Rada pro rozhlasové a televizní vysílání by mohla v blízké době řešit zajímavý spor. Televize Prima zvažuje, že radní upozorní na neobvykle dobré vztahy konkurenční Novy a lobbisty Jaroslava Berky, který skupuje regionální studia, jež sdílejí kmitočty právě s Primou a dodávají jí regionální reportáže do celostátního Zpravodajského deníku. Berka chce z těchto studií vytvořit zpravodajskou síť sdruženou pod hlavičkou Regionální televizní agentury (RTA). Generální ředitel Primy Martin Dvořák se domnívá, že za Berkovou aktivitou stojí Nova, která chce Primu poškodit.
Berka pracuje pro Novu
„Myslím, že by se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání měla zamyslet, jestli je normální, když člověk spřízněný s našim přímým konkurentem skupuje studia, která mají právo vysílat na kmitočtech Primy,“ říká Dvořák. Majiteli RTA Jaroslavu Berkovi, jehož agentura a internetový server Česká média pracuje pro televizi Nova, se zatím podařilo získat nadpoloviční podíly v jihočeské televizi Gimi, východočeském Pulsu a jihomoravském Fatemu. Smlouvu uzavřel také s ostravskou televizí Polar a jedná s třemi dalšími studii. Jedním z nich je plzeňská televize Zak, s níž Prima dlouhodobě řeší problém s časy odpojovaného regionálního vysílání. Dalšími by mohla být liberecká televize Genus a olomoucká televize Morava.
V Pulsu a Fatemu získala Berkova RTA podíl 51 procent, v Gimi (která zároveň vlastní také jihlavskou TV Vysočina, což je bývalá TV JSC) dokonce 71 procent. „S Polarem máme podepsanou předběžnou smlouvu, jejíž charakter bych zatím nechtěl upřesňovat,“ říká Berka, který si na nákup podílů vzal úvěr ve výši „několika desítek milionů korun“. „Úvěr jsem kryl vlastním majetkem a minoritním podílem RTA. Zatím jde o řád do sta milionů korun,“ přiblížil. Transakci už schválila vysílací Rada a Berka nyní už jen čeká na zápis do obchodního rejstříku. Vysílání RTA hodlá spustit na přelomu roku a postupně jej doplní o nové studio v Praze a spádové redakce v krajských městech, kde zatím nemá zastoupení.
Spor o připojování regionů
Primu nejvíce překvapilo, že Berka nadále počítá s tím, že od jeho studií bude odebírat regionální příspěvky do Zpravodajského deníku a hodlá prosazovat, aby i po přechodu na pozemní digitální vysílání platila licenční podmínka připojování regionů do jejího celostátního vysílání. „Je to mimořádně zajímavá úvaha, ke které mohu říci jenom to, že budeme velmi usilovat o to, aby tato podmínka neplatila, protože právě digitál odstraní důvod, proč regiony musí vysílat na našich kmitočtech,“ tvrdí šéf Primy Dvořák. Majitel RTA Berka to ale vidí jinak: „Vůbec nepochybuji o tom, že v rámci digitalizace nebude možné, aby se nějakým zásadním způsobem měnily licenční podmínky. Bude se pravděpodobně měnit jejich technologická podstata, ale licenční podmínky se nějak zásadně lišit nebudou.“
Zachování licenční podmínky připojování regionálních studií do celostátního vysílání Primy by zajistilo Berkově RTA potřebnou sledovanost a tudíž i zisky z prodeje reklamních časů. Vysílací rada mu zatím dává za pravdu: uznala sice technickou neutralitu současné licence pro pozemní vysílání Primy, ale pokud by její provozovatel požádal o „překlopení do digitálu“, tedy o nový kmitočtový příděl, podle předsedy Rady Petra Pospíchala by to znamenalo zachování všech jejích licenčních podmínek včetně sdílení kmitočtů s regiony. Naopak pokud by Prima požádala o zcela novou licenci pro celoplošné vysílání v DVB-T, mohla by se regionů zbavit. V takovém případě by ale neměla jistotu, že takovou licenci skutečně získá.
RTA požádá o digitální licenci
I když Berka počítá s tím, že se studia sdružená v RTA budou v nejbližší době nadále připojovat do vysílání Primy, má v záloze ještě jednu variantu. „RTA se zřejmě přihlásí do výběrového řízení o licenci DVB-T s projektem zpravodajské regionální televize, kdy část programu bude celoplošná a část regionální a budeme zvažovat, nakolik se nám vyplatí, kdybychom mezitím začali vysílat nějakým jiným způsobem, třeba po satelitu.“ Jisté je, že i kdyby RTA získala digitální licenci pro celoplošnou síť regionálních zpravodajských televizí, současně budou i nadále platit licence studií napojených na vysílání Primy, která Berka zatím stačil skoupit. V podstatě by tak mohl vysílat „dvojmo“. Berka se ale zatím do digitálu příliš nehrne, protože procesy, které provázejí zavádění DVB-T v České republice, jsou podle něj velmi chaotické.
„Pokud by existovala nějaká rozumná chronologie, podle které bychom věděli, co se v procesu digitalizace uděje za rok, co za dva a co za tři, mohli bychom se opřít o nějaké závazné termíny a legislativu, tak si myslím, že by bylo ideální, kdybychom v první fázi vývoje RTA do poloviny až konce příštího roku zkušebně vysílali po satelitu,“ říká Berka. „Pokud do té doby nebudeme nuceni soutěžit, nebudeme nuceni urychlovat tyto kroky, budeme se snažit nejdříve dobře nastavit celý systém a teprve poté ho začít prodávat. Nechtěli bychom začít fungovat tak, aby si diváci vytvořili nějaký názor, který se potom bude velice složitě měnit a to by se samozřejmě promítalo do ekonomických výsledků společnosti.“
Přímá konkurence RTV Galaxie?
Skupováním regionálních studií napojených na vysílání Primy udělal Berka této televizi čáru přes rozpočet. Prima totiž počítala s tím, že až se po spuštění pozemního digitálního vysílání zbaví povinnosti uvolňovat vysílací časy regionům, sestaví z nich vlastní síť krajských televizí sdružených pod firmou RTV Galaxie. Pod její hlavičkou už vysílá metropolitní TV Praha, TV Hradec Králové a připravuje se TV Pardubice. Z tohoto pohledu je pro Primu ztráta některých regionů, zvláště pak českobudějovické televize Gimi, velkou ránou. „Jednali jsme o tom s nimi poměrně dlouho a dokonce jsme se domnívali, že jsme se s některými jednotlivými regiony už dohodli. Pak se stala věc, která se stala, že přišel někdo pravděpodobně s jasným úmyslem nás poškodit, některé regiony v podstatě dohody popřely a začaly spolupracovat s někým jiným,“ tvrdí ředitel Primy Martin Dvořák.
Podle Dvořáka je vznik RTA a skupování studií, která sdílí kmitočty s Primou, součástí konkurenčního boje a nestojí za ním skutečný zájem o budování kvalitní regionální televize. „Klíčovou roli určitě hrála cena, kterou jim nabídli.“ Berka tvrdí, že Prima měla na uzavření smluv s regiony dostatek času, který nevyužila: „Je to věc vyjednávání. Vím, že měli možnost svoji síť nějakým způsobem relativně dobře a rychle získat. Mohli získat pozici, kterou má v tuto chvíli RTA. Nechápu, proč to neudělali.“ Podle Berky se ale televize sdružené v RTA nebudou stavět do konkurenčního vztahu k Primě. „Naopak si myslím, že jim výrazně pomůžeme například v případě Plzně (spor s televizí Zak o časech regionálního vysílání), kde jim vytrhneme trn v patě,“ říká. Prima ale vnímá Berkovu aktivitu jako přímý útok a už pracuje na vytvoření vlastní paralelní sítě externích zpravodajů v těch regionech, které odkoupila RTA.
Prima buduje paralelní síť zpravodajů
„Spolupráce s regionálními studii, která vysílají na našich kmitočtech, v některých případech funguje a v jiných ne. Tam se nemůžeme dohodnout z principu, protože máme úplně jiné vidění světa. V některých regionech by bylo samozřejmě ideální, kdybychom používali pro výrobu regionálního zpravodajství ta studia, která vysílají na frekvencích Primy,“ říká Martin Dvořák. Podle šéfredaktora zpravodajství Primy Jiřího Závozdy už existuje jasná představa o tom, od kterých studií televize nadále nebude nakupovat příspěvky. „Hlásí se nám řada zájemců z regionů o externí spolupráci. Teď řešíme způsoby, jakým nám budou dopravovat příspěvky do Prahy. Buď klasickým trasováním, případně přes internet.“ Jisté je, že od Berkovy RTA nekoupí Prima ani jeden příspěvek. Berka naopak úspěšně jedná o spolupráci s redakcí zpravodajství televize Nova.
Jak vznik RTA zasáhne projekt primácké RTV Galaxie? „Myslím, že to budování naší sítě nenaruší žádným způsobem, jenom budeme muset postavit nová studia. Teoreticky se to může prodražit, na druhou stranu si myslím, že i kromě „našich“ regionů v jednotlivých krajích existují i jiná studia, která budou schopna nám dodavatelsky zajišťovat kvalitní regionální zpravodajství,“ říká šéf Primy Martin Dvořák. Do přímého střetu se RTA a RTV Galaxie dostanou už od Nového roku ve východních Čechách. Berkova televize Puls zde bude přímo konkurovat metropolitním stanicím TV Hradec Králové a TV Pardubice. Paradoxní je, že Puls vysílá na frekvencích Primy a tato televize s tím nemůže nic udělat. K dalšímu střetu dojde během příštího roku v Praze, kde chce Berka vybudovat zcela nové studio.
Breaking News z Nuseláku
„Chceme v Praze přinést takový druh televize, který tady ještě není. Proč v současných českých televizích kromě hlavních relací neexistují zpravodajské formáty, které by byly nějak mimořádně úspěšné? V zahraničí je spousta formátů, které dokáží přitáhnout diváka svojí aktuálností a formátem,“ vysvětluje Berka. „Mimořádné situace dokáží přitáhnout diváky. Takovou mimořádnou situací může být například skok z Nuselského mostu. Vím, že je to trošku bulvární, ale je to příklad, jakým bych chtěl dělat zpravodajství pro Prahu – formátem, který zde ještě není, je poměrně náročný, ale zároveň mimořádný.“ Sídlo pro pražské studio RTA firma zatím hledá. Podle Berky jsou vytipovaná tři místa a rozhodnout by se mělo v horizontu několika měsíců.
Čím by Berka zaplnil vysílání v případě, že získá digitální licenci pro celoplošnou televizní síť? Kromě odpojovaného regionálního programu, který budou tvořit zpravodajské relace, publicistika a diskusní pořady (na některých by RTA měla spolupracovat s místními rádii), zbývá čas pro společné celostátní vysílání. Část by tvořily společné celostátní zprávy, což by měly být třeba tři příspěvky na začátku každé zpravodajské relace (Berka počítá se zprávami v 10:00, 12:00, 16:00 a hlavní relací v 18:30) oddělené znělkou od podstatně delší regionální části (zahraniční zpravodajství RTA zcela vynechá). „Hlavní zpravodajská relace by měla pravděpodobně něco kolem 12 až 15 minut. Něco podobného jako na Primě, ale trochu jinak zpracované,“ říká Berka.
Bitva o lokální inzerenty
Zbytek času chce Berka věnovat televizním magazínům, které by vyráběla jednotlivá studia sdružená v síti RTA. „Řeknu příklad: dvaapadesátidílný magazín o sportu pro zdraví. Z hlediska výroby to je zajímavé, z hlediska sponzoringu také, z hlediska reklamy rovněž, a pro diváky – to teprve uvidíme. Pět dílů o jízdě na kole by jistě bylo pro nějakou cílovou skupinu zajímavých. A takových magazínů, které by byly vysílány celoplošně ve dvou reprízách, si dokážu představit více a jimi bychom vyplnili prostor mezi regionálním zpravodajstvím, publicistikou a diskusemi,“ přibližuje Berka. Konečná podoba vysílání by podle něj měla mít podobnou strukturu jako deníky Bohemia – tedy velmi omezenou celostátní část a akcent na regiony a lokální vysílání.
Podobnou strukturu má ovšem také projekt RTV Galaxie. „Myslím si, že to je obchodní a marketingová díra na trhu, protože ve vyspělých státech je naprosto běžné a standardní, že tam fungují ekonomicky velmi úspěšné regionální televize, ale s celodenním vysíláním a s relativně velkým rozsahem vlastní tvorby a lokálního zpravodajství. Domnívali jsme se, že konečně uzrál čas, aby začal projekt plnohodnotných regionálních televizí, protože je evidentní, že se Česká republika decentralizuje – v tom dobrém slova smyslu – a začíná více fungovat regionální život: jak společenský, tak ekonomický. Jednotlivé regiony posilují, a to znamená, že posilují i lokální inzerenti, lokální reklama. To znamená, že tyto projekty konečně mají šanci ekonomicky přežít,“ říká Martin Dvořák. Zdá se, že regiony čeká velká bitva o inzerenty.
