Rok se s rokem sešel. Minulý týden Český rozhlas Sever oslavil první výročí nového názvu a pozměněného formátu, a tak je vhodná doba na bilancování. RadioTV při této příležitosti oslovilo ředitele regionálního studia Miroslava Müllera.
Rok vysílá regionální studio Českého rozhlasu pro Ústecký a Liberecký kraj
pod novým názvem Sever. Všiml jsem si, že na oslavě na centrálním náměstí v
Ústí nad Labem jste se prezentovali, že slavíte první narozeniny. Proč? Vždyť krajské studio vysílá od konce války. Chcete se odpoutat od minulosti, nepřipomínat dlouholetou tradici krajského vysílání?
Při přejmenování stanice v roce 2002 se kromě výměny jména na stávajících propagačních plochách a zpravodajských informací v médiích neuskutečnila žádná propagační kampaň za změnu názvu. Ročního výročí jsme proto využili pro připomenutí faktu, že už se nejmenujeme Ústí nad Labem, ale Sever. Jak na zmiňované akci na Mírovém náměstí, tak ve vysílání jsme 1.10. připomněli, že máme nový název, ale nejsme nové rádio. Tento fakt jsme zdůraznili i připomenutím tradičních pořadů, které stále vysíláme. Sdělení, že vysíláme už od konce války uvedl moderátor Roman Lukáš hned v úvodu akce. ČRo Sever jednoznačně navazuje na minulost, připomíná ji (např. letošní 80.výročí Českého rozhlasu) a připomínat bude (už nyní chystáme aktivity k oslavě 60 let regionálního vysílání z Ústí nad Labem). Další oslavy narozenin názvu Sever nechystáme. Výše zmíněnou akcí jsme ukončili připomínání této změny.
S novým názvem přišel i nový formát stanice a navíc 24 hodinové vysílání plně ve vaši režii. Co k tomuto rozhodnutí vedlo?
Nedá se říci, že přišel úplně nový formát stanice. Stanice zůstala svým zaměřením regionálně zpravodajsko-publicistická. Vysílání jen více začalo respektovat přání našich posluchačů. Přibylo kontaktních pořadů, country a
lidových písniček. Nevysílat 24 hodin v dnešní době už není možné. Opakovaně se to ukázalo v krizových situacích, např. při loňském požáru v ústecké Spolchemii či srpnových povodních. Už tehdy jsme mimořádně zařadili 24
hodinové vysílání.
Proč jste vsadili na folkovou a country hudbu jako dominantní hudební složku?
Vycházeli jsme z historické tradice vnímání hudby v našem regionu, z hudebního průzkumu Oddělení výzkumu Českého rozhlasu a z doporučení, která pro nás již dříve zpracoval bývalý hudební dramaturg Českého rozhlasu Josef
Vlček.
Jak hodnotíte po roce poslechovost 46 tisíc? Je jasné, že by ČRo nemělo jít především o čísla, ale i tak je to dobrý ukazatel určité úspěšnosti stanice. Jak to tedy vnímáte?
Poslechovost je pochopitelně důležitá i u veřejnoprávní stanice. Bez posluchačů by její vysílání nemělo smysl. 46 tisíc je vzhledem k dosavadní výsledkům naší stanice slušné číslo (dosavadní historické maximum je 50 tisíc denně). Cenné pro nás je, že změna názvu neznamenala žádný propad v poslechovosti, takže má očekávání jsou pro další výsledky optimistická. Doufám, že už za období 4-9/2003 překonáme zmíněné historické maximum. Jak to bude dále uvidíme.
Jak vnímáte fakt, že krajská studia v Brně a v Českých Budějovicích jsou tamními obyvateli tak oblíbena. Myslíte si, že ČRo Sever má takový potenciál, aby i na severu Čech oslovil veřejnoprávním vysíláním v blízké době alespoň 70 tisíc lidí?
Nejdůležitějším faktorem úspěchu těchto regionálních stanic je mimořádná kulturní, společenská i posluchačská celistvost a kompaktnost obou regionů, kde zmíněné stanice působí. Obyvatelé jižních Čech i jižní Moravy mají a
udržují si své dlouholeté tradice. Vysílání regionálních veřejnoprávních stanic tam tak má na čem stavět. Úplně odlišná situace je ale na severu Čech, kde lidé nemají tak silný vztah k regionu. Když už se zde dá o nějakém vztahu hovořit, pak spíše k městu ve kterém žijí. Proto na severu Čech na rozdíl od jiných regionů může působit tolik lokálních soukromých stanic. Špatně se zde proto buduje stanice, která má vysílat program pro posluchače v
tolika různých městech a ještě k tomu ve dvou tak odlišných krajích, jako je Ústecký a Liberecký.
Nelze se nezeptat. Podle zákona by ČRo měl zřídit v každém kraji svou samostatnou stanici. ČRo Sever stále vysílá pro dva regiony. Bude se někdy v blízké budoucnosti realizovat samostatné krajské studio v Liberci, aby byl „uspokojen zákon“?
Zákon to neříká jednoznačně. Citujme: „součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně další rozhlasová studia, která zřizuje generální ředitel“. Zákon nestanovuje přesný výčet měst. Na druhou stranu Český rozhlas se zřízením krajského studia v Liberci počítá. Brzdou je nedostatek vysílačů v Libereckém kraji a nedostatek peněz.
Jak se Vy osobně díváte na nutnost zřizování samostatných studií pro každý region, i když je malý – tři čtyři okresy? Nemyslíte si, že se tím zbytečně tříští síly? Vidíme výsledky poslechovosti u dnes již zřízených studií v malých krajích a ty čísla jsou žalostná.
Regionální vysílání je úspěšnější, jestliže se snaží i geograficky přiblížit svému regionálnímu posluchači, jestliže mu poskytuje lokálně blízké informace a témata. Míra lokalizace je pak vždy věcí diskuse o tom, co ještě je a co už není efektivní. Můj osobní názor je, že by bylo perspektivnější zřídit na území Čech 3 a na Moravě 2 samostatné regionální stanice s odpojováním vysílání pro menší celky. Podobně funguje například saský model veřejnoprávního vysílání a je úspěšný. K „žalostným číslům“- úspěch programu je dnes do značné míry závislý na propagaci a na ní Český rozhlas nemá dostatek prostředků.
Chystáte do „nového vysílacího roku“ nějaké novinky v programu?
Výrazné změny nechystáme, stále ještě necháváme „usadit“ program, který vysíláme od loňského října.
