ANALÝZA – Digitalizace rádií není zatím u nás ani ve hrubých obrysech. Očekávání jsou ale značná – zejména posluchači a potenciální provozovatelé, kteří jsou teď mimo rozhlasový trh, vkládají do digitalizace značné naděje. Jenže vyplatí se v budoucnu rozjíždět něco, co se nevyplácí už teď?
Rádia mají mnoho možností už dnes
Úplná liberalizace rozhlasového trhu v České republice se očekává až po roku 2020. Opomíjí se ale fakt, že rádia mohou digitálně vysílat už nyní, a to prostřednictvím několika platforem. Nabízí se samozřejmě internet a mobilní telefony, kabelová televize (FM analog, DVB-C, IPTV), satelitní vysílání (DVB-S) nebo dokonce i rozjeté zemské digitální televizní vysílání (DVB-T). Přesto se do této první fáze digitálního audia provozovatelé nehrnou. Proč je tomu tak?
Zaprvé tu funguje poměrně značně rozvinutý trh FM stanic, který běžnému posluchači a zadavateli postačuje. Konzervativizmus nejen českého posluchače je dosti značný a jakákoliv nová platforma momentálně nemá šanci oslovit více jak několik tisíc lidí. A to i přesto, že se penetrace neterestrických platforem výrazně zvyšuje. Dalším důvodem je pochopitelně internet, který nabízí obrovské množství multimediálních produktů včetně rádií, a tam už se dá vygenerovat i poměrně solidní návštěvnost a poslechovost. Jenže ruku na srdce, vybudovat kvalitní a poslouchané internetové rádio a ještě ho i efektivně propagovat stojí nemalé peníze. A návratnost investic je jeden veliký otazník, pokud nejste součástí větší mediální sítě, která dokáže internetové vysílání skloubit s klasickým FM rádiem. Nehledě na to, že i na internetu se stále ukazuje konzervativní přístup zadavatelů, kteří neinvestují své peníze do rádia, které poslouchá „jen“ několik tisíc unikátních posluchačů. A vybudovat multikanálové rádio, které by táhlo statisíce, to je běh na velice dlouhou trať.
Futuristický vzhled = futuristický zvuk?
Problém není ani tak s hudbou jako spíš s mluveným slovem. Dnešní nespokojený posluchač FM stanic si často stěžuje na to, že mu soukromá rádia nenabízí dostatek kultivovaného slova, že hrají málo písniček stále dokola a že žánrový výběr není na našem trhu dostatečně pestrý. Na internetu je paradoxně opačný problém. Hudebních rádií je dost, prakticky každý žánr i subžánr může mít samostatný stream. Jenže očekávat od internetového rádia slovní obohacení je v dnešní době nemožné. Kdokoliv se o to pokusil, přitáhl jen stovky posluchačů. Nehledě na to, že mluvené slovo vyžaduje soustředění a to se v každodenním životě získává jen obtížně. Motivace ze strany provozovatelů internetových rádií je tedy jasná. Sází na hudbu a snaží se zaujmout především doplňkovými službami. Protože internetové rádio by nemělo být jen o poslechu. Měla by to být možnost okamžitě najít skladbu, kterou posloucháte, jedním klikem zjistit něco o interpretovi, případně si skladbu rychle stáhnout nebo zakoupit. A v posledním kole si vyskládat vlastní rádio na přání ze skladeb a žánrů, které jsou konkrétnímu člověku nejbližší. Tohle je ta nejinteligentnější forma digitálního rádia se všemi vymoženostmi. Jenže je tato služba ještě rádiem v klasickém slova smyslu?
Zvyklosti tradičního posluchače digitál neovlivní
Nedá se očekávat, že by digitální vysílání výrazně změnilo zvyklosti českého posluchače. V první fázi po liberalizaci a otevření trhu se dá očekávat, že vznikne mnoho menších stanic, které se budou snažit zaujmout ať již hudbou nebo i mluveným slovem. Pro mnohé z nich to bude ale těžký rozjezd, protože vstoupí na trh silných existujících značek, které budou budovat svá vlastní digitální rádia. A prorazit v tak silné konkurenci bude hodně obtížné, nehledě na to, že reklamní trh neunese o moc rádií víc, jako je tomu dnes. I proto bude otázkou, jak dlouho entusiasmus nových stanic potrvá a zda se pak „neusadí“ jen na internetu, který zřejmě nabídne mnohem nižší náklady na provoz, ale posluchačská základna bude stále růst.
Jedinou výhodou terestrického přijmu bude možnost poslechu v dopravních prostředcích. Jenže, to je možné již dnes také u neterestrických platforem. Pokud cestujete autobusem, můžete se připojit na wifi, nebo využít jiné formy mobilního připojení. A poslech rádií nebo sledování televize v mobilu přes datové sítě zatím není moc rozšířené, ale je to jen otázkou času.
V digitálu dostanou šanci neziskové projekty – konečně
Světlou budoucností rozhlasové digitalizace můžou být neziskové projekty, tzv. ochotnická rádia. Ty by se mohli rozvíjet i v terestrických platformách, budou-li levné, a financovat svůj provoz z darů a sponzoringu. V ČR to zatím zní jako sci-fi, jenže v USA i v některých zemích západní Evropy je úplně běžné, že každá univerzita nebo i některá střední škola má vlastní terestrické rádio. Stejně tak vysílají své programy různá náboženská společenstva a občanská sdružení. V některých zemích mají dokonce vyčleněnu část FM pásma právě pro neziskové projekty.
FM přijímač v kombinaci s platformou HD Radio
U nás jsme se spravedlivým rozčleněním FM pásma poněkud pozadu. Prakticky celé FM spektrum jsme darovali privátním stanicím jedině za účelem zisku. Veřejnoprávní Český rozhlas je neziskovou alternativou, problém je však v tom, že jedinou. A kdo by se pokusil vytvořit jinou stanici financovanou z veřejných peněz, narazil by na problémovou legislativu, která nezná pojem nekomerčních neziskových rádií. Proto si myslím, že pokud nám rozhlasová digitalizace něco zajímavého přinese, budou to právě nezisková rádia, která dostanou prostor pro své myšlenky, nápady, ambice. To, co se nepodařilo vytvořit na FM, bude moci prorazit v digitálu.
Jenže netřeba očekávat, že by se dnešní komerční stanice chovali v digitálu jinak než se prezentují dnes v analogu. Pokud by měly z toho mít ekonomický prospěch, přizpůsobily by svůj program jiným cílům už dnes. Jenže komerční stanice dělají jen to, co podle průzkumů průměrných posluchač chce, aby dělaly. A podle poslechovosti mnohých z nich se zdá, že to dělají dobře.
