Ústavní soud včera zamítl stížnost bývalého ředitele komerčních rádií Country, Bonton a Hey Jana Zilvara, kterého Rada Českého rozhlasu vyřadila z konkurzu na generálního ředitele ještě před prvním kolem konkurzu. Důvodem měl být fakt, že Zilvar nemá vysokoškolské vzdělání. Vyřazený kandidát tento fakt považoval za diskriminaci protože disponuje dlouholetou manažerskou praxí v komerčních rádiích, a Zákon o Českém rozhlase ani nepožaduje, aby měl kandidát na generálního ředitele vysokoškolský diplom.
Zilvar se pak obrátil na Ústavní soud, kde si stěžoval, že byl radou z výběrového řízení vyřazen neoprávněně a rozhodnutí rady o jeho vyřazení jsou nezákonná a porušují Listinu základních práv a svobod. Zilvar se proto u ÚS dovolával ochrany práva na rovný přístup k veřejným funkcím a domáhal se zrušení dotyčného verdiktu rady.
Jak dále informuje agentura ČTK, podle odůvodnění rozsudku Ústavního soudu je ale nutné vycházet z toho, že funkce generálního ředitele Českého rozhlasu je pracovním poměrem. Ten se řídí zákonem o ČRo a také zákoníkem práce. Zilvar tak byl v postavení osoby, která chce využít práva na zaměstnání. „Právo ucházet se o zaměstnání ve smyslu Listiny však v žádném případě neznamená vymahatelný nárok na to, aby určitá osoba byla přijata do konkrétního pracovního poměru,“ uvedl v odůvodnění předseda senátu Stanislav Balík.
Rada podle zákona o ČRo jmenuje generálního ředitele na základě výsledků výběrového řízení. Pokud rada již dopředu zveřejnila jedno z kritérií, které považuje pro svůj výběr vhodného kandidáta za podstatné – dosažení vysokoškolského vzdělání, nelze tento postup považovat za dotčení stěžovatelova práva na svobodný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím, dodala ČTK na základě informací z odůvodnění rozsudku.
