Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu, uvedlo v dubnu nové CD Petrolejové lampy. V podání Rudolfa Pellara ožívá příběh Jaroslava Havlíčka, o rozhlasovou úpravu se postarala Sabina Langerová. Více než čtyřhodinové dílo pokrývá Havlíčkovou románové dílo, které přitom původně nebylo zamýšlěno jako samostatný román, nýbrž mělo představovat čtyřdílný románový cyklus. Osudy dcery zednického mistra Štěpky Kiliánové vznikaly již v roce 1935, první verze románu nesla název Vyprahlé touhy.
Do své smrti Jaroslav Havlíček přepracoval pouze tento první díl cyklu, druhou část (nazvanou Vlčí kůže) autor pouze rozpracoval a nestihnul ji dokončit.
Petrolejové lampy – děj netřeba představovat
Tragický román Jaroslava Havlíčka nemusíme blíže představovat. V průběhu vyprávění sledujeme osudy Štěpky během jejich tři a půl desítky let. Jak udává anonce na přebalu, o svém životě rozhoduje člověk v nejnevhodnější době, době dospívání. Statná dívka, dcera bohatého stavitele, má problémy sžít se s morálkou maloměsta, navíc o ni nejeví mladí muži zájem.
PSALI JSME: Slavné UCHO se dočkalo vydání na CD, vychází z divadelní hry
Své názory neskrývá, ba právě naopak. K tomu se věnuje divadlu, což její okolí sleduje s povděkem, nevědomě si ale tímto přístupem zkracuje šance na manželský sňatek. Po racionálním zvážení se vdává, ne však z lásky. Za muže si bere dávného přítele z mládí, její představy o šťastně naplněném manželství se nakonec bohužel nenaplní.
Desetidílná četba v podání Rudolfa Pellara
Nejznámější zpracování románového díla Jaroslava Havlíčka je film Juraje Herze, v jehož hlavních rolích se představili Petr Čepek a Iva Janžurová. V roce 2006 však vznikla v ČRo České Budějovice zvuková nahrávka v režii Jakuba Doubravy, která se kvalitou určitě filmové (i románové) předloze vyrovná. Nemalou zásluhu na tom má též interpret četba Petrolejové lampy herec Rudolf Pellar. Nahrávku v dubnu vydal na CD Radioservis.
Lze kvitovat s povědkem, že náročná úloha interpreta rozhlasové četby Petrolejové lampy padla právě na herce Rudolfa Pellara. Své umění pracovat s hlasem předvedl například v první díle ságy Cirkus Humerto (autor: Eduard Bass). Vysoké umění dokazuje na časové ploše 4 hodin a 23 minut, desetidílná rozhlasová četba v jeho podání umocňuje vyznění nejznámějšího díla Jaroslava Havlíčka.
Na spádu děje se nemalou částí podílela Sabina Langerová, která měla na starosti rozhlasovou úpravu pro ČRo České Budějovice. Atmosféru brilantně dokreslují hudební nahrávky Janáčkova kvarteta za spolupráce zvukového mistra Michala Koláře. Děj prolínají skladby Leoše Janáčka (Adagio – Con moto) a Wolfganga Amadea Mozarta (Allegro).
