Titulem nechci nikoho urazit. K tématu dnešní recenze mě přiměla návštěva místního holičství, kde poslouchali jedno z rádií. Snažil jsem se tak dát tentokrát prostor rádiím, která se dle mého soudu často hrají na veřejných místech, třeba v supermarketech. Možná, že průzkum nebyl zcela reprezentativní, ale i tak vám nabízím sondu k dalším zajímavých projektům českého éteru.
Rád bych na tomto místě poděkoval programovým ředitelům rádia Čas a rádia Zlín, kteří dovolili na webu RadioTV uveřejnit krátkou ukázku z vysílání jejich svěřenců. Děkuji Vám za ochotu a vstřícnost, opravdu si jí vážím. Ukázky jsem vytvořil sám, některé vstupy mohou být zkrácené. V následující recenzi bych se rád zaměřil nejen na moderátorské vstupy a muziku, ale také na zpravodajské bloky a hranou hudbu.
Pohodové odpoledne s Romanem Pastorkem
– Rádio Čas – středa 10.června 2009 (čas: 13:00 – 15:00)
K recenzi jsem si vybral (vzhledem ke svému bydlišti) olomoucké vysílání rádia Čas. Zkoumal jsem licenční podmínky rádia Čas. Uvádí v nich, že chce pokrýt široké spektrum posluchačů ve věku 18-55 let. Upřímně jsem trochu na pochybách, zda levá (mladší) část vůbec kdy na svém přijímači o vysílání zavadí. A jistě se tací najdou.
Poslechněte si ukázku z odpoledního vysílání
Hudba oldies-rock-country je kapitola sama pro sebe. Rádio Čas je mnohými kritizováno právě kvůli hudbě, již hraje. Průzkumy poslechovosti ale ukazují, že stanice má mnoho příznivců, takže tento typ hudby je u českého publika vyhledáván. Opravdu se asi necítím na to být posluchačem, během poslechu jsem zažil několik hrůz, teda hrůz pro mého uši – Viktor Sodoma, Plavci či Wabi Daněk asi nikdy nebudou interpreti mého srdce. Ale chápu, že se najdou lidé vyhledávající podobnou muziku, hudební vkus je opravdu ryze osobní věc. Na druhou stranu musím vyzdvihnout, že některé „oldies“ mě mile překvapily a dokonce jsem se přistihnul, že si je s chutí broukám (neb pískat neumím) – zmíním například Supertramp nebo Dire Straits. Naprostý skvost (a to bez ironie) byl pro mne song od Barbory Haščákové – Hral na trúbku.
Opouštím hudbu a mířím jinam. Průvodcem středečním odpolednem mi byl Roman Pastorek. Jméno ne zcela neznámé, už desátým rokem moderuje pořad v České televizi pro mládež Bludiště (však je taky u něj na webu rádia Čas motto: „Kdo nezabloudí v Bludišti, ten se ani odpoledne v čase 13-16 neztratí…“). Abych byl upřímný, k poslechu jsem z počátku přistupoval s mírnou dávkou nevole. Po chvilce poslechu jsem však ocenil projev moderátora a solidně zpracovaný zpravodajský servis. Roman je ostříleným rozhlasovým moderátorem, na rádiu Čas je 9 let a před tím už poctil i jiná rádia. Jeho projev koresponduje s celkovým vyzněním stanice. Pozvolné tempo mi sice ne úplně vyhovovalo, své opodstatnění má. Chvílemi se mi zdá, že se „čas“ zastavil a poslouchám rádio v jiné době, než je ta současná. Postarší jingly (opět se paní snaží do závratných výšin vyzpívat název stanice) nijak nevybočují. Podíl reklamy není nijak vysoký – standard české kotliny.
Obsah není úplně originální, zajímavosti z celého světa a jednou v hodině písničky na přání posluchačů nikoho neurazí. Pro odpolední vysílání se asi nic jiného vymyslet nedá. Kladné body připisuji již zmiňovanému zpravodajství. Rádio se vyhýbá povrchnějšímu zpracování, první zprávy připravil Jakub Bielak, další potom Yvona Fajtová. Sedm zpráv se týkalo nejen regionu, ale i celé republiky a jedna zpráva přinesla informace o dění ze světa. V přehledu se ke slovu nedostal sport, osobně mi nechyběl. Zprávy v jednu a ve dvě byly zcela rozdílné, zpravodajství ve tři hodiny ale bylo zcela totožné s předchozími, asi slečně Fajtové došly informace (ale to se děje i jinde). O půl pak nechybělo počasí z regionu. V dohledné době trvalé přelazení na stanici Čas spíše neplánuji, hudba opravdu není můj šálek kávy. Pět minut před celou však svůj čin zvážím, protože informace o dění v regionu jsou opravdu kvalitní.
Odpoledne s Petrem Ticháčkem
– Rádio Černá Hora – pátek 12.června 2009 (čas: 13:00 – 15:00)
Nemám příliš v lásce hudební rádia, zvláště když hrají 10 písniček (čest výjimkám, kteří hrají 20 písniček od 10 interpretů). Rádio Černá Hora se charakterizuje sloganem „Víc muziky„. Kdo by čekal neustále se opakující hudbu neustále dokola… ten bude zklamán. Je pravda, že se i tady najdou skvosty typu „Lucie Vondráčková – Láska umí víc“ (nic proti Lucce, skvělá interpretka a její písničky mám rád) – tato píseň trpí syndromem „neustálého omílání„, opakující se hraní skladby ji dokonale znechutí. Celkový dojem po dvou hodinách poslechu byl opravdu kladný a mohu jej jen doporučit. Děkuji za mile strávené odpoledne. Ač se během dvou hodin poslechu playlist sestával ze dvou písniček od Kabátů (Raci v práci, Na sever), vzhledem k rozdílným létům vzniku a jinému laděni jsem to spíše uvítal. V hodině zaznělo až 14 písniček.
Moderaci měl na starosti Petr Ticháček, za mikrofonem působí už od svých 15let, takže má něco za sebou. Jeho projev snad neměl žádné slabiny, za těch mnoho let za mikrofonem je z něj skutečný profesionál. Možná ho znáte i z televize Óčko, kde uvádí pořad DJ divák. Zpravodajský servis měla na svědomí Hana Domnosilová, milý a příjemný projev mě utvrdil v dojmu, že Černá Hora má slušné redaktorské zázemí. Této dámě by mohlo vedení svěřit i samostatný pořad. A abych byl i trochu kritický… jedna chybka se objevila: „Sehnat se dá i dovolená na Malorku za necelé 4 tisíce s poplatkami.“ To bylo nemístné, omlouvám se ;-). Zpravodajský přehled nabídnul 2 regionální zprávy a jednu ze světa, nechyběl sport, počasí a (překvapivě) nejrychlejší dopravní servis. Duo Petr-Hana se představilo jako sehraná dvojice, jež se neomezuje na prosté předávání mikrofonu.
Zvukový obal neruší, sestává se z mluveného oznámení muže a ženy. Což není na škodu, ba naopak. Chápu zaměření stanice na hudbu, ale více moderátorských vstupů by rozhodně nevadilo. Co se dá dělat. Přesto mi to tak úplně nevadí, jako příjemná (nejen) kulisa k jiným činnostem je naprosto ideální (nechápejte to prosím hanlivě). Náplň hodiny se sestávala se stručného přehledu zpráv, dvou moderátorských vstupů a nezbytného vstupu s anoncí na zprávy v celou. Místo měla i reklama (asi tři dvou-tříminutové bloky) – čili nijak extra neruší.
Co říci závěrem? Pokud netoužíte po „ukecaném rádiu“ a chcete mít poklidného společníka na celé odpoledne, jenž neotravuje jako „kafemlejnek“, rozhodně doporučuji poslech rádia Černá Hora.
Ještě lepší den s Wendy Březinovou
– Rádio Zlín – pátek 12.června 2009 (čas: 15:00 – 17:00)
Obvykle se říká, že to nejlepší nakonec. Motto Rádia Zlín zní „Ještě lepší rádio„. Možná příliš chvály najednou. Ale ne v případě Rádia Zlín. Pokud mohu posoudit tak se Rádio Zlín řadí mezi nejlepší rádia v celé České republice. Opět je to spíše hudební rádio, ale hudba linoucí se z vln Rádia Zlín patří k té nejlepší, jakou můžu slýchávat. Myslím, že přiložený playlist mluví za své. Nebudu tu šetřit slovem chvály. Neladím jej úplně pravidelně, stále poměrně často na to, abych mohl posoudit, že se hudba neopakuje. Rádio Zlín umí hrát vkusně současné hity (The Killers) s úžasnou hudbou 90.let (Five). Během poslechu jsem narazil na jednu raritu, již jsem neslyšel ani nepamatuji – „Soul Control – Chocolate“ (doporučuji najít na YouTube, taková sladká letní). A… za Anastaciu a její aktuální song Defeated tímto prostřednictvím moc děkuji. Své srdceryvné vyznání o hudbě zakončím jednou výtkou – „Rihanna – Don´t Stop The Music„, tento zaseknutý kolovrátek bych v rozhlase zakázal. Celkový dojem mi to ale nezkazilo.
Poslechněte si ukázku z odpoledního vysílání
Moderátorka Wendy Březinová toho při pátku toho moc nenamluvila, tím myslím kvantitativně. A co po kvalitativní stránce? Celkem čtyři vstupy vkusně vyplnila zajímavými událostmi ze světa (některé jsem sice slyšel už dříve i jinde), rozhlasový projev není úplně výrazný, trochu se mi plete s jinou její kolegyní. Při delším poslechu mi odpoledne zpříjemnila, na přebrepty také netrpí, takže není co dodat. O zpravodajský servis se staral Martin Švajda. Popis? Slušný standard – počasí, 2 regionální zprávy, informace ze světa, sport, bez dopravy. Skladba tedy v podstatě stejná jako má Černá Hora. Zpravodajství se neopakovalo a pokaždé jsem dostal zajímavé informace, poměrně obsáhle zpracované (včetně výpovědí hlavních aktérů té či oné zprávy). V závěru druhé hodiny poslechu jsem slyšel rozhovor o kuličkách (jako sportu) – poslechnout si jej můžete v archivu Rádia Zlín, sekce Na kus řeči. Stojí za to.
Nyní k celkovému dojmu. Jingly a celkovou identitu charakterizuje zvukové logo, s tímto prvkem nepracuje zrovna hodně stanic a rádiu se to daří. V tomto případě se mi dokonce líbí zpívané znělky, neomrzí se ani po delším poslechu (odhaduji počet jinglů přes 50). Některé jingly jsou dokonce bez jakéhokoli oznámení o stanici a jsou charakterizovány pouze zvukovým logem. Nápadité a každý posluchač stanici snadno určí. Celkové ladění je dynamické a nelze mu nic vytknout. Podíl reklamy je obdobný jako u Černé Hory, takže také snesitelný.
A jsou tu závěrečná slova. Jestli nějaké rádio odráží můj vkus je to rádio Zlín. Oprostilo se opakování stejných hitů a vsází (nejen) na prověřené kusy 80. a 90.let. To vše skvěle doplňují aktuální hity. Možná by moderátoři mohli dostat více prostoru, odezvy od posluchačů jsou asi opačného názoru. Rádio Zlín patří k nejlepším rádiům v republice a leckdo by si tu mohl brát příklad.
