Nejmenší rádio v Česku měří poslechovost v hospodě

Doba malých lokálních a regionálních stanic je dávno pryč a móda hyperlokálních médií se zatím rozhlasovému trhu vyhýbala. O to víc překvapil vznik minirádia, které začalo před koncem roku vysílat na východ od Brna. Stanice nese název Rádio R a vysílá celkem pro tři vesnice. V budoucnu by ráda pokryla mikroregion. Kdo provozuje nejmenší rádio v České republice a jak vypadá program takové stanice?

Ilustrační foto Shutterstock.com

Už když se poprvé objevila na stránkách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zmínka o minikmitočtu Mokrá-Horákov 89,2 MHz / 5 W, který tímto zkoordinovaným výkonem pokrývá tři obce a tedy zhruba 6 000 obyvatel, nikdo si nebyl příliš jistý co by se s takovým kmitočtem dalo dělat a kdo by po něm vlastně mohl toužit. O to větší překvaoení bylo, když o licenci zažádala fyzická osoba s projektem rozhlasové stanice pro mikroregion Rokytnice. Pár měsíců po udělení licence začalo minirádio skutečně vysílat.

Rádio R mělo být původně televize

S Františkem Krpenským, který je jediným vlastníkem a zároveň držitelem licence usedáme v jedné z restaurací u pražského Letenského námestí. Musím přiznat, že na málokoho jsem byl tak zvědavý jako na člověka, který spustil nejmenší rádio v Čechách i na Moravě, Slezsko nevyjímaje. Nebyl jsem si jistý jestli mám čekat bodrého strýce se silným patriotismem k rodné obci, dobrodruha, nebo nadšence.

Původně František Krpenský vůbec neuvažoval o rádiu, ale o televizi. „Říkal jsem si, dělám v televizi už 30 let, mám k tomu blízko a strefil jsem se zrovna do doby, kdy začínala digitalizace,“ popisuje Krpenský co předcházelo vzniku Rádia R. „Šel jsem se zeptat na radu, ale tam mi řekli, že mám smůlu“. Krom začínající digitalizace ho od místní televize ale odradily i ceny vybavení. „Byl jsem se podívat v Klimkovicích ale třeba ceny mikrospoje začínají od sta tisíc korun. A na to moje výplata nestačila“. Na lokální rozhlasovou stanici ale úspory stačily a tak vznikl nápad vytvořit rádio pro mikroregion.

Vybudovat rozhlasovou stanici, ať už vysílá pro sebemenší území, ale přeci jen něco stojí a většinou se tak do podobných mediálních projektů pouštějí buď zkušení vysílatelé, kteří mají silné vlastnické zázemí, nebo nováčci s ještě silnějším investorem za zády. František Krpenský se ale zatím dokázal bez investorů obejít. „Za mnou nestojí žádná banka,“ říká.  “Točím ještě filmy a z toho co jsem si našetřil, financuju rádio.“ Zatím ho tento koníček stál něco kolem 150 tisíc a dalších zhruba dvacet spolkne měsíčně provoz stanice.

Tak to je ona. Obec s nejmenším rádiem v ČR. (Foto: obec Mokrá-Horákov)

Country, folk, policejní zprávy i gratulace

Program, který Rádio R nabízí posluchačům, zatím příliš bohatý není. Stanice nemá definitivně hotové ani vysílací studio a veškeré vysílání tak jede z odbavovacího systému. Program tvoří mix folku a country společně s několika málo rubrikami, ve kterých posluchači najdou především informace o místním dění. „Teď jsme například začali vysílat oznámení narozenin lidí, kterým je 80 let a víc a posluchači jsou nadšení,“ říká Krpenský.

Do budoucna by měl být program bohatší o pravidelné zpravodajství, počasí, nebo informace, které by měla dodávat městská policie ve Šlapanicích. Jenže zatím nebylo pořádně odkud vysílat. Studio Rádia R ještě není dostavěné a krom toho je v místnosti, ve které se netopí.  I o rozestavěné studio ale Rádio R už málem jednou přišlo. Do vysílací místnosti se totiž omylem probourali dělníci a technika tak skončila pod nánosem prachu.

Do budoucna Rko počítá se dvěma moderátory, s pozicí dramaturga a jednoho redaktora. Všichni budou ale pravděpodobně fungovat jako externisté. Na interní zaměstnance si bude muset Rádio R ještě počkat. Vše závisí na ekonomickém úspěchu stanice.

Rozpočet sbíraný po stovkách

Business plán Rádia R byl původně postaven na kombinaci reklamy a placených informačních služeb, které by stanice poskytovala obecním úřadům. Jenže se začíná ukazovat, že ani to by na pokrytí nákladů nemuselo stačit. Stanice se totiž zatím potýká ze strany inzerentů spíš s nezájmem. „Zatím ještě jedu, ale nevím, jak dlouho vydržím„, říká Krpenský.

Za cenu jedné tisícovky rádio inzerentům nabízí čtyři spoty za den po dobu jednoho měsíce, jenže při malém pokrytí, které stanice má, tato cena inzerenty neláká. Rádio R totiž zatím zasáhne jen něco kolem 6000 obyvatel a to je problém se kterým naráží i u větších místních podnikatelů. Ti sice zájem o reklamu mají ale nejlépe o reklamu celoplošnou. „Chybí jim patriotismus“, říká Krpenský. Ani výroba pořadů pro jednotlivé obce zatím nevypadá příliš růžově. „Všude kam přijdu tak si stěžují, že nemají peníze ani na obecní ples“.

Další možnou finanční nadějí Rádia R je zapojení se do varovného systému SOS SMS. Starší lidé si s mobilem často nerozumějí a tak je zde ideální šance právě pro spojení tohoto systému s rádiem. Starostové okolních obcí prý zájem mají, jenže Rádio R má příliš malý výkon na to aby dotyčné obce zasáhlo. Pan Krpenský tedy uvažuje o možném zvýšení výkonu a po konzultacích na ČTÚ i o změně kóty vysílače.

Po zvýšení výkonu a změně kóty by totiž ze současných tří vesnic zvýšilo pokrytí stanice na celkem 25 obcí a v těch jsou prý i nadšenci, kteří by na provoz rádia přispěli. „Mně stačí, když ta dědina dá pár stovek a alespoň to nejnutnější pokryju,“ počítá Krpenský. „Chytil jsem tu nejhorší dobu. Ale když se chytí jeden, druhej, třetí, tak se ostatní přidají“.

Pokrytí Rádia R zatím zahrnuje tři obce.  (zdroj: projekt Rádia R, RRTV.cz)

Problémy začínajícího broadcastera

Zatím co zkušené broadcastery překvapí už málo co, začínající vysílatel se může dostat do problémů téměř na každém kroku. Udělením vysílací licence totiž maraton povinností teprve začíná. „Myslel jsem si, že když od RRTV dostanu licenci“, popisuje František Krpenský, „která je vlastně na základě povolení od ČTÚ tak že to má jakousi návaznost. Jenže přijel měřící vůz ČTÚ a povídají, že prý jsem černý vysílač, jenže vlastně tak úplně černý zase ne když mám tu licenci“.

Stejně tak zrádné může být jednání s autorskými svazy. Těm původně z interních tabulek vypadla pro Rádio R neuvěřitelná částka 38 tisíc měsíčně, a pokud by se panu Krpenskému nepodařilo dohodnout rozumnější cenu, rádio by nemělo šanci vzniknout.

Riziko navýšení poplatků nad Rádiem R ale stále ještě visí. Jakmile by totiž došlo ke zvýšení výkonu vysílače, mohly by autorské organizace chtít přehodnotit smlouvy. Jenže ani při zásahu 25 obcí, místo současných tří, nemá rádio šanci si původně požadované peníze vydělat, takže zvýšení poplatků by pro Rádio R nepochybně bylo likvidační. „Kousek od nás chtěl další člověk rozběhnout místí malé rádio. Ale když zjistil, jaké s tím mám peripetie, tak ztratil odvahu, aby do toho šel“, dodává Krpenský.

Tak trochu komickým problémem Rádia R se ale stal jeho název. Dělí se o něj totiž brněnským internetovým rádiem, které název Radio R používá už několik let. Studentům Masarykovy univerzity, která brněnské Rko provozuje, nabídl František Krpenský spolupráci, ale kdo si nakonec název s magickým R ponechá, zůstává otevřené.

Studio malé rozhlasové stanice v Republice Surinam. I z toho se dá vysílat. (foto: travelpod.com)

Hospodské měření poslechovosti

Na otázku kde je hranice za kterou si řekne dost, kašlu na to a zavírám rádio, vrtí František Krpenský hlavou. Má v plánu se od budoucna věnovat Rádiu R naplno, a protože je na něm vidět že je především nadšenec předpokládám, že dokud bude mít odkud vysílat, Rádio R pojede.

Nadšení a odhodlání ale není všechno. Jestli se Rádiu R podaří udržet, to záleží i na příjmech z reklamy a tedy na tom, kolik se Rku podaří přilákat zadavatelů. Jenže zadavatelé většinou chtějí vidět relevantní čísla poslechovosti a ta Rádio R zatím nemá. Stát se součástí Radioprojektu by pro tak malé rádio nemělo smysl a vlastní výzkum přeci jen nějakou tu korunu stojí. Zatím tak František Krpenský počítá poslechovost relativně netradičním způsobem, „Když jdou po ulici, nebo do hospod, tak to je naše zpětná vazba a hodně se dozvíme i od starostů“.

V současné době se pan Krpenský věnuje Rádiu R při zaměstnání, ale říká, že v momentě kdy si na sebe rádio vydělá, bude se věnovat jen jemu. Zatím ovšem naopak rádio ze svých výdělků dotuje on, a pokud by to nestačilo, tak jak říká, „Budu muset něco vymyslet. Ještě nějakou rezervu mám a potom uvidíme. Musím do tebe doby přesvědčit starosty, aby začali přispívat.“

Důvod pro přesvědčování jak starostů, tak inzerentů František Krpenský rozhodně má, Jeho cílem je totiž do budoucna pokrýt vysíláním Rádia R celé Brno východ.