ANALÝZA – Mohlo se to skončit podobně jako někdejší televizní revoluce na Kavčích horách. Nakonec je vše jinak. Na čele tiskové agentury ČTK zůstane Milan Stibral, a nově zvolený ředitel Radim Hreha do agentury nenastoupí. Stibral vzal svou rezignaci zpět prý na přání zaměstnanců a Rada ČTK se rozhodla nevyjmenovat nového ředitele agentury i přesto, že ho 20. srpna zvolila.
Dlouholetý ředitel odchází do důchodu
Na začátku celého procesu byl dlouholetý šéf ČTK Milan Stibral, který v červenci ohlásil svou rezignaci. Po 16 letech ve vedení agentury chtěl odejít do důchodu. Následně měla Rada ČTK, která má sedm členů, za úkol zvolit nového ředitele. Výrazným kandidátem byl Stibralův náměstek Jiří Majstr, na scéně se ale objevil i Radim Hreha, někdejší ředitel internetového deníku Česká média, bývalý šéf sekretariátu generálního ředitele České televize Jiřího Janečka, a následně šéf Slovenské televize, kterou vedl jeden rok.
Rada ČTK dne 20. srpna překvapivě zvolila za ředitele právě Hrehu. Jenže pomohla ji k tomu jen nejtěsnější možná většina hlasů – hlasování proběhlo v poměru 4 ku 3 v Hrehův prospěch. Podle Lidových novin pro Hrehu hlasoval Jan Bohdal, někdejší Hrehův podřízený ve společnosti Česká média, Jiří Borik prosazený KDU-ČSL, bývalý poslanec ČSSD Vladimír Cisár a Miroslava Moučková, bývalá dlouholetá šéfredaktorka Haló novin, stranického listu KSČM. Zajímavý je také fakt, že tři osoby z tohoto seznamu se dostali do rady jen letos v dubnu.
Křehký mandát nově zvoleného šéfa
O tom, že mandát Hrehu byl velice křehký, spekulovala řada médií. Svědčí o tom i následné vystupování předsedkyně Rady ČTK Pavly Valčákové, která se ani nesnažila Hrehovo zvolení v médiích obhájit. Právě naopak, poukazovala spíš na to, že radní neměli o Hrehově minulosti dostatek informací a nepřímo naznačila, že jeho volbu chtěli revidovat. Pokud by to byla pravda, tak je otázkou, na základě jakých kritérii byl Hreha zvolen. Jak napsal redaktor Lidových novin Ondřej Aust, věcné posouzení kandidátů zvenčí není možné. Kandidátské projekty, jejichž srovnání by napovědělo, zmínění ani rada nezveřejnili aby nenahrávali konkurenci. Některá média byla méně diplomatická – server Mediadnes vyslovil spekulaci, zda se „nic netušící“ členové Rady ČTK stali objetí svých úkolovaných kolegů, kteří je ovlivnili v prospěch volby Radima Hrehy? Odpovědi je možné jen odhadovat, nicméně pokud by to byla pravda, pak by měla by celá rada tiskové agentury zvážit své setrvání ve funkci.
Čekala nás stávka v agentuře?
Zajímavou roli v celém procesu nicméně sehrávají mediální odboráři. Sdružení OSMedia, které sdružuje odboráře z České televize, Českého rozhlasu i samotné ČTK, napsalo Radě ČTK otevřený dopis, ve kterém ostře protestovalo proti Hrehově zvolení. A právě tento list měl být podnětem pro radní, aby se Hrehovou volbou ještě jednou zabývali. Že ale nakonec ustoupili mediálnímu tlaku odborářů je poměrně překvapivé. V médiích se totiž objevily i listy zástupců odborů Slovenské televize i ředitele STV Štefana Nižňanského. Tyto skupiny líčily Hrehu jako schopného managera a dobrého ředitele pro tiskovou agenturu.
Otázkou je, co by se stalo, pokud by Rada ČTK trvala na jmenování Radima Hrehu do funkce ředitele. Byl by to podnět pro novou mediální vzpouru podobnou té z Kavčích hor na sklonku milenia? Těžko říct. Atmosféra v agentuře by ale nebyla ideální a je možné, že část zaměstnanců by na protest odešla. Jenže žádná stávka podobná někdejším Kavkám by se určitě nekonala. Tisková agentura totiž není životně závislá na svých prostorách a technicky může vysílat odkudkoli. Na rozdíl od České televize, která jinou možnost kromě zpravodajského velína neměla. Když ho obsadili vzbouřenci, nebylo možné vyrábět plnohodnotné a technicky standardní zpravodajství, tedy alespoň ne v oficiální rovině. U ČTK by podobný problém byl řešitelný – zajišťovat servis by mohla kdekoliv, kde je připojení k internetu. Otázkou ale je, zda by v případě podobného protestu zajistila zpravodajství v dostatečné šíři, ale na hypotetickou situaci neexistuje správná odpověď.
Původní ředitel odvolal rezignaci „na přání zaměstnanců“
Mnohem zajímavější je rozuzlení celé kauzy. Členové Rady ČTK nemohli revidovat legitimně zvoleného nového ředitele, a tak se do celé situace vložil sám odstoupivší šéf agentury Milan Stibral. Ten svou rezignaci stáhl a prý na přání zaměstnanců zůstane v čele agentury až do konce svého funkčního období v roce 2011. Předsedkyně rady Valčáková jeho rozhodnutí uvítala, a usnesením to potvrdili i ostatní členové rady. Navíc se zjistilo, že Stibralova rezignace je formálně neplatná, protože ji písemně doručil pouze Rade ČTK a ne samotné agentuře, která ho zaměstnává. I díky tomu mohl vzít své odstoupení zpět a Radě to umožnilo zrušit výběrové řízení na generálního ředitele.
„Toto rozhodnutí nemá být namířeno vůči Hrehovi, ale je to na ochranu a na přání zaměstnanců a na uchování klidného pokojného pracovního vztahu v ČTK,“ řekla Valčáková Lidovým novinám. Další zajímavá mediální kapitola je tak za námi.
