Dlouho jsme byli zvyklí, že zaměření jednotlivých stanic, jak na cílovou skupinu, tak programové, je jasně dané. Víme, že Nova, Prima nebo Barrandov jsou plnoformátové, Z1 zpravodajská a Óčko hudební. Pro diváka je diváka jistotou když ví co má od které televizní stanice čekat a i podle toho tu, či onu stanici volí. Televize naopak vědí, že programová čitelnost je základ úspěchu a příliš časté, nebo náhlé změny programového schématu sledovanosti prospívají asi stejně jako sněhulákovi výlet do Karibiku. Je jen jediná výjimka, která všechna tato zaběhlá a vyzkoušená pravidla průběžně porušuje a tou je televize Public.
Přestože má tato nejmenší z malých televizí dlouhodobě o diváky nouzi, průběžně se chová jako by diváckým zájmem mohla plýtvat. Programové schéma upravuje častěji než ponožky a jen málokterý divák stíhá sledovat, jestli a případně v jakém čase se jeho oblíbený pořad momentálně vysílá. Šachy s pořady, ale nejsou jediné co program Publicu dělá nerozluštitelným a dokonale nepředvídatelným. Jisté jako by nebylo ani zacílení televize.
Cílová skupina nejasná
Ze začátku se Public tvářil jako stanice zaměřená na regionální zpravodajství, které v průběhu prvního roku existence této stanice plnilo významné procento programu. To byla sice výplň za nerealizovaný koncept televizního e-govermentu, který měl podle původního projektu tvořit většinu programu, ale nerealizované plány diváka nezajímají.
Po odchodu Jana Víta, který za původním konceptem stál, přišlo nové vedení stanice s konceptem lifestylové televize. Faktem je, že jakákoli jiná koncepce, než původní plány na televizní e-goverment měla šanci být životaschopnější, jenže i koncepce lifestylové televize se ukázala být mírně řečeno problematickou. Nikdo vlastně neví, co lifestylová televize přesně je. Do této škatulky se totiž vejde stejně dobře hudební televize i stanice o vaření. Záleží na tom, pro jakou cílovou skupinu vlastně chcete vysílat Jenže v tom je právě ten největší problém. Otázku cílové skupiny jakoby si totiž Public nikdy nevyřešil.
Public vysílá i pro myslivce (foto: TV Public)
V druhém roce existence se tak na této televizi objevila sice místy i zajímavá, ale naprosto nesourodá směsice pořadů. Technologické magazíny, věštecké show, regionální zpravodajství, pohádky pro děti, sem tam nějaký dokument, nebo sportovní magazín. K tomu byl každý pořad hned několikrát reprízován, takže výsledný dojem připomínal pohádku, Jak pejsek s kočičkou vařili dort, respektive onen výsledný produkt.
Televize pro všechny a pro nikoho
Takový pejskokočičkový, televizní dort nejen že nevypadá příliš vábně ale hlavně nechutná ani divákům ani zadavatelům reklamy. A jediné co s ním můžete udělat, je vyhodit a začít znova. K tomu ale potřebujete nejen umět se rozhodnout, ale především vědět jak by se tedy takový dort dělat měl. Public se ale rozhodl jít jinou cestou a jeho vedení se rozhodlo, že trocha polevy a sem tam šlehačka také udělají své. V průběhu posledního roku a půl se tak měnila průběžně grafika a staré pořady přesouvaly do nových časů. Několik měsíců například Public zkoušel cosi jako blokové vysílání, kdy byly tematicky příbuzné pořady řazeny za sebe. Ne že by to nějak zvlášť fungovalo.
Nikdo z Publicu jako by zkrátka nepochopil, že jako první je třeba zvolit cílovou skupinu a teprve potom stavět program. Ani jako novinář, ani jako divák si nejsem jistý, pro koho vlastně chce Public vysílat. Má v programu motoristický a golfový magazín, takže by to mohlo být pro muže ve věku 25 let a více. Má ale i svou věštírnu pojmenovanou Astro zprávy, pořady pro děti a pořady věnované gastronomii, takže zaměření by mohlo být i na ženského diváka. Jenže Public vysílá i pořad o počítačových hrách a hudební pořady, což by pro změnu svědčilo o zacílení na skupinu 15+.
Hudební proud Publicu (foto: Mediadnes.cz)
Zatím posledním programovým pokusem Publicu, který už se naprosto vymyká zdravému rozumu, je zařazení hudebních proudů. Ano, pokud dáme dohromady slova televize a lifestyle, mohla by z toho být i televize hudební. Jenže takový tah se ve chvíli, kdy Nova spustila svou MTV, kdy se Óčko vrátilo do DVB-T a kdy si hudby chtivý divák může na satelitu, nebo kabelu naladit řadu dalších hudebních stanic a to i stanic kterým nemá problém rozumět, rovná plánované sebevraždě. Jestli něco náš televizní trh nepotřebuje a neuživí, pak je to další hudební televize.
V praxi to tedy vypadá jako kdyby se Public rozhodl pro jistotu zacílit na všechny. Však on si už divák vybere.
Ideální budoucnost, vysílání pro ženy
Jenže jak by se měl tedy Public chovat? Je ještě nějaký formát, který by se na našem televizním trhu měl šanci uživit? Nepochybně, jen zapomeňme na teenagery, mladé muže, i na muže v produktivním věku. Tyto cílové skupiny buď televizi sledují minimálně a na tu jejich část, která je ochotna televizi sledovat už nejedna stanice cílí. Zapomeňme i na televizi, která cílí na všechny. Taková mohla uspět před dvaceti lety, ale v dnešní konkurenci plnoformátových i tematických kanálů má stejnou šanci na úspěch jako třínohý voříšek na chrtích dostizích. Existuje ale jedna cílová skupina, která je ochotna televizi sledovat, vhodné pořady ocenit a při tom na ni žádná stanice vyloženě necílí. Tou skupinou jsou ženy.
Pokud by existovala televize nabízející pořady o vaření, módě, astrologické a jiné poradny věnující se tématům jako co si mám počít se svým životem, to vše zabalené do telenovel a dalších seriálů, ke kterým lze koupit vysílací práva za pět padesát, měla by vyhráno. Taková stanice by nejen byla z provozního hlediska snadno financovatelnou, ale hlavně by měla šanci nasbírat i nějaké to procento sledovanosti. Stačilo by prostě jen nabídnout alternativu.
Ve chvíli kdy Nova nasadí akční film, nebo ČT2 nabízí fotbal, tato stanice by poskytla alternativu v podobě romantického seriálu. Ve chvíli kdy odpoledne běží pořady pro děti a teenagery, tato stanice by vysílala telenovelu. Bylo by to místy nechutně sladké a romantické, ale fungovalo by to.
Ovšem Václav Upír Krejčí pro ženy a dokonce ani pro děti atraktivní nebude (foto: TV Public)
Má rada tedy zní. Milý Publicu, respektive milý pane Vinši, který tuto stanici už víc než dva roky nesmyslně dotujete. Nakupte pár balíčků telenovel, vymyslete pár doplňkových pořadů, pár použitelných už dokonce vysíláte, změňte název televize, tedy pokud se nechcete stát veřejnoprávní stanicí a změňte naposledy grafiku. Pokud tohle všechno uděláte, za půl roku můžete mít televizi. Jinak budete mít pouze Public.
