České pobočce britské rozhlasové stanice BBC se nedávno podařil luxusní kousek. Rada pro RTV ji přidělila všechny tři dokrývače, o které BBC požádala poté, co si je sama zkoordinovala. V těžké konkurenci osmi (Jihlava), pěti (Zlín) a čtyř (Karlovy Vary) dalších provozovatelů tak BBC, kterou podle Mediaprojektu ladí denně necelé čtyři tisíce posluchačů, slavila nečekaný stoprocentní úspěch.
Žádosti české BBC zapadají do její strategie mít svůj vysílač v každém krajském městě. Doposud vysílala ze sedmi původních krajských sídel, po vzniku nových územně správních celků začala usilovat o zastoupení i v jejich hlavních městech. Ve třech případech se to už podařilo, v blízké budoucnosti BBC uslyšíte z vysílačů Jihlava – město 96.7 MHz/5kW, Zlín – Mladcová 93.9 MHz/500W a Karlovy Vary – sídlište 94.7 MHz/200W.
Stalo se tradicí, že si každého úspěšného žadatele o dokrývače pozveme na rozhovor o plánech, slibech a o budoucnosti. V případě české pobočky BBC World Service odpovídal její ředitel Vít Kolář a to nejen na otázky týkající se nových dokrývačů.
Kdy hodláte tři nové dokrývače zprovoznit?
Slíbili jsme, že do šesti měsíců, a to taky splníme. Když to půjde dříve, dáme vědět.
Plánujete pokrýt i zbývající tři krajská města Liberec, Pardubice a Olomouc?
Samozřejmě, taková je strategie BBC v ČR, i když v případě Pardubic budeme i nadále spoléhat na vysílač u Hradce Králové. Snad nám to Pardubičáci prominou.
Proč jste o Olomouc nepožádali již v tomto kole?
BBC se snaží žádat jen o frekvence, které si sama „našla“ a do nichž investovala čas i peníze (letecká koordinace). Proto jsme nežádali o Olomouc, kde se snažíme znovu si pomoct spíše sami. A to i přesto, že o olomoucký kmitočet usilujeme již více než pět let, vzhledem k velikosti a významu města a také kvůli Palackého univerzitě. Z Olomouce snad přichází nejvíce nářků, že nás tam není slyšet. Zároveň
mohu všechny naše potenciální posluchače na Olomoucku ujistit, že se snažíme velice usilovně nalézt místní kmitočet a doufáme, že až se nám to povede, že budeme úspěšní i na Radě.
Česká BBC není veřejnosti moc známá. Mohl byste vaše rádio blíže představit?
Zásadně bych nesouhlasil s tím, že BBC není veřejnosti moc známa, myslím si, že většina lidí – průzkumy znalosti značky to potvrzují – o BBC ví a má k ní velmi pozitivní postoj. Kde já vidím problém je, jak toto náše „image“ a pozitivní postoj veřejnosti přeměnit v počet posluchačů. K tomu se však vrátím později. Nyní k samotné stanici. BBC vysílá česky od roku 1939, loni jsme tedy oslavili šedesátiny. A místo odchodu do důchodu, se BBC rozhodla změnit českou redakci a přetvořit ji ze zákopové vysílačky studené války v
lokálně myslící rádio s globální agendou. Podle našeho názoru má rádio našeho typu – tedy ryze zpravodajská stanice s čistě mluveným slovem své místo, a to z několika důvodů:
- pluralita zpravodajství v ČR doplněná pohledem z jiného úhlu – všichni naši redaktoři jsou pravidelně školeni v Londýně a mají i v Praze přístup ke všemu, co vyrábí „mateřská“ BBC.
- aplikace toho nejlepšího z anglosaského žurnalismu na české podmínky – tedy být nestranný, hledat na všech suchou nit, vnímat problémy nestranicky, zaparkovat vlastní ego a přesvědčení na prahu redakce, neustále se vyvíjet a rozvíjet s dobou a potřebami posluchačů, poučit i pobavit, atd.
- v CR neustále převládá pocit, do jisté míry přiživován domácími médii, že jsme středobodem vesmíru. BBC se dívá na svět z globálního úhlu, k tomu má k dispozici více než stovku zpravodajů ve všech koutech světa – v tom je bezkonkurenční – a snaží se dodávat zprávám nejen smysl, ale i perspektivu a stát se tak nepostradatelným referenčním bodem k orientaci ve sveětovém dění.
Odkud vysíláte, kolik máte redaktorů a jaký je váš program?
Vysíláme z našich pražských studií v budově ČTK v Opletalově ulici č. 5, Praha 1 a z Londýna. V Praze zaměstnáváme necelých dvacet redaktorů, v Londýně budou od počátku příštího roku tři redaktoři.
Program je od pondělí do pátku složen ze zpráv a zpravodajství, o víkendu je to publicistika. Kromě pětiminutových zpráv, které vysíláme od 6 hodin ráno do 20 hodin večer, si posluchači mohou vybrat ze čtyř zpravodajských relací.
Ta hlavní se nazývá Dobré ráno s BBC, začíná každý všední den v 7.00 a trvá devadesát minut, tedy do 8.30. Je to jediný podobný
zpravodajský program svého druhu v ČR. Součástí Dobrého rána jsou živé rozhovory s politiky i odborníky z domova i ze světa, pravidelné
přehledy britského a evropského tisku, ranní radiofejeton známé české osobnosti (Klíma, Hanák, Rejžek, Šustrová, Verecký, Lukeš, Dědeček,
Halík atd.), vnitropolitická poznámka našich komentátorů – Veis, Stindl, Drda a samozřejme rozsáhlý zahraniční blok, včetně živého vstupu
z Londýna. Další z pravidelných rubrik je samozřejmě lekce angličtiny, podle hesla „Angličtina s BBC, angličtina od pramene“ a Británie
bez deštníku, která uzavírá Dobré ráno na lehčí notu.
Hlavní odpolední zpravodajský pořad – Svět o páté – je půlhodinový a začíná v 17.00. Jde o jakousi zpravodajskou „inventuru“ dne, která
se vysílá z Londýná se živým vstupem z Prahy. Na doplnění pak Svět o jedné (13.00) – „zpravodajský poločas dne“ a Svět o osmé (20.00) –
„zpravodajská tečka dne“. Většinu našich pořadů je možné si poslechnout i v RealAudio na naší internetové stránce www.bbc.cz, kde dále naleznete průbeěžně aktualizované zprávy BBC a řadu dalších zajímavých infromací. Zde také doporučuji ke stažení náš úplný program.
Mediaprojekt vám nameřil pouhé čtyři tisice posluchačů včera. Čím si vysvětlujete tak špatné výsledky a co hodláte udělat, aby se
zlepšily?
My nikdy nebudeme stanice masového poslechu. To však neznamená, že se spokojíme s tím, co naměřil Mediaprojekt. Problém je ovšem v tom,
že tam jsme vedeni jako celoplošná stanice, i když pokrýváme ztěží třetinu ČR. Navíc si na nás respondenti musí zvyknout, samostatně jsme
do Mediaprojektu vstoupili až v tomto roce a v prvním pololetí jsme si skoro neškrtli. Část našich posluchačů nás může zařadit do
Zahraničních rozhlasů nebo do ČRo 6 – RSE, který přebírá značnou část našeho vysílání, a to s dosti dobrými výsledky. Ovšem BBC si také
sama dělá své průzkumy poslechovosti, které se tradičně měří v poslechovosti za týden, a zde podle zatím posledního průzkumu provedeného
v Praze v říjnu 1999 nás v uplynulém týdnu poslouchalo 4,9% posluchačů.
A co s tím chceme dělat? Lidé nás znají a chválí, ale neposlouchají – to musíme změnit lepšími programy, prodloužením české nabídky,
zlepšením signálu a marketingem. Snad nejdůležitější je rozšířit nabídku v českém jazyce, který je pro drtivou většinu obyvatel této země
stále přístupnější než angličtina, která téměř 20 hodin denně zní z našich vysílačů. Zdůrazňuji, že rozšířit chceme zejména programovou
nabídku v češtině, nikoliv zpravodajství z ČR! Chceme prodloužit vysílací čas v češtině, aby vznikla opravdu bilinguální stanice.
Programy: máme v plánu vyrábět více „features“, tedy tematické publicistiky, tedy jakási okna do světa kultury, ekonomiky, médií, vědy a
techniky doplněná živou debatou ve studiu s politikem či odborníkem, přičemž otázky mu budou moci klást i posluchači buď telefonicky nebo
emailem. Uvažujeme i o hudebních pořadech např. z jazzových a jiných archivu BBC, či klasickou diskotéku atd. Doufáme, že se nám také
podaří zahájit pravidelný webcasting našich zpravodajských relací. A jak vidno, rozšiřujeme pokrytí ČR signálem BBC. S tím také souvisí
zlepšení kvality signálu na existující síti BBC.
Kolik soukromých stanic přebírá vaše zpravodajství?
Necelá desítka rozsetá po celé republice, od Rádia Dečín a Egrensis, přes Radio Presston Benešov a Classic FM, až po Proglas v Brně a Rubi v Uničově. Hlavně přebírají zprávy, občas i delší zpravodajské relace – Classic FM a Proglas.
