Jak funguje rádio jednoho člověka?

I když se to zdá téměř neuvěřitelné, technologický pokrok posledních deseti let umožnil v oblasti rozhlasového vysílání vznik rádií, které ovládá jedna osoba nebo jen velmi malá skupina vzájemně spřízněných osob. Podobné stanice jsou možné nejen na internetu, ale i přímo v éteru například v USA, v Itálii nebo dokonce v Maďarsku. Může být podobné rádio přínosem? A jak vlastně funguje?

One-man show nejen ve studiu, ale i v celém rádiu

Rozvoj rádií jednoho člověka souvisí především s nástupem automatizovaných vysílacích systému před deseti lety. Už tehdy se na mnoha stanicích začal uplatňovat styl „one-man show“, kde moderátor ve studiu byl nejen mluvící hlavou, ale obsluhoval i vysílací techniku a podílel se rozhodující měrou i na dramaturgii programu, někdy dokonce i na zpravodajství. Samotné mixování skladeb, zařazování jinglů a pouštění reklam zvládl počítač a více či méně uživatelsky pohodlný software. Odtud byl už jen krůček k tomu, aby v éteru vznikla různá komunitní nebo ochotnická rádia, která bude obsahově i ekonomicky zajišťovat jeden člověk nebo menší skupina lidí.

Vhodným prostředím pro vznik podobných rádií je zejména legislativa některých zemí. V USA, v Maďarsku nebo například v Itálii můžete bez větších těžkostí získat oprávnění vysílat na FM vysílači malého výkonu, který pokryje nanejvýš několik kilometrů, a zasáhne několik stovek obyvatel. Jen v samotné italské metropoli prý vysílá něco málo přes devadesát rádií, z toho některé doslova jen pro několik ulic. Vedou je mnohdy nadšenci ale i profesionálové, a moderovaný program je ořezaný na minimum.

I tak málo stačí k vytvoření jednoduchého programu. Foto: Travelpod.com

Tři hodiny denně moderovaného programu

Ve většině případů se stanice od sebe odlišují jen výběrem hudby a originalitou jinglů. Ještě je rozpoznáte podle kvality reklamních spotů, které pouštějí. Vesměs ale jde jen o proud hudby případně krátkého zpravodajství podle možností dotyční stanice. Samotný moderovaný program je minimální – některá rádia, pokud si to finančně mohou dovolit, postaví vlastní vysílací studio a produkují několik hodin denně živě. Jiné stanice nemají ani studio – jen vysílač a počítač, a všechny vstupy nahrávají předem nebo si je objednávají u produkčních společností.

Možná vás napadne, k čemu takové rádio je, když prakticky „nic nenabízí“? Díky tomuto konceptu může většina stanic vysílat program s naprosto minimálními náklady, a může tak do éteru přinést jiné hodnoty, které se větším komerčním stanicím nevyplatí. Lze mluvit o unikátních hudebních formátech a žánrových stanicích, které zaujmou jen určitou menší skupinu posluchačů. Rovněž lze tímto způsobem provozovat vysílání i pro uzavřené komunity posluchačů aniž by to mělo výraznější zátěž na peněženky všech zúčastněných. A v neposlední řadě jde o typické komerční stanice, které kladou důraz na vyprofilovaný hudební formát, a mluvené slovo nepotřebují k tomu, aby byly úspěšné.

Jak vzniká podobné rádio?

I když provoz podobného rádia není komplikovaný a náklady jsou nízké, většina investicí se projevuje ještě ve přípravné fázi. Nejnáročnější je zejména tvorba hudebního archivu a databáze. Musíte si určit hudební formát a přibližnou cílovou skupinu a podle toho vybrat několik stovek nebo několik tisíc skladeb, které vložíte do vysílacího systému. Pokud si zakládáte na kvalitě zvuku, musíte mít k dispozici i kvalitní výstup přímo z vysílacího počítače a tudíž se doporučuje všechny skladby „nagrabovat“ přímo z CD do systému. A to je dlouhodobý proces. Jsou i tací, kteří si dotyčné skladby „seženou“ na internetu, jenže tohle úsporné opatření se v kombinaci s nízkými investicemi do obslužné techniky projeví na kvalitě.

Když už jednou máte skladby ve vysílacím systému, musíte je vhodně označkovat, aby byly použitelné ve vysílání, a aby je systém dokázal kvalitně prolínat. A zde nastupuje „mravenčí práce“ když musíte každou skladbu označit jednotlivě, a pomocí opakovaného odposlechu testovat její prolínání ve vysílání. A právě v této fázi se projevuje výslední kvalita. Pokud máte skladby v archivu nekvalitně označkovány, projeví se to ve vysílání. Čím víc času věnujete této fázi, tím lepší může být výsledek. To samé platí i o výrobě jinglů a dalších doplňkových částí rozhlasového programu, jelikož při absenci moderovaného vysílání jsou tyto prvky jediným ukazatelem kvality a odlišnosti vašeho rádia.

DOPORUČUJEME: Jaké to je, když jedno rádio končí a druhé začíná?

Malé rádio dnes umístíte i do jedné kanceláře.

Příklad z Brna

Už několikrát jsme se na serveru RadioTV zmínili o tom, že i v České republice máme FM rádio, které provozuje a produkuje jeden člověk se svou nejbližší rodinou. Jmenuje se Rádio R a vysílá pro tři obce v mikroregionu Rokytnice o okresu Brno – východ. Tohle rádio se zatím vyznačuje všemi „neduhy“, které malé stanice mohou mít. Vysílá jen ve dne, od 6.00 do 19.00, na noc vysílač vypíná z důvodu úspory energie. Na programu se zatím podílí jen minimum lidí počínaje majitelem a provozovatelem Františkem Krpenským a konče jeho synem. Dalším charakteristickým znakem jsou ty nejminimálnější provozní náklady, jaké si lze představit.

PŘEČTĚTE SI: Nejmenší rádio v Česku měří poslechovost v hospodě

Jedinou položkou v rozpočtu rádia jsou především platby autorským organizacím za odehranou hudbu. Rádio ale nemusí platit prostory ani energie protože vysílá z rodinného domku a tyto náklady jdou z rozpočtu celé rodiny. I když se tedy projekt může na první pohled zdát prodělečný, jen málo mu chybí k tomu, aby se poměrně rychle dostal do černých čísel. Pokud by každý obyvatel tří z pokrytých obcí byl ochoten přispívat desítkami korun měsíčně na provoz tohoto rádia, tak i tato malá stanice by se na sebe hravě vydělala a měla by k dispozici další prostředky pro svůj rozvoj.

Podobné médium může svým posluchačem přinášet skutečnou veřejnou službu protože bude vycházet z prostředků těch posluchačů, kteří jsou ochotni za něj platit a svým dosahem se omezí na místní komunitu, kterou může obsahově obsloužit. Právě menší ochotnická rádia tak můžou být důležitým doplňkem duálního vysílacího systému u nás.

DALŠÍ INFORMACE: Terestrické Rádio R má logo i miniweb

Rádio R vysílá z obce Mokrá-Horákov, provozovatelem je fyzická osoba František Krpenský. Zdroj: ČTÚ / RRTV

Alternativou je internet, inzerenti to zatím nevědí

Další alternativou pro podobné stanice je i vysílání na internetu. V západních zemích, zejména v USA, podobným způsobem vysílají tisíce rádií. U nás se tento způsob zatím rozšiřuje pomalu byť penetrace internetu roste poměrně rychlým tempem. Jenže většina posluchačů zatím není a ještě dlouhou dobu nebude zvyklá poslouchat své rádio na internetu a hledat technické vymoženosti, které umožní například mobilní poslech prostřednictvím „chytrého telefonu“ nebo jiného zařízení. Nemluvě o potenciálních reklamních klientech, kteří jsou vůči inzerci v sólo internetovém rádiu zatím rezervovaní, a prostředky investují spíš do portálů, které nabízejí balíčky desítek až stovek různě vyprofilovaných streamu.

Jeden příklad za všechny – když v České republice a na Slovensku začalo vysílat satelitní a internetové Rádio 7 zaměřené na křesťanské posluchače, bylo velice těžké přesvědčit zadavatele reklamy, že se jedná skutečně o plnohodnotné rozhlasové vysílání a nejen o multimediální web na internetu. Inzerenti se o vysílání začali víc zajímat až poté, co tato stanice spustila vysílání na jedné nízkovýkonné FM frekvenci v Banské Bystrici. I když drtivá většina posluchačů i nadále přijímá toto vysílání přes satelit a internet, právě terestrická frekvence pomohla rádiu k tomu, aby se víc dostalo do povědomí. Potenciální inzerenti mají totiž jinou optiku pokud jde o čistě internetové vysílání, a pokud už rádio vlastní i jakkoliv bezvýznamnou FM frekvenci.