Český rozhlas bude nejméně půl roku bez řádně zvoleného ředitele. Kontrolnímu orgánu veřejnoprávního rádia totiž bude od konce února chybět jeden člen k volbě ředitele nového. Jediné řešení by mohla přinés poslanecká sněmovka, která je ale před volbami zablokovaná.
Na alespoň zdání stabilního vedení i na novou dlouhodobou programovou a finanční strategii si tak Český rozhlas ještě bude muset počkat.
Zablokovaná rada
Odstoupení generálního ředitele ČRo Richarda Medka (o odstoupení Richarda Medka více zde) přineslo krom škodolibého úsměvu na tvářích jeho odpůrců a nepochybné úlevy samotnému Richardu Medkovi, i jednu paradoxní situaci. Přestože Rada ČRo okamžitě po Medkově odstoupení vypsala výběrové řízení, nového ředitele zřejmě nebude mít kdo zvolit. Rada Českého rozhlasu, totiž přijde s koncem února o tři členy, kterým končí funkční období. Konkrétně jde o Marii Ptáčkovou a Jiřího Floriana, kteří byli zvoleni v 27 a 25. února 2004 a o Pavla Hazuku, který se sice členem rady stal až 26. února 2008, ale byl zvolen jako náhradník za Štěpána Kotrbu na zkrácené, dvouleté funkční období.
Radě ČRo tak zůstává pouhých pět členů, kteří sice mohou hlasovat o celé řadě věcí, ovšem podle zákona nového generálního ředitele zvolit nemohou. Právě volba generálního ředitele je totiž jedinou výjimkou kdy kontrolní orgán nerozhoduje na základě prosté většiny.
Zákon o Českém rozhlasu doslova říká: Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 6 hlasů členů Rady.
Radě ČRo tedy chybí jeden člen k tomu, aby se volba generálního ředitele mohla vůbec uskutečnit, a chybět, díky současné politické situaci, zřejmě bude ještě řadu měsíců.
Volba nových radních nejdřív v září
Zvolit alespoň jednoho člena rady téměř jakéhokoli veřejnoprávního média, nebo vysílací rady, by byl i za běžných politických podmínek pro poslaneckou sněmovnu úkol na několik měsíců. V situaci kdy jsou volby za dveřmi a jednání sněmovny je zablokované, se jedná o úkol prakticky nesplnitelný.
Důvodem není ani tak přeplnění sněmovny důležitými návrhy zákonů, nebo projednávání věcí zásadních pro budoucnost státu, ale nedostatek času a vratké pozice jednotlivých stran pro strategické vyjednávání. Radní totiž bývají voleni na základě křehkých politických dohod, pro které vytváří podmínky povolební rozložení sil, případně pouze na základě rozložení sil v poslanecké sněmovně. Jenže těsně před volbami je situace výrazně složitější. Strany, které by spolu jinak byly ochotny jednat, nyní vyčkávají, zdali jim parlamentní volby nepřisoudí silnější, vyjednávají pozici a do žádné volby se tak pravděpodobně pouštět nebudou. Nové radní by sice teoreticky mohla zvolit ČSSD společně s KSČM, případně ve spojení s malými stranami, jenže takový pokus by byl okamžitě zablokován ze strany ODS. Nakonec tedy pravděpodobně nezbude nic jiného než počkat až předvolební a volební zmatky přejdou. Čekání to ale rozhodně nebude krátké.
Těsně po sněmovních volbách totiž nebude na volbu členů rozhlasové rady také ani pomyšlení, protože to politiky čeká vyjednávání o příští vládě a krom toho, se začátkem léta přijdou parlamentní prázdniny, které veškerá hlasování odsunou na září. V září bude ovšem nejprve nutno dát, či nedat důvěru nové vládě a následně odhlasovat rozpočet na rok 2011.
Volby nových členů rady Českého rozhlasu se tak pravděpodobně dočkáme nejdřív ke konci tohoto roku a Český rozhlas tak bude mít ředitele zřejmě podle kozinovského „do roka a do dne“.
Veřejnoprávní rádio s podkopanou sebedůvěrou
Nejisté vedení Českému rozhlasu pravděpodobně na první pohled nijak výrazněji neublíží. Šéf programu Petr Duhan, který byl řízením rozhlasu pověřen, je zkušený manažer, který má s rozhlasem mnohaleté zkušenosti a udržet veřejnoprávní rozhlas v chodu tak pro něj nebude problém. Co ale může do budoucna způsobit nemalé problémy je dlouhodobá vnitřní nestabilita, kterou Český rozhlas už rok a půl prochází.
Právě před rokem totiž začaly sílit zvěsti o blížícím se odvolání tehdejšího ředitele Václava Kasíka a zvěsti o odvolání ředitele nepůsobí na žádný podnik nijak pozitivně. Následovala volba Richarda Medka, který se nechal už před volbou slyšet, že má v plánu provést personální zemětřesení, to byl druhý krok, který vnitřní stabilitu ČRo nijak nevylepšil a vše dovršila Medkova tříměsíční indispozice a následná rezignace.
Ředitel, který nakonec po všech těchto otřesech zdědí Český rozhlas, dostane instituci, která funguje pouze díky setrvačnosti a jen s velkými obtížemi z něj opět vybuduje sebevědomé veřejnoprávní médium, ve kterém se zaměstnanci nemusí bát, co dalšího přinese následující měsíc.
