Stodenní „záruční lhůta“ neboli doba chránění uplynula u dalšího pražského rádia a tak bylo načase si ho poslechnout. Rovnou přiznám, že jsem ho poslouchal i dávno před touto „hodnotící“ hodinkou a že jsem byl na něj zvědav.
Radio Olympic
Datum: 26.6. 2002
Čas: 6:35 – 7:45
Stodenní „záruční lhůta“ neboli doba chránění uplynula u dalšího pražského rádia a tak bylo načase si ho poslechnout. Rovnou přiznám, že jsem ho poslouchal i dávno před touto „hodnotící“ hodinkou a že jsem byl na něj zvědav – tahle frekvence předtím moc štěstí nepobrala. Ale teď to vypadá o něco lépe.
Rádio je i ráno takřka stoprocentně věrné sloganu Hudba především a tak toho moc nenamluví a nenainformuje. Navíc má, kromě jinglu s frekvencí, vlastně pouze tento slogan, který navíc používají i moderátoři, a tak už i po té hodince, kdy ho slyšíte třeba 6x, trochu dost prudí. Co teprve po celodenním poslechu. Trošku se hřeší na to, že hudební záběr je natolik originální, že to fandové asi prominou, neb nemají pořádně kam jinam odladit. Reklamy jsou uvedeny jednoduchým riffem, byly 2x v hodině a bylo jich, co do rozmanitosti (a asi i co do výnosnosti) tak akorát: v zásadě Albert, Hornbach, Praktická žena, Škofin, nějaké ledničky a Trojan. Program je dělen většinou klasicky – dvě písně – jingle – dvě písně – vstup.
Koukám, že začínám od konce, ale o jinglech – obalu a reklamě se toho moc víc v tomto případě říct nedá. V 6.30 stíhám ještě kousek zpráv, které čte Adélka (Kukrálová, ex-Melody, ještě předtím Countryradio). Před sedmou se ozve znovu na upoutávku, o čem budou zprávy v celou – zajímavý, ale trochu samoúčelný nápad. V sedm další zprávy: včerejší srážka tramvají, sídlo Svobodné Evropy, jakýsi Lahodný na Staromáku, Sport: Hašek končí a náš rozhodčí si dobře vede na MS ve fotbale, a ještě počasí. V půl osmé: zase tramvaje, zase SE, zase Hašek, zase rozhodčí a počasí. Vše ve stručnější verzi, ale řekl bych, že by to mělo být naopak – takhle stručně v půl sedmé a v celou rozvést podrobněji a v další půl už něco nového. Čte bez chyb, má příjemnou barvu hlasu i intonaci, ale trošku víc práce či nápaditosti při přípravě by to chtělo. Když je tu „hudba především“, tak to sice moc nevadí, ale ani neoslní. V mezičase zřejmě stihla připravit pro moderátora jednu aktualitku, jedno kalendárium a dopravu (ta je poprvé po půl osmé).
Moderátorem Ranního budíku je Radim Koziel – podle toho, co jsem o něm slyšel, zřejmě ostřílený matador odkudsi z Moravy, přetažený do Prahy. Je přirozený, nehledá slova, mluví „jak mu zobák narost“ – je znát praxe, nikoliv však práce na sobě. Má správnou, drsnější barvu hlasu – přesně k muzice. Vím, že když je „hudba především“, tak si posluchači moc nedělají z nějaké gramatiky, výslovnosti, logických nesmyslů, breptů, přeřeků a zamotání se do vlastních vět. Ale nedá se zamlčet, že všechno tohle v té hodince bylo. A přesto to nerušilo tak strašně, jako leckde jinde. Asi je to dáno tou muzikou a celkovou atmosférou, a také je poznat, že to u Radima bude spíš z jisté ležérnosti (ne přímo nedbalosti), než z neumětelství nebo neznalosti.
Ale stejně, v každém vstupu by se něco našlo, což je docela dost. V 6.38 – novotvar „rozzvoněla“, „summer šun“, jinak kromě obvyklých informací o čase a stanici řekl, co uslyšíme – Rady a porady. Ty přišly na řadu v 6.45, předtím jsme se, podle Radima, „řádně rozšmelcovali“ – zde v neobvyklém smyslu „rozjeli“. Rady a porady byly mimořádně blábolivé, Radim je částečně četl, částečně převyprávěl vlastními slovy, byly o tucích a vitamínech a vyznělo to tak, že nejvíc vitamínů je v tucích a proto musíme tuky doplńovat. Po sedmé opět brept: „Měnič imit“ , ale začíná ve vstupech po sedmé přidávat informace o interpretech, což je příjemné a zdá se, že je nejen má napsané v poznámkách k playlistu, ale že o nich i sám hodně ví. Ovšem vysvětlit rozdíl mezi Fox on the Run od M.Manna a od Sweet (?) se mu moc nepovedlo.
Kalendář je v 7.15, obsahuje informace ze všech oblastí a minulé i očekávané: den boje proti drogám, den boje proti mučení, první automobilový závod, libanonský prezident přijede do ČR, summit v Kanadě, mistrovství v aerobiku… Skoro by se to hodilo do zpráv, když „hudba především“, tak bych čekal víc o hudebních výročích.V 7.22 ohlásil jen čas, navíc špatně: „bude půl deváté“ – skončil uprostřed věty, ale sílu na opravu už nenašel, vrátil se k tomu až v dalším vstupu v 7.26, kde přidal informaci o Sealovi. Intenzita hudebních informací se zvyšuje po půl osmé, Radim mluví v 7.37 a v 7.45, v obou případech doplní něco o J.Schellingerovi a Neně. Rád bych byl nadšen z moderátora, který ví o čem mluví, rozumí tomu a je přitom spontánní, ale trošku mi to ty brepty kazí.
A muzika: Od půl sedmé Summer sun – Texas, dále Nothing Yet, Černí andělé – Lucie, Do You Know, You Make Me Cry – Animal Instinct, Baby Come Back, Play Some Rock – Liquid, Strangers (?) – David Bowie, Fox on the Run – Manfred Mann, Colorado – Kabát, Ruby Tuesday – Rolling Stones, a do půl osmé ještě Fredy Mercury, Seal, Aerosmith, po půl osmé začínal Phill Collins, pak Jahody mražený – Jirka Schellinger a 99 Luftballons – Nena. Slušný a pestrý výběr, ne moc tvrdý, ne moc sladký, dostatečně dynamický na ráno, příjemná kombinace rocku a popu, současnosti, kterou snesou i pamětníci a minulosti, kterou snesou i ti mladší.
A jak u mě tedy Olympic dopadl? (1 je nejhorší a 5 je nejlepší)
- Moderování – 3
- Muzika – 4
- Redakce – 3
- Reklama a obal – 2
