Když sledujete licenční řízení českého regulátora, který každoročně přiděluje několik rozhlasových licencí, jistě jste si všimli, že zájem je i v době poměrně plného trhu terestrických rádií poměrně značný. Krize-nekrize, rádio se pro mnohé jeví jako vhodný prostředek pro podnikání. Na Slovensku je ale úplně jiná situace. Nové frekvence mnohdy nikdo nechce, a nebýt existujících vysílatelů, zřejmě by ani nemělo cenu vypisovat nová řízení.
Společné reklamní zastoupení ne…
Slovenský rozhlasový trh je specifický v mnoha směrech. Na národním trhu prakticky neexistuje reklamní zastoupení různých stanic. Zatímco v České republice si provozovatelé mohou vybrat reklamní síť Regie Radio Music nebo Media Marketing Services, na Slovensku se téměř každé rádio zastupuje samo nebo prostřednictvím servisní společnosti. Ambice vytvořit velké národní zastoupení pro více stanic několikrát ztroskotaly. Jediným projektem podobného druhu je slovenský RadioNet, který ale sdružuje jen několik málo lokálních rádií. Česká pobočka skupiny Lagardere se na Slovensko pokusila přenést silnou značku z českého trhu – Regie Radio Music. Jenže toto zastupitelství i po jednom roce zastupuje jen Rádio Okey, které patří témuž majiteli.
Na jedné straně se rozhlasové stanice neumí nebo nechtějí dohodnout na společném prodeji reklamy. Na straně druhé se ale dokážou obdivuhodně gentlemansky spojit, když jde o přidělování volných frekvencí. Na Slovensku totiž existuje nepsaná dohoda, že každé rádio si může zkoordinovat nové frekvence, a pak na nich i vysílat. Pokud investujete své prostředky do vyhledání jistého kmitočtu, můžete si být téměř jistí, že konkurence vám frekvenci nevyfoukne. Tuto dohodu v absolutní většině případů respektuje i samotný regulátor, který zpravidla uděluje frekvenci jen tomu, kdo ji zkoordinoval. Slovenští vysílatelé se tak nejenže navzájem neohrožují, ale společně chrání zájmy všech – nová silná konkurence se totiž na trh jen tak lehce nedostane.
Společná koordinace frekvencí ano…
Obdivuhodný je pak i rozvoj existujících vysílatelů, kteří mohou volně expandovat do blízkého i vzdáleného okolí. V průběhu jednoho či dvou let se tak může z malého lokálního rádia stát multiregionální vysílatel, který aspiruje na celoplošku. Dobrým příkladem je Rádio HIT FM českého podnikatele Martina Černého, který vlastní i Rádio Černá hora. Ještě před třemi lety vysílalo toto rádio jen v Partizánském a nedaleké Prievidzi. Dnes má vysílače ve čtyřech krajských městech a dalších lokalitách, konkrétně – Trenčín, Nitra, Banská Bystrica, Topoľčany, Martin a nově Žilina. Všechny frekvence získalo na základě individuální koordinace. A pokud bude chtít, může jít i na východ.
Podobnou expanzi na základě individuálních koordinací zažilo kdysi dávno i Rádio Twist, které se díky tomu stalo celoplošným, a svůj úspěch na nich postavilo i dnes nejposlouchanější Rádio Expres. Ironii osudu pro nové žadatele je fakt, že Rada pro vysílání a retranslaci nepřímo upřednostňuje ty společnosti, které si už něco samy zkoordinovaly. Takže pokud se náhodou uvolní nějaká frekvence, která je ještě z dob ženevské koordinace, určitou výhodu mají existující žadatelé právě proto, že se aktivně podílejí na vyhledávání nových frekvencí. A rada je posléze „odmění“ za jejich aktivitu tak, že jim přidělí i další frekvence, které si samy nezkoordinovaly.
Skončila vám licence? Nevadí, dáme vám novou.
Postup slovenské rady je z českého pohledu úsměvný i u prodlužování licencí. Každý žadatel má právo požádat o jedno prodloužení licence, podobně jako v ČR. Jenže pokud vám jednou skončí i prodloužená licence, musíte se o novou licenci ucházet ve standardním řízení a do něj se může přihlásit i vaše konkurence. Jenže rada nedávno vyslala provozovatelům velice pozitivní signál – Rádiu Okey i Rádiu Hit FM bez výhrad udělila úplně nové licence a další žadatelé vůbec nebrala v úvahu. Takže, i když vám vaše licence jednou končí, můžete si být jistí, že ji dostanete znovu. Stačí argumentovat tím, co všechno jste pro rozvoj slovenského rozhlasového trhu udělaly /mnohdy stačí jen to, že vysíláte a rozšiřujete se/ a úspěch máte téměř jistý.
Slovenský rozhlasový trh je tedy skutečně hodně specifický. V posledním licenčním řízení se o 16 volných frekvencí ucházely jen existující vysílatelé, a jen dva nové subjekty. Umíte si představit, že by se něco podobné odehrálo na českém trhu? U nás je to běžné spíš naopak – o jednu volnou frekvenci se uchází 16 žadatelů, i když mnozí vědí, že jsou bez šance. Kdyby slovenské mechanismy fungovaly i na českém trhu, asi bychom zde dodnes měli celoplošné Rádio Alfa. A Václav Kasík by se nikdy nestal ředitelem Českého rozhlasu, nýbrž by si hýčkal své vlastní dítě, které muselo v roce 1999 odejít z českého éteru, protože nedostalo novou licenci.
Foto: internet / RadioTV.sk
Někteří zmizeli z trhu podivněji, nežli Alfa. Např. jablonecký Triangl. Zato nyní, se tam všichni zakopali, až do roku 2025.
No určitě nikdo na Slovensku nechce nové frekvence. Vždyť jsem sledoval jak před časem probíhali „frekvenční hody“ Skoro vznikl celoplošný okruh SRo, když končila licence pro Okey. Nejvíc mě však rozčiluje, jak slovenská rozhlasová rada zametla s desítkou nadějných projektů – mezi nimi ROCKJAM, které se ucházeli o ženevký 10 kw Trenčín. Díky radním ho získalo celoplošné Funradio. Takže tentokrát se potenciální vysílatelé „poučili“ a už nic nezkoušejí.
Rozdíl mezi ČR je také vtom, že Bratislava není vůbec nabitá rozličnými formáty, tak jako Praha, takže již existující rádia neobohatí slovenský éter
Tu na vychodnych stepiach duchovnych su mnohe veci len takym slabym odvarom toho, cu maju susedia. Osobitne sa to tyka rozhlasoveho vysielania.
Nie je mi jasne, kto prisiel s tym oznacenim „hody“. Vsak to bol vysmech. V hre boli len 2 frekvencie, o ktore sa mohol niekto realne pobit. Celu siet Okey im priklepli opat bez toho, aby sa pokusili aspon odstranit najhorsie nezmysly, ktore kedysi napachali, napr. dve silne 10 kW zenevy na vychode s takmer identickym pokrytim. Takze to vlastne oblo o nicom. Navyse tie dve zilinske frekvencie nikomu nepridelili a rozhodnuju o nich az teraz.
Bratislava je osobitna kapitola. Vsetko, co vzniklo v Bratislave, sa nakoniec roztiahlo na cele uzemie republiky a spadlo do nejakej odrody „popoveho“ formatu. Na dalsie radia uz nie su frekvencie, lebo su tu presahy zo vsetkych moznych okolitych statov. Medzicasom tu vznikli tri lokalky, pricom len jedna ma 250 W vysielac a ostatne ziju na pidivysielacoch o vykone niekolkych desiatok W a su radi, ze vobec su. V FM normalna ponuka v Bratislave uz nikdy nebude. Tut o moze zmenit jedine DAB alebo nieco podobne. Ale toho sa my uz asi nedozijeme. Aspon pre mna je klasicke rozhlasove vysielanie mrtve a pouzivam uz len satelit, pripadne Internet.