Žadatelé o licence pro pozemní digitální televize zveřejnili desatero důvodů pro rychlé zavedení digitálního televizního vysílání v České republice. RadioTV přináší jeho komentovanou verzi. Ke každému bodu dodáváme hlavní rizika, kvůli kterým se digitalizace v Česku zpožďuje.
1) Rozvoj televize šířené digitálními pozemními vysílači povede k zásadnímu rozšíření počtu televizních stanic (nejdříve na 12, později až na 40). Tím se nejen výrazně rozšíří nabídka divákům, ale bude významně posílena demokratická pluralita informačních médií v ČR. Bude omezeno dominantní postavení jedné nebo několika televizních společností.
Riziko: Zavádění digitálního vysílání je finančně velmi náročné, v prvních letech kvůli malému pokrytí a minimu domácností s digitálními přijímači či set-top-boxy lze očekávat, že nové televizní stanice budou ztrátové. Bez významného finančního zázemí hrozí jejich krach a tím i zpomalení procesu přechodu na pozemské digitální vysílání.
2) Systémy digitálního vysílání jsou kmitočtově úsporné. Dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, popř. provozovat další mediální a multimediální služby. Pro stát tak vzniká významná tzv. kmitočtová dividenda (výnosy z prodeje uvolněných kmitočtů pro ostatní telekomunikační služby).
Riziko: Dosud není vyřešena otázka překlopení stávajících komerčních televizí, jejichž licence pro pozemní vysílání platí do roku 2017, resp. 2018, do digitálu. Dokud toto nebude jasné, nelze spustit řádné digitální vysílání tak, aby uvažované vysílací sítě pokrývaly celé území České republiky. Analogové frekvence současných televizních stanic blokují zavedení plnohodnotného digitálního vysílání.
3) Zavedení digitálních televizí značně zlepší kvalitu obrazu. Digitální televize neznají šumy, „duchy“, kvalita je téměř dokonalá. Tento způsob vysílání umožní příjem televize za rychlé jízdy (např. ve vlaku, pro spolujezdce v automobilech apod.). Digitalizace přináší novou kvalitu jak po stránce technické a technologické, tak po stránce umělecké a tvůrčí.
Riziko: Kvalita obrazu u pozemského digitálního vysílání je opravdu lepší, ale rozhodně ne vždy. V místech horšího příjmu obraz „kostičkuje“, rozhodně nelze říci, že by v každém případě šlo o stoprocentní kvalitu. Bezproblémový mobilní příjem je závislý na kvalitní vysílací síti, předpokladem je co nejlepší pokrytí celého území České republiky, a to nelze očekávat dříve než po vypnutí analogových kmitočtů.
4) Cena digitální televize pro diváka není nijak velká. Ke stávající televizi je nutné pouze jednorázově pořídit konvertor, který v nejlevnějších verzích stojí několik set korun, tedy nedosahuje ceny mobilního telefonu. Provoz je na rozdíl od kabelu zadarmo, za komerční televize nebude nutné platit. V brzké budoucnosti bude navíc většina nových televizorů vybavena standardním zařízením pro příjem digitálního singálu.
Riziko: Je velký rozdíl mezi základním set-top-boxem pro pouhý příjem televizního signálu a přístrojem, který obsahuje i zpětný kanál zajišťující interaktivitu (další velký argument pro zavedení digitálního vysílání). Dostupnost set-top-boxů je zatím malá, velké obchodní řetězce je zatím nabízejí jen sporadicky. Digitální televizní přijímače jsou zatím příliš drahé, navíc lze očekávat silnou lobby výrobců analogových televizorů, aby doprodali zásoby přijímačů.
5) ČR je v digitalizaci významně pozadu proti dalším členům Evropské unie. Ta doporučuje všem státům ukončit dosavadní analogové vysílání do roku 2012. V některých částech Německa (Berlín, Bavorsko) přitom už vysílají pouze digitálně a analogové vysílání skončilo. Pokud ČR nebude v zavádění digitálního vysílání dostatečně aktivní, v příhraničních oblastech mohou diváci přijít během krátké doby o signál současných českých televizí, který bude nahrazen vysíláním německých nebo polských stanic.
Riziko: Zatím neexistuje plán, jak se bude postupovat při vypínání analogových frekvencí. Ministerstvo informatiky má podle programového prohlášení vlády připravit koncepci přechodu na pozemské digitální vysílání, která by měla obsahovat především harmonogram vypínání jednotlivých kmitočtů a zavádění digitálního vysílání. Záleží i na součinnosti dnešních provozovatelů televizního vysílání. Bez vzájemné dohody není možné začít s plnohodnotným digitálním vysíláním.
6) Digitalizace povede ke vzniku tisíců pracovních míst. Rozvoj digitální televize a rozšíření nabídky trhu rozpohybuje nyní skomírající původní televizní domácí tvorbu. Velkým přínosem bude vznik nezávislých malých studií a producentů, zejména v oblasti dokumentární tvorby.
Riziko: Nepůjde o tisíce, ale maximálně o stovky pracovních míst a vzhledem k předpokládané velké konkurenci a nižší sledovanosti budou muset digitální televize výrazně šetřit. Uplatnění najdou zejména už existující producentské společnosti, pořady budou často rotovat v reprízách a řada televizí dá přednost lacinější akvizici ze zahraničí.
7) Systém digitální televize umožní rychlý rozvoj místního televizního vysílání v regionech a ve svých důsledcích povede k rozvoji místních inzertních trhů a vylepšení pozic regionálních podniků. Současné celoplošné stanice se ve svém vysílání omezují na regionální zprávy pouze v okrajových časech. Naprosto chybí zprávy, reportáže a dokumenty z kulturního, sportovního, ale i ekonomického života jednotlivých regionů.
Riziko: Už v dnešní době existují stovky regionálních studií, které vysílají na kabelu, případně i na pozemních analogových vysílačích a mají problém naplnit vysílací časy, aniž by dokola opakovaly zpravodajské smyčky. Situace s inzerenty v regionech není tak růžová, což dokládá třeba i případ plnoformátových regionálních stanic TV Praha a TV Hradec Králové. Není jasné, odkud by regionální provozovatelé vzali investice na plnohodnotné vysílání a zda by se jim podařilo tyto investice pokrýt z pozdějších zisků.
8) Bude možná interaktivní komunikace mezi televizními stanicemi a diváky, což naruší dosavadní pasivní konzumní vztah diváků k televizi. Půjde přímo se podílet na programu pomocí zpětného toku informací k vysílateli, výhodou je vyhledávání informací o pořadu v reálném čase. Divák bude mít možnost sledovat vybrané pořady tehdy, kdy on má čas, nebo sledovat sportovní utkání objektivem té kamery, kterou si vybere. Už dnes je možné využívat některé přidané služby, jako je například nakupování, ovládání svého bankovního účtu nebo sázení. K pokrytí daného území jsou zapotřebí mnohem menší výkony vysílačů než v analogovém systému – provoz je tedy ekologičtější.
Riziko: Digitální set-top-boxy, které umožní využívat zpětný kanál, jsou mnohem dražší než jednoduché převaděče signálu. Existuje reálné riziko, že domácnosti nakoupí jednoduché a levné set-top-boxy bez možnosti interaktivity a využití doplňkových služeb. Počet domácností, které je budou moci využít, bude nízký, a z nich zase jen část tyto služby opravdu uplatní.
9) Rozšířením počtu kanálů bude více televizních pořadů zaměřeno na nejrůznější skupiny obyvatel včetně kulturních a národnostních menšin. Přísun nových informací bude spoluvytvářet multikulturní vnímání světa.
Riziko: Je otázka, zda různé kulturní či národnostní menšiny mají zájem o vlastní televizní vysílání, či zda vůbec sledují televizi.
10) Zavedení tematických digitálních televizních kanálů povede v důsledku k větší nabídce informací i vzdělávacích pořadů. To napomůže postupnému budování informační společnosti 21. století.
Riziko: Zpravodajství patří k nejnákladnější složce televizního vysílání a pokud nepůjde vyloženě o zpravodajské kanály, nové digitální televize se mu nebudou příliš věnovat. Rovněž vzdělávací pořady nebudou tahounem sledovanosti, a tudíž nebudou patřit k dominantní složce programu nových digitálních kanálů.
Štítky: archivtag, michal zelenka
