Ředitel rádií Blaník a City Petr Dvořák se stáhl do ústraní. Nejen díky zranění, ale i díky stále úspěšnějšímu rádiu Blaník relaxuje v Mnichovicích na zimní zahradě, čte rozhlasové výzkumy, plánuje další expanze a poslouchá Blaník.
První otázka se týká výsledků Rádia Blaník. Kam až může jít při současném pokrytí jeho poslechovost?
V současně době je poslechovost Blaníku na maximu. Už může pravděpodobně jen klesat, nebo se zvyšovat o statisticky nevýznamné tisíce. Hovoříme-li o Blaníku Praha, Čechy a sever, myslím, že v oblasti svého pokrytí je opravdu na maximu. A počítáme i s tím, že po vzestupu přichází pokles – a my sním samozřejmě, i když neradi, počítáme.
Jaké jsou vaše cíle v oblasti pokrytí, o jaká území máte zájem a o které regiony?
Pokud jde o cíle, nemáme úplně konkrétní plán. Pokoušíme se získat to, co je k dispozici. Snažíme se o získání kmitočtů vyšších než 1 kW, protože jinak nejde o plnohodnotný výkon.
Když žádáte o kmitočty, rozhoduje jejich síla nebo „berete všechno“?
Určitě přemýšlíme. Ještě nikdy jsme nežádali o méně než kW. Může se to změnit, ale zatím je to takto.
Chtěli byste mít třeba v jednom kraji i dva kmitočty?
Kdyby měly smysl, tak ano. Baník má zatím tři kmitočty.
Toužíte v budoucnu po vybudování jakési „celoplošné“ stanice?
Ne. Náš model je jiný. Přináší velmi dobré výsledky, je tedy efektivnější, ale je také mnohem pracnější. Mohu to demonstrovat na příkladě Rádia Vranov – to je využití blanického know-how, ale v reálném čase a reálnými lidmi v úplně novém teritoriu. Myslím, že to přinese Radiu Vranov dobré výsledky, ale znamená to mnohem více práce. Vranov je samostatné rádio, které od rána do večera vysílá svůj vlastní program, připravují se tam zprávy ze Znojemska a Třebíčska, což je mnohem náročnější než tam poslat přes satelit centrální program. Vranov zaměstnává 15 lidí, je to plnoformátová stanice v tom smyslu, že nepřijímá ani vteřinu cizího programu. Myslím si, že je to dobře a že toto rádio bude na Znojemsku a Třebíčsku posluchačsky příznivě přijato. Tento přístup ale v sobě samozřejmě nese vysoké nároky na přesnost a i poměrně velké náklady. Jedná se o regulérní náklady na provoz jedné stanice a lidé, kteří vysílání realizují, musí dostávat stále zpětnou vazbu. To není podceňování těchto lidí, to pouze znamená, že když realizují ve své práci principy nějakého produktu – v tomto případě Blaníku, musí nutně dostávat – ideálně každý den zpětnou vazbu a díky tomu si od budoucích výsledků Vranova slibujeme úspěch. Na druhou stranu si nedokážu představit, že bychom tímto způsobem řídili dalších deset stanic. Takže ani v tomto smyslu neuvažujeme o celoplošnosti.
Takže se dá říct, že vás Vranov poučil?
Rádio Vranov je pro nás velmi zajímavá a cenná zkušenost, mimo jiné i proto, že je to naše první stanice na Moravě. Je tedy fyzicky mnohem dál než jakákoli jiná stanice z naší skupiny. Vranov je pro nás zajímavý i tím, že se mu zatím programově i obchodně daří a zároveň nám ukazuje, jaké jsou naše limity. Vranova si vážíme, ale víme, co si můžeme dovolit a co ne. Vranov je rádio, které díky vynikající práci místních lidí pravděpodobně ukáže, že formát na principu Blaníku může fungovat i na Znojemsku. Na druhou stanu víme, že touto formou nebudeme budovat celoplošné stanice.
Takže jste nikdy neměli ambice budovat celoplošnou stanici?
Ne, bylo tomu tak vždycky. Rádio Vranov je velice čerstvá historie.
Budování nových a nových stanic by si jistě vyžádalo i změny ve vašich společnostech, jejich rozšíření apod., možná i samostatné zastupování?
Ano, přesně tak. Museli bychom vybudovat jinou, dokonce i jinak strukturovanou firmu. Ale sám se na tomto trhu zastupovat – to nepřichází v úvahu. To bychom museli mít 25 – 30 % trhu a to by se, myslím, nikomu nepodařilo, i kdyby byl mnohem bohatší, resp. měl jiné kapitálové zdroje než my. Ale my jsme se stávající situací naprosto spokojeni.
Jaké jsou Vaše další plány v rozvoji Rádia Blaník?
Naše plány jsou pokusit se rozvíjet konzervativní formát Blaníku a postupně ho proměňovat do jiného tvaru.
Mohl byste nějak konkretizovat tyto proměny?
To bych velmi nerad. Myslím, že analytici si s mojí odpovědí poradí. Rozlišit změny v rámci takového formátu, jakým je Blaník, je velice těžké. Ale jsou tam.
Dobře. Tyto změny ale budou respektovat podmínky, na jejichž základě vám byla udělena licence nebo půjde i o změny, které si vyžádají nové formulace?
Určitě ne, struktura programu zůstává, licenční podmínky není třeba měnit.
Co byste řekl o vašich nových rádiích?
Co to jsou nová rádia? My máme jediné nové rádio, tedy Vranov, a vstoupili jsme do Radia Most . A jak už jsem řekl, Vranov je využití principu Rádia Blaník na jižní Moravě. Zpočátku z nějakých důvodů, které mi zůstaly utajeny a nebyl jsem je schopen dešifrovat, se šířila falešná zvěst, že Vranov pouze přejímá program Radia Blaník. Snadno šlo ověřit, že to tak není, přesto jsme dlouho čelili pomluvám, že Vranov je pouhým dokrývačem Blaníku. Věříme, že příští Mediaprojekt potvrdí, že Vranov jako samostatné rádio je plně životaschopný.
Jaký je Váš názor na Rádio Petrov? Jeho formát se nápadně podobá Blaníku. Je zde nějaká souvislost?
Odpovím upřímně. Myslím, že Petrov zatím úplný formát nemá. Rádio začalo vysílat teprve ve zkušebním režimu hudební program, a v druhé polovině ledna začalo zařazovat některé prvky mluveného slova. Do svého formátu tedy postupně „dorůstá“. Filozofie Petrova je velmi blízká Blaníku a já připouštím, že jsme s majiteli rádia jednali o dodávání určité části našeho know-how. Aktuální zpráva tedy je – a vy ji dostáváte jako první, že jsme se v tomto smyslu s Radiem Petrov dohodli. Podobnost tedy není čistě náhodná.
Jaké jsou Vaše plány s Radiem Silesia v Ostravě a jak by vypadala tato stanice v případě, že byste dostali licenci?
Nedomnívám se, že bychom měli vysokou šanci tuto licenci dostat. A jak by vypadala tato stanice? O tom jsme mluvili na slyšeních – už by to nebyl Blaník tak, jak ho známe ve stávajících oblastech jeho pokrytí.
Jakými argumenty chcete RRTV přesvědčit, aby vám dala onu licenci? Formát Blaníku už na Ostravsku provozuje Rádio Čas – budete i přesto navrhovat tento formát?
To vše zaznělo na slyšeních, ale prezentace byla velmi obecná. Šlo by o výrazně pozměněný formát ve srovnání s tím, jak je znám tradiční Blaník.
Podle důvěryhodných zdrojů jste jednal o vstupu do Radia Zeppelin. Jak to bylo? Nakonec jste skončili u Kissu…
Na tuto otázku bych nerad odpovídal.
Jak to vypadá s Radiem Most? Proslýchá se, že s přejmenováním na Radio Sever souvisí vstup City Multimedia do Mostu. Můžete k tomu něco říci?
Myslím, že s naším vstupem do Mostu souvisí velké oživení programu, ujasnění si základních programových priorit, stanovení pevné struktury vysílání a vyjasnění hlavních postupových cílů a prostředků k jejich dosahování. Vyprovokovali jsme zde diskusi o změně názvu, ta se však uzavře až za měsíc, zatím probíhá ověřování možností názvu Rádia Sever. Myslíme si, že by se Most mohl jmenovat eventuelně i jinak, takže zkoumáme vhodnost tohoto názvu.
Vypsání výběrových řízení na udělení licencí v Praze a Brně vás zaujalo. Mezi žadateli jsou vaše firmy Pro City Media a Pro City. S jakými projekty do licenčních řízení vstupujete?
V Brně to je řádově obdoba Silensie – poněkud jiný Blaník, nebo přesněji řečeno – něco z Blaníku vychází, ale programově jde již o nové rádio. V Praze půjde o projekt mladého rádia.
Mladého rádia? To už tady několikrát bylo.. Cílová skupina stejná, jakou měl například Vox?
Zatím nechci nic prozradit, ještě je do slyšení daleko. Půjde o rádio výrazně mladší než City, které se bude zajímat o všechny mladé posluchače.
Vysvětlíte nám rozdíl mezi Pro City, Pro City Media a City Multimedia?
Brno dává možnost žádat o něco jiného než je Blaník a proto nežádá City Multimedia . Je to o transparentnosti. City Multimedia provozuje dvě značky – Blaník a City. A nyní se chceme pokusit provozovat něco jiného. Takže o Brno žádá Pro City media . A protože se jedná o dva významně odlišné projekty, v Praze bude žádat společnost Pro City . My se nyní snažíme o design jiných produktů, než je Blaník anebo City, a proto ho přinášejí jiné společnosti.
Takže jestli tomu dobře rozumím, kromě City a stávajících Blaníků chcete vybudovat jak rádio pro mladé, tak ještě jiné rádio na Moravě?
Ano, City a Blaník jsou uzavřené projekty. Rádio pro lidi 15 – 25 let je mladé rádio. To rádio bude jinak hrát, jinak mluvit, bude mít jiné promo. A to se nedá dělat pod střechou firmy, která už obsluhuje jiné produkty. Takže teoreticky, kdybychom dostali tyto licence, budeme muset přebudovat strukturu společností. Je možné mít společné marketingové zázemí, ale úkolem nových společností bude rozjet rádio na úplně jiných principech než jsou stávající produkty.
Jak hodnotíte situaci, v níž se nachází Rádio City? Poslechovost klesla na 74 tisíc – jaké změny v rádiu proběhly a co se chystá?
Nejsme spokojeni. Proběhla změna na postu programového ředitele – tím je Lukáš Barczay , novým šéfem promotion je Vladimír Slezák , přišli noví moderátoři. Změnila se celá tvář rádia, jeho positioning, logo a komunikační strategie. Programové změny proběhly v říjnu a jejich první zachycení by mohl obsahovat únorový Mediaprojekt, ale přesnější výsledek budeme znát až v pololetí.
Nesouvisí jistý úbytek posluchačů City i s raketovým startem Blaníku?
Jistě, Blaník ubírá všem a myslím, že City se již do původních statisícových čísel nemůže dostat. Rádií v Praze je moc a jak je vidět, budou ještě další.
Proslýchá se, že uvažujete o odchodu z MMS. Navíc zde ubírají vaše rádia jiným, lokálně úspěšným stanicím. Co k tomu můžete dodat?
Nevím, co k tomu říci, ale to je naprostá zlomyslnost a absolutní nonsens.
Jaký je Váš celkový pohled na poslechovost? Klesá nebo neklesá?
Nevím, jestli klesá nebo neklesá poslechovost. Michal Zelenka se k tomu vyjádřil na vašem serveru a já doufám, že má pravdu.
Dobře, ale vám poslechovost City klesla. Proč tedy?
No ano, nám ano, ale to proto, že jsme to dělali špatně. City velmi zastaralo – to je ve velké stručnosti jeho problém. Rádio nepřinášelo nové věci a posluchači na to reagovali.
Jaký je váš názor na Mediaprojekt?
Myslím, že Mediaprojekt je dobrým ukazatelem pro obchodníky. Obchodníky zajímají jeho výstupy, oni potřebují nějaká celková čísla. Z Mediaprojektu se rozhodně dají odvodit tendence poslechovosti, ale rozhodně ho nejde použít na programové analýzy. Tam, kde má, funguje dobře. A kdo od něj čeká víc, špatně Mediaprojektu rozumí. Navíc má pro nás další výhodu, je pro nás relativně velmi levný.
A zahrajte si na prognostika a zkuste říci, jak myslíte, že se budou nadále vyvíjet celoplošné stanice a celková poslechovost?
Myslím, že poslechovost celoplošných stanic bude stále mírně klesat. A poměr celoplošné stanice versus lokálky se bude pozvolna proměňovat ve prospěch lokálních, resp. regionálních stanic.
RRTV je často předmětem diskusí. Ani po přijetí mediálního zákona zájem o RRTV jako instituci ani o pány radní neupadá. Jaký je váš názor na rozhodování RRTV?
My se k Radě jako stálí účastníci licenčních řízení nevyjadřujeme.
Co říkáte vyhlášení řízení na devět kmitočtů, které jsou podle řady odborníků špatně zkoordinovány?
Bez ohledu na kvalitu kmitočtů mně naprosto děsí, že by v Praze měly být další tři. Praha už nová tři rádia neunese.
A konečně – jaký je váš názor na nová rádia, především Beat? Přejete novým stanicím a cítíte v některé z nich vaši budoucí konkurenci?
Ne odpověď je příliš brzo. Rád odpovím tak za čtvrt roku.
Děkuji za rozhovor.
