RadioProjekt III.-IV.Q 2009: Ohlasy z celoplošných rádií

Přinášíme vám první slibovaný díl rubriky Ohlasy z rádií. Od letošního roku přicházíme se zcela novým konceptem. Nechceme se již dále dotazovat (programových) ředitelů jen na tři univerzální otázky. Od tohoto dílu se Ohlasy z rádií stávají jakýmsi ohlédnutím za právě skončeným čtvrtletím. Pevně věříme, že nová podoba vás zaujme. Přivítáme vaše případné podněty k rozvoji této rubriky.

V tomto a příštím díle uvedeme všechny odpovědi, které jsme obdrželi. Dnes se na řadu dostanou odpovědi ředitelů celoplošných stanic, pan ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák nám přislíbil zaslání odpovědí během příštího týdne. Srdečně děkuji za celou redakci všem, kteří si našli ve svém nabitém programu čas a odpověděli nám na naše otázky. Oslovili jsme všechny rozhlasové stanice, u nichž jsou v této vlně RadioProjektu známa jejich data poslechovosti. Další ohlasy či připomínky můžete zaslat na e-mail: petera@radiotv.cz.

VÍCE K RADIOPROJEKTU:
První výsledky a rekapitulace
Impulsu se tradičně lépe daří na Moravě (denní poslechovost)
Týdenní poslechovost ve znamení silných pádů
Struktura posluchačů podle věku a pohlaví

Ještě pro formu dodejme, že DR značí ukazatel denní poslechovosti, WR ukazatel týdenní poslechovosti. Každého z oslovených jsme se ptali nejprve na nejposlouchanější program (či časový slot), přidali jsme i konkrétní dotazy k jednotlivým programových krokům a pokusili jsme se vyzvědět i případné plány na další čtvrtletí.

Petr Vladyka, ředitel Evropy 2

(WR 1912, DR 965)

RadioTV: Který programový slot (či program samotný) vykazuje v této vlně RadioProjektu největší poslechovost a je tak nejúspěšnějším ve Vašem vysílání?

Nejen s ohledem na skutečnost, že de facto v každém rádiu je za prime time považováno ranní vysílání, je dlouhodobě, čistě z pohledu čísel Radioprojektu, naším nejúspěšnějším vysílacím drajvem Ranní show (po – pá, 06 – 09), avšak nutno konstatovat, že všechna ostatní pásma Ranní show velmi zdatně sekundují, primárně je úspěch u posluchačů téměř „hmatatelný“ u každodenní Afterparty (po – pá, 09 – 12).

RadioTV: Evropě 2 se podařilo z velkých stanic udržet stabilní posluchačskou obec s ohledem na minulou vlnu poslechovosti, meziročně jste si pak polepšili jak v denní (+12 tisíc), tak v týdenní (+ 66 tisíc) poslechovosti. K čemu Vás čísla zavazují směrem do budoucna? Od přelomu 2007 / 2008 až na malé výjimky poslechovost roste, kde vidíte strop?

S ohledem na technologické možnosti svých vysílačů, resp. na pokrytí, už Evropa 2 na svém stropu de facto (bohužel) je, i když nebudu zastírat, že magickou miliónovou hranici samozřejmě pokořit chceme, ideálně trvale… Ta čísla zavazující samozřejmě jsou a znamenají pro nás jednoznačně to, že cesta, kterou jdeme, se našim posluchačům zamlouvá…

RadioTV: V úterý 16. února odvysílala Evropa 2 (i s Europou 2) přímý přenos z vyhlášení Brit Awards. Jedná se zajisté o záležitost posilující image stanice, budete v podobných akcích pokračovat?

Evropa 2 podobné imageové koncepty realizuje dlouhodobě, viz například z koncertu Robbieho Williamse z Vídně v roce 2006, live přenos z charitativního koncertu z londýnského Hyde Parku u příležitosti 90. narozenin Nelsona Mandely v roce 2008, průběžně realizujeme také řadu „živáků“ z akcí v tuzemsku… Ano, v podobných akcích rozhodně pokračovat budeme.

RadioTV: Letos slaví Evropa 2 kulaté 20. narozeniny. Slavíte prozatím především na webu Evropy 2, plánujete oslavy i ve vysílání? Nebo předpokládáte, že posluchači přímo ve vysílání nebudou mít o velké oslavy zájem?

Oslavy samozřejmě budou jak na webu, tak v éteru, tak i „naživo“… Vpředvečer skutečného data „našich“ narozenin, tedy 19/03 začíná v Plzni naše letošní Roadshow (opět s podtitulem „Ranní show live “ – a bude to velké! I když, to bude jen začátek… Nechte se překvapit!

Miroslav Škoda, ředitel Frekvence 1

(WR 1738, DR 881)

RadioTV: Který programový slot (či program samotný) vykazuje v této vlně RadioProjektu největší poslechovost a je tak nejúspěšnějším ve Vašem vysílání?

Těžko porovnávat jednotlivé sloty, protože mají nestejné délky a tedy i kumulaci posluchačů – za tři hodiny nasbíráte logicky víc posluchačů, než za hodinu. Vezmeme-li jako měřítko AQH, pak nejlepší výsledek má Frekvence 1 v čase 7:45-11:45 (srovnáváme-li naše programové části mezi sebou). Při porovnání s konkurencí je to čas 7:45 – 14:00, kdy je Frekvence 1 jasnou dvojkou na trhu. Takže nejúspěšnější produkty Frekvence 1 jsou Těžkej Pokondr (dvojice Pokorný&Ondráček) od 8 do 10, Sexy život s Jitkou Asterovou od 10 do 12 a Xaver na Frekvenci 1 od 12 do 14.  Současně je jasné, že potřebujeme lepší výsledek v časné ránu. Čas 5:00 -8:00 má od ledna nového moderator (Petr Vágner), takže čekám, že se zlepšení brzy projeví.

RadioTV:  V denním ukazateli poslechovosti Frekvence 1 meziročně přišla o 78 tisíc, v týdenní poslechovosti meziroční ztráta činí 97 tisíc. Jak se na tato data díváte? K čemu Vás podobné výsledky zavazují a proč si myslíte, že nastal tento „odliv“ posluchačů?

Výsledky je třeba hodnotit v kontextu celého trhu. Podstatné je, že Frekvence 1 stále nabízí jedinečný produkt a zajímavé cílové skupiny – a zadavatelé reklamy to dobře vědí, takže Frekvence 1 má meziročně růst tržeb. Je stále oblíbenějším produktem nejen v rámci naší skupiny, ale hlavně v rámci celého rozhlasového trhu.

RadioTV:  Podíváme-li se na jednotlivé kraje, nejlépe se Vám vede v Moravskoslezském kraji. Zde posluchači na vlnách Frekvence 1 zůstávali a jste téměř jedničkou. Nebudu se přímo ptát, na číslo 141 tisíc. Čím si vysvětlujete, že se obecně celoplošným stanicím zejména na Moravě tak dobře vede a prakticky všude zaujímají čelní místa?

Nemám jednoduché vysvětlení. Slabší konkurence? Náš lepší lokální marketing? Tradice silné značky? Jsem rád, že se Frekvenci 1 tak daří na severu Moravy a sám se ptám, v čem jsou tamní posluchači jiní, než třeba ti z jižních Čech? Jiné prostředí? Třeba Moravskoslezský kraj určuje trendy… :o)

RadioTV: Od letošního roku identifikují moderátoři stanici nikoli jako „Frekvence 1″, ale „Rádio Frekvence 1″. Proč kladete tak silný důraz na slovo RÁDIO?

Silný důraz? Nevím, jestli je silnější než u jiných rádií. Říkáme „rádio Frekvence 1″, protože jsme rádio. Pod značkou Frekvence 1 máme i další aktivity a slovo „rádio“ pomáhá specifikovat tu jednu konkrétní.

RadioTV:  Pozdně večerní vysílání Frekvence 1 se nese ve znamení věštění budoucnosti, program jste protáhli i za půlnoc a přestali jste po jedenácté večerní hrát jenom české songy. Proč jste od čistě česko-slovenského playlistu (23-01) ustoupili? A proč jste zrušili mluvené slovo ve všední dny mezi sedmou a osmou večerní?

Čistě česko-slovenský playlist máme jen v noci. O víkendu 23 -05, ve všední den 01-04. Změna nastala jen ve všední dny, kdy dříve byl jejich čas 00-04. Tím, že jsme dali větší prostor věštění budoucnosti a tedy dennímu playlistu, automaticky se zkrátil čas jinde. Všechny změny mají jeden cíl – bavit naše posluchače.

Hana Hikelová, ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu

ČRo 1 – Radiožurnál: WR 1328, DR 742
ČRo 6: WR 49, DR 30
ČRo Česko: WR 11, DR 7

RadioTV: Vím, že poslechovost není určujícím kritériem veřejnoprávního média. Přesto mě zajímá, který programový slot (či program samotný) poslouchá v této vlně RadioProjektu největší poslechovost a je tak nejúspěšnějším ve vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu?

Nejvyšší poslechovost má stále všednodenní Ranní Radiožurnál mezi 7 a 9 hodinou, i když v posledním měření mírně ztratil. Velmi úspěšný je také každodenní rozhovor s hostem mezi 10 a 11 hodinou.

RadioTV: Nový rok přinesl na vlny ČRo 1 – Radiožurnálu změny moderátorských postů. Jak posluchači tyto změny přijali (tedy zatím podle ohlasů prostřednictvím mailu či dalších komunikačních prostředků)?

Podle bezprostředních reakcí přijali posluchači změny na moderátorských postech dobře, ale uvidíme, co nám ukáží další měření RadioProjektu. Nahradit takové moderátory jako jsou Honza Pokorný a Lucie Výborná by bylo obtížné pro každého, Petr Král i Hanka Shánělová odvádějí maximum.

RadioTV: Nepřipravuje se na ČRo 1 – Radiožurnálu výměna zvukové grafiky, o níž se již delší dobu mluví? Prý bylo připraveno několik návrhů.

Na výměně znělkové grafiky skutečně pracujeme, v předloňském roce bylo připraveno několik návrhů, od kterých jsme ale upustili. Od konce loňského roku pracujeme na nové variantě, v průběhu dubna bude nové znělky natáčet SOČR a počítám s tím, že bychom novou grafiku nasadili nejpozději od září letošního roku.

RadioTV: Letošní rok se nese ve znamení Zimních olympijských her ve Vancouveru, ale také voleb. Předpokládám, že volby budou i jedním z hlavních témat Vašeho vysílání. Prozradíte nám prosím, v jakém objemu se mu bude ČRo 1, ČRo 6 a Rádio Česko věnovat? Odhalíte nám některé z projektů?

Vysílání ze ZOH zvládli reportéři skvěle, teď nás čeká ještě náročnější předvolební a volební vysílání. V těchto dnech dokončujeme přípravy předvolebních diskusí s publikem. Od 6. dubna budeme každé úterý a čtvrtek vysílat v přímém přenosu od 17 hodin předvolební diskuse ze všech 14 krajů, moderovat je bude Martin Veselovský. Kromě Radiožurnálu je v přímém přenosu odvysílá také příslušná regionální stanice a v repríze ČRo 6. Na novém zpravodajském webu ČRo pak nabídneme i videopřenos. Regionální stanice ČRo kromě toho dají ve vysílání prostor lídrům všech stran a hnutí, které budou usilovat o hlasy voličů. Diskuse k hlavním tématům voleb pak připravuje Rádio Česko a ČRo 6.

RadioTV: Na poslední otázku je ještě patrně brzy. Rád bych znal Váš obecný názor. Prozatímní ředitel Peter Duhan uvedl, že jednou z možných alternativ, které se budou teprve projednávat na programové radě, je vytvořit z ČRo 1 – Radiožurnálu stanici s čistě mluveným slovem. Jste tomuto řešení nakloněna, nebo je pro Vás a posluchače spíše přijatelnější hrát hudbu na Radiožurnálu a vytvořit zvlášť specializovanou stanici s mluveným slovem?

Vytvořit all-news formát z Radiožurnálu je jednou z variant, nejsem ale jejím zastáncem. Podle mě má Radiožurnál nadále v portfoliu stanic ČRo plnit úlohu „většinové stanice“ s minimálně 50% podílem hudby. Vedle toho by měla vzniknout stanice plně zpravodajsko-publicistická, nevidím v tom velký problém. Vždyť už nyní vytváří Rádio Česko 6 hodin vysílání a stejný počet i ČRo 6. Otázkou samozřejmě zůstává možnost šíření takové stanice. I o tom budeme mluvit na konci března na programové konferenci, definitivní rozhodnutí bude ale až na novém vedení ČRo.

Lukáš Hurník, ředitel ČRo 3 – Vltava

(WR 181, DR 63)

RadioTV: Poslechovost není určitě hlavním kritériem veřejnoprávního média. Přesto mě zajímá, který programový slot (či program samotný) vykazuje v této vlně RadioProjektu největší poslechovost a je tak nejúspěšnějším ve Vašem vysílání?

Nejúspěšnější z hlediska poslechovosti jsou regionální stanice Českého rozhlasu. Je zjevné, že se jim daří nabízet posluchačům alternativu k vysílání soukromých stanic. V některých segmentech se jim daří i konkurovat, ale důležitější je, že přicházejí s regionálním programem, který je nekomerční, a přesto „numericky úspěšný“.

Dlouhodobě nejúspěšnější z hlediska poslechovosti jsou na Vltavě dva pořady: ranní Mozaika, která posluchače informuje o aktualitách v kultuře, včetně jejich reflexe, kritik, recenzních rozhovorů, reportáží atd. Vedle Mozaiky v žebříčcích odjakživa dominuje tradiční Četba na pokračování, kterou každý den vysíláme od 18:30, a to už od sedmdesátých let…

RadioTV: Jak byste zhodnotil aktuální výsledky poslechovosti. Překvapilo mě, že ČRo 3 – Vltavu si častěji k poslechu vybírají muži. Proč tomu podle Vás tak je?

Myslím, že tomu tak ve skutečnosti není. Statistici mají s vyčíslováním poslechovosti Vltavy docela potíže, protože z jejich pohledu malé publikum je rozptýleno po celé republice. Statistická chyba je u Vltavy cca 12 tisíc a všechna čísla zhodnocující podskupiny publika jsou poněkud vágní.

RadioTV: Můžete nám prosím nastínit plány týkající se jarních měsíců na vlnách Českého rozhlasu 3 – Vltava?

Pokračujeme v Britském roku třeba novým rozhlasovým ztvárněním Shakespearovy komedie Mnoho povyků pro nic, čeká nás tradiční vlna přenosů a záznamů z Pražského jara (kolem dvaceti) a budeme ostavovat tři jubilující skladatele Chopina, Schumanna a hlavně Mahlera. V dubnu či květnu začneme prakticky všechny rozhlasové hry a četby nabízet k poslechu na internetu  po dobu jednoho týdne od odvysílání.

V druhém díle přineseme neméně zajímavé odpovědi ředitelů rádií. Tentokrát se můžete těšit na reakce z regionálních rádií v České republice. Děkujeme za pozornost a za případné podněty.