Oslovili jsme odborníky na rozhlasové vysílání, provozovatele, politiky a novináře, kteří se zabývají touto problematikou s anketou, jak se dívají na fungování stanice BBC World Service a hlavně na její české vysílání. Zde jsou jejich odpovědi.
Poslechovost stanice BBC World Service se v posledním roce pohybovala mezi 5 a 9 tisíci posluchačů denně. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tomuto rádiu přiděluje jeden kmitočet za druhým, takže dnes BBC vlastní zkoordinované kmitočty ve dvanácti krajských městech ČRo.
Jaký máte názor na tuto stanici? Myslíte si, že česká BBC dosahuje kvalit anglického veřejnoprávního rozhlasu? Považujete za správné, že Rada pro RTV tomuto rádiu přidělila tolik kmitočtů, když jeho denní poslechovost nepřekročila nikdy 10 tisíc lidí? Může být vůbec BBC úspěšnější, když vysílá jen necelé čtyři hodiny denně česky?
Karel Zajíc, šéfredaktor ČRo Regina: Toto vysílání vnímám pouze okrajově. Ostatně jako asi většina českých posluchačů. Vybírám si některé diskusní pořady. Jinak vysílání BBC beru jako jakékoli jiné vysílání zahraniční stanice v češtině.
V mých očích je BBC vlajkovou lodí evropského pravodajství. Z tohoto úhlu pohledu mi česká mutace přijde mdlá a nekvalitní. Alespoň pokud jde o zpravodajské pořady a jejich „moderátory“. V publicistice je laťka přeci jen
podstatně výš. Trošku mi to přijde děláno „levou zadní“ a velmi se divím některým komerčním stanicím, že zprávy BBC přebírají.
To je spíše otázka na RRTV. Já si myslím, a chci tomu věřit, že rada ví, co dělá a proč to dělá.
Tady pravděpodobně nejde o úspěšnost, ale o servis. Jak už jsem uvedl výše, beru vysílání BBC v ČR jako jakékoli vysílání zahraničního rozhlasu u nás (třeba RFI). Je milé, že vysílá i česky, ale především ho chápu jako
zpravodajský servis pro cizince u nás. A pak je logických oněch 8 tisíc.
Petr Dvořák, ředitel Radia City:
BBC je zbytečné. Kvalit anglického BBC nedosahuje, i když se snaží. Přidělovat mu tolik vysílačů není správné, poslechovost ukazuje, že o vysílání není zájem, Svobodná Evropa svými funkcemi BBC zdaleka předčila. Úspěšnější být nemůže, protože se domnívám, že je na trhu nadbytečná.
Vladimír Mlynář, poslanec US: České BBC považuji za mimořádně kvalitní. Sám jej každé ráno poslouchám. Cítím se tudíž být částí oné minority, pro níž BBC vysílá a jsem rád, že k tomu dostalo příležitost přidělením frekvencí.
Miloslav Kučera, poslanec ČSSD: Na Vaši otázku nejsem schopen odpovědět, neboť stanici BBC jsem slyšel naposledy asi před půl rokem, když jsem tam byl pozván k rozhovoru. Pokud se vůbec dostanu k poslechu rádia, zvládám sotva Radiožurnál, někdy Frekvenci 1, občas privátní rádia v regionu. Ale já nemohu být měřítkem.
Vaše statistika je ovšem velmi vypovídající. Jenomže zrovna včera jsem četl v novinách, že prý poslechovost rádií klesá všeobecně. Asi se nad tím opravdu budeme muset zamyslet.
Milan Šmíd, redaktor Hospodářských novin: Britský veřejnoprávní rozhlas neposlouchám, nemohu srovnávat. Poslouchám však český rozhlas a BBC je pro mne nejlepším zpravodajským rádiem v Česku, lepším než Svobodná Evropa nebo ČRo. Považuji za správné, aby byla k mání po celé republice. Váš údaj 8 tisíc lidí je výsledek Mediažurnálu, jehož statistická chyba u marginálních údajů je veliká. Ale i kdyby to bylo jenom osm tisíc lidí (kdyby se vzal reach týdenní, nikoli jen denní, bylo by to mnohem více lidi), tak to rádio má právo na život, také proto, že slouží zdejším cizincům a turistům, kteří se jinak k
cizojazyčným stanicím dostanou jen přes střední vlny.
BBC de facto nahrazuje to, co by zde mělo dělat rádio veřejné služby. Zvláště v malých státech, kde se hovoří nesvětovými jazyky, veřejnoprávní rozhlasy provozují jeden rozhlasová kanál s cizojazyčnými zprávami (mix zahraničních vysílání). Zatímco všude ve světě dostává veřejnoprávní rozhlas ke své službě nejméně čtyři, ale většinou pět celoplošných VKV sítí, naši tržní komsomolci (jak je poznáme? domnívají se, že ničím neřízená konkurence na objektivně limitovaném trhu přináší kvalitu a rozmanitost)
však v roce 1992 rozhodli, že veřejné službě Českého rozhlasu přidělí jen tři VKV sítě. Vše ostatní se rozdalo mezi desítky lokálních rádií, která se podobají jako vejce vejci. Z tohoto důvodu beru BBC jako nápravu
tohoto pochybení, protože jinak bych se inteligentní a seriozní zpravodajské stanice v Česku nedočkal. Takhle ji mám k dsipozici alespoň čtyři hodiny denně. Netvrdim, že BBC musí být celoploška, ale je dobré, že je k mání ve
všech velkých městech.
Petr Štěpánek, místopředseda RRTV: Můj názor na české vysílání BBC je veskrze kladný. Nejsem s to posoudit, zda dosahuje kvalit britského vysílání, ale ve srovnání s ostatní českou konkurencí představuje světlý bod. Přímo se nabízí srovnání s ČRo6/RSE, které dle mého názoru vycházi zcela ve prospěch BBC. Právě tuto kvalitu – a nikoli počty posluchačů – RRTV preferovala pri
postupném přidělování sítě kmitočtů. Jediná výtka, kterou rada měla, se týkala právě rozsahu a důrazu na (také)
českou tematiku ve vysílání BBC.
Josef Hejl, ředitel Radia Rubi: BBC se nedá porovnávat s ČRo a komerčními stanicemi v počtu
posluchačů, je to rádio, které je zaměřeno pro jinou skupinu posluchačů, např. anglického jazyka, hlavně školy a studující. Česky mluvících rádií je zde mnoho a 70% je programově stejných. Neznám vhodnější přístup a možnost
poslouchat anglické vysílání na běžně dostupných příjímačích pro doplnění výuky mimo satelit, který je finančně mladým lidem málo přístupný.
Počet vysílačů BBC je v ČR malý s malými výkony proti stovkám vysílačů ostatních výkonných, některých pochybné kvality a ještě pochybnějšího programu. Myslím, že BBC by mělo být přijímatelné pro všechny nejen mladé lidi v ČR, kteří se učí anglickému jazyku. Určitě má BBC větší přínos pro naše občany, než některá rádia, která svým obsahem vysílání, hulvátstvím a ponižováním lidí zaplevelují éter.
Jiří Hrabák, generální ředitel Radia Impuls: Nad čím se můžeme pozastavit?
— Kolik hodin vysílá tato stanice v českém jazyce?
Je tato „omezenost“ opravdu přínosem? Myslím, že ne.
— Jakou roli má sehrávat vysílání BBC u nás?
Měla by pravděpodobně být pro určitou část veřejnosti zpravodajským a publicistikým programem, pravděpodobně rada při přidělování kmitočtů uvažovala tak, že nám tady
takový program chybí, pak ale buď zapomněla na Radiožurnál a nebo si myslí, že Radiožurnál tuto roli nesehrává. Mohla
si také myslet, že BBC bude konkurencí pro Radiožurnál, ale vezmeme-li v úvahu, kolik hodin vysílá v češtině,
pak ani tento důvod k přidělení kmitočtů mi nepřijde úplně ideální.
— Existuje tedy jiná objednávka, než vytvoření kvalitního programu, po kterém je poptávka verejnosti?
Možná – důvody mohou být dva – objednávka politická – BBC jako jakýsi garant nestranosti medií, tento důvod mně osobně ale přijde už alespoň v rádiích přežitý – objednávka všech provozovatelů soukromých rádií s tím, že konkurence komerční už tady máme více než dost. V tomto případě bych ale čekal, že rada nebude dále přidělovat další kmitočty.
Závěr? Nevím proč a pro koho tady dnes BBC vysílá, možná s dvěma výjimkami, BBC může být dobrým „kursem“ angličtiny, BBC může být dobrou ukázkou, jak muže vypadat rozhlasová žurnalistika – tím ale myslím pouze pořad Václava Moravce. Ten svoji schopnost takto pracovat ukázal i jinde
a je jen věcí lidí odpovědných ve veřejprávním rozhlase, ale
i televizi, zda takového novináře nechávají někde pro 8 tisíc lidí. Neumím si dost dobře představit, proč tam už nepracuje – buď je to otázka peněz a nebo se Václav Moravec obává toho, že nebude moci pracovat tak, jak by si představoval. Ale to už jsme někde jinde a opravdu jen v oblasti dohadů. Ostatně tak je tomu kolem BBC obecně.
Jiří Lichý, ředitel mediazastupitelství RadioNet: Nevadí mi. V Praze žije komunita okolo 30.000 anglicky mluvících lidí a myslím si, že rádio v Angličtině není od věci. Nedokáži posoudit kvalitu českého vysílání, anglické vysílání jsem slyšel několikrát, ale české ani jednou. Co se týče přidělení dvanácti kmitočtů, Rada jiste ví, co dělá a určitě má své důvody, proč tak činí.
A jestli může být úspěšnější? Otázkou je, zda BBC považuje za úspěch poslechovost, nebo fakt, že mají 12 vysílačů.
