Česká médiaČM: Jak dlouho se hovořilo o vašem pozměňovacím návrhu, který ukládá komerčním celoplošným stanicím hovořit spisovnou češtinou?
I. Levá: Nejsem si jistá, ale skoro rok. Pozměňovací návrh jsem dala hned, jakmile se projednával návrh zákona. Podala jsem jej jak v kulturním výboru, tak v mediální komisi. V kulturním výboru neprošel, v mediální komisi ano.
ČM: Když se o zákonu diskutuje, mívají poslanci různé názory. Vyjádřili se někdy vaši kolegové, že zákon, přikazující mluvit spisovnou češtinou, je nesmyslný?
I. Levá: Existovaly dva okruhy námitek. První námitka – zákon nemá sankce, je proklamativní. Kolegové žádali, abych vypracovala pozměňovací návrh a aby v něm sankce byly stanoveny. Druhý okruh námitek – podala jsem návrh, vztahující se pouze na média s licencí. A jiní poslanci se proto domnívali, že upřednostňuji Českou televizi a Český rozhlas. Že bych je z toho chtěla „vynechat“. Já jsem se ale domnívala, že není potřeba toto přikazovat médiím veřejné služby, protože Česká televize má už hotový kodex a Český rozhlas na něm pracuje. A tam bude otázka jazyka zapracována.
