Komplexně o programu regionálního studia Českého rozhlasu Hradec Králové (ČRo HK) ředitel Jiří Kánský říká: „Na regionální zpravodajství klademe největší důraz.“ Ovšem nejen na toto téma jsme se společně bavili. Třeba také o hudbě a lokálním patriotismu.
Jakou roli hraje v Královéhradeckém kraji v rámci rádií Český rozhlas Hradec Králové? Má silnější postavení než některá jiná studia veřejnoprávního rozhlasu v ČR, nebo je to střední cesta? Mám tím namysli např. srovnání s ČRo Brno a ČRo Region-Vysočina…
Řekl bych, že poměrně silnou roli, podíváte-li se do posledních zveřejněných čísel Media Projektu tak v rámci Královéhradeckého kraje i v rámci východních Čech nám patří mezi regionálními stanicemi v denní i týdenní poslechovosti třetí místo. Zajímavé je i srovnání se stanicemi celoplošnými- v rámci kraje dosahujeme v denní poslechovosti téměř stejných hodnot jako Radiožurnál, Evropa 2 a Frekvence 1. Srovnávání s ostatními regionálními stanicemi Českého rozhlasu by mohlo být zavádějící, každý kraj má jinou rozlohu, počet a strukturu obyvatel a také jiný počet rádií.
V ČR jsou regionální studia ČRo, která hrají tzv. na strunu patriotismu (viz ČRo Brno) a daří se jim získávat dominantní postavení v rámci regionálního trhu. Jakou cestou jde ČRo HK? Lze vůbec na východě Čech tvořit program na bázi lokálního patriotismu?
Východní Čechy jsou pověstné odvěkou rivalitou Hradce Králové a Pardubic, takže si nejsem zcela jist, zda můžeme hovořit o jakémsi universálním „východočeském patriotismu“ , i když já osobně se jako náchodský rodák za Východočecha považuji a nemám s tím problém. Lokální patriotismus hraje jistě významnou roli – jsou oblasti, jejichž obyvatelé, přestože podle územně-správního členění spadají do určitého celku, mají z různých důvodů blíže k sousednímu regionu. Ale to je spíš otázka a zajímavé téma pro sociology.
Jaké programové schéma jste zvolili? Jste stanice, co vysílá kontinuální program, nebo kladete důraz na samostatné pořady?
Současné programové schéma je výsledkem mnohaletého vývoje. Ve všedních dnech od 5 do 16 hodin jde o tzv. proudové vysílání s výrazným podílem zpravodajství a publicistiky, od 16 do 19 hodin kontaktní a diskusní pořady, mezi 19 a 21 hodinou hudební speciály a vysílání pro národnostní menšiny a po 21. hodině zábava – scénky v pořadu Divadlo noc. Víkendové vysílání je trochu odlišné – live stylové pořady, hobby a vaření, kulturní revue, sváteční hosté, pořady z archívu ČRo Hradec Králové, písničky z dopisů – zjednodušeně řečeno méně proudu a více samostatných pořadů.
Mnohá regionální studia se rozhodla zrušit vlastní dramatickou tvorbu (rozhlasové hry, komponované pořady apod.). Jak je na tom ČRo HK? Podílíte se ještě na komponovaném pásmu Českomoravské rádio vysílané stanicí ČRo2-Praha?
Přesný název byl „Českomoravský večer“, do kterého jsme programově přispívali i poté, co jsme loni v Hradci Králové rozšířili vlastní vysílání až do 22. hodiny. Dramatickou tvorbu v žádném případě nerušíme a můžete ji často slyšet ve 22.15 na ČRo 2 Praha. I letos vzniká v našem studiu celá řada dramatizací a četeb, teď právě režisér Pavel Krejčí dokončuje s východočeskými herci „Konec nylonového věku“ od Josefa Škvoreckého a „Trapný konec rytíře Bartoloměje“ od Václava Erbena.
Klade ČRo HK důraz na regionální zpravodajství? Jak ho vytváříte, kolik prostoru mu ve vysílání věnujete?
Na regionální zpravodajství klademe největší důraz, téměř vše co slyšíte v našich zpravodajských relacích a publicistice se týká našeho kraje. Zprávy celorepublikového významu a zprávy zahraniční se objevují každou hodinu ve zprávách až ve druhé části relace, po zprávách z regionu (s výjimkou významných vnitropolitických událostí nebo např. živelných pohrom, které jsou samozřejmě v případě důležitosti řazeny na úvod). Každý z redaktorů se specializuje na určité téma – kriminalita, zdravotnictví, školství, komunální politika, kultura, ekonomika atd., kromě toho mají přiděleny i obce, v nichž si průběžně sledují dění a jezdí pravidelně točit „do terénu“.
Jakou hudbu ČRo HK svým posluchačům nabízí? Prozradíte, kdo je hudebním dramaturgem a podle kterých kritérií nasazujete písničky do vysílání? Jen pro srovnání: např. ČRo Sever se rozhodl jít cestou regionálního zpravodajství a country-folkovým hudebním formátem. Naopak ČRo Regina chce své posluchače bavit a hraje široký playlist…
Hudebním dramaturgem ČRo Hradec Králové je Slávek Hamaďák, kterého považuji v jeho branži za jednoho z nejlepších v této zemi a kritéria pro nasazování písniček, když dovolíte, neprozradím úplně. Jsou do jisté míry podobná jako v jiných stanicích ČRo i některých privátních rádiích, tedy vycházíme z určitých testů, ovšem ne „15sekund a dost“, jak se na tomto serveru nedávno vyjádřil v souvislosti s hodnocením českých rádií Richard Krajčo, ale z výrazně jiných testů, ale to už bych prozrazoval know-how firmy.
Navíc náš model v Hradci je ještě trochu specifický – šéfredaktorka Lada Klokočníková (vnáší do názorů na muziku nezbytný ženský prvek) a já jako ředitel dáváme Slávkovi typy na písničky, které v našem vysílání postrádáme a na něm je konečné rozhodnutí, ponechávám mu jakési právo veta. Ve výsledku to vypadá tak, že mi buď fundovaně vysvětlí proč tenhle titul ne (a že mu to jde dobře, takže je to častější situaceJ), nebo ho zařadí do playlistu. Blížíme se tedy více pojetí širokého playlistu a ještě jednou se odvolám na slova R. Krajča – myslím že i o nás platí: „Ale možná se blýská na lepší časy. Už znám pár odvážných výjimek“.
Svědčí o tom i to, že do sobotní Východočeské hitparády Ruleta nasazujeme i písničky „neznámých“ kapel, které nám pošlou své demosnímky.
Kde a jak vznikal současný program ČRo HK? Mluví vám do vysílání nějak výrazně Praha?
Jak už jsem naznačil před chvílí, současný program je výsledkem mnohaletého vývoje, není to něco, co by se narodilo najednou a zůstalo navždy.
U jeho počátků stál můj předchůdce – předčasně zesnuvší Petr Haš, podílel se na něm i Karel Zajíc, který byl pověřen řízením stanice od Petrova úmrtí do mého nástupu do funkce. Prvky, které se Vám osvědčily posilujete, naopak jiné, které stagnují a nemají odezvu, postupně nahrazujete novými. Na programu je stále co vylepšovat. To je parketa především šéfredaktorky Lady Klokočníkové, která je profesionálkou par excellence a současný program nese výrazně její rukopis.
Praha nám do vysílání nijak nezasahuje, samozřejmě konzultujeme výraznější programové změny s programovým ředitelem českého rozhlasu PhDr. Josefem Havlem, ale nikdy jsem se nesetkal s příkazy a zákazy, vše se odehrává v rovině věcné výměny názorů.
Poslední MediaProjekt ČRo HK naměřil zhruba 71tis. WR. Jak toto číslo hodnotíte a na kolik je pro vás směrodatné za účelem tvorby dalšího programu?
Winston Churchill říkal: „Nevěřím žádné statistice, kterou si sám nesestavím.“ Možná použil dokonce výraz „nezfalšuji“. Ale teď vážně, v žádném případě nezpochybňuji výsledky Media Projektu a lhal bych, kdybych tvrdil, že nečekám každý kvartál na nová čísla se stejným napětím, jako šéfové ostatních stanic. Ovšem z jiného důvodu než šéfové stanic komerčních, pro které je co největší podíl na trhu z pochopitelných důvodů tím nejdůležitějším. Pro mě jsou výsledky (nejen kvůli zákonnému omezení reklamního času u veřejnoprávního rádia) důležité z jiného důvodu – především jako určitý druh zpětné vazby. Abych odpověděl na Vaši otázku – 71 tisíc v týdenní poslechovosti (WR) hodnotím optimisticky, ale zároveň opatrně. Přijde léto, doba prázdnin a dovolených, kdy řada lidí odpočívá a chce se bavit a zapomenout na všední starosti nebo na dění na politické scéně a touží spíš po hudební kulise než zpravodajství a publicistice nebo dokonce dramatické tvorbě. Rád bych se mýlil a viděl v příštích výsledcích čísla když ne stejná, tak trochu lepší.
Pro kterou cílovou skupinu ČRo HK vysílá? Koho a jak svým programem oslovujete?
To je spíš otázka pro privátní rádia, která se zaměřují na cílové skupiny, vím že to bude znít jako fráze, ale my vysíláme ze zákona pro všechny a o to se také snažíme. V Hudební samoobsluze (písničky na přání) uslyšíte ve všední dny mezi 16. a 17. hodinou hlasy patnáctiletých i šedesátiletých posluchačů. Pravdou je, že nejsilnější posluchačské skupiny máme od 40 let výše a s každou dekádou věku posluchačů jsou jejich počty vyšší.
Myslíte si, že byste mohli zaujmout i posluchače pod 30 let?
Myslím že ano, v kategorii 19 – 29 let máme podle Media Projektu 7tis. posluchačů, což je téměř 10% našich posluchačů.
Hradecké studio vysílalo společný program pro tehdejší Východočeský kraj. Nyní už je samostatné studio v Pardubicích. Máte přece jen ještě spolu něco společného?
Především máme společné dobré vztahy. Pardubický šéfredaktor Martin Kolovratník ani já nejsme příznivci zmiňovaného antagonismu mezi „Mechováky“ a „Perníkáři“ a období, kdy se pardubické studio oddělovalo od královéhradeckého a kdy to občas „jiskřilo“ je už dávno za námi. ČRo Pardubice vysílá svůj program a jednou týdně ve středu v 17:15 vysíláme společně soutěžně-zábavný pořad Křížovka Žofka. A pochopitelně spolupracujeme i v obchodní rovině, pokud chce inzerent oslovit svou reklamní kampaní oba kraje – Královéhradecký i Pardubický – nabízíme mu zajímavé a výhodné varianty odvysílání spotů.
