Prokop: Absence veřejnoprávní stanice pro mladé je chybou

Nevadí mi, když generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík není tolik vidět jako třeba jeho kolega z České televize Jiří Janeček. Myslím, že bychom ho měli hodnotit podle dosažených výsledků než mediální prezentace, říká z rozhovoru pro RadioTV předseda Rady Českého rozhlasu Michal Prokop. Zároveň odmítá spekulace o tom, že by se Rada chystala Kasíka potvrdit bez výběrového řízení na další šestileté funkční období.
Povídá se, že Rada ČRo plánuje, že by nevyhlásila výběrové řízení na generálního ředitele ČRo poté, co skončí období Václava Kasíka a rovnou jej jmenuje do dalšího období. Je na tom něco pravdy?
Nic podobného Rada neplánuje, Rada zatím o tomto problému nejednala, teprve to chystáme, musíme postupovat podle zákona. Možná tyto fámy vycházejí z poměrně skeptického postoje některých z nás k metodě veřejných výběrových řízení, ale to je přeci jenom něco trochu jiného. Až přijmeme nějaký harmonogram postupu, včas jej zveřejníme.
Pakliže je poměr některých radních k metodě výběrového řízení, o jakých alternativních metodách uvažujete?
Zákon o Českém rozhlase v § 9 odst. (4) jasně říká, že ředitel je vybírán na základě výběrového řízení. Nikde ovšem není specifikováno jak takové řízení vypadá. Může být klasické veřejné, nebo i formou přímého oslovení několika
předem vytipovaných kandidátů, může být kombinované. Jediné jasné je to, že kandidátů musí být víc. Mezi těmito variantami se budeme pohybovat při svých úvahách.
Podpořil byste vy osobně generálního ředitele Václava Kasíka v dalším funkčním období? Jste spokojen s jeho působením?
Já se v podstatě ztotožňuji s názorem Rady na práci současného generálního ředitele. Tento názor je vyjádřen v našich Výročních zprávách. Nepovažuji za možné v této chvíli veřejně sdělovat svoje osobní postoje k němu.
Jak si vysvětlujete, že generální ředitel ČRo je narozdíl od generálního ředitele ČT v médiích prakticky neviditelný? Je to pouze větší atraktivitou televize jako média?
Je to nesporně dáno i rozdílnou povahou obou pánů a též zvolenou strategií řízení podniku. Za podstatnější než viditelnost generálního ředitele považuji výsledky práce jím řízené instituce. Jakou k tomu ředitel zvolí metodu je výsostně jeho věcí.
Proč např. na seminářích a konferencích vystupuje za ČRo prakticky výhradně ředitel Radiožurnálu Alexandr Pícha a ne generální ředitel?
Myslím, že tuto otázku byste měl položit spíše generálnímu řediteli než mně. O tom kdo kdy kde a k jaké problematice veřejně vystoupí rozhoduje on, ne já, ani Rada ČRo. Ostatně i v tomto případě platí to, co jsem výše říkal k metodě řízení podniku a efektivitě takové metody.
Jaký máte názor na plán vedení Českého rozhlasu ohledně vzniku tří nových digitálních stanic?
Rada byla s těmito projekty nedávno seznámena a podporuje je. Já osobně rovněž, myslím si , že se ještě několikrát budeme v té věci angažovat, jde přeci o zásadní koncepční a strategické počiny, které se promítnou i do podoby dosavadních stanic ČRo. A to je jedna z věcí, které patří do kompetence Rady ČRo. Těším se na to.
Neměla tady být např. veřejnoprávní stanice pro mladé již dávno? Nejsou výmluvy na nedostatek kmitočtů jen zástěrkou pro neschopnost vytvořit něco, co mají všechny sousední země? Vždyť programy ČRo 1 a ČRo 3 jsou na řadě míst pokryty na třech i čtyřech frekvencích.
Osobně jsem přesvědčen, že absence takové stanice je chybou. Vůbec si ovšem nejsem jist, zdali technické podmínky současného analogového kmitočtového pokrytí umožňují rozjet celoplošně novou stanici, jak vy naznačujete. Nicméně projekt se rozjede snad už příštím roce nejprve na internetu, stejně jako zpravodajská i hudební stanice s vážnou hudbou. Mimochodem jsem velmi zvědav, jak bude ta stanice pro mládež vypadat. Určitě jinak, než jsou některé starší hitové veřejnoprávní stanice kolem nás. Tahle parketa už je dnes u nás dávno obsazena privátními radii a já si dovedu představit skutečně stanici veřejné služby pro mladé, aniž by byla její tvář určována marketingovým zájmem. Ale musí to dělat opravdu mladí lidé.
Jak jste spokojeni se stavem regionálních studií? Zlín, Liberec a Karlovy Vary stále ještě plnohodnotně samostatné studio nemají. Existuje nějaký termín pro jejich dokončení?
Tady je to opravdu především otázka finančních prostředků. Zlín začne velmi brzo, podle našich informací zkušebně ještě v prosinci, zatím ovšem jako zkušební vysílání zlínského programu ČRo Brno, byli jsme tam na obhlídce, jsou programově připraveni. Ovšem skutečné oficiální oddělení a ustavení samostatné regionální stanice ve smyslu zákona o ČRo je finančně náročné, to je mimochodem jeden z hlavních důvodů úsilí rozhlasu i samotné Rady o navýšení koncesionářských poplatků. U Karlových Varů a Liberce je to ještě spojeno i s investičními náklady na úpravu objektů. Pokud by se poplatky zvýšily o těch osm korun, mělo by vše být hotovo v průběhu roku 2006.
Můžete sdělit, jak vypadá rozpočet ČRo na rok 2005, který měl být Radě odevzdán do 7. prosince?
Rozpočet na rok 2005 byl již dvakrát projednáván v Dozorčí komisi a potom na předsednictvu Rady a byl upraven do podoby, která bude předmětem jednání Rady ve středu 15. 12. Pokud Rada schválí to, co jí doporučuje Dozorčí komise, bude lehce ztrátový s tím, že krytí deficitu (necelých 90 mil Kč) je zajištěno dostatečnými prostředky, které rozhlas získal v předešlých letech, kdy kladné výsledky hospodaření vytvořily polštář ke krytí takové ztráty. Nicméně i tak Rada bude považovat za nutné vázat čerpání deficitu na dodržení závazných limitů v hospodaření ČRo v letošním roce. Nerad bych teď předjímal jednání, jsem připraven podat podrobnější zprávu o rozpočtu až po jeho schválení.