, a nevyplatí se je provozovat na bázi komunitních. V Německu je model jiný – tam pociťují nedostatek kmitočtového spektra, a komerční provozovatelé rádií mohou dát těmto neziskovým subjektům na provozování těch komunitních rádií až 15% vysílacího času, takže těch modelů po Evropě je celá řada. Myslím, že je nejvyšší čas začít iniciovat veřejnou diskuzi na téma komunitní rádia, což se chystám i já osobně iniciovat v rámci Rady.

Ve Velké Británii a myslím, že i v Maďarsku je jistá část frekvenčního spektra vyhrazena neziskovým projektům. V České republice by se jakékoliv pásmo v rámci VKV hledalo jen velmi stěží. Existuje ještě prostor, v němž by komunitní rádia mohla působit?

Kateřina Kalistová: Myslím si, že prostor tu stále je. Debata o vyčerpanosti frekvenčního spektra se vede už delší dobu a podle toho, co k nám přichází za koordinace od Českého telekomunikačního úřadu jsem přesvědčena o tom, že prostor pro nové frekvence tu ještě (úsměv).

Takže máte pocit že koordinace nových kmitočtů ještě budou pokračovat?

Kateřina Kalistová: Ano, mám. Navíc pro hyperlokální rádia stačí pidikmitočty, tam problém být nemusí. Ale téma neziskových rádií by se určitě mělo po volbách otevřít.

Tato rádia by dejme tomu mohla vznikat i dnes, ale jejich modely financování by byly nepochybně velmi alternativní, a s tím by RRTV mohla mít při posuzování daných projektů problém.

Kateřina Kalistová: O tom to není. V případě neziskových rádií by muselo jít o neziskové subjekty, například občanská sdružení, a tak jak uvedl váš kolega, tyto právnické osoby u nás nemohou dle zákona žádat ani držet vysílací licenci. Musí to být podnikatelský subjekt a Rada s tím nic víc dělat nemůže. Můžeme jen sledovat zahraniční úpravy.

Spor o název dvou rádií R rada nevyřeší

Na serveru RadioTV jsme nedávno psali o kuriózním případu, kdy dvě mini rádia, terestrické Rádio R, které vysílá nedaleko Brna, a internetové Rádio R, sdílejí stejný název (byť pojem internetové rádio zákon nezná). Je to taková hloupá a komická kauza, nicméně je nějaký způsob, jak podobným situacím zabránit? Může Rada kontrolovat kdo, jaký název používá, aby nebyl shodný s něčím jiným nebo s nějakou jinou službou? Protože v minulosti, v případě změny názvu Rádia Melody na Rádio Olympic Rada odmítla tuto změnu v první fázi, a poukázala přitom na fakt, že značka Olympic se stala známá ne díky rádiu ale díky hudební kapele. Lídr této kapely musel dát souhlas ke změně názvu a až poté Rada změnu povolila. Jak vnímáte podobnou regulaci?

Kateřina Kalistová: Co se týká Rádia R, to jsou všechno soukromoprávní spory těch provozovatelů, a Rada do toho nemůže zasahovat. Rada uplatňuje státní moc pouze v mezích, které stanoví zákon, a způsoby, jakými to stanoví, což vychází z Ústavy. Pokud by se do tohoto případu motala Rada, bylo by to protiústavní.

Nicméně kdyby se jednalo o dvě terestrická rádia na stejném území, asi by stejný název Rada neschválila.

Kateřina Kalistová: V takovém případě ne, tedy pokud mluvíme o dvou nezávislých subjektech. Tam by pak posluchači nemohli rozeznat podle názvu co je to vlastně za typ rádia.

Není tedy čas začít přemýšlet nad tím, že by se nějaká minimální regulace, registrace měla začít týkat i internetových rádií?

Kateřina Kalistová: Myslím, že dokud není zájem na úrovni Evropské unie o regulaci internetových rádií, tak proč bychom to měli dělat my v České republice? Myslím, že nejde o tak zásadní problém. I směrnice o audiovizuálních mediálních službách, stejně jako novelizovaný mediální zákon výslovně odstraňuje regulaci internetových rádií, takže prozatím k tomu není důvod.

Sloučení RRTV a ČTÚ je jen líbivé mediální prohlášení

Vždy se najde někdo, kdo jednou za čas přijde s nápadem, že by nebylo zlé sloučit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a Radu ČTÚ. Naposled s tímto nápadem přišel Petr Štěpánek, současný člen Rady ČTÚ a dlouholetý člen RRTV. Jak takovou iniciativu vnímáte?

Kateřina Kalistová: Myslím, že jde vesměs o líbivá mediální prohlášení, ale nevidím v tom sloučení smysl. My jsme regulátor obsahu, ČTÚ je regulátor přenosu a spravuje kmitočtové spektrum a jejich agenda má záběr jinde než naše. V mnoha zemích Evropské unie je to stejně jako u nás, kdy jsou tyto dva subjekty odděleny, v některých zemích je to spojené, což je příklad britského Ofcomu.
Nevím, jaká pozitiva by takové spojení přineslo nám. Kdybychom se spojili, a náš a jejich rozpočet by se rozdělil napůl, tak bychom na tom možná získali, ale je otázka, zda by tím spojením získal i ČTÚ. Jinak ale tyto proklamace o slučování obou institucí nesdílím.

Nemyslíte, že by to pomohlo k jisté harmonizaci v rozhodnutích obou úřadů, protože někdy mají oba úřady rozdílná stanoviska na některé problémy a někdy jsou tyto stanoviska protichůdná.

Kateřina Kalistová: Podobný dojem z praxe z České republiky nemám. My respektujeme závěry ČTÚ v některých předběžných otázkách a myslím, že spolupracujeme docela dobře.