Jakou cestou se má Český rozhlas dát? Cestou revoluce nebo evoluce?

GLOSA – „Zhodnotit aktuální postavení Českého rozhlasu na mediálním trhu a ve společnosti, diskutovat o dalším směřování ČRo a zformulovat doporučení příštímu vedení ČRo pro další vývoj rozhlasu,“ takto popsalo tiskové oddělení ČRo cíle Programové konference ČRo. Ta se uskutečnila koncem března v Poděbradech. Spektrum navrhovaných programových konceptů se zúžilo na dva. Kam se Český rozhlas vydá?

Témata, jimiž se vedení Českého rozhlasu na programové konferenci zabývalo, se snažila uchopit pojetí veřejnoprávnosti. Otázka je poměrně obtížná, no pojetí veřejnoprávnosti uvedené na webu ČRo je jasné – „serióznost, nezávislost, pravdivost, důvěryhodnost a kvalita„. Dalším tématem by internet a s ním spojené aspekty. V září nebo říjnu tohoto roku spustí Český rozhlas zbrusu nový web, který chce poskytovat ve větší míře program v podobě podcastingu.

Redefinice obsahu nadmíru složitá

Březnová programová konference se shodla, že spektrum navrhovaných konceptů se zúží na dva. První variantu bych nazval „evoluční“, stávající tři celoplošné stanice (Radiožurnál, Praha, Vltava) zůstanou zachovány s tím, že jasněji definuje programovou náplň ČRo 2 – Praha. Trio doplní stanice mluveného slova na středních vlnách a stanice pro mladé (DVB-T + internet).

Druhá varianta („revoluční“) přinese snad největší změnu v historii Českého rozhlasu. Model bude postaven na plnoformátové stanici, zpravodajském programu (základem ČRo 6, Rádio Česko a ČRo Leonardo) a konečně třetí stanice bude kulturní (ČRo 3 obohacena o vzdělávací pořady). Portfolio doplňuje stanice pro mladé a síť regionálních stanic získá koordinovanější obsah. Zcela zrušen by byl  okruh ČRo 2 – Praha, jeho obsah se rozpustí do regionů a nových stanic.

Jen prosím ne evoluci!

Podívám-li se na oba koncepty, jímají se mne smíšené pocity. Zatímco druhá varianta probouzí velké naděje, u první mi není příliš jasné, co přinese. Ve své podstatě nic nemění, vše by zůstalo při starém a nějaké „vyčištění“ či „profilace“ druhého okruhu nic nového nepřinese. Změny ale musí být v Českém rozhlase  provedeny radikálně. Jako jedinou výhodu vidím stanici mluveného slova a případnou obměnu ČRo Wave.

Pevně věřím, že označení B neznamená případné pořadí. Jinak by tato cesta byla určitě správným směrem. Současný stav je neudržitelný, vůbec nedrží krok s dobou a například ČRo 2 – Praha je ukázkovým muzeem minulosti a strnulosti. Tím rozhodně nesnižují práci rozhlasového týmu, v programu Prahy se najdou velmi kvalitní pořady – ovšem co se týče obsahu (což je důležité, ale není to vše), forma je „hrůzostrašná“ a na téma hudby nemíním zbytečně „vyťukávat“ na klávesnici cokoli. Každý, kdo někdy naladil Prahu, ví, že se tu hudba poslouchat nedá. Jsem rád, že to přiznává i pan pověřený ředitel Peter Duhan.

Druhý program ladím většinou jen v případě poslechu rozhlasových her, ale minulý týden jsem se ponořil výhradně na jeho celodenní vysílání (abych mu případně přivyknul). Motto rádia zní „Na vlně pohody„… plul jsem na vlnách všeho, jen ne pohody (spíše deprese, skepse a hlubokého zármutku). Chce se mi snad jen už zvolat: „Snažně prosím, trochu života do toho umírání!“

Kam se může ubírat plnoformátová „Jednička“?

V následujících řádcích se pokusím nastínit, jak by mohla nová koncepce (dle mého skromného názoru) vypadat. První okruh by měl být dle druhé varianty (označená „B“) celoplošným plnoformátovým. Celkem logicky by už tak značka Radiožurnál neladila ke směřování. Přemýšlím celý týden nad novým jménem, napadá mě jen označení ČRo 1 … ale podtitul nikoli, ale chytré hlavy si s tímto poradí.

Osobně zastávám názor, že se má tento program aspoň mírně inspirovat v zahraničí (například BBC), dynamikou mluveného slova ať se klidně přiblíží ke komerčním subjektům, samozřejmě bez přílišné „rozjuchanosti“. Změnit se musí hudba, omezit hraní normalizačních songů a věnovat se hudbě spíše aktuální s přesahem do 80. – 90. let, přidat by se měla československá hudba od 90. let, hrát však nemusí jen tradiční hudba, ale zamířit i do okrajovějších žánrů. Zajímavým zpestřením může být menší míra oldies hitů. Na příkladu BBC Radio 1 vidíme, že dynamika a veřejnoprávnost se nevylučuje.

NOVINKY V ČRO 2 – PRAHA: Reportér očí Stanislav Motl přechází na ČRo 2

Je sice pravda, že BBC je osočováno z posedlosti mládím, jak bylo trefně poznamenáno v diskuzi u článku: „ČRo je pro změnu asi posedlé stářím.“ Ranní blok by mohl stavět na silné osobnosti (třeba známé z rádiových vln), odpoledne nechť se zaměří na odpočinkovější témata či zábavu. Když už jsme u zábavy, myslím, že i ta má místo na Českém rozhlasu v trochu jiné podobě, než jsme tomu svědkem nyní. Velkou pomocí by mohlo být i snížení vstupů s celebritami, zbytečné mi přijdou rubriky či pořady jako je „Přepadovka„, kdy moderátor volá známé osobnosti. Talk-show s hosty stačí rozhodně jediná. Snad jediný prvek, který mi nyní příjde dobrý a originální, jsou hlasatelské vstupy Jiřího Ptáčníka. A to se vší vážností!

V době, kdy se většina tuzemských stanic proměňuje na hudební rádia s minimem mluveného slova, má Český rozhlas velkou možnost přijít s alternativou a právě kvalitním slovem zastoupeným v hojné míře. Tím neříkám, aby sklouznul k bulvárnosti a komerčnosti, může ale nabídnout kvalitní mluveného slovo a to nejen v případech rozhlasových her. Při poslechu ČRo 2 – Praha mě k smrti nudí self-promotion (neboli upoutávky), ještě horší jsou znělky pořadů, které mnohdy trvají i 30 sekund! Zvuková grafika je opět více než žalostná.

Zpravodajský Radiožurnál s přidanou nutností

Druhý okruh má být zpravodajský, s tím se nedá než souhlasit. Přitom si myslím, že by bylo vhodné zachovat silnou značku Radiožurnál. V tomto případě byla dynamika nastolená Bárou Tachecí spíše šťastná, bohužel špatně komunikovaná. Pod taktovkou ředitelky Hany Hikelové jenom vzkvétá (a už i ta hudba je lepší než byla). Spíše než formou se však nyní zabývejme obsahem. Dopolední rozhovor s hostem lze snadno přesunout na plnoformátovou „Jedničku“ a Radiožurnál by se v daném čase mohl šířeji zabývat tématem dne, jistou obměnou by mohla projít půlhodinka „Jak to vidí“ a přesunout se z Prahy.

K TÉMATU: Kolik stanic mluveného slova potřebuje Český rozhlas?

Bolestivým místem se jeví opět hudba, jako kompromis mezi současným stavem a stanicí mluveného slova se jeví snížení počtu odehraných skladeb v hodině, řekněme například 5-6 písní. Přeci jenom formát mluvené stanice je pro mnohé posluchače příliš náročný a hudba pomáhá zpracovat dané informace. Navíc by měla korespondovat s daným tématem. V odpoledních hodinách bych vyhledával spíše analyticky zaměřený pořad (Studio STOP), vhodný čas by mohl být například kolem času 15-16. Mluvené slovo nechť je v odpoledním vysílání ve větší míře než dopoledne. Osmou večerní by nemusely zabírat současné pořady, ty by se mohly přesunout na první či třetí okruh.

Rozhodně nejobtížnější bude sloučit stanice Radiožurnál, Rádio Česko a ČRo 6. Jednotlivé stanice se navzájem velmi liší. Přesto jsem příliš nechápal, proč existuje vedle sebe tolik stanic. Dnes vím, že za to může historický vývoj. Po osmé večerní by mohl být ideální čas na další analytické relace, jaké dnes vysílá ČRo 6.

PSALI JSME: Český rozhlas možná zruší stanici Leonardo

Kulturní program obohacený o vzdělávání

Prakticky bez výraznější změn rozhodně zůstane ČRo 3 – Vltava. Jednoznačně mohu za sebe říci, že je to velmi dobře. Logicky tento formát, který připomíná ČT2, doplní vzdělávací programy, opětovně další plus. Podíváme-li se na rozložení programů, může se jevit jako logický krok zrušení vysílání ČRo Leonardo a ponechat jej jen ve formě redakce. Většina pořadů je stejně přebírána odjinud. Osobně si myslím, že by byla velká škoda nechat zaniknout tento projekt. V projektu je psáno: „ČRo Leonardo uplatní maximální množství své produkce na analogových stanicích.“ Ale jako samostatný stream aspoň na internetu rozhodně neurazí.

K TÉMATU: Wave, vlna s nejistou budoucností

Doplňkem bude i Rádio Wave. Ten by měl projít jinou profilací, naformátován byl podle slov dočasně pověřeného ředitele Petera Duhana.

Síla regionů v novém formátu?

Regionální stanice mají mít dle druhé varianty výrazněji koordinovaný obsah. O tom žádná. Kromě bližší spolupráce není nutné cokoli výrazněji měnit. Regionální síť by měla i nadále mířit spíše na starší spektrum posluchačů, které logicky nesmí veřejnoprávní instituace opomíjet. ČRo 2 – Praha v současné době přebírá z regionů velké množství pořadů a řekl bych i celkem zbytečně. Proč například hraje lidová hudba v čase 18:15 – 19:00, když v tu samou dobu je i na regionech? Druhá varianta programových konceptů uvádí: „Tento koncept proměňuje formát všech stanic a rozpouští obsah dnešního ČRo 2 do přeformátovaných stanic a regionů.“ Jen vzhůru do toho!

Internet a budoucí marketingová konference

Rozhlas je rozhodně národní kulturní institucí. Získá-li mluvené slovo na dynamice, stane se z ČRo skutečně jedinečný projekt ve všech ohledech. ČRo navíc plánuje zveřejnění kulturního archivu na internetu, zajímavé by mohlo být spuštění internetového streamu podobným britskému BBC Radio 7 či slovenské Rádio Litera (tedy stream rozhlasových her, četby na pokračování a další).

Na programové konferenci zaznělo, že hudba je „kulturotvorní prvek a nositel estetických hodnot„. Bude nesmírně obtížné najít tu správnou skladbu muziky vyhovující všem. Rozhlas by se mohl pustit jinou cestou, než se nyní vydávají tuzemské komerční stanice, přesto je jasné, že pro masového posluchače se hudební forma nebude hledat lehce.

Marketingová konference Českého rozhlasu, která se uskuteční 6. a 7. května se bude zabývat značkou ČRo a jednotlivých stanic, případným rebrandingem, posílením self-promotion a zformováním programových center. Za úkol si Rozhlas dává „včas a efektivně propagovat původní rozhlasovou tvorbu„. Skutečně, propagace v jakémkoli smyslu skutečně vázne. Self-promotion zejména na druhém okruhu (Praha) je zoufalá.

Už jen z tohoto výčtu je patrné, že vedení čeká dlouhá a náročná práce. Pokud se podaří v budoucnu Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zvolit zbývající členy Rady ČRo, stane-li se generálním ředitelem pan Peter Duhan a jeho návrhy se stanou skutečností (tedy zejména varianta B), srdečně mu přeji hodně síly, ať se vize stane realitou. Už se opravdu upřímně těším.

KDY SE BUDOU VOLIT NOVÍ ČLENOVÉ RADY?: Rada ČRo nového ředitele nezvolí, chybí jí jeden člen