RadioTV dnes třetím dílem pokračuje v seriálu reportáží o rozhlasovém trhu v Česku. Každé úterý se budeme věnovat historii a současné situaci rozhlasového vysílání v jednom kraji. Dnešní třetí díl je věnován kraji Vysočina, pořadí dalších krajů zatím nebudeme prozrazovat, s výjimkou Prahy, kterou si necháme na úplný závěr.
| Vysílače v kraji Vysočina | |||
|---|---|---|---|
| Frekvence | Lokalita | ERP kW | Stanice |
| 87.9 MHz | Jihlava – Strážník (713 m) | 10 | ČRo Region – Vysočina |
| 90.7 MHz | Jihlava – Javořice (837 m) | 20 | ČRo 1 – Radiožurnál |
| 93.4 MHz | Jihlava – Javořice (837 m) | 20 | Frekvence 1 |
| 94.3 MHz | Jihlava – Strážník (713 m) | 10 | Radio Vysočina |
| 95.4 MHz | Jihlava – Javořice (837 m) | 20 | ČRo 3 – Vltava |
| 95.8 MHz | Třebíč – Koněšín (470 m) | 1 | Radio Vysočina |
| 96.3 MHz | Havlíčkův Brod – Vršovice (490 m) | 0.15 | Radio Profil |
| 96.7 MHz | Jihlava – Strážník (713 m) | 4 | BBC World Service |
| 98.3 MHz | Pelhřimov – město (557 m) | 0.2 | Radio Faktor |
| 98.6 MHz | Třebíč – vodojem (503 m) | 0.5 | Radio Blaník JM |
| 100.3 MHz | Jihlava – Javořice (837 m) | 20 | Radio Impuls |
| 103.6 MHz | Chotěboř – Počátky (614 m) | 1 | Radio Profil |
| 107.1 MHz | Jihlava – Strážník (713 m) | 10 | ČRo 2 – Praha |
Historie
Pravděpodobně u nás neexistuje jiný kraj s tak nudnou historií jakou prošlo soukromé rozhlasové vysílání na Vysočině. Když v roce 1995 zahájilo vysílání Radio Vysočina, asi nikdo netušil, že to je první a zároveň poslední zásadní událost rozhlasového trhu v regionu. Vysočina si totiž brzy vybudovala neotřesitelnou pozici a dosud v kraji nenašla konkurenci.
V roce 1996 sice ve Znojmě vzniklo Radio Karyon, které svým třebíčským dokrývačem vlezlo místnímu lídrovi do zelí, ovšem život této stanice neměl dlouhého trvání. Když v roce 2000 končila jeho licence, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bez zjevných důvodů Karyonu další šanci nedala. Její důvěru totiž získalo Radio Vranov, společný projekt rádií Vysočina a Blaník. Ani toto rádio se v éteru dlouho neohřálo. Blaník záhy usoudil, že nemá smysl tříštit síly a udělal z Vranova svou jihomoravskou pobočku. Poslední událostí je vznik místního studia Českého rozhlasu, které vniklo v loňském roce pod podivným názvem Region.
Domácí rádia
Vysočinu v současnosti považuje za svou domovinu pouze jedna komerční stanice a jedna veřejnoprávní. Soukromé Radio Vysočina vlastněné Františkem Vostálem ovládá region z jihlavské Jiráskovy ulice, ČRo Region Vysočina sídlí na Masarykově náměstí. Vysočina je posledním krajem, kde dosud nemá pobočku žádná z hudebních sítí, do Jihlavy se zatím neprobojovala Evropa 2 ani Kiss rádio.
Rádia s místním vysílačem
Mimo domácích a celoplošných stanic mají vysílač na území Vysočiny v současnosti pouze tři rádia. Pardubické Radio Profil zde má dokonce dva dokrývače, kvalitnější kilowattovou frekvenci v Chotěboři a malý místní kmitočet v Havlíčkově Brodě. Velkou část kraje zasahuje svým signálem jihomoravský Blaník z půkilowattového vysílače v Třebíči a pouze jeden malý dokrývač má v Pelhřimově jihočeský Faktor.
Rádia z okolí
Vysočinu zasahuje také řada vysílačů z okolí. V první řadě jde o tři vysokovýkonové stanoviště se ženevskými frekvencemi, Votice – Mezivrata na západě, Pardubice – Krásné na severu a Brno – Kojál na východě. Ze západu tak Radiu Vysočina konkuruje Kiss, Evropa 2 a Blaník a ze severu působí na místní obyvatele hradecké Radio OK. Kojál šíří pouze celoplošné stanice, takže místnímu lídrovi další vrásky nepřidává. Na východě regionu je ovšem možnost ladit brněnské stanice Krokodýl a Kiss Hády, severní oblast je v dosahu signálu rádií Life a Černá Hora.
Za zmínku stojí také dva velmi vzdálené vysílače, které určitě zaznamenala řada řidičů jedoucích po jihlavské dálnici. Jde o naše nejvyšší vysílače Liberec – Ještěd a Jeseník – Praděd, jejichž signál je kvalitní na mnoha místech kraje.
Program
Rozhlasový trh na českomoravském pomezí toho posluchačům mnoho nenabízí. Nabídka formátů je velmi omezená a pouze v okrajových oblastech ji vylepšují přesahy rádií z okolních krajů. Posluchači na jihu Vysočiny pak mohou ladit některé rakouské stanice, mezi mladými jsou populární zejména OE3 a FM4.
Radio Vysočina nabízí posluchačům formát na pomezí AC a Hot AC, běžné zpravodajství a poměrně kvalitní zvukový obal. Má vysokou poslechovost na široké věkové skupině 12-49 let, nejsilnější je ovšem u nejmladších posluchačů do 19 let. Jeho vliv není kupodivu největší v Jihlavě, ale v nejmenších obcích do 1000 obyvatel.
Radio Blaník coby nejvlivnější stanice z okolí nabízí propracovaný formát osvědčených hitů, ale je zacíleno na starší posluchače a Radiu Vysočina tudíž moc nekonkuruje. Na severu kraje se pak Blaník střetává s hradeckým Radiem OK, které je naformátováno podle jeho vzoru, a pardubickým Profilem, který také není určen nejmladším. Radio Vysočina tak bojuje zejména s Evropou 2 a Kissem a dále s pardubickým Lifem na severu, brněnským Kiss Hády na východě a budějovickým Faktorem na západě regionu.
Promotion
V kraji, kde dlouhodobě vládne jediné místní rádio, je logické, že je také nejvíce vidět. Standardní promotion zde provozují soukromé celoplošky a od loňského roku se snaží prezentovat také nové místní studio Českého rozhlasu, ten ovšem cílí na podstatně startší posluchače než má Radio Vysočina.
Výsledky
Následující graf ukazuje výsledky týdenní poslechovosti rádií v kraji Vysočina, červeně jsou zobrazeny poslední výsledky Mediaprojekt I.-II.Q 2003 (GfK a Medián), oranžově a žlutě výsledky staré dva a tři roky (GfK, STEM/MARK a TNSF). Srovnání se staršími daty není statisticky zcela korektní, protože byla změněna metodiky průzkumu a výsledky přepočítány podle nového sčítání lidu.
Graf názorně ukazuje, že Radio Vysočina dlouhodobě nemá v kraji konkurenci. Druhý nejposlouchanější je zde Impuls, přestože v posledních letech ztratil desítky tisíc posluchačů. Nedaří se zde totiž ani dalším celoploškám, nejlépe je to vidět na výsledcích Frekvence 1. Zklamáním jsou také výsledky pro Radio Blaník. V posledním průzkumu mu totiž naměřili podobné číslo jako před třema lety, Blaník ovšem mezitím převzal licenci Karyonu, který zde míval velmi slušné výsledky. Dlouhodobě zde stoupá pouze hradecké Radio OK, Evropa 2 a brněnský ČRo. Ten dokonce stále poráží místní studio Českého rozhlasu.
Budoucnost
Co čeká Vysočinu v dalších měsících a letech? Místní lídr se snad konečně dočká konkurence a ta by měla přijít v první řadě z východu. Mezi RRTV a ČTÚ se právě pohybuje žádost Radia Krokodýl o půlikowattový dokrývač v Třebíči a o vstup na Vysočinu mají samozřejmě zájem i další brněnské stanice, konkrétně Radio Petrov nebo Hey Brno. Ve vzdálenější budoucnosti pak figuruje možnost zcela nové kmitočtové sítě na Vysočině, jejíž éter není dosud tak přeplněn jako v jiných krajích. Nová hypotetická stanice vysílající např. na kmitočtech v Jihlavě, Třebíči, Chotěboři a Žďáru by mohla pěkně provětrat stojaté vlny místního éteru.
