Otázka posuzování přístupnosti obsahu audiovizuálních děl a jejich možného dopadu na vývoj děti a mladistvých je v současnosti v České republice řešena nedostatečně, o čemž svědčí narůstající počet stížností především z řad rodičů, pedagogů a dalších. Takový je názor Ministerstva kultury, které prosazuje koncepci jednotného klasifikačního systému pro audiovizuální tvorbu.
Ilustrační foto Shutterstock.com
Povinnost v ČR je označit nevhodné pořady pro mladší 18 let
Vhodnost pořadu pro děti a mládež v televizi se momentálně označuje po 22. hodině příslušným symbolem, který ve vysílání televizí supluje kdysi známou „hvězdičku“. Je na televizích, jaký konkrétní symbol zvolí. Toto řešení v současné době nestačí, jelikož řada jiných evropských zemí používá k označování několik různých symbolů.
Ve většině zemí jsou rozlišovány pořady podle následujících věkových kritérií:
vhodné pro děti do 12 let,
nevhodné do 7/10 let,
nevhodné do 12 let,
nevhodné do 16 let,
nevhodné do 18 let,
pořady X – pornografie.
Zároveň jsou stanovena omezení pro zařazování jednotlivých pořadů do vysílání a pravidla pro jejich označování.*
* Zdroj: Koncepce jednotného klasifikačního systému pro audiovizuální produkty podle Ministerstva kultury ČR.
V České republice zatím nebyla přijata žádná norma, která by zavazovala televize k úpravě dnešního poměrně volného způsobu označování nevhodných pořadů. Na druhou stranu, nynější český systém má výhodu v tom, že diváka neobtěžuje zbytečnými nadměrnými piktogramy na obrazovce. I z tohoto důvodu je Česká republika atraktivní pro zahraniční provozovatele televizních stanic, kteří zde žádají o vysílací licence a odvádějí našemu státu správní poplatky.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Provozování rozhlasového i televizního vysílání podléhá regulaci ze strany RRTV. Ta vykonává jak programovou regulaci, tak monitoring vysílání a má právo požadovat dodržování zákona i dodržování podmínek stanovené ve vysílací licenci.
....
