‚… And, good morning everyone. Welcome to the exciting new sound of Radio 1,‘ byla první slova, která se ozvala 30. září 1967 v sedm hodin ráno na nově vzniklé stanici Radio 1. Pronesl je Tony Blackburn. Po tomto krátkém přivítání následovala první písnička a tou byly Flowers In The Rain od The Move. Jako druhou nasadil DJ Tony Blackburn Excerpt from A Teeanage Opera od Keith West. Třetí skladba se jmenovala Reflections a byla od Diany Ross a The Supremes. Přesně takhle začalo vysílat BBC Radio 1.
V předchozích dílech našeho seriálu o rádiích pro mladé jsme si přiblížili situaci v sousedním Německu a Rakousku. Nyní se podíváme do Velké Británie. Podle mínění někdejšího moderátora Radia 1 Johna Peela (zemřel 2004 na infarkt během dovolené v peruánském Cuzcu) byl vznik tohoto programu reakcí BBC na pirátské stanice jako například Radio Caroline viz Radio Caroline – pirát v éteru na moři, Veronica (více viz Historie Radia Veronica – piráti přepadeni piráty), Big L a další. Ty museli ukončit své vysílání po té, co začal 14. srpna 1967 platit Marine Broadcasting Offences Act, který vysílání z mezinárodních vod zakázal. Pro BBC byla do té doby popmusic pod její úroveň.
Kromě toho, že nová stanice převzala v podstatě roli pirátských rádií, zaměstnala i část moderátorů, které pro tyto stanice pracovali. To platí i pro slavného Johna Peela (vlastním jménem John Robert Parker Ravenscroft), který původně působil na Wonderful Radio London známém jako Big L, kde právě začal používat svůj pseudonym John Peel. Na Big L a také na Radiu Caroline působil i už zmiňovaný Tony Blackburn, vlastním jménem Antony Kenneth Blacburn. Ed Stewart začal svoji kariéru dokonce v jedné lokální stanici v Honk Kongu. Po té pracoval na Big L a pak byl u zrodu BBC Radia 1. Terry Wogan přišel do BBC z irského veřejnoprávního rozhlasu RIÉ (Radio Telefís Éireann). Někteří z prvních DJů Radia 1 se původně snažili prosadit jako zpěváci.
Na nové stanici pro mladé vysílali opravdu DJové, takže se nejednalo jen o hlasatele, kteří ohlašují hudbu, ale také ji opravdu hráli. Sami ovládali gramofony a techniku a hudbu si i sami vybírali. Jejich vysílání se původně šířilo na středovlnné frekvenci 1214 kHz (247 metrů, jak se tehdy spíš uvádělo). V roce 1978 se přestěhovalo na kmitočty 1053 a 1089 kHz (275 a 285) metrů. Tou dobou se jednalo o jedinou celoplošnou stanici BBC, která neměla vlastní síť vysílačů v pásmu VKV. V sedmdesátých a začátkem osmdesátých let využívalo Radio 1 některé frekvence Radia 2. Tak tomu ale bylo jen několik hodin týdně. Radio 2 přebíralo na svoje VKV vysílače pouze Top 40 Singles Chart vysílanou v neděli odpoledne a některé večery i show Johna Peela. Vlastní FM síť dostalo Radio 1 v roce 1988. Identifikace stanice se tehdy proto dočasně upravila, stejně jako logo, které se ale měnilo vždy po několika letech, na Radio 1 FM. Stanice se také identifikovala jako 97 – 99 FM. Upozorňovala tak na fakt, že vysílá v pásmu VKV a to na frekvencích, které leží úplně přesně mezi 97,6 a 99,8 MHz. Vysílání na středních vlnách skončilo v létě 1994. Středovlnné kmitočty pak dostala soukromá rádia.
V devadesátých letech začalo satelitní vysílání přes Astru. Nyní se už přes družici vysílá digitálně. Krom toho je možné BBC Radio 1 naladit na internetu. Kromě živého vysílání provozuje BBC i službu Radio on demand (rádio na přání), kde jsou archivovány pořady za uplynulý týden. BBC Radio 1 je i v nabídce kabelových televizí. Od roku 2002 vysílá v DAB a DVB-T doplňkový program Radio 1xtra, která nabízí Black Music a Hip-Hop. V USA šíří signál Radia 1 Sirius Satellite Radio a v Kanadě Sirius Canada. V severní Americe je program vysílán s pětihodinovým zpožděním, aby si ho posluchači mohli vychutnat ve stejnou denní dobu jako v Británii.
Jediným moderátorem, který zde vydržel po celou dobu jeho historie, je John Peel. Byl tu od samého začátku až do své smrti v říjnu 2004. Většina ostatních přesídlila buďto na jiné stanice BBC případně do soukromého sektoru nebo dokonce až do USA. Velké změny v personálním obsazení přinesl rok 1993, kdy v čele stanice stanul Matthew Bannister. Od svého vzniku až do příchodu Bannistera bylo Radio 1 stanicí, která hrála nejnovější hity a programem provázeli vždy pozitivně naladění pohodoví moderátoři. Jednou z tradičních akcí byly mj. roadshows. Přenosové vozy BBC se vydaly v létě na cestu po Velké Británii a vysílaly z různých míst a přinášely přímé přenosy koncertů.
Bannister změnil hudební formát. Prostor dostaly ještě neoposlouchané kapely, které zatím neměly šanci se nikde prosadit. Díky tomu zažil britpop (britský alternativní rock) nevídaný boom. Skupiny, které se prosadily díky Radiu 1, se o rok nebo dva později staly běžnou součástí mainstreamu. Doposud hrálo Radio 1 nejnovější hity a Rock´n ´Roll staré školy. To všechno muselo pryč. V podstatě všechno co vzniklo před rokem 1990. Nejlepším důkazem je například vyřazení skupiny Status Quo z playlistů. Tato kapela hrála ještě v roce 1992 na koncertu věnovaném 25. výročí založení stanice. O rok později už se nehrála vůbec.
I moderátoři, kteří zde pracovali 25 let, už zestárli, a tak je Bannister vyměnil až na výjimky za nové hlasy. Ke změnám docházelo na pozici moderátorů ranní show i dalších pořadů. Změny nebyly definitivní, kdo se neosvědčil byl opět nahrazen. Tyto změny se setkaly sice s nevolí tehdejších posluchačů, nakonec byly ale úspěšné. Zůstal zde ale už zmiňovaný legendární John Peel a také Annie Nightingale, která byla první ženou v roli DJe ve Velké Británii.
Právě John Peel hrál ve svých pořadech velice pestrý mix. Ve vysílání Radia 1 často některé kapely hrály i na živo. Nyní nabízí Radio 1 současnou hudbu včetně nezávislého/alternativního roku, house, drum´n´bass, world pop a rap. S BBC Radio 1 je spojován i jeden anglický novotvar a to rockumentary. Jedná se o dokumentární pořad, který pojednává o rock and rollu nebo rockerech.
Od roku 1999 došlo k regionalizaci programu. Čtvrteční večer se vysílá zvlášť pro jednotlivé země, tedy pro Anglii, Severní Irsko, Skotsko a Wales. Stanice stejně jako ostatní programy BBC nevysílá žádnou reklamu. Ačkoliv je BBC Radio One oblíbené (v roce 2003 ho čtenáři německého hudebního časopisu Spex zvolili nejoblíbenější stanicí roku), potýká se s konkurencí. Jednak komerčními rádii, jako je třeba londýnské Heart FM nebo Key 103 v Manchesteru nebo Virgin Radio, které je druhou celoplošnou soukromou stanicí Spojeného království. Dalším konkurentem jsou pak pirátské stanice. Ty ještě v Británii nepatří jen do dob nostalgických vzpomínek, ale jsou živou součástí rozhlasové krajiny. Je to dáno pravděpodobně tím, že regulační orgán Ofcom neuděluje licence studentským a jiným nekomerčním rádiím.
Nakonec ještě pro zájemce uvádím stránku, kde je možné si stáhnout jingle, které ve své historii Radio 1 používalo. http://www.radiorewind.co.uk/jingles_menu_page.htm.
