Od neděle 1. února se mění Český rozhlas 6 (ČRo6). Bude vysílat jen od šesti večer do půlnoci. Lze to chápat, že vedení Českého rozhlasu (ČRo) vyslyšelo kritiky poukazující na malou rentabilnost stanice, která je navíc tak úzce intelektuálně zaměřená?
Co je vlastně Český rozhlas 6? Je to především analyticko-publicistická stanice. Již není zpravodajská, zpravodajství se stalo spíše doplňkové. Je to stanice, která vysílá minimum hudby – většinu tvoří mluvené slovo. Je to ale také stanice, která vznikla „z nutnosti“. Kořeny a začátky totiž musíme hledat už v roce 1949.
Český rozhlas 6 včera a dnes
Svobodná Evropa
„Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ ozvalo se poprvé 1.května 1951 v éteru. O jejím založení se ale rozhodlo ve Spojených státech už v roce 1949, v reakci na komunistické převzetí moci v Československu, na cenzuru a stále větší omezování svobody slova.
Tehdejší komunistické režimy, v čele se sovětským, se však nespokojily jen s překrucováním dějin a lhaním o přítomnosti; rozjely štvavou propagandu proti Západu, o němž tvrdily, že chce rozpoutat třetí světovou válku. Tomu všemu bylo nutné čelit a ze všech sdělovacích prostředků byl vybrán rozhlas, neboť rozhlasové vlny mohly proniknout i za železnou oponou, která se začala stavět.
Pravidelné vysílání bylo zahájeno z bavorského Mnichova, který se stal sídlem Svobodné Evropy na více než čtyři desetiletí. Během této doby se na pořadech i redakci leccos změnilo – lidé odcházeli a přicházeli, rušily se pořady, které už neodpovídaly vývoji a vznikaly nové.
Krutým zážitkem byl atentát, který v roce 1981 na rozhlasovou stanici Svobodná Evropa podnikla skupina mezinárodních teroristů na zakázku z komunistického tábora. Tři rozhlasáci byli těžce zraněni, celé křídlo rozhlasové budovy bylo zdemolováno. Vysílání však bylo přerušeno pouze na několik minut.
A tak by se dalo pokračovat. Dočkali jsme se svobody obou našich národů, dočkali jsme se takřka neuvěřitelného přesídlení celé Svobodné Evropy do Prahy.
Ještě před tím v roce 1990 začala československá stanice RFE vysílat z vysílačů na území Československa. Na frekvenci 1287 kHz se vysílalo denně od 5 do 7.40 a od 15 do 0.10 hodin. Takto se vysílalo až do rozpadu ČSFR v roce 1992.
Tolik částečně z výběru oficiální historie ze stránek Českého rozhlasu 6. Pokračujme dále a zrekapitulujme si historii Svobodné Evropy v devadesátých letech 20. století.
Český rozhlas 6 / Rádio Svobodná Evropa
Rádio Svobodná Evropa (RSE) je nezávislá společnost ustavená v únoru 1994 ve Washingtonu členy Výboru pro zahraniční vysílání USA jmenovaného americkým prezidentem.
Rádio Svobodná Evropa začalo vysílat 1. července 1994 z Prahy, jeho prvními zaměstnanci byli někteří redaktoři českého vysílání rozhlasové stanice Radio Free Europe – Radio Liberty (Svobodná Evropa – Svoboda), které skončilo v Mnichově 30. června téhož roku.
Rádio Svobodná Evropa však s Radio Free Europe – Radio Liberty bylo nadále spojeno na základě kontraktu o dodávání zpravodajství, analytických podkladů, zařízení, některých programů a také grantů ve výši rozpočtu Rádia Svobodná Evropa.
Na podzim roku 1995 na základě společného projektu, na jehož vzniku se podíleli tehdejší generální ředitel ČRo Vlastimil Ježek a prezident Radia Svobodná Evropa Pavel Pecháček, původní česká redakce RSE připojila k Českému rozhlasu a vznikl tak Český rozhlas 6/Rádio Svobodná Evropa. Šéfredaktorem ČRo 6 byl Pavel Pecháček, zároveň i prezidentem RSE.
Na okruhu ČRo 6 se na tomto projektu původně podílely také BBC, Hlas Ameriky a Deutsche Welle. Dnes už na tomto okruhu BBC (na ČRo 6 skončilo v r. 2001, ale dále česky vysílá na svých 14 kmitočtech VKV) a Deutsche Welle (do konce r. 1999) nevysílají, přibylo však cizojazyčné vysílání ČRo 7 (od 1. května 2002).
Od 1. listopadu 2001 byl řízením stanice pověřen Ivan Štern; úřadující prezidentkou RSE se po rezignaci Pavla Pecháčka stala Olga Kopecká (Valeská).
11. září 2002 však americký Kongres definitivně rozhodl přestat financovat RSE, a ta tak k 30.9.2002 ukončila vysílání svých pořadů na vlnách Českého rozhlasu 6.
Český rozhlas se rozhodl pokračovat v projektu analyticko-publicistické stanice. ČRo6 vysílá své pořady i nadále (ale zkrátil vysílací čas na 14 hodin denně resp. 12 hodin o víkendech). Někteří redaktoři původní RSE ukončili spolupráci s ČRo 6, jiní zůstali a nadále je slýcháme např. v pořadu Názory a agumenty, který navázal na hlavní publicistický pořad Svobodné Evropy Události a názory.
Mohutná kritika
Když končilo vysílání Rádia Svobodná Evropa, téměř všichni původní zaměstnanci Svobodné Evropy odešli. Muselo být každému jasné, že končí jedna éra, kterou nelze nahradit. Lze jí jen parodovat. Veškerou tvůrčí činnost na tomto světě dělají lidé. Pokud nějaká stanice v nějakém časovém období je spojena s nějakou tvůrčí skupinou, má zákonitě svůj jedinečný neopakovatelný rukopis. Samotní „zakladatelé“ Svobodné Evropy se v médiích vyjadřovali k samostatnému vysílání ČRo6 s despektem a nedůvěrou.
Tvůrčí tým Českého rozhlasu 6 se rozhodl, že bude pokračovat. Jenže už každému muselo být jasné, že doba, kvůli které byla Svobodná Evropa založena, je pryč. Posluchači, kteří Svobodnou Evropu poslouchali kvůli informacím z druhé strany barikády, najednou po listopadu 1989 tuto stanici poslouchat nemuseli. Prakticky se vytrácel důvod.
Ti co zůstávali věrni ještě porevoluční Svobodné Evropě, s největší pravděpodobností přestali být věrni Českému rozhlasu 6. Řekli si: to už není Svobodná Evropa. A měli pravdu. Český rozhlas 6 totiž se Svobodnou Evropou už nemá nic společného.
Co se ale mělo dělat? Když skončilo Rádio Svobodná Evropa, vedení a rada Českého rozhlasu bylo rozhodnuto pokračovat v podobném projektu. Český rozhlas se tak rozhodl financovat celé celodenní a večerní vysílání na středních vlnách po celý týden.
Muselo ale být každému jasné, že tento projekt v tomto stylu nemůže být dlouhodobě rentabilní. Kritici se nahlas ptali: Pro koho vysíláte?
Kampaň proti Českému rozhlasu 6 rozpoutal internetový server Britské listy (Blisty), jmenovitě Štěpán Kotrba, který se na tomto webu věnuje mj. veřejnoprávním médiím. Kromě drobných kritik v průběhu času lze za největší ofenzivní útok považovat letní měsíce minulého roku.
Britské listy zveřejnily analýzu v článku Vyváženost ČRo6? aneb frekvenční analýza jednoho pořadu (Blisty 29.8.2003). „Radou ČRo objednaná a posléze po půlročním odkladu zveřejněná analýza ČRo 6 neposkytuje kompletní pohled na podobu vysílání ve vztahu k jeho politické vyváženosti. Jedním z nástrojů, kterým se dá na základě jednoduché teze zjistit ‚vyváženost‘ jakéhokoliv textu, je frekvenční analýza výskytu klíčových slov. V tomto případě jmen politiků. Britské listy se pokusily o takovouto, ‚letmou‘ analýzu samy. Na základě primárních dat o jednom pořadu – Názory a argumenty, který se vysílá na ČRo 6 každý den v 18:10. Data jsme měli k dispozici za dostatečně dlouhé období – 1 rok,“ tehdy napsal Kotrba.
Jaký ale závěr učinily Britské listy? Mimo jiné Kotrba píše: „Nezazlívám (kupodivu) současnému vedení stanice či odpovědnému redaktorovi nevyváženost, i když ani výsledky této ‚letmé‘ analýzy nepřipouštějí mnoho odlišných výkladů. (…) Vedení stanice či redaktoři nemohou za vše. Mohou ale za to, že nepožadují jakékoliv analytické nástroje jako zrcadlo, do kterého se každé ráno podívají. Neví o této nutnosti. Neví nic o duševní hygieně každodenního pohledu na vlastní podobu.“
V závěru článku se dále píše: „Problém není jen v šéfredaktorovi stanice či v jeho nepoučitelných autorech, problém tkví v systému, který postrádá jakoukoliv racionální zpětnou vazbu. Neexistuje jakákoliv analytika, která by byla důsledná, s otevřenou metodikou i výsledky, permanentní, detailní. Neexistuje totiž žádná analytika. A tudíž nikdo nemůže nikomu nic vytknout a rozhodovací procesy jsou povětšinou instinktivní. Nebo žádné.“
Autor Štěpán Kotrba však přitvrzuje: „Zazlívám totiž vedení Českého rozhlasu neprofesionalitu. Zazlívám mu, že nesleduje pořady vlastním analytickým útvarem, podřízeným přímo řediteli (a nikoliv pofidérnímu marketingu, který sice utratí ročně spoustu peněz, ale měřitelné výsledky jeho práce příliš vidět nejsou). Zazlívám vedení Českého rozhlasu, že nesleduje všechny stanice a všechny pořady. Že nenabaluje na podobné primární kvantitativní analýzy podrobnější metody kvalitativní. Protože by je mohly zajímat i tyto výsledky. Kterak se utrácejí peníze a vysílací čas. Dnes si může vedení Českého rozhlasu pouze myslet, že něco ví. To ovšem nic neznamená.“
Když jsem v tomto období požádal nejmenované osoby z Českého rozhlasu o rozhovor na zcela jiné téma, bylo mi sděleno, že nyní ne. Zmíněný článek v Britských listech způsobil totiž v Českém rozhlasu velký rozruch. Jedinou „útěchou“ pro vedení bylo, že si opakovalo, že široká veřejnost tento server příliš nečte, málokdo takovéto podrobné analýzy dočte do konce a že s Českou televizí jsou horší problémy. Navíc je více na očích, a tak se novináři zaměří více na ni a ČRo nechají v klidu žít. Přesto bylo jasné, že vedení Českého rozhlasu ožehavý problém jménem ČRo6 řeší.
Britské listy ale pokračují v „kampani.“ Kotrba v září zveřejňuje další ostrou kritiku, tentokrát věnovanou tématu: pro koho vlastně ČRo6 vysílá a srovnávacími údaji jsou mj. i tristní výsledky poslechovosti s klesající tendencí nebo finanční náklady na provoz této stanice.
Voda na mlýn navíc přitéká ze serveru Česká média (ČM). Ivan Jemelka z tohoto webu zveřejňuje tzv. Nedělní rozhovor 7. září 2003 se šéfredaktorem ČRo6 Ivanem Šternem. Kotrba totiž v článku ČM: Když rozhovor nepolemizuje s tvrzeními obviňuje Jemelku, že „Nedělní rozhovor serveru ČM s šéfredaktorem ČRo 6 Ivanem Šternem je ve své podstatě monologem, přerušovaným pouze otázkami jako mezititulky. Autoru Ivanu Jemelkovi nestál za to, aby se podrobně seznámil se všemi publikovanými analýzami a dokázal odlišit ‚zrno od plev‘ – jak ve svých otázkách, tak hlavně v Šternových odpovědích. Jeho otázky v důsledku toho nejdou k podstatě věci, nereagují na Šternovy odpovědi a spiny v nich. Daly si za cíl udržet pouze Šternovu sebeiluzi o vyváženosti, profesionalitě a kvalitě stanice, která za jeden rok ztratila 100 000 týdenních posluchačů… Záchranné kolo před definitivním potopením Titanicu.“
Naposledy se kriticky vyjádřil Štěpán Kotrba k ČRo 6 v pořadu Lidé od novin, který se vysílal na vlnách ČRo6 v úterý 27. ledna 2004.
Dochází ČRo6 s dechem?
Ačkoliv se tématu Český rozhlas 6 nikdo v masových médiích nevěnoval, vedení Českého rozhlasu po schválení Radou Českého rozhlasu přistoupilo k razantnímu kroku. Českému rozhlasu také dochází finanční prostředky, v podzimních rozhovorech to mj. na RadioTV připustili i vedoucí pracovníci ČRo. Navíc v listopadu proběhla informace, masovými médii téměř nepovšimnuta, že stejně jako Česká televize i Český rozhlas je v mínusu.
Proto se nelze divit, že Český rozhlas musí „obětovat“ alespoň jednu stanici. Tedy tu, která není masová, málokdo o ní ví a je navíc tak intelektuální. ČRo nechtěl zrušit tuto stanici zcela. Bylo by to příliš drastické řešení, nebot i ČRo6 své posluchače má. Došlo tedy ke kompromisu a zkrácení vysílání na posledních šest hodin dne. K tomu ČRo opustí středovlnné vysílače po dávno již zaniklém Rádiu Echo.
ČRo6 se bude dělit o střední vlny s ČRo2-Praha. ČRo 2 bude středovlnnou síť využívat od 4 do 18 hodin a ČRo 6 pak naváže od 18 do 24 hodin. ČRo2 bude 24 hodin vysílat na vlastní – ne příliš kvalitní sítí VKV.
Nikdo nám to z vedení Českého rozhlasu nepotvrdí, ale nabízí se otázka, zda k „reformě“ ČRo6 dochází na mediální tlak Britských listů.
Oficiálně jsou současné změny motivovány finanční situací Českého rozhlasu. Vyplynulo to z úterní tiskové konference. „60-70% našeho rozpočtu jsme hradili Českým radiokomunikacím za vysílací síť,“ řekl šéfredaktor ČRo6 Ivan Štern a doplnil, že díky přesunu na kmitočty ČRo2 – Praha se sníží rozpočet stanice z 60 na 20 milionů korun, přičemž mzdové náklady a rozpočet na program zůstanou ve stejném objemu jako v minulém roce.
Posluchači podle Šterna reagují na avizovanou změnu rozporuplně – vysloveně kladně i vysloveně záporně. Vedení Českého rozhlasu přitom neočekává současnými změnami přílišný nárůst posluchačů. „Můj cíl je, abychom měli prestižní posluchačskou obec, abychom měli ty posluchače, kteří vytvářejí dobrou pověst celému Českému rozhlasu. Toto je marketingové zaměření ČRo6,“ řekl Štern.
A tak je prostor ke spekulacím, jak dlouho ČRo6 vydrží, zcela otevřen. Zda tato stanice jednou nezanikne zcela, ukáže až budoucnost. Otázkou je, zda bude blízká či vzdálená.
Pro srovnání: týdenní poslechovost (WR) ČRo6 má za poslední dva roky klesající hodnoty: 127 tis. (I.-II.Q 2002), 107 tis. (II.-III.Q 2002), 72 tis. (III.-IV.Q 2002), 39 tis. (I.-II. Q 2003), 32 tis. (II.-III.Q 2003).
