Jak vidí stav českého rozhlasového vysílání lidé z branže? O názory ohledně potřeby veřejnoprávního okruhu pro mladé, budoucnosti Českého rozhlasu a strnulosti formátů soukromých stanic jsme požádali několik odborníků. Po Michalu Zelenkovi, Zdeně Hůlové a Michelu Fleischmannovi vám přinášíme vyjádření hudebního publicisty Josefa Vlčka.
Měl jsem s tímto problémem dost co do činění, když jsem působil v ČRo, mohu odpovědět i já. Je to samozřejmě jen a jen můj názor. Za prvé jsem proti tomu, aby ČRo rozjížděl tzv. čtvrtý okruh. Jeho hlavním cílem musí být dobudování ČRo 2 Praha jako jediného existujícího programu
pro starší generaci. Pro lidi nad šedesát let je rozhlas někdy jediným
společníkem a společenská užitečnost Prahy je díky tomu – podle mého
názoru – nesrovnatelně vyšší než každého jiného rádia v této republice.
Zatím má Praha na FM asi 44% území ČR.
Dalším cílem – neméně důležitým – je dobudování regionálních okruhů v souvislosti s VÚSČ. Každý z nových krajů by měl mít svou regionální stanici. To není luxus, ale důležitá společenská potřeba. Pak by se dalo možná hovořit o nějaké stanici pro mládež. Rozhlas tuto ambici vždycky měl. A z toho vyplývá za druhé. Jak asi víte, byla taková stanice cca před 4 roky připravena ke spuštění a Vlastimil Ježek její start stornoval doslova několik hodin pred začátkem. Jako dramaturg hudby Českého rozhlasu jsem později viděl představu této stanice, kterou měl údajně vést Martin Hrdinka. Playlist odpovídal tomu, co znal z Evropy 2. Jestli to měla být hudebně výchovná stanice, tak to tedy nevím.
Za třetí – Český rozhlas vkus mládeže nespasí. Taková stanice by se dostala pod okamžitý tlak gramofonových společností, které o uniformitu stojí. Dneska už žádná z nich nemá na samostatnou inzerci v televizi (teleshopping není inzerce, ale spolupodílnictví TV na obratu), dokonce nemají většinou ani na inzerci v časopisech, tak hledají levné zpusoby, jak lidem do palic nové produkty vecpat. Tohle by se jim docela hodilo, i když dneska občas farizejsky pláčou nad tím, že lidé náročné věci nechtějí. Mládež je totiž dnes jediným efektivním kupcem CD.
Co se týče kmitočtů, spojení ČRo 6 a ČRo 3 by nic nevyřešilo. Jen by to přeneslo ČRo 6 na VKV, ale současná hudba se na středních vlnách hrát nedá. Navíc by to byl težký zločin na kultuře a posluchači ČRo 3 o něco takového nestojí. Nicméně, podobné věci se vyloučit nedají. V Radě ČRo i ve vedení rozhlasu je několik lidí, kteří jsou schopni ještě šílenějších nápadu.
Poslechovost podobné stanice si nedovedu představit. Kdyby to byla opravdu ortodoxní „Vltava pro mládež“, tak bych tipoval tak 50 000 posluchačů denně, čímž by vyšel jeden posluchač nejméně na 600 korun ročně (odhadem 10x tolik, co stojí jeden posluchač Frekvenci 1). Kdyby to byla pouze mladá celoploška, která by přes den dále smažila A+Teens, S Club 7 a další teenagerské produkty a umění vnucovala jen v noci, mohla by počítat – při příšerné veřejnoprávní filosofii proma a PR – tak se 150 000 po dvou letech vysílání. Ruku na srdce: vy byste si takové rádio s mladým moderátorem Milošem Skalkou naladil?
