Exkluzivní rozhovor serveru RadioTV s ředitelem Rádia Zlatá Praha Jindřichem Karasem, především o hudebních formátech, nových územích, konkurenci a promotion.
Zlatá Praha se nazvala „prvním tanečním rádiem“. Taneční věci hrajete, ale taneční muzika zabírá ve skutečnosti tak 2/3 hudebního programu. Proč zařazujte do svých play listů „cajdáky“ nebo hitovky 80. a 90. let? Příkladem může být program z 15. listopadu: 9.20 – Metallica, 9.25 – Maryčka Magdonova, 9.30 – Shaggy, 9.35 – Noname, 9.40 – Slizkej had 2001, 9.45 – Mark’Oh …
Otázka je, čím je profilované taneční rádio? Tančit se dá téměř na vše, možná proto je náš slogan univerzálnější než se zdá. Taneční muzika zaujímá 2/3 naší hudební produkce, možná i víc. Ale jistě ne 100 %, budeme-li taneční hudbou rozumět současnou hudební scénu, jako dance, house apod. A k programu z 15.listopadu: Metallica – jde o jednu ze stěžejních věcí, kterou chtějí posluchači slyšet. Jedná se o hit, který se stal legendou. Maryčka Magdonova je naše rapová scéna – proč tedy nezařadit do playlistu? Shaggy je velice žádaná taneční novinka. A Slizkej had představuje comeback kapely, která na české hudební scéně něco znamená, a píseň ukazuje módnost české hudby, jež v posledních letech ovládá posluchače. Vámi vybraný program možná zahrnuje písničky na přání, které vždy znamenají nucené rozhození formátu.
Platí tedy, že Zlatá Praha staví taneční hudbu nade vše?
Taneční hudbu hrajeme hodně, ale na druhou stranu se snažíme o to, aby se rádio dalo poslouchat. Proto občas zařazujeme do repertoáru i výjimky, jdoucí proti současné módní vlně. Například house nebo trance mají u nás poměrně nízký počet posluchačů. Působím i jako aktivní DJ, proto ze zkušenosti vím, že klasická diskotéka musí mít široký záběr. Například Radio 1 má mantinely užší, hraje pro určitou cílovou skupinu. Rádio Zlatá Praha je obchodní společností a písničky můžeme volit jen do určité míry, v první řadě záleží na tom, kolik lidí nás poslouchá. Pokud jde o formát, jsme v éteru jednoznačně vymezeni. Cajdáků hrajeme poměrně málo, do playlistu jsou zařazovány s přihlédnutím k celkové dynamice hodiny.
Poslechovost Zlaté Prahy kolísá mezi 70 a 100 tisíci posluchači. Kam chcete rádio směrovat?
Myslím, že poslechovost všech rádií celkově klesá. Navíc bych byl přesnější a hovořil o poslechovosti 80 až 110 tisíc. Je to dáno i průzkumem – různá období znamenají různou úspěšnost návratu dotazníků. V létě mají mladí, tedy naše cílová skupina, jiné starosti než poslech rádia, zima naopak tomuto médiu přeje. Snažíme se obohacovat program, zavádět do něj nové prvky. Například v létě došlo k výpadku ranního vysílání, kdy jsme řešili, jak dál a myslím, že výsledkem je mnohem lepší ranní program. Naší snahou je samozřejmě mít co nejvíce posluchačů. V brzké době připravujeme i drobné změny formátu.
Změní se i hudební formát?
Filozofie hudebního formátu je vůbec velice složitá. Hudební formát by měl obsahovat muziku z celého světa, což však není vždy jen klad, ale občas i zápor. Musíme se držet na vrcholu vlny – nesmíme ji předběhnout, ale ani se za ní opozdit. Typovat předem, jaká písnička bude úspěšná, je celkem problém. Vše je určováno do jisté míry i zahraničními hitparádami a interprety. Některé věci tedy necháváme dozrát v šuplíku, jiné pouštíme i dřív, než je lze koupit – především jde-li o zahraniční jinglový trh. Nechceme nasazovat vše, co se objeví. Zaměřujeme se spíš na výběr hudby, která může posluchače zajímat a která se bude hrát.
Můžete být konkrétnější?
Celkově bych připravované změny nějak předbíhal – jedná se o naše know-how. I nadále však bude Zlatá Praha prvním tanečním rádiem. Posluchači se nemusejí bát, že by přišli o feeling, který momentálně při vysílání mají. Zkrátka jde o ryze taneční rádio s ohledem na moderní tvorbu, které se bude snažit o udržení posluchačů. Nadále se budeme bránit kumulování poloh jednoho hudebního stylu.
Co rozhoduje při výběru této hudby, která se může hitem teprve stát?
Rozhoduje za prvé naše cítění, za druhé úspěšnost hitu v zahraničí. Obecně jsme u nás opožděni za zeměmi, v nichž snímky vznikají. Snažíme se hrát hudbu 90. let, ale určité hudební trendy vznikaly už před tímto obdobím. Jde tedy především o pocit. Například v 80. letech doznívá diskotéková móda a zároveň vznikají nové žánry. A rádio je musí neustále selektovat.
Poměr zahraniční a naší hudby však máte daný v licenčních podmínkách. Odchylujete se nějak od nich v průběhu roku?
Poměr české a zahraniční hudby daný v licenčních podmínkách se během roku mění. S ohledem na to, co se u nás vydává.
Jakou stanici považujte za svého největšího konkurenta: Je jím Bonton? Nebo Rádio City?
Naší konkurencí je de facto každá soukromá stanice. Doby, kdy na tomto rozhlasovém trhu (bráno lokalitou Praha a okolí) existovaly pouze dvě stanice s hudbou pro mladé posluchače, jsou dávno pryč. Dnes tento trh podobně vyhodnotily i další stanice a pozměnily své formáty. Snaží se získat posluchače téže věkové kategorie, které jsme obsluhovali dříve my, třeba spolu s Rádiem Bonton. Bonton navíc dostál až dodnes tomu, co dělal vždy, a úspěšně ve svém formátu pokračuje. Naopak Rádio City i díky Blaníku muselo svůj formát poupravit. Otázka je, co jim to přineslo. Do jisté míry je konkurencí i Evropa 2, která je však celoplošná, což je zásadní rozdíl. Nemyslím, že by naše konkurence dělala chyby. Chápu její záměry. A možná nejde ani o konkurenci a není to ani tak, že bychom dělali naprosto totéž.
Domníváte se, že Praha je specifickou lokalitou?
Praha je demograficky nejstarším územím. Je zde poměrně málo mladé generace, o jejíž přízeň usiluje 4 až 5 rádií. To znamená, že dochází k tříštění financí, které jsou zadavatelé reklamy ochotni vynaložit pro tuto generaci.
Další otázka je spíše technická – v poslední době vám ve vysílání často přeskakují CDčka. Neplánujete přechod na počítačové odbavování? Jaký zvolíte software?
Máme odbavovací systém Tiesseci. Nyní jsme ho přestavovali, takže se dočasně vysílalo z CD. Proto je možné, že mohlo dojít k nějaké závadě, o které mluvíte, ale ne v širší formě. Tento systém používáme už dva roky.
Kromě posledních výsledků MediaProjektu, jaké jsou na Zlaté Praze novinky?
Novinkou je například naše billboardová multimediální kampaň spolu s OD Kotva. Kromě toho se zaobíráme vytvořením kampaně pro východní Čechy, kde máme nově vysílač, který pokrývá území až k polským hranicím. Nově vysíláme i v Pardubicích a Hradci Králové (Chvaletice – Komín). Zde jsme iniciovali i průzkum o poslechovosti a byli jsme překvapeni, kolik lístků přišlo zpět. Také uvažujeme o odpojováku, ale zatím je vše velice nové a sbíráme reakce posluchačů. Samozřejmě, že důležitou rolu hraje právě finanční stránka věci. No a jednou z novinek je i to, že jsme zrušili pořad „Díky bohu je pátek“ a od ledna chystáme překvapení. No a samozřejmě se právě připravujeme na Vánoce a na Silvestra.
Stanice měla v počátcích zajímavé nápady v oblasti promotion. Nyní už jde jen stěží vymyslet něco originálního. Kudy se obírá vaše současné promo?
Myslím, že naše promo oddělení je charakteristické výbornou kreativností. Ve chvíli, kdy bychom si řekli, že nelze už nic nového vymyslet, mohli bychom ho rozpustit. Praha je v oblasti reklamy velice zhýčkané město. To, co funguje jinde, tady bylo už stokrát. Ale na druhou stranu jsou rozhlasová média jedněmi z nejkreativnějších, jde-li o obsluhu jejich posluchačů. Právě od rádií vycházejí často překvapivé nápady. Zlatá Praha momentálně směřuje promo právě na Prahu a východní Čechy. V Praze jde o upevnění pozice, ve východních Čechách vůbec o povědomí o stanici. Dále připravujeme i velké akce ve spolupráci s národními klienty, některé i dlouhodobějšího charakteru, jiné jednorázové. Ve všem, co děláme, se chceme aspoň trochu odlišit, a občas se nám to i povede. Jak v kladném, tak záporném slova smyslu. A hlavně se ve všech promo akcích snažíme preferovat naši cílovou skupinu.
Plánujete další rozšíření signálu? Bude Zlatá Praha žádat o další dokrývače? Která území vás zajímají?
Určitě. Myslíme si, že náš formát je celoplošně stravitelný. Jedinou překážkou je možnost rozmístění dalších vysílačů a s ní související licenční řízení. Formát, který zpracováváme, většinou není v České republice zpracován, nebo ne tak, jak to děláme my. Reakce nově obsluhovaného regionu ve východních Čechách nám to dokazuje. Měli bychom zájem o severní, západní a jižní Čechy. Střetáváme se s nepochopitelnou snahou krajových rozhlasových stanic proniknout do Prahy, která je asi nejobsluhovanější lokalitou. Navíc ani z finančního hlediska není Praha pro krajovou stanici přínosem, pokud tak nechce kamuflovat vznik nové rozhlasové stanice.
Jak je pro vás zajímavá Praha v budoucnu?
Ambice vytvořit v Praze novou rozhlasovou stanici s jiným formátem – viz minulé licenční řízení – samozřejmě máme. Ale bohužel jsme byli asi moc otevření a o našem záměru asi příliš hovořili. Tak jej zrealizovala jiná společnost, která asi působila přesvědčivěji…
Co očekáváte od nových pražských rádií Expres a Zepellin? Myslíte, že mají šanci na úspěch?
Každý má šanci na úspěch. Handicapem pro tato rádia je, že vstupují do již rozděleného prostředí. Budou tedy muset docílit jeho přerozdělení, což bude nejen značně finančně nákladné, ale i kreativně nákladné. Každopádně je to pro současné broadcastery minus, ale pokud si Rada myslí, že to bude pro posluchače prospěšné, což se ukáže, je to správně. Jsme tu přece od toho, abychom – jak říká RRTV – zmapovali hudební formáty od A do Z, a to samé platí i pro program. Přeji stanicím hodně štěstí. Možná i pro nás to bude inspirace.
A co si přejete k Vánocům?
Jsme jedna z mála stanic, které vysílají o výkonu 1 kW. Zlaté Praze není dovoleno využít výkon 5 nebo 10 kW, jako stanicím jiným. Uvažujeme i o možnosti vykrývače v Praze, což by přineslo výhodu rozhlasovým přijímačům vybaveným RDS systémem. Chtěli bychom toho hodně od Ježíška. Na druhou stranu jsme moc nezlobili, tak by na nás rodiče měli být milí. Z našeho vánočního stromu zbyla jen špička, aby se pod něj vše vešlo ale my se určitě budeme usmívat, když to tam nebude.
