Reklamní bloky jsou vkládány do filmů již více než 14 let. Tato činnost je ošetřena příslušným zákonem, ale vypadá to, že jeho porušení není pro české televize velkým hříchem. Je vysoce pravděpodobné, že v sobotu v noci tak učinila televize Prima, když do filmu Dějiny násilí umístila tři reklamní bloky a ten první hned sedm minut od začátku filmu.
Když v únoru roku 1994 začala vysílat TV Nova, přinesla do našich končin mnoho nového. Mimo jiné i fakt, že filmy začaly být přerušovány reklamními bloky. Diváci si na tuto skutečnost celkem rychle zvykli a novinka se rychle ustálila jako pauza a oddych vhodný pro rychlé a krátké domácí úkony. Legislativně vkládání reklamních bloků upravuje zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zejména pak ustanovení § 49 a § 50.
Mnohé nasvědčuje tomu, že TV Prima dokázala během sobotního vysílání filmu Dějiny násilí porušit odstavce 2 a 3 § 49 zmiňovaného zákona.
Nejprve několik údajů, které jsou důležité pro rozřešení problému. Upozorňuji, že zmiňované časy jsou orientační (měřeny na hodinách v televizním přijímači). Film Dějiny násilí (A History of Violence, 2005, režie: David Cronenberg) je dlouhý 96 minut (podle filmové databáze IMDb.com). Na TV Prima začal ve 22:46, první reklamní blok byl nasazen ve 22:53 a celkově byly ve filmu celkem tři reklamní bloky.
Porušení první?
Prvotním impulsem k tomu, abych se podíval podrobněji na pravidla umisťovaní reklamních bloků do pořadů, bylo právě těch sedm minut, které z filmu uběhly do prvního přerušení. Podíval jsem se do výše zmiňovaného zákona a tam se v § 49, v 2. odstavci píše toto: „Provozovatel televizního vysílání s licencí je oprávněn za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4 přerušit vysílání televizních pořadů reklamou a teleshoppingovými šoty, pokud tím nebude narušena integrita a hodnota pořadů při respektování charakteru, doby trvání pořadu a vnitřní struktury pořadu. Nesmí být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům přiznaná podle zvláštního zákona.“
Jde o dost volnou definici, u níž dokazování, že televizní stanice porušila daný odstavec, je velmi obtížné, až nemožné. Zaměříme-li se na slova pokud tím nebude narušena vnitřní struktura pořadu, můžeme vycházet z tradice, nebo z ustáleného zvyku. Drtivá většina celovečerních hraných snímků má svou železnou strukturu, jež se během desítky let vypilovala do neměnné podoby. Výjimkou není ani film Dějiny násilí. Jestliže použijeme názvosloví slavného amerického scénáristy a pedagoga Syda Fielda, můžeme mluvit o bodech obratu, v nichž se filmový příběh láme a otáčí jiným směrem. Nejdůležitější body obratu jsou dva, jeden přichází přibližně ve 23. minutě snímku a druhý přibližně po hodině filmu. Právě tyto body obratu jsou ideálním a také zákonným místem, kdy lze umístit reklamní blok. Pokud se soustředíme na filmy v televizi, zjistíme, že první reklamní blok skutečně běží v okolí 20. minuty snímku. TV Prima nasadila první reklamní blok už v 7. minutě filmu, čímž jednoznačně narušila integritu a vnitřní strukturu filmu.
Porušení druhé?
Nyní se podívejme na 3. odstavec § 49. Tam se píše toto: „Provozovatel televizního vysílání s licencí může přerušit vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních pořadů), reklamou nebo teleshoppingovými šoty, jen pokud je jejich plánované trvání delší než 45 minut, a to ne častěji než jednou během každého 45minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut delší než dva nebo více 45minutových časových úseků. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními těchto pořadů reklamou nebo teleshoppingovými šoty musí uplynout vždy nejméně 20 minut.“
Zde jsem narazil na jiný problém. Jednoduše – i přes mnohá přečtení a velké soustředění – jsem nevěděl, o čem se v tomto odstavci píše. Požádal jsem proto o právní radu, která by rozmotala 3. odstavec. Právnička Zuzana Smolová mi na můj dotaz odpověděla těmito slovy: „Prostřednictvím ustanovení § 49 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání v jeho platném a účinném znění zákonodárce v první větě de facto TV Prima povoluje umístit reklamní blok do filmu, jehož délka přesahuje dobu 45 minut, a to vždy v souladu s pravidlem, že v odvysílaných 45ti minutám filmu je přípustné umístit 1 reklamní blok. Dle věty druhé pak zákonodárce TV Prima prakticky v rozporu z pravidlem „45 minut“ umožňuje vložit ho filmu 1 reklamní blok navíc, ovšem pouze a jedině v případě, že délka trvání filmu přesáhne dobu 110 minut, tedy 2 x 45 minut plus 20 minut, eventuelně 3 x 45 minut plus 20 minut atd. Pro vše výše uvedené pak platí dikce poslední věty předmětného ustanovení, a tedy, že mezi dvěma po sobě následujícími reklamními bloky musí být odvysíláno minimálně 20 minut filmu.“
Tento text již působí poněkud srozumitelněji, ale přesto je v něm mnoho „právnické mluvy“. Společně se Zuzanou Smolovou jsme dospěli k zcela srozumitelnému a konkrétnímu závěru: „Pokud měl film Dějiny násilí vysílaný TV Prima v sobotu večer délku 96 minut (oficiální délka filmu), mohla TV Prima umístit během jeho vysílání pouze dva reklamní bloky, protože i právnímu laikovi je jasné, že 2 x 45 je 90. Pokud by TV Prima chtěla zařadit třetí reklamní blok, museli bychom počítat s čísly 2 x 45 + 20, což činí 110. Délka filmu Dějiny násilí nepřesáhla 110 minut, tudíž třetí reklamní blok byl umístněn v rozporu s daným zákonem.“
Požádali jsme TV Prima o vyjádření k tomuto konkrétnímu případu. Jejich případnou reakci přiřadíme k tomuto článku hned, jak to bude možné.
