Mediální skupina PPF a vydavatelství Mladá fronta letos rozjely dvě „hyperlokální“ periodika – Naše adresa a Sedmička. Chtějí vytěžit prostředky, které lokální trh nabízí za pomoci různých synergií a společných aktivit. V zahraničí na podobném principu fungují i některé lokální stanice, které vysílají doslova pro několik stovek lidí v malých obcích na neziskovém principu. Jak můžou podobné projekty fungovat?
Být lokální je „in“…
Lokální média jsou na českém a slovenském trhu v těžké situaci, což se projevuje nejen v době ekonomické krize ale i mimo ní. Pokud chcete provozovat malé rádio nebo televizi, bez veřejných dotací se většinou neobejdete. Tedy pokud nemáte štěstí a nenarazíte na štědré komerční sponzory, kteří vás uživí přímo ve vašem domovském regionu. Z tohoto důvodu je většina rádií nucena expandovat, hledat nové kmitočty, a nové regionální trhy pro své podnikání. Konkurence na lokálních trzích přirozeně roste a každý vysílatel si musí velice přísně hlídat své náklady. Jenže s přibývajícími frekvencemi a rostoucí expanzí se vytrácí lokální charakter původního projektu, a každé rádio se je dříve nebo později nuceno přehodnotit svůj teritoriální profil.
Nicméně pokud odhlédneme od specifik českého a slovenského trhu, kde sílí tendence vytváření sítí, v zahraničí můžeme najít i malá rádia postavená na „hyperlokálním“ principu. A nemusíme chodit daleko – stačí se podívat do Maďarska. Tamní regulátor před sedmi lety podpořil vznik prvních menších rozhlasových stanic, které ani nemusely předkládat podrobnou programovou strukturu. Stačila jen vhodná frekvence, vysílač nízkého výkonu, a finanční krytí. Médium bylo v mnoha případech postaveno na nekomerčním principu a financováno přímo posluchači nebo různými sdruženími. Do informační mozaiky se tak zařadil další pilíř.
Místní rozhlas pro místní komunity
Ačkoliv se provoz podobného média může zdát na jedné straně jednoduchý, není tomu tak. Pokud by podobné lokální rádio mělo vzniknout v podmínkách české nebo slovenské legislativy, muselo by si připravit několik desítek tisíc korun měsíčně pro autorské svazy, další finance pro základní personál, plus určitou startovní investici. I když celkové náklady by ve srovnání s jinými stanicemi byly menší, určitě by provoz podobného rádia nebylo možné financovat jen z peněz dobrovolníků nebo z rozpočtu průměrné obce. Proto je důležité, aby se pro podobné projekty vytvořilo legislativní zázemí.
Česká legislativa zatím nezná pojem nekomerčního rádia. Jedinou alternativou ke komerční sféře je médium veřejné služby, a tím je ze zákona Český rozhlas. Pokud by ale chtěl soukromník provozovat médium veřejné služby, zřejmě by narazil. Nemohl by počítat se žádným výtěžkem z koncesionářských poplatků, nedostal by žádné úlevy od autorských svazů a vysílací zákon by mu nedával žádná zvýhodnění. Přitom v zemích, kde nekomerční rádia existují, se podobné benefity udělují.
Médium veřejné služby logicky nemůže uspokojit úplně všechny vrstvy obyvatelstva. Některé služby tak celkem logicky přebírají nezisková rádia, která jsou pro tento účel zřízena, a dokonce mají vyhrazenou určitou malou část frekvencí v FM a AM pásmu. Regulační orgány jim vycházejí vstříc, minimalizují se autorské poplatky i byrokracie. Práce v podobném rádiu i financování je úplně dobrovolné.
Neziskové projekty můžou vzbudit zájem i mimo FM
Pokud lze v České republice mluvit o nadbytku frekvencí, je to zejména mimo FM pásmo. Střední vlny nebo jiné vysílací platformy, to je základ, na kterém můžou neziskové projekty nyní stavět. Střední vlny jsou zejména pro mluvené slovo ideální. Problémem je jen ekonomika a dostupnost. Na středních vlnách nelze postavit projekt lokálního významu a financovat celoplošné vysílání by bylo příliš nákladné. Nicméně i střední vlny mohou sloužit jako významný doplněk pro neziskové projekty.
Dočkáme se v digitálu?
Vhodnou půdou pro rozvoj hyperlokálních a komunitních rádií se stává internet. Přes síť si dnes může vysílat prakticky každý s minimálními náklady. Jaké získá publikum pak závisí čistě na marketingu a šikovnosti. Ještě lepším základem pro fungování podobných stanic ale bude zejména digitální terestrické vysílání. To sice nepřinese okamžitou úsporu nákladů protože provozovatelé digitálních sítí budou muset investovat výrazné prostředky do jejich vybudování a náběh digitálního trhu bude velmi pomalý. Jenže v ideálním případě přinese digitál mnoho nového prostoru a prakticky zmizí problém s nedostatkem vhodných frekvencí.
Díky tomu se ke slovu určitě dostanou i lokální a komunitní rozhlasové stanice a další menšinové projekty ať již hudební nebo obsahové. Výrazný technologický rozvoj ale může tuto úvahu i obrátit – v momentu, kdy bude u nás rozvinuto digitální vysílání do té míry, že se provoz samostatných digitálních stanic vyplatí, stejnou měrou může být rozvinuto i vysílání na internetu. To se stává čím dál více masovým a v horizontu pěti až deseti let může být zejména u nové generace prakticky jedinou alternativou. Ať bude blízká budoucnost jakákoliv, je velice pravděpodobné, že bude přát i menšinovým a neziskovým projektům. Ty se stanou vedle média veřejné služby a komerčních stanic dalším pilířem duálního systému. Jen si třeba na ně počkat.
Ilustrace: Petr Novák / RadioTV
Zajímavý článek,ale autor i když uvádí maďarský příklad, kde legislativa umožňuje provoz lokálního rádia nenastudoval nic o Polsku – škoda.Nemohl bu vůbec tvrdit “ Na středních vlnách nelze postavit projekt lokálního významu a financovat celoplošné vysílání by bylo příliš nákladné. “ No zde zjevně je trochu mimo , neboť v Polsku takový projekt a výhradně na SV existuje. Polsko před pár lety neuváženě odešlo z SV.(Mělo a má pouze na DV vysoce výkonný vysílač). A v uvolněném pásmu SV se rozjel projekt „Twoje radio …….“ .někde úspěšněji někde ne ,někde se zastavil a zase obnovil, někde má velké úspěchy.Kousek citace z polského webu .
„AM / MW Poland – Polskie Fale Średnie
Twoje Radio jest to sieć Radia Gminnego,(česky- Obecní rádio) budowana przez spółkę Polskie Fale Średnie oraz przez władze gmin chętnych do udziału w tym przedsięwzięciu. Budowane stacje nadawcze dysponują mocą od 100W do 1kW. Staje mają charakter lokalnych stacji informacyjnych.
W najbliższym czasie w wybranych gminach na terenie Polski powstanie sieć 92 gminnych rozgłośni radiowych pod wspólną nazwą Twoje Radio.
Je sice pravda , že tento projekt zastřešuje 1 soukromná společnost ,ale je to S.A.,neboli a.s.,tvořená zástupci všech lokálních rádií.
Pravda je taky ,že projekt na SV něco stojí a jednotlivé obce by to stěží splácaly dohromady,a tak se vybuduje místní stanice ,a obec si víceméně ve stanoveném čase vysílá co chce. A pokud nemá program tak tak může přepojit na ústředí,který mu program dodá. Anebo nemusí a nevysílá.
(Polštinu nepřekládám ,hodně lidí ji ovládá).
U nás bohužel v součesné době lokální rádia téměř neexistují.Ta co byla vybudována v 90 letech buď zanikla, nebo se stala součástí nějké sítě.Vytratila se rozmanitost protože dnes se rádia v sítích liší už jen názvem,jinak je program totožný.Vytratila se také nezávislost,protože rádia jsou centrálně řízena z Prahy.
Jak autor píše,v podmínkách české legislativy je vznik lokálního neziskového rádia velmi složitý a provoz nákladný,neboť nemůže čekat nikde žádné úlevy ,tak jako jinde v zahraničí.Tady se na něj vrhnou jak supi autorské svazy kterých je zde několik,(nevím proč)a všechny chtějí zaplatit nemalý poplatek v řádu tisíců.Už to je v podstatě pro takové médium likvidační.Stejné je to ale i na internetu.Zde má každý možnost si vytvořit své lokální rádio téměř s nulovými náklady,ale právě kvůli vysokým autorským polatkům se provoz stává pro 99 procent zájemců finančně neúnosný.
Za vše hovoří případ provozovatele,který vysílal hudbu autorů kteří nejsou zastupováni žádným autorským svazem a ani si to nepřejí,měl to od nich i písemně potvrzeno ve smlouvách,přesto byl obeslán autorskými svazy a vyzván k zaplacení poplatků.Svazy tvrdily že mají oporu v zákoně a provozovatel je povinnen platit i za ty umělce které svaz nezastupuje!Toto je výsledek lobystů,kteří si z autorského zákona vytvořily dobrou živnost s bezpracným ziskem, a vyděračskými praktikami ždímou z lidí peníze které jim ani nepatří.
Jedině až se toto změní(pokud vůbec bude vůle),pak zde bude možno provozovat nezisková rádia…
Je zvláštní, že u nás existují jen komerční a veřejnoprávní rádia a neexistují školní a klubová apod. Ovšem to platí pouze pro FM. Neplatí to o netu. Tam existují. Dají se najít, jsou a vysílají. V poslední době se podařilo dostat na FM několik stanic, které rozšiřují hudební možnosti poaluchačů, ač jsou zcela obyčejnými komerčními stanicemi. Mám na mysli Radio Ethno, Radio Gama a Radio Samson. Ono by stačilo, když by RRTV přidělovala frekvence FM těm, co chtějí dělat něco zajímavého a nikoli těm, co chtějí dělat, to co dělají, všichni ostatní. Neplatí to, že malý rovná se dobrý a velký rovná se zlý. Tak tomu není. Relativně velké Rádio Haná může spustit na Olomoucku svoji odnož Sky Rock, nechvalně proslulá společnost Media Bohemia může v Táboře spustit Oldies Radio Olympic. A RADIO 1 konec konců provozuje velká společnost Radio Investmens, stejně jako radia Expres a Classic FM provozuje známá firma Mafra. Zatím co, když v Liberci, Kalendéř Liberecka spustí jakýsi, Dobrý den. Dělá si tím, jen z lidí dobrý den, protože to je úplně o ničem i když je to malé. Škoda frekvence. Takže neznamená to opravdu, ta rovnítka, velký = špatný, malý = dobrý, v mnoha případech je tomu přesně opačně. Beat už je velký. Má 21 frekvencí. A přesto je dobrý. Gama rádio je malé a je stejně dobré. Velkých, špatných najdu mnoho, ale malých, ještě horších, najdu také mnoho. Případ, který zmiňuješ je známý. Jde o freemusic.cz radia Dráťák a TOP 100. Otřesná situace. Takové si naši bolševici odhlasovali, platné zákony. Ještě jsi zapomněl dodat, že peníze z OSA, po té jdou dinosaurům, typu Gotta a Vondráčkové. Takže v ĆR máme takový způsob bolševizace nebo feudalismu nebo, co to je, že každý tvořivý nezávislý umělec, svoji tvorbou živí, tyhle komunistické příživníky. Ale tak je to opravdu odhlasováno asi budu volit ceskapiratskastrana tečka cz. Třeba se něco pohne. I tím to se, hodlají v programu zabývat.