2. ČÁST ROZHOVORU – VIDEO UVNITŘ. Ve druhé části rozhovoru s ředitelem Radia Impuls Jiřím Hrabákem jsme se zaměřili na regionalizaci vysílání a diskuze, které ji v předešlých měsících doprovázely. Řeč byla i o digitalizaci, iniciativě na rozhlasovém trhu ohledně přechodu na digitální vysílání a s tím související udělení kompenzačních licencí. Pro fanoušky satelitního přijmu se ředitel Radia Impuls vyjádřil i k možnému vysílání přes tuto platformu.
Regionální informace nemají pro celoplošné rádio komerční význam
RadioTV: Teraz by som sa dotkol regionalizácie celoplošných rádií. Český trh sa vyšpecifikoval smerom, že je tu skupina silných regionálnych rádií, sú tu viaceré multiregionálne siete. Nedávno prebiehal spor ohľadom toho, či by celoplošné rádiá mali vysielať regionálnu reklamu a ten spor sa zatiaľ diskutuje aj v rovine, či by celoplošné rádiá mali poskytovať odpojené programové bloky v regiónoch… Je niečo viac, čo vy môžete ponúknuť poslucháčovi v regióne, ako tá stanica, ktorá tam priamo pôsobí?
J. Hrabák: „Já bych to možná posunul do roviny regionálních či lokálních rádií, protože si myslím, že v současnosti máme na trhu mnoho případů, kdy ty regionální rádia lokálně odpojují, a nejenom reklamu, ale i zpravodajství, a myslím, že jim to docela funguje. To samé se může týkat i celoplošných rádií. Jenom pro informaci, i v našem projektu Rádia Impuls, na základě kterého společnost Londa dostala licenci, i v našem projektu bylo napsáno, že budeme reklamu lokálně odpojovat. A na základě tohoto projektu Londa dostala licenci a tudíž my to vnímáme tak, že se rozhodně nechováme protiprávně. Co se týká informací, myslím si, že z hlediska služby posluchači, a přínosu pro něj, tak rozhodně je dobré, když poslouchá regionální rádio. Dostane v něm základní zprávy celoplošného charakteru, ale i regionálního a dokonce i lokálního. A něco podobné podle mne platí i pro celoplošné rádio. Nakonec veřejnoprávní Radiožurnál lokálně odpojuje dopravu – myslím, že v tuto chvíli jen v Praze, ale možná že i jinde – dělá to už asi dva roky. Myslím si, že to je služba pro motoristy a nikoho to nepopuzuje, že najednou na celoplošném Radiožurnálu slyší, že Žitná ulice je zacpaná.“
RadioTV: A pokiaľ ide o komerčný význam tých informácií, vidíte v tom potenciál možného úspechu pre celoplošné rádio?
J. Hrabák: „Myslím, že z hlediska komerčního úspěchu to nemá vůbec žádný dopad. Možná to může pomoct image zpravodajsko-informačního charakteru pro dané rádio, ale nevidím vůbec žádnou možnost jak tyto věci komercionalizovat. Spíše si myslím, že si celoplošná rádia musí položit otázku, zda je to opravdu ekonomické, zda ten případný přínos té regionalizace zpravodajství, přínos pro celkový počet posluchačů by byl takový, aby „ospravedlnil“ náklady v řádech milionů korun za rok. Když by jste chtěl v určité kvalitě udělat regionální zpravodajství z celé republiky v devíti nebo deseti regionech, nedá se to udělat za pár set tisíc za rok. Ty náklady jsou milionové, já jsem si to počítal, podobný projekt jsme tady už řešili před dvěma roky a vždycky když jsem si to spočítal, tak jsem si řekl, že ještě není ten správný čas, a ani jsem to zatím nepředložil akcionářům.“
RadioTV: Čiže v krátkodobom horizonte podobnú službu neplánujete?
J. Hrabák: „Nic takového pro rok 2008 ani 2009 v tuhle chvíli není v plánu.“
Naše FM kmitočty nejsou potřebné pro zahájení rozhlasové digitalizace. Zatím.
RadioTV: Toto je jedna z vecí, ktoré trh rozdelujú, pochopitelne z konkurenčných dôvodov. Ale sú aj otázky, ktoré ho spájajú, a jednou z nich je aj iniciatíva možného predĺženia licencií do prechodu na digitálne vysielanie. Podobne ako v televíznej brandži, kde došlo zákonom k udeleniu licencií šiestim televíziám v digitálnom vysielaní, podobnou normou by mohlo dojsť aj k predĺženiu licencií súčasných rozhlasových vysielateľov, ktoré končia v horizonte rokov 2010-2014. Ako sa pozeráte na túto iniciatívu z pohľadu člena Asociace provozovatelů soukromého vysílání?
J. Hrabák: „Já bych vás opravil, ty licence všechny nekončí jenom v rozpětí let 2010-2014, ale některé licence končí až po roku 2024…“
RadioTV: Áno máte pravdu, to sú najnovšie udelené prípadne najnovšie obnovené, ale pokiaľ sa pozrieme na gró toho trhu, tak veľká väčšina licencií končí v rozpätí 2010-14…
Jiří Hrabák hovoří o diskuzi k digitalizaci
J. Hrabák: „Myslím, že ta diskuze, kterou jsme rozpoutali napříč rozhlasovým trhem, byla především o tom, abychom předešli zmatkům, či už právním nebo organizačním. Aby jsme přinesli nějakou jistotu a nějaký řád do rozhlasového trhu pro příštích třeba 12 let. My si samozřejmě uvědomujeme, že naše analogové kmitočty v tuhle chvíli ČTÚ nepotřebuje pro zahájení digitalizace. Ale to nepotřebuje v tuhle chvíli. Myslím, že si dneska nikdo netroufne říct, že v roce 2016 nebo 2017 tomu bude také tak. My jsme přesvědčeni o tom, že celý technologický proces v současnosti kolem šíření ať už obrazu nebo zvuku je tak dynamický, že za sedm let může být všechno úplně jinak. A my bychom byli velmi rádi, aby ta pravidla byla nastavena velmi přesně, aby nás na jednu stranu chránila a na druhou stranu aby chránila i tu jasnost na trhu. Takže ta naše diskuze byla o tom, že my jsme i připraveni v určitém okamžiku podpořit digitalizaci, sami digitálně vysílat a zároveň ale i odejít z analogových kmitočtů, pokud to bude potřeba. My znova říkáme, že to nemusí být nutně potřeba. Ale zároveň si myslíme, že to z hlediska technologického vývoje určitě jednou bude.“
Pro rozvoj digitalizace je důležitá účast klíčových hráčů
RadioTV: Je to nielen o technologickom aspekte ale aj o ekonomickej stránke. Je nesporné, že digitálne vysielanie bude menej finančne náročné pre rádiá, na druhej strane im prinesie novú konkurenciu…
J. Hrabák: „Ta naše diskuze byla i o tom, aby celá digitalizace mohla proběhnout zdárně. A to není jen o tom, že se někomu přidělí digitální licence, protože těch licencí za 5-6 let může být – po slovensky „neúrekom“. To je hrozně hezký slovo… Ale myslíme si, že ta digitalizace proběhne dobře tehdy, když se jí zúčastní i silné značky, protože posluchači musí mít důvod k tomu, aby si koupili digitální rádio, tuner. Ale ne jenom jedno rádio, protože rádio se neposlouchá jenom na jednom místě – řada lidí má rádio v koupelně, v kuchyni, v ložnici, v autě, v práci. Myslím, že by jsme našli hodně lidí, kteří poslouchají rádio během dne na pěti různých přijímačích, a to už nehovořím o tom, že dneska někdo poslouchá i přes internet. Je možné, že pokrytí internetem bude za 6 let tak obrovské, že budou rádia vysílat jenom tam, možná už bude kontinuální příjem zajištěn i v autě, nevím. Nejsem technik, ale stát se to může. Takže ten náš přínos pro digitalizaci může být tím, že se ji aktivně zúčastníme a že ji i podpoříme případnými reklamními aktivitami v rádiu, protože to bude důležité, abychom přesvědčili lidi, že se k digitalizaci mají přihlásit. A když jste mluvil o zvýšení konkurence, tak ano, určitě se zvýší. S tím ale musíme počítat, vše se jednou změní, nic nemá nikdo z nás natrvalo. Ale díky této diskuzi může celá digitalizace rádia proběhnout mnohem klidnější a přesně regulovanou cestou než probíhala a probíhá u televizí.“
Vysílání přes satelit by pro nás bylo neekonomické
RadioTV: Aj rádia však už dnes majú určité alternatívy šírenia signálu, nejde len o FM pásmo a internet, ale sú v Európe aj vo svete rádiá, ktoré vysielajú cez satelit, prípadne cez DVB-T platformy. Prečo si myslíte, že sa českí broadcasteri tomuto zatiaľ vyhýbajú? S výnimkou Českého rozhlasu nenájdeme v digitálnom pozemnom ani satelitnom vysielaní žiadneho privátneho vysielateľa, snáď s výnimkou Radia Proglas… pričom na Slovensku sa táto oblasť pomerne dobre rozvíja, pokiaľ ide o satelit.
J. Hrabák: „Jenže důležité je, kolik lidí to přes tyhle platformy poslouchá. Můžu se zeptat, kolik lidí poslouchá rádio přes satelit?“
RadioTV: Je to veľmi ťažko merateľné, ale budú to stovky, maximálne tisíce…
J. Hrabák: „Já myslím, že všechno je to dané jen ekonomikou, spočítáním toho, jaký to má přínos pro dané médium, a jaký ne. Nevím přesně kolik soukromých rádií na Slovensku vysílá přes satelit…“
RadioTV: …sú to takmer všetky celoplošné a je to už aj niekoľko regionálnych rádií… máte pocit, že sa to neoplatí len kvoli malému počtu poslucháčov, alebo by to šlo spropagovať tento spôsob prijmu a dostať napríklad aj Rádio Impuls nielen do regiónov, kde je teraz ťažko prístupné…
J. Hrabák: „Je to určitě možná cesta, ono je to možná cesta i pro televizi. Samozřejmě existuje otázka, jestli digitalizace jako taková, zda je to definitivní budoucnost šíření televizního signálu. Ale když se podíváte na sledovanost rádií třeba přes kabelovky, to jsou hrozně nízká čísla. Lidé jsou hrozně konzervativní, oni mají rádio sice v kabelu, a stejně i když mají na kabelovce 38 televizních programů, tak sledují primárně ty čtyři analogové. Tak oni jsou zvyklí, že přes kabel se dívají na televizi a rádio neposlouchají. A tohle je podle mne něco podobné. Já nedokážu říct, jestli je budoucnost rádia v šíření přes satelit, možná ano, možná se to stane úplně nejekonomičtější variantou. Ale zase, jsme zase u toho problému, kolik lidí má možný příjem takového signálu. Na kolika rádiích… v autě asi téměř nikdo… Která rádia používají satelit na Slovensku?“
RadioTV: Na Slovensku sú to regionálne rádiá Hornet (Košice), One (Banská Bystrica), Kiss (Košice), HIT FM (Trenčín). Z celoplošných je to kresťanský Lumen, Rádio Expres, Fun rádio, Rádio Hey a niektoré ďalšie.
J. Hrabák: „Tak je to určitě pro ně i řešení dokrytí celého území protože si uvědomuji, že některá z těchto rádií pokrývají analogovým signálem tak 60-65 procent a ne víc. Možná si spočítali, že se jim to vyplatí, a nejenom z toho důvodu, kolik lidí tím navíc zasáhnou, ale i proto že se jim to třeba vyplatí i z imageových důvodů. Mohou klientovi říkat, my jsme ale opravdu celoplošné, nás mohou posluchači chytit úplně všude. I to může být věc, která v tom hraje hlavní roli.“
Připravujeme nové portály na internetu
RadioTV: Na českom trhu sa zase oveľa zdarnejšie rozvíjajú internetové aktivity, v tom zase Slovensko zaostáva. Viaceré stanice sa uberajú cestou, že vytvárajú doplnkové kanály na internete a viac cielia na poslucháčov, prípadne vysielajú nejaké programové vychytávky na samostatných okruhoch. Ako vidíte budúcnosť Radia Impuls v tomto smere, lebo vaši najbližší konkurenti s tým už začali, ale z vašej strany je stále na internete iba ten jeden, hlavný kanál…
J. Hrabák: „Co se týká internetu, rozhodli jsme se pro trochu jinou cestu. V letošním roce jsme začali s budováním internetových aktivit, které nemají relativně s rádiem nic společného. Myslíme si, že pro nás je cesta hledání a vytváření takových internetových aktivit, které nám pomohou rozšířit portfolio našich zákazníků. Jsme přesvědčeni, že když bychom pouze udělali streamy, které by nějakým způsobem vycházeli z Rádia Impuls, že by to ve většině případů poslouchali pouze posluchači Rádia Impuls. Tak jsme se rozhodli vydat jinou cestou, a vytvářet jiné internetové aktivity. V září nebo v říjnu by jsme některé servery měli spustit. Ale nebude z nich patrno že mají cokoliv společného s Impulsem.“
RadioTV: A aké plány máte s vlastným portálom?
J. Hrabák: „Pokud jde o náš hlavní portál, podařilo se nám docela zvýšit počet unikátních návštěvníků. Plánujeme ještě nějaké obsahové úpravy, aby se nám podařilo zvýšit i počet shlédnutých stránek. A myslíme si, že i po tomto dalším kroku jsme už opravdu schopni nabízet zákazníkům serveru impuls.cz určitý zásah. A právě vedle tohoto serveru začínáme budovat jiné servery. Uvidíme, jak ty projekty budou úspěšné. Myslíme si, že na internetu můžeme experimentovat více, než-li můžeme experimentovat v rádiu. Možná jen pro zajímavost, spolupracujeme i s některými vývojovými pracovníky na Slovensku…“
Děkujeme za rozhovor.
