Jaká je budoucnost veřejnoprávní stanice pro mladé. Čeká ji brzký konec, přeformátování, nebo dostane šanci v současné podobě. A měla by šanci dostat? Server RadioTV vám dnes přináší článek mapující vývoj stanice, která se stala synonymem novodobého boje o Český rozhlas i synonymem nelibosti posluchačů vůči systému voleb do mediálních rad. Přečtěte si jaké byly první čtyři roky Rádia Wave.
Nová vize Petera Duhana
„Wave, tak jak byl naprogramován, byl naprogramován velmi úzce…“ řekl mimo jiné v pondělním pořadu Hydepark na ČT 24 prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Toto nenápadné prohlášení je po třičtvrtě roce první, které se nechtěného dítka ČRo, Rádia Wave, týkalo a prvním náznakem jakou budoucnost pro Rádio Wave vedení rozhlasu vidí.
Řadě příznivců této stanice ale nepochybně po prohlášení prozatímního ředitele ČRo zatrnulo. Pokud v nějakou budoucnost pro Wave doufali, potom to nepochybně není přeformátování, nebo dokonce zrušení stanice.
Petr Duhan dále uvedl, že podle jeho názoru by byla ideální stanice, která by zasahovala posluchače ve věku 15-30 let a že právě tuto skupinu posluchačů rozhlas dlouhodobě zanedbává.
Vize Petera Duhana ale paradoxně poměrně přesně koresponduje s původním programovým záměrem Wave, které mělo být streetovým rádiem pro cílovou skupinu, kterou Duhan uvedl. Jenže právě tato koncepce pravděpodobně stála za tlaky, které Wave nakonec dostaly z éteru a následně z něj vytvořily dnešní klubově-alternativní stanici. S trochou nadsázky lze říci, že ze street rádia vytvořily stylem a do značné míry i doslovně basement rádio. Přestože je tedy vize Petera Duhana z programového hlediska logická, je otázkou zdali by měla šanci i v praxi.
Peter Duhan stanici pro maldé posluchače nevzdává (foto: Týdeník Rozhlas)
Pondělní prohlášení prozatímního ředitele veřejnoprávního rozhlasu k budoucnosti rádia pro mladé tedy sice musíme zatím brát spíš jako zoufalé přání než jako možnou realitu. Bylo ovšem více než vhodným úvodem pro článek, který jsme právě Rádiu Wave, asi nejméně šťastnému projektu Českého rozhlasu za několik posledních desetiletí, chtěli věnovat. Třináctého ledna tomuto totiž byly přesně čtyři roky co se Rádio Wave, tehdy ještě Český rozhlas 4, poprvé objevilo v nabídce rozhlasových stanic.
Tsunami před vlnou
Snad o žádné ze stanic Českého rozhlasu nebylo napsáno tolik článků jako o Rádiu Wave. Kvůli žádné jiné stanici lidé nedemonstrovali a žádná jiná stanice patřící do rodiny veřejnoprávních médií nezískala punc stanice kultovní. Žádná jiná stanice Českého rozhlasu se ale taky tak výrazně nezměnila jako právě Wave.
Už v šedesátých a později v devadesátých letech minulého století existovaly v Československém a později v Českém rozhlasu plány na vybudování stanice, která by oslovila mladé posluchače. Zlomovým se stal až rok 2005, kdy se projekt dostal do fáze příprav. Iniciátorem projektu, ze kterého nakonec vznikl Wave, byl Ladislav Kylar, který měl v té době na starost projekt Českého rozhlasu Rádium. To bylo jakýmsi předobrazem Rádia Wave a zároveň opravdu prvním pokusem o vytvoření, alespoň internetového vysílání pro mladé v rámci veřejnoprávního rozhlasu. Z týmu, který připravoval pořad a internetový proud Rádium se také rekrutoval základ týmu pro právě vznikající Wave.
Zlomovým se stalo datum 13. ledna 2006, kdy se posluchači konečně dočkali a s úderem třinácté hodiny odstartoval čtvrtý okruh Českého rozhlasu, nazvaný Rádio Wave. Krom nadšení posluchačům ale přinesl ještě před startem i nervozitu do řad komerčních broadcasterů. Ti ji sice později popírali, ale pravdou je, že nejedno rádio začalo bezprostředně po oznámení startu Rádia Wave chystat programové změny, které měly na vznik nové stanice reagovat. Důvod tohoto šoku byl přitom prostý. O Wave se dlouho mluvilo jako o stanici čistě digitální a i tak byla původně koncipována. Teprve na poslední chvíli přišel Václav Kasík s nápadem pustit stanici pro mladé i do analogového, terestrického vysílání. To se paradoxně nakonec stalo nikoli vítězstvím, ale zkázou Wave.
Samotný start Rádia Wave nebyl nejšťastnější. Stanici pro mladé totiž už od prvního okamžiku skandály. První se zrodil z nešťastného prohlášení tehdejší hudební dramaturgyně Wave Markéty Peškové, na předstartovní tiskové konferenci, kdy nepřímo označila pražskou kultovní stanici, Radio 1 za neprofesionální. Její slova „Nevykrádáme Rádio 1. To vzniklo z čistého nadšení, ale je to v podstatě nekompatibilní žánr. My nebudeme parta nadšenců, co dělá rádio, ale profesionálně dělaná stanice“, zapůsobila jako červený hadr na býka a zvrhla se v ostrou mediální přestřelku.
Některé věci, jako vyjádření na tiskové konferenci, zkrátka zpátky nevezmete (foto: Digizone.cz)
Boje mezi vlnami
Wave měl původně velmi dobře nakročeno k oslovení své cílové skupiny. Streetové rádio, jak se stanice prezentovala, v té době v Praze opravdu chybělo a existovala významná skupina posluchačů, kteří byli ochotní na takové rádio přeladit. Osobně dodnes považuji druhých šest měsíců fungování Rádia Wave za nejlepší období v jeho dosavadní existenci. V té době už se zdálo, že má program i hudební dramaturgie své dětské nemoci za sebou a Wave nabízel zajímavou alternativu, která byla přijatelná pro relativně širokou skupinu posluchačů. Bohužel, ve druhém roce existence se rádio dostalo do výrazných problémů.
Nejprve šlo o problémy uvnitř stanice. Její tehdejší vedení bylo některými redaktory kritizováno za nedostatečnou komunikaci, i za další nedostatečné manažerské dovednosti. To vedlo k celé řadě konfliktů, jejichž výsledkem byl vyhazov několika redaktorů a následný, tentokrát už dobrovolný, odchod dalších redaktorů. Wave si dokonce prožil pokus o převrat uvnitř stanice, kdy se několik redaktorů pokusilo prosadit sesazení tehdejšího ředitele Rádia Wave Ladislava Kylara.
Těžko z vnějšího pohledu hodnotit kdo, nebo co bylo příčinou těchto problémů. Vztahy uvnitř rádia ale rozhodně nepřipomínaly dynamické pracovní prostředí.
To se navenek projevilo dočasnými programovými změnami, jenže jak je známo, tak jednotkou dočasnosti je jeden furt. Asi nejcitelnější ránu zaznamenalo ranní vysílání, které vedení stanice dočasně nahradilo blokem pojmenovaným „Ráno pětkrát jinak“. V praxi to znamenalo, že se místo dosavadních dvou, začalo v ranním bloku střídat celkem pět moderátorských dvojic a každá z nich pojímala vysílání dramaturgicky naprosto odlišně. Toto nouzové řešení, nad kterým by každý šéf programu nevěřícně kroutil hlavou, předznamenalo konec původních programových plánů veřejnoprávního rádia pro mladé. Rádio Wave se postupně začalo měnit ze stanice rozhlasové na stanici odbojovou.
Jedna z podob raního bloku s názvem Ráno z milosti. (foto: ČRo Wave)
Boj o vlnu
Na dalším vývoji stanice se výrazným a do značné míry zkázonosným způsobem podepsal orgán, jehož úkolem je, coby zástupce veřejnosti, dozorovat veřejnoprávní rozhlas. Zatím co ještě v roce 2005 Rada ČRo projekt rádia pro mladé podporovala a to včetně myšlenky vysílání této stanice prostřednictvím pozemních analogových vysílačů, tak v roce 2006 nastal v jejím přístupu zvrat. Rada se rozdělila na dvě názorové skupiny, z nichž z počátku nebyla ani jedna dostatečně silná aby dokázala prosadit svůj názor. Postupně se ale dařilo získávat na síle skupině, která požadovala vypnutí analogového vysílání Rádia Wave.
V únoru 2007 potom Rada ČRo poprvé vyzvala tehdejšího generálního ředitele rozhlasu Václava Kasíka, aby frekvence, na kterých vysílá Wave, vrátil zpět ČRo Region střední Čechy, tedy okruhu, který na nich byl ke slyšení dříve. Český rozhlas se tak dostal do paradoxní situace. Jeho vlastní rada bojovala proti jedné z jeho stanic.
Netřeba do detailu rozepisovat co vše se v rámci boje o Wave událo. To už popsali jiní a jinde. Podstatné ale je, že všechny události, které následovaly, odvoláním ředitele Rádia Wave a nejmenováním jeho nástupce počínaje, přes dlouhé dohady o vypnutí či nevypnutí stanice, až po nesmyslnou kauzu se skladbou Swastika Eyes a následné vítězství Rady ČRo a vypnutí analogového vysílání, měly jeden neočekávaný a v Českém rozhlasu dosud nevídaný efekt.
Dlouhým bojem za přežití stanice, se z rádia Wave a celé jeho redakce stali bojovníci za svobodu, lidé mající svou svatou pravdu. A i když je tato obraná reakce lidí, kteří bojují za existenci logická, tak pro funkčnost jakékoli firmy, či organizace, rozhlasovou stanici nevyjímaje, je tento stav velmi nezdravý.
V pokračování tohoto článku vám nabídneme podrobnou recenzi vysílání Radia Wave.
Opět velmi přínosný a pěkný článek na serveru radiotv. Ale dovolím si nějaké drobné poznámky. Synonymem boje o Český rozhlas není RÁDIO WAVE. Synonymem boje o Český rozhlas se stala stanice RADIOŽURNÁL a občanská iniciativa. NECHCEME PŔELADIT, NEMÁME KAM. Kdo je vlastně radou ČRo vybrán jako žádoucí a kdo je Radou ČRo vybrán jako nežádoucí ?
Nikdy Rada ČRo nezaútočila na stanici PRAHA. Nikdy Rada ČRo nezaútočila na stanici VLTAVA.
Nikdy nezaútočila Rada ČRo na stanici D-DUR. Nikdy nezaútočila rada na stanici ČRo 6. Pernamentně Rada ČRo útočí na stanici WAVE.V určitých přestávkách útočí na stanici ČRo Leonardo. Tyto dvě stanice jim leží asi hodně v žaludku. Ale odehrávaly se i útoky na stanici ČRo Radio Česko. Nedávno došlo k velikému útoku na stanici ČRo 7, kdy mělo být zcela zrušeno jejich vysílání na KV. A v minulosti došlo také k jednomu útoku na ČRo 5. Žádný z těchto útoků nezaznamenal takový ohlas a takový odpor, jako zaznamenaly negativní změny, ke kteým došlo na RADIOŽURNÁLU. RADIO WAVE je spíše synonymem boje za omlazení ČRo a především synonymem boje o veřejnoprávní stanici, pro mladé. Tento boj byl zahájen ihned po politickém rozdělení Československého rozhlasu a zrušení stanice E+M. Radio Wave nevplulo do klubové alternativy až po opuštění vysílání na FM. Toto stanice byla od samého začátku koncipována jako stanici pro britský pop rock, hip hop a alternativu.
Toto přineslo určité problémy s některými posluchači, kteří vyžadovali po veřejnoprávní stanici pouze dance stanici a tedy ani hip hop ani britský pop rock ani alternativu. Zatím co staršími posluchači byl naopak britský pop rock, který se u nás jinak nehraje a také alternativa, která se u nás také nehraje, velmi přivítán. Dalším problém pak byly nekvalitní zákony ČRo, který tehdy neumožňovaly použít stanici ČRo jen v některých městech a na WAVE nebyla úřednická škatulka. Tedy ČRo mohl mít jen stanice regionální, tedy v nějakém regionu nebo celoplošné, WAVE nebylo ani jedno z toho a tak nesmělo existovat. Papírově se vložilo jako stanice regionální. Přelom ohledně Wave nastal ve chvíli, kdy jeden DJ z rádia Wave se neopatrně dopustil jakési urážky prezidenta Klause. Za to byl okamžitě vyhozen i onen DJ i ředitel rádia Wave. A od této chvíle už mu šla rada ČRo velmi tvrdě po krku a na všech zasedáních i např. v Ostravě i po půl roce neustále opakovala: ,,oni na té stanici urážejí prezidenta republiky“. sice jsem osobně na FREKVENCI 1 slyšel použít věci,které bych osobně označil za větší urážení. Ale tam se to asi může, jsou celoplošní a soukromí. Veřejnoprávní a malí, to asi nesmí. Stanice WAVE se vždy zastávaly především RADIO 1 PRAHA a RADIO DJ. Dělají v nich inteligentní lidé a útok na WAVE vnímají jako útok na celé české porevoluční rozhlasové vysílání a jako útok na celou českou kulturu. Radio WAVE má nejvyšší počet vysokoškolsky vzdělených lidí ze všech rádií v ČR.
Rádio wAVE je jednou z několika málo stanic, které přináší posluchačům i nové neznámé české mladé kapely. Radio WAVE hraje rockovou hudbu, hraje folkovou hudbu, hraje elektronickou hudbu, hraje world music. Osobně jsem slyšel dokument třeba o Franku Zappovi. Toto by se těžko stalo, když by šlo o stanici dance, tací posluchači nejspíše ani nevědí, kdo to byl FZ. Také se velmi spekulovalo o tom, že za likvidací WAVE může být spuštění Radia Ethno v Praze, které se orientuje právě na World Music. Její majitel je členem stejného klubu jako pí.Jaklová, z Rady ČRo, která proti Wave nejvíce vystupuje. S tím může být i spojen útok na Leonardo, protože i tam je hráno World Music, patrně největším odborníkem na tuto hudbu žijícím v ČRo a to p. Petrem Dorůžkou např. v pořadu Nota Bene atd. radio Ethno se nalézá s poslechovostí až za Rádiem Wave a má stejně posluchačů jako radio Leonardo, přesto že je na FM a oni ne. Program rádia Wave byl napadán Radou ČRo třeba i ve vztahu k anglickému jazyku. Je velmi pikantní, že zatím co u soukromé stanice Radio Expres v Praze se velmi vychvaluje, že jsou tam hodinky vysílání s rodilým anglickým DJ. U Radia Wave zcela stejná věc vadí a do veřejnoprávní stanice to prý nepatří. Medek si vzpomněl na své mládí a měl vizi, že ze stanice Wave udělá stanici pouze rockovou, jako by zde nebyl BEAT a jiné rockové stanice. Rock jde už v ČR dělat dobře soukromníkům a není potřeba za něj vyhazovat peníze z koncesionářských poplatků. Ten už není menšinovým žánrem jako tomu bylo za totality. Ten už se reklamou uživit umí. Wave je boj za nezávislost a boj za alternativu. Také chtěl Medek dělat z Wave naučnou stanici. Ono není dost všelijakých nesmyslně poučných blábolů jinde ? Jakési školení mužstva nebo novodobé SSM ?
Ještě doplním. Tak jako je schopen se komerčně uživit ROCK. Tak je třeba si uvědomit, že je schopno se komerčně uživit DANCE, viz. DANCE RADIO, které dokázalo prosperovat i na NETu. Viz. DANCE RADIO nyní ve stáji LAGARDERE v PRAZE. Viz. SUNSHINE LIVE v NSR. Viz jablonecký TRIANGL, který nikdy nekrachl, ale byl násilně zrušen RRTV ! Stejně tak je schopný se komerčně uživit britský pop rock, když by měly české stanice odvahu to hrát. A stejně tak HIP HOP. Co se ale uživí jen velmi obtížně, to je WORLD MUSIC. Viz, poslechovost Radia Ethno i když je to dobrá stanice. viz. v NSR tyto věci šířeny stanicemi veřejnoprávními, tedy Multikulti Berlin, již neexistující, později WDR 5 Funkhaus Europa a také hrané na MDR Sputnik a na Deutschlandfunku. Taktéž Alternativa. Pražské Radio 1 je jednou z velmi mála evropských vyjímek. Takže ČRo by se měl především snažit o to aby zajistil takovéto věci, když jsme povinni ho ze zákona platit. Zajímalo by mne, když si tady může stávkovat, kde kdo, zda jako koncesionář mám právo stávky ? Tedy pozastavení placení poplatků např. do doby, nežli budou Wave a LEONARDO na FM ? Jinak říkáte, že přinesete podrobnosti o programu WAVE. O WAVE koluje mnoho fám, v podstatě ho čeští občané neznají, myslí si, že je pro ně nepřijatelné, to je velmi hluboký omyl. Bylo by záslužné upozornit na to, že se tam opravdu hraje dobrý rock, že se tam opravdu hraje dobrý folk atd.
Další doplnění. Například včera hráli na Wave, Nicka Cave, který se hraje běžně i na obyčejných popových stanicích /např. Frekvence 1/ a který je podle mého názoru umělcem velmi dobrým a velmi zajímavým. Dnes jsem na Wave slyšel např. českou kapelu Ženy http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/praha80let/kapely/zeny.php ty už jsem si neposlechl opravdu velmi dlouho, takže jsem se nezkutečně dobře bavil. Radio WAVE je druhé nejvýznamější rádio po RADIU 1. A chtít ho likvidovat a jakkoli modifikovat je čiré barbarství. Radio Wave, když bylo na FM mělo 41 tisíc posluchačů. Po vyhnání z FM od něj 31 tisíc posluchačů odešlo a zůstalo pouze 10 tisíc věrných. ČESKÝ ROZHLAS AROGANTNĚ HODIL PŘES PALUBU 31 TISÍC LIDÍ !!! ( Pro srovnání Český rozhlas 5 Pardubice má 32 tisíc posluchačů. Český rozhlas 5 Region Střední čechy má 35 tisíc posluchačů.) Když by byl změněn program Rádia Wave, nejspíše by to vzdalo i těch 10 tisíc, co zůstalo. A pak by ho prostě zrušili úplně. Wave je nutné vrátit na FM, kam patří a nikoli mu měnit program. Na 5 vysílačů, pro tzv univerzitní města, které mu vyčlenil ještě p.Kasík.
Ještě mne napadlo srovnat 2 čísla. V úvodu jsem začal tím, že Boj o Český rozhlas spíše symbolizuje boj o Radiožurnál, nežli boj o Wave. Tak jsem se rozhodl se na ta čísla podívat blíže. PETICI ohledně Radiožurnálu, podepsalo 90 tisíc lidí. Viz.
http://iprotest.podiv.cz/ Tedy 90 tisíc lidí naštval Český rozhlas natolik, že se rozhodli, stát se aktivními a něco podepsat. Český rozhlas stejně ignoroval i těchto 90 tisíc, protože Radiožurnál, je stále zprasený, dál. Ale, co mi přijde zajímavé. Radiožurnál tedy vybudil, 90 tisíc, k jakési aktivitě. U Wave 30 tisíc, prostě mlčících, odešlo. Prostě, vypnuli rádio. Pochybuji, že někam přeladili, taky neměli kam. Prostě, došli k názoru, že se s trotly, nemá cenu dohadovat a odešli. Bylo jich 30 tisíc. Důkaz ? Wave nezměnilo program a je to dostatečná doba. Je známe číslo s jednou frekvencí FM a je známé číslo bez této frekvence FM.
30 tisíc, mlčících, odešlo. Být českými politiky, dával bych si pozor na mlčící lidi. Z toho také jednou, kdysi, byl rok 1989. Ale proč ta čísla srovnávám ? 30 tisíc je tedy 3x méně. Ale jde o jednu frekvenci. Jedinou frekvenci. Radiožurnál jich nemá 3x více, tedy 3. On jich má více, nežli 30, on jich má 30x více ! Má jedno z nejlepších pokrytí. Takže to jen tak pro zajímavost srovnání dvou událostí v Českém rozhlase.
Oprava ohledně http://iprotest.podiv.cz/ + pozn./ já už musím na tomto serveru úmyslně vkládat odkazy, protože nejsou schopni ten schvalovací proces vypnout a protože to schvalují, tak asi 1x za tejden, tedy za M. Šinkovského to probíhalo minimálně 3x rychleji a protože nechci, když teď dám opravu aby se tady plácala, dříve, nežli dojde ke schválení, s odkazem, tak ho musím dát i do opravy, stejně jako jsem ho musel dát do minulého příspěvku aby se neobjevil, před příspěvkem před ním, kde jsem jí dát, chtěl…Takže 2x jsem ji dával jen na vrub místního nesmyslu, tak a teď k věci/ oprava 9 tisíc. Ono to podepsalo jen 9. Já to číslo na hlavní straně přehlédl a vycházel jsem z příspěvku nějakého čtenáře, který tam měl 90 a asi se překlepl a já to opsal. /Zdálo se mi to nepřirozeně hodně, nic méně opsal jsem to. / Editaci mimochodem také zde na tomto serveru umožňují pouze příspěvky v diskuzi a nikoli příspěvky pod články a hojně této možnosti využívám, zde to ovšem nejde./ Dobře takže je to jinak. U RŽ 10 tisíc podepsalo. U Wave 30 tisíc mlčí. Prostě 3x tolik odešlo a mlčí. Zajímavá důvěra v ČRo a staré struktury ČRo zvláště.
Jose, ty si koukám vystačíš v diskuzi i úplně sám …. :-)))
Mám nápad, nechceš dělat na nějakém Radiowebu moderátora? Docela škoda to řečnění a vědomosti někde neuplatnit …
Ani ne. Jako host je to zábavnější…