Televize Nova se rozhodla ukončit k 31. prosinci spolupráci s několika regionálními studii, která se připojovala do jejího vysílání se zpravodajskou relací Právě teď. Vesměs jde o regiony, které svým signálem pokrývají studia skupovaná Regionální televizní agenturou (RTA) Jaroslava Berky, majitele agentury a mediálního serveru Česká média. Tato studia zároveň sdílí kmitočty s televizí Prima a vysílají regionální zpravodajské relace také na této stanici. Původní partneři Novy se do jejího vysílání připojovali na základě smlouvy, kterou obě strany každoročně obnovovaly. Nova se však rozhodla, že od příštího roku bude využívat síť RTA.
„Existuje určitá nespokojenost s tím, jakým způsobem některá studia vyráběla regionální zpravodajství, a proto se už dlouhodobě přemýšlelo o systému, který by z jednoho jediného centra zajistil například jednotný vizuál, jednotnou formálně obsahovou podobu, centrální práci s jednotlivými redaktory, a podobně,“ potvrdil šéfredaktor zpravodajství TV Nova Martin Ondráček informaci, že televize smlouvy s některými regiony na rok 2005 nepodepíše. Ještě v polovině prosince přitom ale studia, která připravují regionální vysílání Právě teď, od Novy neměla žádnou oficiální informaci o ukončení spolupráce a uzavírala s obchodními partnery smlouvy o odvysílání reklamních spotů na leden a únor příštího roku. To je třeba příklad brněnské televize Atlas, která pro Novu pracuje od roku 1994 a od níž na Barrandově vyžadovali exkluzivitu.
Regiony podepsaly smlouvy bez výpovědní lhůty
„O smlouvě pro rok 2005 jsem se snažila jednat od října, ale bohužel mi vedení Novy nedalo stanovisko, naopak bych řekla, že se mnou nekomunikovalo,“ řekla RadioTV majitelka Atlasu Dana Mervartová. „Bylo moc urgencí, indicií, že se dějí věci, které ovlivní spolupráci. Po dlouhé době s námi byla podepsána smlouva na dodávání zpravodajských příspěvků. 9. prosince 2004 oficiálním dopisem přišlo vyjádření, že pro rok 2005 už nepodepíšeme smlouvu na výrobu regionální relace Právě teď.“ Důvodem mělo být podle Mervartové „rozhodnutí finanční skupiny PPF, která dlouhodobě údajně podniká kroky k posilování pozice Novy“. „Nepochybuji, že ano. Nechápu ale tento krok, myslím, že je v rozporu s posilováním, když PPF doporučí Nově, aby změnila systém spolupráce s regionálními stanicemi. Změna nenastala, ukončení spolupráce ano,“ míní Mervartová.
Nova si podle majitelky brněnské televize Atlas nikdy nestěžovala na kvalitu dodávaných příspěvků, ani na úroveň jihomoravské verze pořadu Právě teď. „Naopak, dle vyjádření pana Martina Ondráčka, je naše spolupráce bezproblémová. Pokud jsou běžné problémy provozní, řeší se ihned ke spokojenosti nás i Novy. Naši redaktoři byli mockrát pochváleni,“ upozorňuje Mervartová s tím, že oficiálně zatím nemá informace o tom, kdo by měl Atlas ve vysílání jihomoravského Právě teď vystřídat. „Pouze jako snad každý si mohu vše přečíst v tisku. Domnívám se tedy, že region by měla dělat RTA, v Brně konkrétně společnost Fatem. Potom ale, kde je ta požadovaná kvalita?“ Nova měla podle Mervartové o budoucí spolupráci s RTA jednat již od dubna: „Bohužel, desetiletého partnera (Atlas) nikdo neinformoval. S panem Berkou jsem mluvila, ale žádnou konkrétní spolupráci zatím domluvenu nemáme.“
Nova: regiony vysílat nemusíme, je to naše věc
„Tím, že jsme vždy ctili barvy Novy a drželi pro ni exkluzivitu, a tím, že nebudeme vysílat Právě teď, se samozřejmě dostáváme do velkých problémů. Špatné je, že nemáme časový prostor na přizpůsobení se této situaci,“ vysvětluje Mervartová. Smlouva, kterou Atlas podepsal s Novou, ale nemá žádnou výpovědní lhůtu. Do podobné situace jako brněnské regionální studio se dostala například pardubická společnost GRTS. Její šéf Bíla nechtěl ukončení spolupráce s Novou komentovat do doby, než firma podepíše s Novou alespoň smlouvu o dodávání příspěvků pro Televizní noviny. Jak ale uvedl, ukončení spolupráce na pořadu Právě teď bude pro GRTS znamenat značné finanční náklady navíc: „Například smlouva o trasách má tříměsíční výpovědní lhůtu.“ V podobné situaci je společnost ATV z Českých Budějovic, plzeňské studio TV Pro, liberecká Terra TV (údajně jedná o spolupráci s televizí Genus, která sdílí kmitočty s Primou a zatím není součástí RTA) a pražská TV Grip.
„Dopředu je potřeba říct, že naše televize nemá ze zákona povinnost vysílat regionální zpravodajství. (míněno v tzv. trhacích časech). Je to pouze programové rozhodnutí a je na nás vybrat, který subjekt tuto službu bude provádět,“ říká šéf zpravodajství Novy Ondráček. Nova proto podle něj nemusela na regionální partnery vypisovat výběrové řízení (po vstupu PPF do Novy ale takové řízení na dodavatele relace Právě teď proběhla). „RTA je společnost, ve které působí několik představitelů dlouhodobě dobře vysílajících studií a jejich první kroky v tzv. nových regionech ukazují, že je to dobrá volba,“ vysvětluje Ondráček. RTA v současné době zahrnuje jihočeskou televizi Gimi, jihomoravský Fatem, východočeský Puls, televizi Vysočina (přes Gimi, která je jejím vlastníkem), má podepsanou předběžnou dohodu s ostravským Polarem a vyjednává o vstupu do plzeňské televize Zak, zlínského Emurfilmu a olomoucké TV Morava.
Pospíchal: RRTV se to netýká, jde o obchodní vztah
Všechna studia vlastněná RTA sdílejí kmitočty s Primou a připojují se do jejího vysílání s regionálním zpravodajstvím a reklamními bloky. Dříve také dodávala příspěvky do Zpravodajského deníku na Primě, vedení televize ale po vstupu RTA do regionů tuto spolupráci ukončila a našla si jiné partnery, případně najala externí zpravodaje. Jak Prima vnímá skutečnost, že se studia, která se připojují do jejího vysílání, budou připojovat také do vysílání konkurenční Novy? „Vzhledem k tomu, že se jedná o nezávislá studia s vlastními vysílacími licencemi, nepřísluší nám tuto situaci komentovat,“ říká mluvčí Primy Jana Malíková. Protože v případě Novy nejde o sdílení kmitočtů, ale čistě obchodní vztah, situací se nemůže zabývat ani Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
„Jestli je to v pořádku, to tedy nemohu sloužit, na to si musíte udělat názor sám,“ říká předseda RRTV Petr Pospíchal. „Ale zákonu to neodporuje, aspoň jsem nenašel, proč by to odporovat mělo. Jistě by zákonu odporovalo, kdyby ta regionální studia dohromady pokrývala více než sedmdesát procent obyvatel v pokrytí svého vlastního regionálního vysílání, ale zatím nepokrývají.“ Rada podle Pospíchala nemůže v takových případech vyslovovat „požehnání, protože tyto duchovní funkce jí zákonodárce zatím nesvěřil, stejně jako neuděluje ani svátosti“. „Vyslovuje však souhlas s převodem podílů a hlasovacích práv. Letmým nahlédnutím do vysílacího zákona zjistíte, že v těchto případech Rada nedisponuje správním uvážením. Tedy možností rozhodnout se, jak se k takové žádosti postaví,“ říká Pospíchal.
Berka: Chceme to dělat jinak, lépe a zajímavěji
Majitel RTA Jaroslav Berka nechce spolupráci jeho regionálních studií s televizí Nova nijak komentovat: „Omlouvám se, ale jsem natolik zaneprázdněn, že nebudu schopen se do konce ledna Vašim dotazům věnovat.“ Již dříve však v rozhovoru, který sloužil jako podklad k listopadovému článku týdeníku Reflex o projektech českých zpravodajských televizí, přiblížil, oč RTA půjde: „Zdá se mi, že zpravodajství je dnes už nudné jen svou formou, je pořád stejné. Řeknu příklad: angažuji zrovna jednoho člověka, který by změnil trochu způsob snímání záběrů. Když to řeknu hloupě, tak způsob natáčení seriálu 24 hodin se mi zdá více dynamický a dokážu si představit, že i při lepším stříhání se u tohoto typu snímání dá vyrobit zajímavější příspěvek. Takže bych chtěl, aby se to celé nastavilo novým způsobem.“
V regionech, kde RTA dosud nemá zastoupení, chce Berka vybudovat zcela nový studia. To se týká jak krajů, která svým signálem překrývají současná studia RTA, ale nemají v nich vlastní redakci, tak oblasti bez jakéhokoli pokrytí (především Praha). „Chceme v Praze přinést takový druh televize, který tady ještě není. Proč neexistují v současných televizích zpravodajské formáty, které by byly nějak mimořádně úspěšné? V zahraničí je jich spousta. Mimořádné situace dokáží přitáhnout diváky. Ta mimořádná situace může být například skok z Nuselského mostu. Vím, že to je trošku bulvární, ale je to příklad, jakým bych chtěl dělat Prahu,“ uvedl Berka začátkem listopadu s tím, že RTA má pro sídlo pražského studia zatím vytipovaná tři místa.
RTA angažovala bývalého „nováka“ Přemysla Svoru
Na vysílání pražského (centrálního) studia RTA by se měl mj. podílet bývalý vedoucí vydání Televizních novin na Nově (z dob ČNTS a Měšťanské besedy) Přemysl Svora, s nímž má ale zpravodajství Novy špatnou zkušenost: Svora před časem dokázal do její hlavní zpravodajské relace propašovat nepravdivou informaci o postřelení nejmenovaného ministra a téměř se mu podařilo kamuflovat živý vstup s reklamou na chystaný bulvární časopis Pres. První fáze přerodu studií vlastněných RTA se má ve vysílání projevit už po Novém roce. „Od 1. ledna by měl být jednotný vizuál, všechno by mělo být trochu jinak. Ale zase na straně druhé chci říci, že bych byl rád, kdyby se to od 1. ledna projevilo alespoň do té míry, že je jasné, že tady vzniká nějaká společnost. Určitě se to nepodaří od 1. ledna tak, jak bych si přál – tzn. už v těch návycích a ve stylu té práce. To ještě všechno bude spousta různých školení, myslím, že to bude trvat ještě hodně dlouho,“ tvrdil začátkem listopadu Berka.
Jeho slova v podstatě potvrzuje i šéfredaktor zpravodajství na Nově Martin Ondráček: „Celý ten projekt v tuto chvíli finišuje a oficiálně by se v nejbližších dnech měla studia, s nimiž už pro vysílání Právě dnes nepočítáme, dozvědět o ukončení spolupráce. Pokud bychom s nimi smlouvy vypovídali v průběhu roku, museli bychom to udělat tři měsíce dopředu.“ Dosavadní regionální partneři Novy podepisovali smlouvy o spolupráci každý rok s tím, že vždy v říjnu začínala jednání o podpisu smlouvy na následující rok. Letos si ale Nova dala na čas a dosud studiím oficiálně neoznámila, že s nimi od Nového roku nepočítá. Podle Ondráčka však většina těch, kterých se to týká, má tuto informaci neoficiálně již několik týdnů. Například zaměstnancům brněnské televize Atlas ji Ondráček sdělil prostřednictvím sms zprávy.
Ohrozí Berkovy plány vstup CME do Novy?
„Chceme dát regionálnímu vysílání jednotnou grafickou tvář. Chceme ho sladit i z formálního hlediska, vytvořit v každém regionu podobný vizuál a celkově zkvalitnit informace, které se divákovi dostávají. To, že je celý projekt řízený z centra, nám umožní například efektivněji provádět personální změny v jednotlivých regionech, školit a dál vzdělávat jednotlivé redaktory,“ vysvětluje Ondráček. To, že se studia RTA budou zároveň připojovat do vysílání Novy i Primy, šéfovi zpravodajství Novy nevadí. „My požadujeme, aby ta studia byla vnitřně rozdělena na tým, který pracuje pro Primu a tým, který pracuje pro Novu. Byli bychom přece naprostí blázni, abychom o půl hodiny později v Televizních novinách vysílali totéž, co v sedm hodin vysílají kolegové z Primy ve Zpravodajském deníku,“ říká Ondráček.
Uzavření smlouvy s RTA podle šéfa zpravodajství Novy neznamená, že by televize ukončila smluvní spolupráci s ostatními dodavateli zpravodajských příspěvků do Televizních novin. „I ta studia, která nebudou od 1. ledna vysílat Právě teď dostanou smlouvu na dodávky zpravodajských příspěvků, stejně jako další malí dodavatelé. V řadě regionů tedy vzroste počet studií, které budou Nově zpravodajství dodávat a konkurence, to je mocná čarodějka,“ říká Ondráček a dodává: „Já doufám, že vznik RTA nejenže zlepší zásadním způsobem kvalitu regionálních relací TV Nova, ale že se pozitivním způsobem projeví také při výrobě Televizních novin.“ Zatím však není jasné, do jaké míry může chystanou spolupráci se sítí RTA ovlivnit vstup americké společnosti CME do Novy.