Filmy s titulky – ve Skandinávii standard, u nás známka umělecké hodnoty

Filmy s titulky nejsou v českém mediálním prostředí příliš rozšířeny. Zatímco mnohé evropské země využívají titulkování místo dabingu, český i slovenský divák je zmlsaný a titulky nepřijímá. Výjimkou jsou jen klubové filmy, kde je titulkování jakousi známkou umělecké hodnoty. Ve skutečnosti jsou ale tyto filmy pro užší cílovou skupinu a tudíž se je nevyplatí dabovat.
Dabing vs. titulky

Dabování filmů je v Česku historickou tradicí. I díky tomu je český dabing vnímán mezi diváky jako výjimečně kvalitní. Nicméně ve velké části neanglofonních zemí mají titulky svůj standard. Titulkuje se zejména ve všech zemích Skandinávie, v Rumunsku, částečně i v Polsku nebo Rusku zatímco v některých zemích se kromě titulků používá i jednohlasný nebo dvouhlasný asynchronní překlad.

Na českém i slovenském trhu se usadil dabing, který patří mezi nejdražší způsoby lokalizace audiovizuálních děl. Jak říkají někteří zástupci distribučních společností – ve Skandinávii se titulkuje, v ČR a na Slovensku se „bohužel“ dabuje… slovo „bohužel“ je v tomto případě zcela na místě, jelikož u dabingu musíte mít k dispozici poměrně široký štáb osob i osobností, které se podílejí na výrobě lokalizované verze pořadu. U titulkování vám postačí minimální štáb, který se postará jen o překlad a úpravu původních dialogů.

Titulkování má ještě jednu výraznou výhodu oproti dabingu – titulky je možné vyrábět i dobrovolně bez nároku na honorář. Tak jak se rozvíjejí různé komunitní weby, tak se na internetu rozvíjí i dobrovolné titulkování a různé překlady, jejichž autoři často tak striktně neuplatňují autorská práva. Pak už jen stačí, aby televizní společnost upravila dodané texty dle svých představ a může je použít přímo ve vysílání. Podobný postup by pochopitelně nebyl možný u dabingu.

Film Stmívání (2008)

Titulky jako úspora

Divoké využití titulků pro úsporu nákladů předváděla v minulosti slovenská televize JOJ. Ještě jako sesterská televize Novy pouštěla programy s českým dabingem, které opatřovala slovenskými otevřenými titulky. I když tento přístup vypadal na první pohled absurdně, byl to jediný způsob jak mohla JOJ vyhovět podmínkám slovenské vysílací licence. Legislativa totiž vyžadovala, aby nejméně 80 procent děl vysílaly televize v slovenštině. Pro češtinu jako „obecně“ srozumitelný jazyk bylo vyčleněno zbylých 20 procent. Nicméně JOJ přebírala většinu akvizicí přímo z Novy a vysílala veškerý převzatý obsah s českým dabingem, tudíž nemohla splnit podmínky licence.

Aby televize nemusela dabovat, začala opatřovat český dabing slovenskými otevřenými titulky. Za tento přístup si vysloužila kritiku regulační rady i různých organizací včetně slovenských herců. Jediná organizace, která počínání TV JOJ veřejně podporovala, byla tamní unie neslyšících. Její členové se ale netěšili dlouho, protože JOJ ukončila vysílání titulků hned jak našla nového investora, který do projektu „nalil“ kapitál.

Titulky dávno nejsou jen doménou grotesek.

Titulky jako známka kvality

České televize se k titulkům uchylují výjimečně. U nás se tato forma lokalizace bere spíš jako známka zaručené kvality pro menšinové publikum. Titulky se přisuzují zejména k nezávislé americké tvorbě nebo evropským filmovým dílům, které jsou určeny pro užší cílovou skupinu. Díky tomu můžete vidět titulky zejména u filmového klubu na ČT2 nebo v některých případech u filmového kanálu HBO.

Kromě toho se titulkování využívá jako levnější způsob lokalizace některých kabelových a satelitních stanic pro český i slovenský trh. Zde jde o tlumočení děje nebo komentáře z původního znění a je třeba dodat, že vysílání otevřených titulků u sportovních magazínů nebo dokumentů může být pro diváky značně rušivé.

Dramatická tvorba místo jazykových kurzů

Zajímavé může být i zjištění jaký vliv má titulkování filmů na znalost jazyka, zejména angličtiny. Je známo, že zejména mezi mladými lidmi ve skandinávských zemích je angličtina rozšířena i díky tomu, že zahraniční (americké) filmy jsou titulkovány. Místo jazykových kurzů tak můžou tamní televize vzdělávat mladou generaci díky ohromné popularitě americké dramatické tvorby.

Podobný trend od českých televizí nelze čekat. Nicméně z času na čas se objeví projekt, který ve snaze ušetřit za dabing nabídne divákům i možnost pokochat se na původním znění filmu, pokud zrovna nevysílá několik zvukových stop. Zatím posledním a na dlouhou dobu jediným projektem podobného druhu byla ve svých začátcích televize Public, která v prvním roce vysílání nabízela evropské filmy s českými titulky. Nyní se Public zaměřuje na magazínovou tvorbu a filmy v programu nemá.

I poslední film Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut se vysílal jen s titulky

Nicméně, pokud se podaří nastartovat avizovaný projekt televize FEBIO producenta a režiséra Fero Feniče, tak se dá očekávat, že právě v programu této televize by se mohla objevit titulkovaná tvorba více než kdekoliv jinde. Fenič se netají tím, že chce ve svém vysílání dát prostor kinematografii z různých částí světa včetně zemí bývalého Sovětského svazu. Titulkování pak bude jediná cesta, jak ušetřit peníze za dabing a zároveň zachovat původní uměleckou hodnotu vysílaných filmů…