V čase dovolených je dobré znát možnosti příjmu českých rozhlasových stanic za hranicemi republiky. Největší šance k zachycení svého oblíbeného programu mají posluchači Českého rozhlasu, zvláště pak prvního programu – Radiožurnálu.
Něco málo na cestu…
Než přikročíme k skutečně zahraničnímu vysílání, je vhodné připomenout přeshraniční dosah signálu řady VKV vysílačů z našeho vnitrozemí. Nejen stanice Českého rozhlasu, ale i některá soukromá rádia jsou totiž na tzv. ženevských frekvencích dobře zachytitelná na území Německa, Rakouska, Polska nebo Slovenska. Ačkoliv to nejsou zrovna typické dovolenkové lokality, neuškodí si ty nejzajímavější vysílače připomenout, třeba jen proto, že tudy budete cestou k moři projíždět.
V této souvislosti jmenujme vysílač Ústí nad Labem – Buková Hora (ČRo 1 a 3, Impuls a Frekvence 1) s přesahem do Saska, Plzeň – Krašov (ČRo 1 a 3, Impuls a F1) s možnostmi příjmu v Bavorsku nebo Votice – Mezivrata (ČRo 1 a 3, Evropa 2 a Blaník) a České Budějovice – Kleť (ČRo 1 a 3, Impuls, F1 a Faktor) s dobrým pokrytím Horního Rakouska.
Hlavně v letních měsících pak dochází k dálkovému příjmu VKV vysílačů na mnohem vzdálenějších místech, což má za následek tzv. sporadická Es vrstva. „Radioamatéři posílají často žádosti o zaslání tzv. QSL karty o potvrzení příjmu vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu v pásmu VKV z daleko vzdálenějších míst. Potvrzení o příjmu třeba 93,1 MHz z vysílače Votice/Mezivrata jsme posílali do Skandinávie, 89,1 MHz z vysílače Plzeň/Krašov do Francie apod.,“ popisuje některé případy ředitel Radiožurnálu Alexander Pícha.
S Radiožurnálem a Metuji v Chorvatsku
Pro dálkový příjem jsou ale samozřejmě vhodnější nižší vlnové rozsahy, hlavně dlouhé a střední vlny.
Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu je v zahraničí stále ještě nejčastěji přijímáno na dlouhé vlně 270 kHz. Dlouhovlnný vysílač v Topolné na Moravě byl postaven pro pokrytí někdejšího Československa a jeho někdejší antény jsou tedy směřovány hlavně na západ a východ. Nejlepší příjmové podmínky dlouhé vlny Radiožurnálu jsou proto na Slovensku a v Německu. Dlouhá vlna má nicméně značné přesahy i severním a jižním směrem, takže ji čeští turisté mohou podle místních geografických a příjmových podmínek poslouchat na mnoha místech v Evropě. Místy je v zahraničí zachytitelné i středovlnné vysílání ČRo 2 – Prahy na frekvenci 639 kHz a 954 kHz. Střední a dlouhé vlny se ovšem podstatně lépe šíří pozdě večer a v noci.
V letní sezóně od června do prvního týdne v září je samozřejmě nejmasověji posloucháno zvláštní vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu pro české turisty v Chorvatsku. „Vysílání v Dalmácii připravujeme ve spolupráci s cestovní kanceláří Vítkovice Tours. ČRo 1 – Radiožurnál poskytuje denně v čase 18.05 – 18.25 zpravodajství z domova, zajímavosti, tipy na výlety, rozhovory, zprávy o počasí, aktuální reportáže a dopravní informace,“ doplňuje Pícha.
Vysílání v Dalmácii lze naladit na frekvencích Radia Split 88,4 MHz, 100,2 MHz, 101 MHz, 102 MHz a 104,5 MHz. ČRo 1 – Radiožurnál také vysílá na celostátní síti chorvatské stanice HR2 zpravodajskou relaci v češtině ve 22.00 hodin. Program pro své posluchače na dovolené na Jadranu zajistilo už i první soukromé rádio – náchodská Metuje vysílá pro turisty v okolí Splitu na frekvenci 95,6 MHz Radia Trogir.
S krátkými vlnami až na konec světa…
Když vynecháme internetový nebo satelitní příjem, v nejvzdálenějších částech světa mohou posluchači naladit vysílání servisu zahraničního vysílání ČRo – Radio Praha. Půlhodinové pořady v češtině lze přijímat na krátkých vlnách na všech kontinentech.
„Zajímavé je, že naši krajané, ale i turisti poslouchají ČRo 1 – Radiožurnál nejčastěji v době olympiád a dalších vrcholných sportovních podniků. Nejoblíbenější jsou přímé přenosy utkání naší reprezentace. Internetové vysílání a samozřejmě internetové stránky iŽurnálu jsou také hodně navštěvovány ze zahraničí ve vypjatých dobách, jako byly třeba vloni povodně,“ dodává Pícha.
