Český rozhlas by chtěl v dohledné době spustit zkušební pozemní digitální vysílání tří nových okruhů ve formátu DAB. Kromě zpravodajské all news stanice, která by byla do určité míry propojena s Radiožurnálem, jde o variaci ČRo 3 – Vltava a dlouho očekávané stanice ČRo 4 – Alternativa pro mladé. Podle ředitele Radiožurnálu Alexandra Píchy je velmi pravděpodobné, že v éteru by se tyto stanice mohly objevit již během příštího roku jako součást experimentálního multiplexu DAB. O jeho provozování na kanále 12 v Praze usilují České radikomunikace a firma Teleko bývalého zaměstnance licenčního odboru Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Tomáše Řapka.
Zpravodajský „D-žurnál“ už nabírá redaktory
„Připravujeme projekt s pracovním názvem D-žurnál, který by využíval část programu Radiožurnálu a část by byla samostatná. Vysílání by si připojovali a odpojovali sami moderátoři ve studiu,“ říká Pícha. Pro D-žurnál by mělo pracovat pět redaktorů. „V současné době se schvaluje rozpočet na příští rok, takže zatím nevím, jestli budeme moci počítat opravdu s pěti nebo se třemi lidmi. Pokud by jich bylo pět, vysílali bychom odpojovaný D-žurnál ráno i večer, pokud by byli jen tři, zaměřili bychom se jenom na ranní vysílání,“ přiblížil Pícha, který má v Českém rozhlase na starost problematiku přechodu na digitální vysílání.
Speciální okruh připravuje také ČRo 3 – Vltava. Vysílal by na něm přenosy a záznamy koncertů vážné hudby a vzácné nahrávky z archivu. „Jsme členy EBU, takže máme v podstatě zdarma přístup k přenosům Newyorské metropolitní a dalších událostí světového formátu. Ty bychom mohli na takovém speciálním okruhu vysílat, aniž by to narušilo program Vltavy,“ vysvětluje Pícha. Ředitel Radiožurnálu je autorem třetího projektu, rádia pro mladé označovaného jako ČRo 4 nebo Alternativa. „Tak jsme ho nazvali především proto, že nemůžeme jít proti hitovým rádiím, která tu už vysílají. Takový projekt by nám nikdo neodsouhlasil. Na druhou stranu je otázka, co je ta správná alternativa, která by přitáhla k DAB mladé posluchače,“ říká Pícha.
Dilema veřejnoprávní stanice pro mladé
Podle Píchy se už v rámci Radiožurnálu zformovala skupinka moderátorů, kteří si nanečisto vyzkoušeli vysílání hodinového pořadu alternativní hudby. Na jejich výsledek jsou ale rozporuplné názory. „Osobně jsem to vnímal jako opravdu těžkou alternativu, která si najde velmi málo posluchačů,“ vysvětluje Pícha. Projekt ČRo 4 přitom původně počítal s tím, že se inspiruje od úspěšné hudební stanice pro mladé na Slovensku – veřejnoprávního rádia Rock FM. To svým formátem úspěšně konkuruje zavedeným komerčním rádiím. „ČRo 4 je záležitost stará deset let, první verze vznikla už v roce 1994. Stále se ale potýkáme s nedostatkem kmitočtů, na kterých bychom ho mohli spustit. Osobně se domnívám, že takové vysílání by bylo možné provozovat i na omezeném počtu frekvencí ve velkých městech,“ říká Pícha.
ČRo 4 – Alternativa ale vzbuzuje rozpaky u privátních rozhlasových stanic. Ty se obávají, že jim Český rozhlas odebere posluchače a část inzerentů. Upozorňují přitom na skutečnost, že na rozdíl od veřejnoprávního rozhlasu nemají k dispozici koncesionářské poplatky a musí se uživit z prodeje reklamních časů. Na druhou stranu je pravda, že Český rozhlas dlouhodobě opomíjí nejmladší cílové skupiny, čímž nejen že porušuje zákon, ale v podstatě si „podkopává židli“, neboť jeho posluchačská základna pozvolna stárne. Stanicí pro mladé by si mohl vychovat novou generaci, která by časem mohla přejít k poslechu dalších okruhů ČRo. Nemluvě o tom, že k rozšíření technologické novinky, jakou je vysílání v DAB, je potřeba získat zájem především mladého publika.
ČTÚ musí vyřešit problém s 12. kanálem
Právě v tom Pícha spatřuje největší riziko tří nových projektů ČRo. Rozhodně nejde o stanice, u kterých lze předpokládat masovou poslechovost. Koupí si kvůli nim posluchači přijímače pro DAB? „Předpokládáme, že v experimentálním multiplexu DAB by veřejnoprávní rozhlas zaplnil polovinu programových pozic. Není ale vůbec jasné, zda o tento experiment projeví zájem komerční provozovatelé. Může se tedy stát, že polovina datového toku zůstane kvůli zachování duálního systému nevyužita,“ upozorňuje Pícha. Prezident Frekvence 1, Evropy 2 a Regie Radio Music Michel Fleischmann přitom v minulosti opakovaně deklaroval zájem o pozemní digitální vysílání. Reagoval tak na vládní koncepci přechodu na DVB-T a DAB, v níž stálo, že privátní rádia o digitalizaci nestojí.
Spuštění zkušebního digitálního vysílání v Praze závisí na rozhodnutí ČTÚ o experimentální licenci. Úřad musí vyřešit problém s případným rušením digitálního rozhlasu a analogového televizního vysílání na 12. kanálu v severních a západních Čechách. Ten se týká především televize Nova. Provozovatelé všech tří celoplošných televizí dokonce uvažovali o tom, že v severních Čechách souběžně vypnou analogové vysílání a předčasně přejdou na DVB-T, aby se Nova vyhnula technickým komplikacím při přenosu signálu.