Výsledky jsou pro mě jako když si koupím dva dny starý rohlík. Sice mám rohlík, ale starej, komentuje Mediaprojekt ředitel Evropy 2. A co na to z ostatních rádií? Posluchači ubývají, takže je málokdo spokojen, snad jen ředitel Radia Impuls …Celkové výsledky průzkumu poslechovosti jsou známy, čísla podle nových krajů jsou již taky venku a teď jsou na řadě komentáře. O názory jsme požádali zástupce několika stanic a reklamních sítí, zde jsou odpovědi těch, kteří na naši výzvu zareagovali.
Alexandr Pícha, šéfredaktor ČRo 1 – Radiožurnálu: Výsledky většiny rozhlasových stanic bych nazval úspěchem ci neúspěchem v celkově velice neutěšeném trendu. Ukázkově to dokládá stále nejúspěšnější ČRo 1 – Radiožurnál. Oproti minulému období sice ztratil 3 tisíce posluchačů, ale jeho podíl na trhu paradoxně stoupl z 13,6 na 13,9 procenta, a to při vzestupu délky poslechu o pouhou 1 minutu (celkově 180 min.). V minulém roce prostě přestala poslouchat rozhlas spousta posluchačů, a tak může být úspěchem, když jich někomu ubývá méně. Z pozice ČRo 1 – Radiožurnálu bych řekl, že nejsme s výsledky príliš spokojeni. V uplynulém klouzavém pololetí jsme měli pro formát naší stanice těžké trumfy — tradičně profesionální zpravodajství z Olympiády v Sydney a perfektně pokryté dramatické události při jednání politických celebrit a finančníku z MMF a SB v Praze. Žurnalistickou úroveň a operativnost zpravodajství ČRo 1 – Radiožurnálu dobře hodnotil tisk a ve vysílání to byl skutečný koncert. Nasadili jsme motospojky, živé vysílání z rojnic útočících „antiglobalizátoru“ i zpoza hradeb policejních těžkooděnců, ale posluchače nám to nepřidalo. Zdá se, že potenciál posluchačů opravdového zpravodajství je na českém rozhlasovém trhu stále menší.
Jinak je samozřejmě událostí roku 2000 vítězství Rádia Impuls nad Frekvencí 1. Impulsu se povedlo vytěžit maximum z „infotainmentu“ a ze sentimentálních reminiscencí vetšiny publika k českým šlágrum, které přežívají bez ohledu na změnu společenských poměrů. Frekvence 1 se naproti tomu stále nevzpamatovala z neúspěchu experimentu s formátem zpravodajství. Přechod na přímou zábavu jí nevychází. Je otázkou, co by se stalo, kdyby začala konkurovat Impulsu s obdobným jednoduchým formátem, který vlastně nemá v Česku obdobu. Stejně tak je otázkou, jestli Impulsu nebudou úspešněji čelit regionální stanice. Třeba jestli se nevzpamatuje brněnské Rádio Krokodýl a kolik posluchačů pohltí nové vysílače konkurence na jihu Moravy, kde má teď Impuls nejvíc posluchačů.
Jiří Hrabák, ředitel Radia Impuls: Výsledky jsou dobré a doufám, že tendence bude pokračovat.
Jiří Lichý, ředitel RadioNetu: V novém MediaProjektu je mnoho změn a tendencí. První změna je vystřídání pozice Frekvence 1 Rádiem Impuls. To se všeobecně očekávalo. Trochu mě znepokojuje pokles poslechovosti u stanic zaměřených na mladou cílovou skupinu. Je možné, že 10 let od posledního sčítání lidu se při převažování na populaci před 10 lety odchýlila natolik, že v té nejmladší cílové skupině se projeví velkým poklesem. Pokles celkové poslechovosti rozhlasových stanic jsem již neočekával a také mě trochu překvapil. Přece jen je to již třetí pokles v řadě a my zatím nejsme s určitostí schopni říct, proč se tomu tak děje.
Petr Žižka, ředitel Evropy 2: Jsem zklamaný, ale nejsem zhroucen. Všude jsou rezervy, nicméně výsledky jsou vždy zkreslené a pouze orientační. Stačí, když začnou tzv. dovažovat posluchače a hned je to jinak. V podstatě je to půl roku staré a jak mají potom rádia reagovat na výsledky, které už v podstatě dnes neplatí. Výsledky jsou pro mě jako když si koupím dva dny starý rohlík. Sice mám rohlík, ale starej.
Michel Fleischmann, prezident ED ČR: Výsledky poslechovosti nedopadly dobře co se týče rádií Frekvence 1 a Evropa 2. F1 zaznamenala další sestup a ztratila první místo mezi privátními rádii. Tolik se to čekalo, že se tak asi stát mělo. Vždy je těžší zůstat první, než se jím stát. Frekvence 1 už několik měsíců pracuje na změnách a poslední výsledek ukazuje, že se vede. Nesmíme zapomenout, že tento výsledek je značně ovlivněn ještě létem minulého roku. F1 bude nadále bojovat o hodnoty, které ji přinesly úspěch: interaktivita, zábava a informace.
Co se týče Evropy 2, zde zůstává rozum stát. Nejde jenom o E2, ale o skoro všechna hudební rádia pro mladé. E2 se snažila přinést novou hodnotu do rozhlasového vysílání a pozvednout regiony, kde vysílá, na nacionální úroveň. Nejen, že ji to Rada zatrhla, ale jednoduše řečeno, také posluchači to asi zamítli, nebo spíše jsme nenašli formu komunikace, která by byla úspěšná. E2 se tedy nedávno vrátila k původní formě vysílání. Uvidíme co to přinese.
Jen konstatuji: škoda a je vidět, že novátorství se moc nevyplácí.
Nejzávažnější je však celkový sestup poslechovosti jako takové. Nevím, je-li to novým způsobem počínání Mediaprojektu, nebo jde-li o nezvratný trend o kterém již dlouhodobě mluvím, když se snažím vysvětlit, že existuje nutnost koncentrace v rozhlasových médiích, která by zkonsolidovala náš roztroušený trh. Mediaprojekt nám nepomůže se dozvědět něco podstatného, je pouze k dobru komerční činnosti a tam si všiměme, že není žádného posunu, takže se vlastně nic neděje a budeme všichni pokračovat ve stagnaci.
Na závěr bych rád pogratuloval rádiu Impuls, je to velký úspěch a přeji jim, aby se jim v krátké době povedlo to, co se v jeden moment málem povedlo Frekvenci 1: stát se prvním rádiem v ČR. To bude zásadní změna, která bude respektovat logiku a dle mého i realitu poslechovosti. Škoda jen, že obyvatelé stárnou a mladí jsou roztroušeni. Celá ČR tak ztrácí dynamiku, kterou tolik potřebuje.
