V českých luzích a hájích si vedou dobře stanice s country muzikou, své místo tady mají rádia klasické hudby, rockové stanice rostou jako houby po dešti. Proč ale dosud nemáme žádné dechovkové rádio, když je dechovka, narozdíl od rocku nebo country, typicky českým žánrem? Vznikne takové rádio? Bude mít posluchače? A bude schopno se uživit?
Pro dechovku
Ačkoliv zlaté časy dechovky odvála sametová revoluce, své místo v srdcích převážně starších posluchačů si bezpečně drží. Stačí se podívat na výsledky tzv. jižní kliky regionálních studií ČRo, které se do reforem nehrnou a dechovku do vysílání stále zařazují. Poslechovost ČRo Brno, České Budějovice a Plzeň je výrazně vyšší než výsledky u ČRo Ostrava, Olomouc nebo Hradec Králové.
Úspěšnost dechovkové stanice ve větších městech je diskutabilní, ale silný vysílač na jihu Čech nebo jihu Moravy by pravděpodobně k poslechu zlákal desítky tisíc příznivců tohoto žánru. Ačkoliv si ředitel Radia City Petr Dvořák nemyslí, že by u nás takové rádio uspělo, poslechovost by podle něj mělo i v praze „relativně vysokou 20 az 30 tisíc lidí.“ Generální ředitel Radia Impuls Jiří Hrabák soudí, že to není rádio pro Prahu, ale v jiných regionech vidí jeho vyhlídky velmi dobře. „Na jihu Čech by mělo více než 100 tisíc posluchačů,“ dodává.
Velkým pozitivem dechovkového rádia by byly také velmi nízké náklady. Dát dohromady archiv několika set zásadních kousků dechovky by jistě nebyl tak velký problém a když by se jednou nastavil selector, další úpravy by byly minimální. Poplatky autorským organizacím jsou nižší než v případě stanic zaměřených na popmusic a ani investice do hudebního obalu podobné stanice by nebyly nijak astronomické. Takový názor sdílí také Jiří Hrabák, podle kterého by se dechovkové rádio mohlo uživit, protože by bylo nákladově velmi levné.
Proti dechovce
Argumentů, proč nepostavit dechovkové rádio, není mnoho, ale ten hlavní vydá pravděpodobně za všechna pozitiva. Jde o stáří jeho potenciálních posluchačů. Řada odborníků tvrdí, že přes slušnou poslechovost by tuto cílovou skupinu nebylo možno reklamně prodat. „Takové rádio by se neuživilo, cílová skupina by byla 59+,“ říká Petr Dvořák.
Uspěla by tedy dechovka?
„Myslím, že ano, jen by velice záleželo na tom, jaké by taková stanice měla pokrytí. Muselo by se jednat o regionální rádio, s jedním kW někde v krajském městě by to byla sebevražda. Kromě toho je diskutabilní pojem ‚čistě dechovkové rádio‘. Taková stanice by musela do svého formátu zahrnout populární hudbu v širším slova smyslu,
ale akcent na lidovou hudbu by mohl převažovat,“ odpovídá na otázku položenou v titulku ředitel jihočeského Radia Faktor Ladislav Faktor a dodává: „Podle odhadované poslechovosti by se snad s chlupem uživilo, ale i tato otázka je příliš obecná, stejně jako celé toto téma. Vždy by velmi záleželo na stupni konkurence v dané oblasti, image stanice a výsledcích poslechovosti. Tyto tři veličiny jsou rozhodující pro každou rozhlasovou stanici.“
A vyzkouší to někdo?
Projekt stanice zaměřené převážně na dechovku se v posledních letech (doplněno: naposledy v roce 1998 Radio Písnička žádalo neúspěšně) v licenčních řízeních neobjevil. Co není, ale může být. Typické AC stanice, které ovládaly regionální vysílání jsou už delší dobu na ústupu a uniformitu českého éteru boří vznikající rockové stanice nebo nově Radio Hey Praha s českou a slovenskou muzikou.
Na závěr jsme se tedy tří velkých hráčů na rozhlasovém trhu zeptali, zda někdy o podobném projektu uvažovali. Petr Dvořák z City to popírá, Jiří Hrabák z Impulsu přiznává, že ano, ale pouze v teoretické rovině. A co na to Ladislav Faktor? „Už jsem uvažoval i o větších výstřelcích, např. o jazzovém rádiu pro Prahu :-)“
