Pokud by vysílání veřejné služby neexistovalo, museli bychom ho vynalézt, a to velmi rychle. Naštěstí bylo vynalezeno už před více než půl stoletím a v západní Evropě představuje standardní způsob audiovizuální komunikace. To si myslí Bert De Graeve, generální ředitel belgické VRT (2000), a RadioTV přináší jeho další myšlenky v rámci seriálu o veřejnoprávní televizi.
Je tu ještě třetí možnost, kterou zástupci různých zemí interpretují různě: organizace, stojící někde mezi oficiálním státním vysílatelem a čistě komerční společností. Dostává finance z veřejného rozpočtu a plní za ně své úkoly vůči veřejnosti. Toto pojetí vychází ze snahy rezervovat omezený počet frekvencí (AM) pro společensky obhajitelné účely stejně jako ze současných obav před nežádoucími účinky audiovizuálních médií na společenský a politický život.
Omezenou dostupnost frekvencí jsme už dokázali vyřešit, pokud ne úplně, tak alespoň do velké míry: v případě televize pomocí kabelové sítě a satelitu, a v případě rozhlasu díky frekvenční modulaci a digitálnímu rozhlasovému vysílání. Lze však předpokládat, že otázku konečného počtu dostupných frekvencí bude třeba řešit také v budoucnosti. Mimo jiné kvůli poptávce po nejrůznějších způsobech využití dalších typů komunikace. At už se však najde jakékoli řešení, jedno je jisté: vznikne větší prostor pro vzájemné soužití komerčních a veřejnoprávních vysílatelů.
Dosud přetrvává obecný požadavek, aby média poskytovala takovou nabídku pořadů, která uspokojuje potřeby a zájmy všech vrstev diváckého a posluchačského publika. Stejně naléhavě vyžaduje křehký organismus našeho demokratického systému existenci fóra otevírajícího možnost smysluplné společné konfrontace různorodých názorů a trendů.
Inovace a kvalita
Dobře fungující veřejnoprávní vysílatelé, financovaní na základě stejných pravidel, by měli představovat větší záruku inovace a kvality nežli vysílatelé komerční, nebot mohou věnovat veškeré prostředky na výrobu pořadů a nemusejí vyplácet dividendy akcionářům. Používáme marketinkové postupy umožňující provádět průzkum publika a zlepšit sledovanost s vědomím, že diváci nepředstavují pouze skupinu konzumentů, nýbrž rozmanité spektrum občanů, na nichž je založena pluralitní společnost.
Příští léta technologické evoluce nepochybně přinesou ještě podstatnější proměny role a fungování médií. Digitalizace zasahující všechny oblasti vysílání výrazně posílí integraci a komplementaritu jednotlivých médií. Nové možnosti v oblasti interaktivního vysílání a služeb on-demand změní přístup spotřebitelů k médiím. A stejně tak ovlivní způsob, jakým spotřebitelé média užívají.
Tváří v tvář společnosti
Kromě čistě komerčních výrobků tvořících součást trhu spotřebního zboží budou spotřebitelé moci vybírat z nepoměrně vetší nabídky kvalitních pořadů vytvořených nezávislými producenty, kteří nemusí sledovat kritérium maximálního zisku a odpovídají za svou práci nikoli před skupinou sponzorů nebo akcionářů, nýbrž před celou společností. Jediným systémem, po němž lze takový úkol požadovat a který ho také může splnit, je vysílání veřejné služby.
Své poslání však bude vykonávat pouze v té míře, v jaké získá nezbytné úlevy a zdroje umožňující držet krok s technologickou evolucí. Technologické inovace často vyžadují investice s dlouhodobou návratností.
Proces globalizace a rostoucí konkurence vedou k neúnosnému nárůstu cen některých výrobků a mnoha vysílacích práv (především na sportovní přenosy). Občané a jejich političtí zástupci musí být připraveni a ochotni přidělit veřejnoprávním vysílatelům dostatečné množství financí. Je však třeba, aby tyto prostředky poskytovali přímo. Jinak se vystavují nebezpečí, že přidělené peníze zmizí v reklamním sektoru, jehož náklady nakonec rovněž hradí obyvatelé v rámci spotřebitelské činnosti.
K tomu, abychom dokázali věrohodně a účinně šířit vedenou myšlenku na celém území Evropy, potřebujeme Evropskou vysílací unii. EBU se nemůže a nesmí vzdát svého poslání, spočívajícího v ochraně společných zájmů a podpoře výměny názorů a principu hospodárnosti, ve prospěch žádného jiného orgánu. Právě tyto důvody vedly před více než padesáti lety k jejímu založení. Kdyby k němu nedošlo, museli bychom se k němu odhodlat dnes my.
