Naposledy se budeme v seriálu k 80. výročí zahájení vysílání rozhlasu u nás věnovat létům 1926-29. Tento díl vás seznámí podrobně s vývojem sportovní reportáže, s kterou je pevně spjat legendární reportér Josef Laufer.
Vedeni Radiojournalu se rozhodlo pod dojmem úspěchu ze sletových akcí a prvního sportovního přenosu z 2.8.1924 (boxerský turnaj) zařadit opět do programu sportovní reportáž. V neděli 3. října 1926 se na Letné konalo fotbalové utkání mezi pražskou Slávií a maďarskou Hungarií, které bylo posluchačům zprostředkováno přímo reportérem ze stadionu. Komentátorem měl být redaktor Byk z Radiojournalu, který se však do rozhlasové kabiny nedostavil a zcela náhodou se úlohy reportéra ujal mezinárodní sekretář fotbalového odboru S.K. Slávie, sekretář Čs. hokejového svazu a redaktor pražského německého týdeníku Prager Presse Josef Laufer (1891-1966).
Laufer byl velmi nadaným reportérem, který vzhledem ke svým znalostem fotbalu a hokeje, nepotřeboval dlouhou přípravu. Již jeho první reportáž posluchače okamžitě uchvátila. Jednak zvukovým zachycením atmosféry a popisem prostředí fotbalového zápasu, jednak věrným líčením průběhu utkání, spojeným se zasvěceným odborným výkladem a hodnocením vzniklých herních situací. Posluchači vnímali z rozhlasového přijímače náladu na stadionu, slyšeli pokřik sportovních fanoušků, píšťalku rozhodčího, volání prodavačů roznášejících občerstvení, výkřiky hráčů, údery do míče.
Zejména díky Josefu Lauferovi se Radiojournal stává průkopníkem evropské rozhlasové sportovní reportáže. Jeho reportérská tvorba, postupně vytvářející pevnější a jasnější kontury nového rozhlasového žánru, zároveň ovlivnila i vývoj dalších typů rozhlasové reportáže. Rok 1926 je tedy přelomovým také z hlediska vývoje rozhlasové publicistiky, protože v jeho průběhu byly vytvořeny základy nové, původní rozhlasové metody zobrazování skutečnosti, založené na jednotě akustického zachycení děje a analytické a dokumentárně zobrazovací výpovědi reportéra.
Přestože se Radiojournal pokusil v průběhu roku 1927 oživit vysílání nepravidelnými přenosy a reportážemi z dalších sportovních odvětví, nedosáhl výsledek popularity a zájmu posluchačů jako u prvních reportáží z fotbalových utkání. Zajímavé byly např. reportáže z květnového tenisového Davis Cupu (Československo – Řecko), červnového závodu primátorských osmiveslic a červencových lehkoatletických závodů ze stadionu Slavie.
Dalším podnětem k rozvoji sportovní reportáže se stala II. Dělnická olympiáda, jejíž sportovní akce rozhlas přenášel v hlavních dnech počátkem července obdobně jako při sletových slavnostech – reportáže vysílal ze startu štafety, veřejného cvičení i slavnostního průvodu. Doplňoval je pravidelným týdenním zpravodajstvím z přípravy Olympiády od dubna 1927. Reportáže z Olympiády přinesly velmi cenné zkušenosti, které spolu s neustále se zlepšujícími technickými možnostmi umožňovaly Radiojournalu v polovině roku 1927 vysílat sportovní reportáže téměř z kteréhokoli místa Prahy. V srpnu 1927 byly proto obnoveny skoro po půlroční přestávce reportáže z fotbalových zápasů – téměř každou neděli byly vysílány reportáže z důležitých mezinárodních utkání (např. z mistrovství Evropy: Slavie – Ujpest Budapest, z pohárových zápasů: Československo – Rakousko a Československo – Itálie). Poprvé v historii byla vysílána také reportáž z mezinárodního fotbalového utkání ze zahraničí, zápas mezi Československem a Jugoslávií ze Záhřebu (byla reportována srbochorvatsky a česky). Ve vysílání přenosů z mezistátních utkání ze zahraničí dosáhl Radiojournal světový primát.
Při reportáži ze závodu primátorských osmiveslic na Vltavě byla poprvé k přenosu použita na doprovodném člunu malá vysílačka, z níž byla reportáž vysílána do českého Yachtklubu (kde byl umístěný přijímač) a odtud telefonní linkou do Radiojournalu na Vinohradech. Po zesílení byl signál veden do vysílače ve Strašnicích. V roce 1928 byly také poprvé přenášeny dostihové závody v Chuchli.
Začaly se však objevovat nečekané potíže. Sportovní kluby se totiž začaly obávat, že rozhlasové reportáže z fotbalových utkání sníží návštěvnost diváků na stadionech a tím také finanční zisky oddílů. Pořadatelé přestávali reportáže povolovat. Radiojournal se jim snažil vycházet maximálně vstříc, např. tím, že reportáže až do posledního okamžiku utajoval, neinformoval o jejich přípravě v programovém věstníku a upoutávky na reportáže zařazoval do vysílání až na poslední chvíli před zahájením zápasu. Spory se sportovními kluby šly tak daleko, že některá zvláště významná utkání nesměla být vysílána vůbec. Byl to např. zápas mezi Spartou a Slávií v dubnu 1929, což vyvolalo značné protesty rozhlasových fotbalových fanoušků. Radiojournal se tuto nepříznivou situaci snažil překlenout vysíláním atraktivních sportovních reportáží ze zahraničí: v květnu např. švýcarskou reportáž z kopané v němčině a francouzštině z Lausanne nebo v srpnu 1929 reportáž z fotbalového utkání mezi Slávií a místním klubem z Vídně.
Seriál z rozhlasové historie vysílá rovněž Český rozhlas 1 – Radiožurnál každý všední den v 10.50 hodin až do 16. května 2003. Mapuje ve třiceti dílech historii vždy jednoho programového žánru, jako jsou rozhlasové hry, magazíny, seriály, zpravodajství, popularizace hudby, pohádky pro děti apod. V pořadu vystupují osobnosti, které na programech spolupracovaly, které je vymýšlely, a jejich prostřednictvím přináší zajímavosti ze zákulisí. Také připomene i rekordy z historie rozhlasového vysílání, např. to, že první rozhlasová hlasatelka na světě byla Češka, jaký byl nejdelší nepřetržitý přímý přenos, kdy se vysílala první sportovní reportáž nebo první transkontinentální přenos na světě i jaké je nejvzdálenější místo, kde někdo naladil Český, resp. Československý rozhlas.
Pro fanoušky rozhlasové historie přidám ještě jeden tip: ČRo 1-Radiožurnál nabízí každou neděli v pořadu Zápisník domácích zpravodajů zhruba ve 13.35 hodin pásmo autentického vysílání z dob normalizace. Příspěvky jsou vybrány vždy z roku 1983 a připomínají události týdne o dvacet let zpátky. Převážně se jedná o ukázky z vysílání federální stanice Hvězda.
