Zamilované dívky rády čtou romány o lásce, někdo vyhledává literaturu z lékařského prostředí, jiného přitahují detektivky nebo historické romány. Své fanoušky by si určitě našla i literatura z prostředí rádií, kdyby ovšem u nás nějaké romány z tohoto prostředí byly. V sousedním Německu je knižní trh o něco bohatší. Na pultech je k dostání kniha od Thomase Liehra Radio Nights.
Hlavní postavou celého příběhu je Donald Kunze. Arogantní chlapík, kterého nikdo nemá rád, ale už od dětství všechny okouzluje svým hlasem. Na základní škole vyhrává soutěže ve čtení a všichni mu přezdívají „Hlas“ nebo „Profesor“. Je mluvčím třídy, školy, ale nikdo ho nemá rád, i když ho obdivují. Je to takový samotář. Jednou v noci, když je mu devět let, se rozhodne stát se moderátorem nočního vysílání. V noci mu totiž rádio zachránilo život. Za vlhkou tapetou jeho pokoje se ozývaly podivné zvuky a on měl strach, že se na něj dobývá obrovská krysa nebo nějaký bubák. Rodiče alkoholici ho nechali samotného přes noc doma a uklidnil ho až hlas moderátora z malého rádia, které měl Donald v posteli. Tehdy se rozhodl, být jedním z těch, kteří v noci ochraňují lidi.
Jeho sen se mu splní v rádiu 101,1 FM Power Rock Berlin (fiktivní rádio, které ve skutečnosti neexistuje). Donald tam vysílá pravidelně vždy od půlnoci do pěti do rána. Ve chvílích, kdy vysílá, odmítají taxikáři cokoliv dělat, hudební fanoušci se probouzejí z hlubokého spánku a ti co vstávají na ranní směny si nařídí budík o něco dříve. Svět se probouzí k novému životu, protože všichni chtějí slyšet jeho hlas. Na Power Rock Berlin. Tom nejvíc cool rádiu ve městě.
Donald Don FM Kunze dokáže svou noční show přikovat k rádiu spoustu fanoušků. Donaldovi se podaří společně se svým šéfem, dále pak ještě americkým tvůrcem formátů Lindsey Cunninghamem a několika dalšími talentovanými muži vytvořit rockové rádio, které je známé a oblíbené daleko za hranicemi míst kam dosáhne jeho signál. Kniha velice věrně popisuje prostředí ve světě rádií. Děj je situován na začátek devadesátých let, ale zachycené reálie přibližují i vývoj v jiných obdobích. Realitě odpovídá i to, že se z Donnova šéfa stane člověk toužící po penězích, kterému jde jen o čísla v poslechovosti a množství reklamy. Formát stanice proto změní a své nejlepší lidi vyrazí.
Svět za mikrofonem a vše co s ním souvisí, je popsáno tak, že laikovi tento kouzelný svět přiblíží a profesionál zase na některých stránkách najde něco, co už sám zažil. I moderátor je člověk, který navíc musí pracovat s emocemi a tak vlastně k jeho práci svým způsobem patří soukromý život. I o něm je řeč. Hlavní hrdina je nemilován, později ale nachází svou životní láskou Liddy, kterou ztratí a opět nalezne. Jeho život je plný neúspěchů a Donny už několikrát sám neví jak dál. Ke svému úžasu ale zjistí, že má i přátele, kteří mu pomůžou v obě, kdy své problémy utápí v alkoholu.
Nakonec vše končí šťastně. A to jak na poli soukromého života, tak v profesním životě. Vztah s Liddy končí svatbou. Všechny špatné zkušenosti a bolestivé myšlenky Donaldovi otevírají nové cesty. Jednou z nich je i to, že se mu podaří založit vlastní rádio. Společně s Lindsey Cunninghamem vytvoří v Marbrunnu, městě odkud je jeho životní láska, Marbrunn Radio MBR. Cílem všech, kteří se tohoto projektu účastní není vydělávat, bohatnout, předhánět se s ostatními v tom jakých dosáhli čísel. Smyslem je něco jiného. Úspěch potvrzuje to, že mezi obyvateli malého městečka a MBR vzniká jakýsi pocit sounáležitosti. A svůj dík a respekt dávají Marbrunnští Donaldovi patřičně najevo.
Jazyk je naprosto přirozený a vždy zapadá do situace. Kdo má zkušenosti s prací v rádiu, moc dobře ví, že než se rozsvítí „on air“ vypadá mluva speakerů úplně jinak než, když vytáhnou šavli. Celá kniha nastiňuje vývoj rádia od 60. do 90. let a upozorňuje na to, že rádio je médium s velkou přitažlivou silou. Pokud se dělá správně a správně se používá. Charakterově se v některých postavách buďto někdo sám pozná a nebo odhalí lidi, se kterými už měl co do činění. Kniha není řazena chronologicky. Autor chvílemi přeskakuje do jiného období a někdy i k jiným tématům, ale to je jen malá výtka, která skoro ani nestojí za řeč. Kritiky přijaly s nadšením, že se někdo rozhodl napsat moderní vývojový román.
Pro čtenáře, kteří nejsou z oboru je na konci slovníček „radiovštiny“. Vysvětlení pojmů a slov, které se v mluvě rozhlasáků běžně používají. Vtipně je řešen obsah. Ten je napsán jako playlist. Playlist připomíná nejen grafické zpracování, ale i názvy kapitol, které jsou trefně pojmenované po písničkách. Například.: Last Night A DJ Saved My Life, Radio GaGa, Straight From The Heart a další.
Autorem je Tom Liehr, obchodník a autor na volné noze. Radio Nights je jeho románová prvotina. Se psaním ale už zkušenosti má. První dílka psal ještě v době svého mládí a čtenáři byli jen jeho sourozenci. Tom totiž úspěšně prošel hodinami psaní na stroji pro pokročilé a psaní ho prostě a jednoduše bavilo. Poslední dětské dílo stvořil v osmnácti. Pak nastala tvůrčí pauza, která skončila v šestadvaceti. Tehdy začal znovu psát. Ale zatím jen krátké povídky. V roce 1990 vypsal Playboy svoji první soutěž pro povídkáře a Tom Liehr ji vyhrál. Na prvním místě se umístilo jeho erotické dílko Hallo, Liebling, hier spricht Harry (Haló, miláčku, tady je Harry). Na třetím místě skončila taktéž Liehrova povídka Auf Sendung mit dem lezten Schuss (Ve Vysílání s posledním výstřelem), thriller situovaný do rozhlasového prostředí.
Po tomto úspěchu se Liehr sice stal objektem zájmu různých agentů z nakladatelství, ale v podstatě opět nastala tvůrčí pauza. Poté se zapojil do projektu Phoenix. Skupinka lidí, kteří chtějí psát si mailem posílají své texty, besedují o nich a vzájemně se inspirují. Tam začal Tom pracovat na Radio Nights. Hrubá pracovní verze byla hotová už v září 2001. Pak ale přišlo na řadu vyhledávání všech detailů a kniha vyšla teprve až v březnu 2003. Díky úspěchu se už připravuje další vydání a také dokonce i nová kniha. Dokonce se uvažuje i o dramatizaci do podoby rozhlasové hry.
Některé části knihy připomínají diskusní fóra a místy v nich autor přibližuje vznik své knihy. Přiznává, že román měl být původně delší (teď 258 stran, brož.), ale že vyškrtal části s technickými popisy a další nudná fakta. I tak si ale stále vyčítá, že je tam stále moc věcí, které čtenáře nezaujmou. Sám autor je nespokojen s tím, že pro lidi, kteří nemají s prací v rádiích zkušenosti, jsou málo srozumitelné popisované machinace a intriky šéfů.
Jak je vidět, ne vždy musí svět rádií obohatit jen nějaká megapromoakce nebo nový superformát. Stačí knížka za 8,50 eur. I literatura musí jít s dobou a jestliže chce být zrcadlem dnešního světa, nesmí se vyhýbat ani médiím a rádiu, které do našeho každodenního života v každém případě patří a mají na něj velký vliv.
