20 LET SVOBODNÝCH MÉDIÍ – Dnes si připomeneme odvětví průmyslu, které úzce souvisí především s rozhlasovým médiem. Vrátíme se do doby, kdy hlavním nosičem hudby byly černé (nebo různobarvné) vynilové desky. Text a obrázky tedy budou o deskách, přesněji o cenzuře a také Haničce Zagorové, ale ta je v tom nevinně, více méně tu vystupuje pouze okrajově…
Gramománii, nebo přesněji gramofilii, abych to nazval trefně, protože gramofil není zpravidla normální člověk, jsem propadl někdy v roce 1968/69. Vášnivě jsem kupoval desky převážně české, zahraniční se sháněly dost ztuha. Mezi mými oblíbenými umělci byla též Hanička Zagorová. Kupoval jsem vše, co vydala. Hudební puritáni a rádoby estéti si možná nade mnou odplivnou, ale nechte na hlavě; hlavně v začátcích své kariéry, kdy si sama psala texty a začal jí Supraphon vydávat desky, tak tyto patřily k tomu hodně dobrému, co na tehdejší gramofonové scéně bylo. Navíc protože se jednalo převážně o hudbu na pomezí dobrého popíku a šansonu, tehdejší režim jí nechával relativně jaksi v klidu, ale zas tak ne. Užila si taky svoje, hlavně na konci osmdesátých let. Vrátíme se ale do roku 1969/70: Podíváme se tři singly /vinylové desky o průměru 17 cm a na rychlost 45 RPM/. To připomenutí je pro mladé, co tehdejší nosiče již neznají. Tak tyto tři desky byly zakoupeny v období od konce roku 1969 a zbylé dvě během roku 1970. Zde je první z nich, ta z podzimu 1969:
- Ještě doplním, jedná se o tzv. univerzální obal. To se dřív tak hodně dělalo, přední strana byla vždy stejná, o tu se zajímat nebudeme. Na zadní rubovou stranu se pak dotiskoval titul, skladatel a autor textu písně, logo Supraphonu, katalogové číslo desky a nějaké povídání o umělci a právě tomu textu /spíše části označené červeným rámečkem/ se budeme dnes věnovat.
- Máte to tu pěkně v detailu. Čtěte pozorně, budeme, jako v televizní soutěži, hádat rozdíly.
- Tak to je již druhý singl, koupený na jaře roku 1970. Nějak se nám to, v rámci postupující normalizace, trochu změnilo. Tiskař měl asi dlouhou chvíli, trochu text poopravil. Obalů bylo, jak tehdy byl v plánovaném hospodářství běžný postup, vytisknuto do zásoby více, a bylo je asi škoda vyhodit.
- Detailní pohled, poměrně zajímavý. Už chápete, proč například filatelisté orgasticky vzdychají nad chybotiskem známky, či špatně vyseknutými zoubky na jejích okrajích? Tady je to samé. Protože přetisk se nesázel, ale dělal odfrézovanou destičkou z liteřiny, vloženou do rámu stroje, kam se jinak upínají odlité řádky z linotypu, tak aby to zase moc neřvalo, tiskař odpiloval nálitek a vytvořil tím tečku na konci přervané věty. Sice to na 100% netrefil, tečka je dost dole, ale co naděláme. Hlavně aby jazyk český netrpěl. Text už to nějak přežije, že ano…
- Podzim roku 1970: Snad aby se diskofilové nepohoršovali a netrpěli ošklivě opravovaným doprovodným textem, jak po stránce vizuální, tak obsahové, nové obaly již přesadili. Tak a máte to. Byl vůbec nějaký „Šťastný rok této země“? A co nezkrotné mládí a jeho „Drzosti a provokace“? Dejme tomu, že mládí může být pouze nezkrotné. To není nic proti ničemu. To se může, v rámci zákona pochopitelně. Mládí je vždy nějaké. Dílo hodné Orwellova Ministerstva pravdy…
- A tady je máte všechny tři. Tedy ty obaly desek, jak procházely tou hektickou dobou…
Pravda, můžete namítnout, že jiní umělci na tom byli o dost hůře. Zavřeli ji m ústa důkladně, a to rovnou na dvacet let, snad aby se nemusely předělávat ty obaly. To je pravda a nedá se to zpochybnit. Byly i desky, kde se šlo již přímo do obsahu. Vyšly poprvé s jinými písněmi, než pak v dalším dolisovaném vydání, respektive tam zpravidla nějaký titul chyběl. Dokonce i desky, které pulty prodejen nespatřily nikdy, skončily ve stoupě celé, i s obaly. Dokonce i na tu Haničku Zagorovou došlo. Byla to už taková doba. Ale abychom to příliš nehrotili: Po roce 1989 se většina titulů objevila v reedicích, dokonce i v doprovodných textech na jejich obalech nic nechybělo, ba co víc, něco bylo i přidáno. Takže to nakonec jako v té pohádce, dobře skončilo. Takže to shrneme: Láskyplná péče tehdejšího režimu o mladé umělce v tomto citovaném případě dala vzniknout jedné malé a pro sběratele poměrně cenné raritě. Tedy pokud ty desky máme všechny tři, asi tak jako filatelisté chybotiskové známky v aršíku…
- Obrázek k navození atmosféry. Deska je skutečná, není to koláž vyrobená Photoshopem, dokonce i hraje, gramofon taktéž. Je to parádní veterán, o tři roky starší než legendární Woodstock. Přesněji Thorens MK 141, ale to už odbočuji.
Já jsem od svých rodičů v roce 1970 vyloudil k patnáctým narozeninám gramorádio Preludioum. Bylo to první stereo v ČSSR, stálo tehdy víc jak 2 platy, tuším 4650,-Kčs. Šasi tuším HC-10, vložka VK311? Už mi to vypadlo z hlavy. Dodnes ani nevím, jak to naši finančně zvládli. Ovlivnilo mě to ale celý život. Stal jsem se hudebním fanouškem, rockerem, na celý život…
I já začal u československých singlů a elpíček Supraphon a Panton: Neckář, Zagorová taky, Rangers, Gott, Greenhorns, Marta a Tena… záhy jsem se ale od tuzemáků odpoutal. To když jsem si za 100,-Kč koupil indickou půlkilovou dum-dumku Rolling Stones – Get year ya´s out, či jak. Pak to vypuklo, magič, pásky, nekonečné shánění, báječné poslouchání… to už je jiná historie.
Pamětnické články o něčem – a se znalostí věci- mám rád. Naladí, inspirují.
Tak já začal trochu jinak. V roce 1973, kdy mi bylo 13 let a úplnou náhodou mi přišly do ruky 3 desky. Black Sabbath – Paranoid (1970) http://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sabbath Deep Purple – In Rock (1970) http://cs.wikipedia.org/wiki/Deep_Purple a Suzi Quatro – 48 Crash (1973) http://cs.wikipedia.org/wiki/Suzi_Quatro#Diskografie Znělo to trochu jinak, nežli ti všichni kníkalové z Hvězdy. Takže jsem naladil ihned na SV ,,Laxík“, pak se stal pravidelným posluchačem ,,Větrníku“ na Vltavě. A pak už to bylo asi hodně podobné. K české hudbě jsem se dostal až někdy v roce 1977 tj. v 17 letech, na střední škole, kdy se moc vrhla na Plastiky. Tehdy jsem prvně zaznamenal, že i v Čechách existují pořádné kapely, které se s tím neprdí a hrají tak, jak chtějí. No, dva cívkače a asi 300 pásků o průměru 17cm stále bydlí ve sklepě, když si vezmu, že na jednom je asi 7 LP, tak to je asi 2100 nahraných LP, pak se tam povaluje asi 300 MC /C-90/ na každé jsou dvě, čili dalších asi 600 nahraných LP. To je celkem asi 2700 nahraných LP. A pak tam leží ještě 200 černých LP jako originály. Dnes už mi v podstatě stačí k životu PC, dají se tím přehrávat všechny možné i nemožné formáty. A taková úplně celá diskografie nějaké té kapely se v pohodě vejde v mp3 na pár DVD-R nebo nějakou Flash. Třeba takový Zappa, všechno, co vyrobil. Nějakých asi 24GB. Je to směšné, ale dneska se to už počítá asi takhle. Na nějaké GB. Hrozná míra, když se to tak vezme, ale, co. Proto je také tamto už ve sklepě. Už to nemá žádný význam. Dneska několik HDD o 500GB obsahuje totéž. Spíše mne štve to, že se na to zapomíná, tak říkajíc v médiích. Jsou to stále velmi krásné věci. Ale u nás defakto není žádné celoplošné Oldies rádio, jediné oldies rádio opakuje x hitů z 60. a 70. let, stále dokola a je to sice velmi příjemné, ale tak 4 dni. Nemá defakto odborné a nučné pořady aby tu dobu přiblížilo více. Také disponuje, jen a pouze 2 vysílači a to v Praze a Táboře. Takové rádio Wave, které hraje naučné věci a hledá dobrou muziku, všude možně i někdy v minulosti, není na FM, vyhnali ho z něj. A tak nám, mám pocit, zbývá jedině ten Beat a ještě pár nedochudčat kolem, které se dají, občas, sporadicky na hodinku a to je tak asi všechno. Někdy má člověk vážně chuť, už chcípnout aby se nemusel dívat na tu všeobecnou devastaci. Problém je, že ať se po revoluci vydalo opravdu spousta věcí. Ony se zase tak moc neprodávaly, že ? Dnes se velice hodnotná díla povalují na regálech levných knih za 50Kč. Radia hrají všeobecně normaliční srágory. Proč ? Protože tahle zem zapomněla kulturu i světovou i svoji. Bolševik byl v podstatě veleúspěšný. Tím, že to 20 let likvidoval, pokud vezmeme počátek likvidace, zhruba rok 1969, což bylo tak asi naposledy, kdy vycházely v ČSSR ještě dobré desky. A mazal a ničil. Tak ani za 20 let nedošlo k obnově ! Od revoluce 1989 je to dnes dalších 20 let. A teprve nyní se začínají objevovat dobré rádiové stanice, tedy začínají být dostupné větší veřejnosti /24 vysílačů Beatu/ a konkurence schopné. /Oni se jinak samozřejmě, objevovaly ihned po revoluci, party nadšenců, ale v tehdejší době asi nemohly přežít, dnes už snad ano. Takže to ničení 20 let se stále nenapravilo. Netroufnu si odhadnout kolik může být potřeba ještě k nápravě ? Dalších 20 let ? Nebo ještě 20 let ? Já už tolik před sebou nemám. Takže asi už to za mého života nestihnou opravit. Co tehdy bolševik poničil. Oni se hlavně ani nikterak nesnaží. Nezdá se mi, že by měly dnes mladé kapely více prostoru v médiích. Dřepí tam stále ti stejní jako za Husáka. Je pravda, že je nikdo nezve ke komisím na přehrávky. Nikdo jim nevypíná elektrický proud. Nevyhání je ze zkušeben. Nedělá jim přepadovky na koncertech. To všechno ano. A to všechno je fajn. Nechávají je žít a dělat svoje. Ale do médií je rudé mafie stejně nepustí. Takže jsme jako občané vyhráli nebo prohráli nebo boj stále běží úplně stejný nebo jak to je ?
Je autor komentáře v nějakém vztahu k profesorovi J.Merhautovi? Blbá otázka?
Jen shoda jmen, i když jsem taky malinko do eletro, už na průmce v Pardubicích si mě profáci nenápadně sondovali :-)
Když jsi vzpomněl indickou dum dum… Tak v tom sklepě by se měly povalovat v téhle váhové kategori ještě 3 kousky… Tedy nejslavnější dvojalbum Hendrixe, Bowie-Station To Station a OSIBISA http://cs.wikipedia.org/wiki/Osibisa Pamatuješ OSIBISU ? Také mám dojem u nás dost nedoceněná kapela, kdo nezná může mrknout sem
http://www.youtube.com/results?search_query=osibisa&search_type=&aq=f
Taková jedna kuriozita je, že ještě před revolucí si bylo možné na ně zajet do spřátelené Budapešti…
Ahoj lidički pamatuji si že mě bylo 17 let a měl jsem radio první na vkv fm 2 pásmo ježťe tám nebily České rádia jenom Ňemci Západný ježte tám bilo málo stanic než tomu je dnes . Dnešní VKV – FM je moc plné toje odemě všechno Ahoj Jaroslav Eret z Habartova u Sokolova
To byla druhá fáze po Luxembourgu na SV. Pořídil jsem si stavebnici od firmy GÖRLER. 1,4 mikro voltu na vstupu tuneru / česká špička ST 100 měl 1,8 / GÖRLER měl normu OIRT u CCIR i to mezi pásmo, mezi tím, vyhražené hasičům a policii atd. Prostě kompletní FM. Byla to sranda. Jednak z toho špičkově chodila VLTAVA a šlo poslouchat Větrník. Jednak jsem měl anténu Yagi 4,5m na motoru a šlo chytat i NDR i Rakousko i Bavorsko. Takže jsem zcela běžně na tom poslouchal v Praze BAYERN 3 a Österreich 3. To tam ještě uměli v té době hrát. Minimálně 4x v týdnu byl poctivý Rock and Roll. Alespoň 1x v týdnu Heavy Metal a 1x v týdnu Folk a 1x v týdnu LIVE KONCERT atd. Zajímavá byla i BAVORSKO 2. Ti měli o víkendu asi 3 hod pořad o undergroundu, alternativě apod. Docela nářez v té době. A když bylo zvláštní počasí, tak asi 2x do roka, tak jsem chytil i nějaké německé stanice z Itálie. Oni to tam měli někde v horách, hrozně vysoko a prali to do Němec. Stejný důvod jako vznik RTL. /Ovšem nevím, co to vlastně bylo. Když jsem se o těhle počinech Němců v Italii dozvěděl později. Jeden známý si s nimi korespondoval, tak šlo většinou o pop. Ale já jednu z těch, co jsem takhle chytil, tak to byl zcela neuvěřitelný Heavy. Takže vlastně nevím, co to bylo./ No a taky jsem chytal v tom mezi pásmu policii, to byla sranda, jak si předávali hlášení. Luna.Luna. Atd. Jednou jsem tam zaslechl, že někde v Motole našli mrtvolu. A ono fakt, druhý den to bylo v novinách. Když byl leden 89 a byly demonstrace na Václaváku, ještě jsem ho měl, chtěl jsem ho využit pro sledování VB a nahrání nějakých dokumentů. Pak jsem se na to vykašlal, byl jsem línej. A stejně se to v listopadu konečně zřítilo.
Třetí fáze byl už v liberci, satelitní analogový přijímač a stanice jako CAROLINE a EUROPEAN KLASSIK ROCK http://www.eastkentradio.com/klassik/index.htm a dodávám, jak teď vidím, is back http://www.ekr.net/ pak byla 4 fáze, digitální satelitní přijímač a s ním všechno možné od německé Rock Antenne, po řecké Thessaloniki a Rock FM, po britské opět Caroline, ale i Planet Rock, Virgin Classic Rock až k bulharským Rock-Z a Rock Radio 1 a teď asi rok nebo dva, mám poslední, pátou fázi a tou je INTERNET, protože tím se lze dostat na velkou spoustu zajímavých stanic, třeba http://3wk.com/ nebo http://www.hifipunk.com/ nebo http://www.totalrock.com/ prostě tísíce stanic a furt je co poslouchat.