Digitalizace, digitalizace, slyší člověk skoro na každém kroku. Jak postupuje digitalizace v oblasti televize, jsme Vám už tento týden řekli. Teď se ale podíváme do rozhlasového světa. A hlavně navštívíme rádio, kde DAB odmítají. Nebrání se ale technologii HD-Radio, což je vlastně určitá obdoba HDTV.
Švýcarská rada pro komunikace BAKOM zjišťovala v okruhu případných zájemců, jaký mají zájem o druhý multiplex DAB. Swiss Music Radio projevilo nezájem. Ten dalo najevo i na svých internetových stránkách. Podle Swiss Music Radia není možné požadovat nějaké určité podmínky, protože chybí dostatek základních technických informací. Toto ale není jediná věc, na kterou si Swiss Music Radio stěžuje nebo u které má pochybnosti. Ať už máte na digitalizaci názor jakýkoliv, ve Swiss Music Radiu položili pár námětů k diskusi nebo zamyšlení.
Jednou z nezodpovězených otázek je, kolik přijímačů DAB už je v současnosti ve Švýcarsku v provozu a jak se vyvíjí jejich prodej. Podle zjištění Swiss Music Radia si spousta lidí už dříve koupila auto s rádiem, které umožňovalo příjem DAB. Teď když takto vybavený vůz nahrazují novým, tak už si místo DAB přijímače raději pořídí navigační systém.
Další pochyby jsou u toho, proč veřejnoprávní SRG buduje první DAB-multiplex tak pomalu a váhavě. Například v Basileji a Curychu se stále ještě objevují určité výpadky. V prohlášení uveřejněném na internetu se mj. uvádí, že BAKOM udělil veřejnoprávní SRG koncesi jako lokomotivě. Ta ale nikdy neměla dostatek páry. Dokáže tedy tento vlak rozjet druhý multiplex?
Ve Swiss Music Radiu si začali vrtat hlavu ještě s jednou věcí. DAB totiž nedokáže vytvořit kopii rozhlasové krajiny v dnešní podobě. Současná podoba éteru se utvářela postupně v uplynulých 25ti letech. Tady se ve Swiss Music Radiu obávají, že by tím bylo pohřbeno těchto 25 let budování současného éteru a ptají se, zda si provozovatelé rádií přejí, aby došlo v této rovině ke změně. Další otázka je směřována k (dle originálního německého textu) národu. Tedy ke konzumentům, kterými jsou v tomto případě posluchači. Otázka zní, zda národ chce aby rozhlasu dominovala jiná technika. Nabízí se i řešení a to vylepšením současné sítě VKV vysílačů.
A tady už přichází na řadu zmiňované HD-Radio. Například Američané oznámili už dříve určité pochyby vůči DAB. Americká firma iBiquity Digital přišla s technologií HD-Radio/IBOC (In Band On Channel), která pro digitální vysílání využívá současných VKV frekvencí. A co je ještě zajímavější, že umožňuje souběžně vysílat jak analogově tak digitálně. Společně s analogovým signálem se na stejné frekvenci vysílá ještě signál digitální. Podobně jako třeba RDS. Nové přijímače HD-Radia můžou přitom naprosto bez problémů přijímat starý dobrý analog i nový digitální signál a analogové přijímače budou i nadále fungovat bez jakékoliv změny. Tedy skoro bez jakékoliv. Úprava vysílače pro digitální vysílání by měla přijít na zhruba 80 000 dolarů.
Provozovatele malých rádií tento návrh zvedl ze židlí. HD-Radio totiž zabere mnohem větší část frekvenčního spektra, takže se vysílače budou navzájem víc rušit, což u malých rádií může znamenat ztrátu značné části posluchačstva. S komerčním využitím HD-Radia se v USA začalo 7. ledna 2004. Tvůrci i řada odborníků tehdy jásala. Opěvovali zavedení HD-Radia jako největší skok kupředu od zavedení FM rádií před půl stoletím. I když se objevovala chvála a našly se výhody, objevily se i mínusy. Mezi ty patří například výpadky způsobené odrazy signálu, jeho kolísáním apod. Ty se dají eliminovat buďto ukládáním do vyrovnávací paměti (jako je tomu třeba u přenosných discmanů) nebo přepínáním na analog.
HD-Radio má samozřejmě i své výhody běžné u digitálních technologií, jako vyšší kvalitu zvuku a doplňkové informace, které je možné zobrazit na displeji přijímače. Jde o údaje o albu, ze kterého je právě hraná skladba, kdo ji zpívá atd. V dalších vývojových stádiích by se mělo doplňkových informací objevit ještě víc a měly by být nejen přímo pro uživatele ale i měly by spolupracovat s navigačními systémy.
V USA podpořil tento standard i úřad FCC, který bdí nad rozdělováním frekvencí. Pokud se Američanům podaří tento standard prosadit na úkor DAB, vývoj půjde nejspíš dál. Z VKV by se HD-Radio mohlo přesunout dál na dlouhé, střední a krátké vlny. Tady by už ale trochu kolidovalo s dalším zaváděným standardem a to DRM. Jen pro úplnost ještě dodejme, že v USA se v poslední době hojně rozšířil poslech rádia přes satelit, které už je řádnou konkurencí běžným terestrickým stanicím.
Swiss Music Radio se domnívá, že trh je už nasycen a tak už stejně nebude prostor pro nová rádia. Konkurencí je navíc iPod a také internetová rádia. Ty sice nejsou masovými médii, ale je jich masa, píše na se na stránkách www.swissmusicradio.ch. Uživatel má v současnosti jiné možnosti, jak poslouchat rádio, které pro něj nejsou spojené s nákupem nového přijímače.
O finance ale jde i broadcasterovi. Ten proto počítá, která technologie pro něj bude znamenat nejmenší náklady na jednoho posluchače. Swiss Music Radio se proto nebude ucházet o pozici ve druhém švýcarském DAB multiplexu. Úřadu BAKOM ale doporučuje vyhovět zájemcům o druhý multiplex a k tomu ještě spustit HD-Radio o které by už Swiss Music Radio mělo zájem, protože má být údajně levnější v (náklad na jednoho posluchače). V DABu se Swiss Music RAdio možná objeví v nějakém třetím nebo čtvrtém multiplexu, připouští ve svém prohlášení.
