Český rozhlas 7 – Radio Praha mnoho posluchačů nezná. V pásmu VKV ho obvykle naladit nelze a na billboardech tato značka nefiguruje. Důvod je jednoduchý, jde o stanici, která vysílá daleko za hranicemi české kotliny. Jaké je poslání tohoto rádia? Co vlastně vysílá? A jak dokáže oslovit posluchače na opačné straně zeměkoule? Na tyto otázky RadioTV odpověděl ředitel Radia Praha Miroslav Krupička.
Jaké je poslání stanice ČRo 7 – Radio Praha a komu je určeno?
Posláním zahraničního vysílání je poskytovat vyvážené informace o politickém, ekonomickém, kulturním a celospolečenském vývoji České republiky. Vysílání je určeno posluchačům za hranicemi ČR včetně krajanů. Vedle krajanů samozřejmě míříme na všechny Čechy, kteří se zdržují v zahraničí, ať už dlouhodobě nebo krátkodobě. Znám lidi, kteří nás poslouchají na krátkovlnném přijímači na dovolené u Jadranu. Vzhledem k tomu, že Radio Praha vysílá v šesti jazycích (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština, čeština), tvoří čeští posluchači jen menší část publika. Kromě zahraničí vysíláme i na českém území. Od pondělí do čtvrtka od 19.05 do 19.20 máme na frekvenci Reginy Praha 92.6 FM čtvrthodinové vysílání v angličtině pro cizince v ČR.
Není zahraniční vysílání jen promotion Česka navenek?
S tímto názorem se občas setkávám. S určitou nadsázkou lze říci, že zahraniční vysílání je „hlasem“ své mateřské země ve světě. Některé stanice to mají přímo v názvu – Hlas Ameriky nebo Hlas Ruska. Tento hlas v případě Radia Praha má ale funkci informační, nikoli politickou. Tak jako celý Český rozhlas fungujeme nezávisle na vládách. Informace, které vysíláme, jsou někdy pro ČR příjemné, jindy méně příjemné.
Jaká je skladba programu?
Vysílání ve všech šesti jazycích jsou půlhodinová a vysílají několikrát za den do různých geografických oblastí. Například v angličtině vysíláme 13 půlhodin denně, v němčině 5 půlhodin denně atd. Každé půlhodinové vysílání začíná tříminutovými zprávami, následuje zhruba patnáctiminutový zpravodajský blok, v němž nejdůležitější události probereme podrobněji formou příspěvků a reportáží, a závěr relace tvoří tzv. rubrika, tj. asi 8-10 minutový pořad, jehož témata se střídají – od ekonomiky přes kulturu, literaturu a sport až po profilové rozhovory. Zpravodajství děláme tak, aby bylo po celý den čerstvé, to znamená, že ho pravidelně aktualizujeme.
Proč nevysíláte alespoň místy žádnou hudbu? Nějaká typicky česká píseň by jistě udělala radost jak Čechům v zahraničí, tak by přinesla lepší představu o Česku cizincům.
Hudbu občas vysíláme. Třeba informaci o udílení hudebních Andělů jsme ilustrovali písněmi některých oceněných interpretů, na vánoce zase míváme pořad „Hrajeme na přání“. Všeobecně ale platí, že hudba tvoří jen malé procento našeho vysílacího času. Má to dva hlavní důvody. Jedním z nich jsou krátké vlny, jejichž příjem je ve srovnání s klasickým MW/FM méně kvalitní a posluchač by si muziku moc nevychutnal. Druhým důvodem je to, že pořady s hudbou z autorskoprávních důvodů nemohou zůstat viset na internetu tak jako ostatní části našeho vysílání. Hudbu na webu tedy lze vysílat jen živě, což snižuje pravděpodobnost poslechu. I tak chceme procento hudby v našem vysílání zvýšit. Od dubna plánujeme nový pořad o českém folkloru.
Kolik lidí pracuje v zahraničním vysílání?
V současné době má ČRo7 šedesát sedm zaměstnanců. V každé z šesti jazykových redakcí je 7 lidí (zhruba polovina redaktorů jsou cizinci), 5 lidí je v redakci internetu, zbytek tvoří technika, produkce a administrativa. Možná vás bude zajímat, že ještě v roce 1990 bylo v zahraničním vysílání přes 300 zaměstnanců. Po strukturálních změnách počátkem 90. let jich zbyla asi pětina. Lidí, kteří u nás pracovali přes listopadem 89, je dnes naprosté minimum.
Předpokládám, že nemáte k dispozici nějaké přesné průzkumy, ale lze aspoň odhadnout, kolik posluchačů ČRo7 poslouchá?
Exaktní průzkumy bohužel nemáme. Jsou příliš nákladné a používají je jen největší rádia typu BBC World Service nebo Deutsche Welle. Zcela upřímně však říkám, že i kdybychom je měli, tak vzhledem k rozptylu našich posluchačů by asi nebyly příliš vypovídající. Počet posluchačů usuzujeme z dopisového ohlasu a z návštěvnosti našich internetových stránek. Tak například v loňském roce Radio Praha obdrželo asi 19 000 ohlasů z celého světa, většinou formou dopisů. Říká se, že počet posluchačů desetinásobkem dopisového ohlasu. Nevím, může to být i víc i méně. V každém případě můžeme říci, že počet posluchačů se pohybuje v řádu desetitisíců, možná víc.
Máte statistiky vašeho internetového vysílání?
Jistě, protože internet lze měřit. Očištěná návštěvnost webu ČRo7 www.radio.cz překračuje půl milionu návštěv za měsíc. Pokud jde o poslechovost, registrujeme přes 40 000 poslechů měsíčně. Toto číslo zahrnuje poslechy všech našich produktů, tzn. živé vysílání, záznam vysílání, samostatné poslechy zpráv, příspěvků atd. Z rozdílu těchto dvou čísel je vidět, že většina návštěvníků preferuje informaci v textové formě. Naším nejoblíbenějším produktem jsou zprávy. Uživatelé je mohou zdarma odebírat – takových abonentů registrujeme přes 10 000 z celého světa. Koncem minulého roku jsme zahájili podcasting.
Vysíláte na několika frekvencích v pásmu krátkých vln. Ve seznamu frekvencí jsem si přečetl, že stejné frekvence v různých časech využíváte pro pokrytí jiných oblastní světa. Znamená to, že v té době pokrýváte pouze tuto oblast nebo že je v této oblasti signál nejlepší?
Oblastmi příjmu v rozvrhu vysílání vždy označujeme území, kam se soustřeďuje maximum elektromagnetické energie odražené od ionosféry. Příjem je obvykle možný i v sousedních oblastech. Kmitočty se volí tak, aby optimálně vyhovovaly podmínkám šíření do cílových oblastí. Podmínky se mění v závislosti na délce vysílací cesty, denní a roční době a cyklu sluneční aktivity. Z tohoto důvodu lze stejný kmitočet použít během dne pro jinou oblast než například večer nebo v noci.
Toto směrování signálu dokážete nějak ovlivnit nebo souvisí jen se změnou podmínek k šíření krátkých vln?
S výjimkou vysílání pro nejbližší oblasti, kdy používáme antény všesměrové s víceméně kruhovým vyzařovacím diagramem, jsou všechny antény směrové. Při jejich volbě se bere v úvahu pod jakými úhly soustřeďují energii jak v horizontální tak i vertikální rovině. Jak vyplývá z předchozí odpovědi, volba antény musí být sladěna s volbou kmitočtu. Jinými slovy ani anténa s nejlepšími směrovými vlastnostmi nezajistí v dané oblasti příjem pokud neexistují příznivé podmínky pro šíření použitého kmitočtu.
Máte přehled, kde je o ČRo7 největší zájem?
Ano. Vůbec nejvíc ohlasů je na naše anglické vysílání, a sice v západní Evropě, na středním Východě a v severní Americe. Druhou největší posluchačskou skupinou jsou Němci. Je vidět, že díky historické blízkosti se o nás Němci stále hodně zajímají. Patří taky k technicky nejnáročnějším posluchačům a poslouchají nás i přes satelit. Vysílání přes satelit je další platformou, které Radio Praha vedle krátkých vln, internetu a některých lokálních rebroadcasterů využívá. Kromě Czechlinku jsou naše vysílání slyšet na satelitních kanálech společnosti World Radio Network v Evropě, Americe i Asii.
Z jakých nejexotičtějších krajů jste dostali potvrzení o příjmu?
Ohlasy dostáváme třeba i z Jižní Afriky, Japonska, Nového Zélandu, nebo ze samého jihu Ameriky. Občas se nám ozvou čeští námořníci, kteří se plaví na zahraničních lodích po světových oceánech. Pro ně představujeme doslova jediné spojení s domovem. Určitou kuriozitou bylo naše vysílání pro české vojáky v Kuvajtu v roce 2003. Do Kuvajtu jsme dokonce poslali několik krátkovlnných přijímačů, aby nás vojáci mohli poslouchat.
Kolik ročně rozešlete QSL lístků?
Ročně rozešleme zhruba 10 000 QSL lístků, jimiž odpovídáme na poslechové zprávy našich posluchačů. Nejvíc jich odesíláme do Evropy, na blízký a střední Východ a do Ameriky. Každoročně vydáváme novou sérii QSL lístků, jsou k vidění na www.radio.cz. Řada posluchačů QSL karty pečlivě sbírá. Letos v létě budeme slavit 70. výročí zahájení krátkovlnného vysílání a chceme naše nejpilnější posluchače pozvat do Prahy.
Jak se díváte na digitalizaci vysílání?
Digitalizace v oblasti rozhlasového vysílání přináší nové možnosti, ale není samospasitelná. Dělal jsem si takový malý průzkum, jak je to s digitálním poslechem rozhlasu v Británii, která je v digitalizaci nejdál. Vyšlo mi, že tam nejvíc lidí poslouchá digitální rozhlas přes satelit na platformě Sky, kde je nabídka nejširší, a to navzdory velké propagaci rozhlasového vysílání v T-DAB a DVB-T. Je velmi ošidné masivně investovat do rozhlasové digitalizace, protože bychom mohli vsadit na špatného koně. Ukazuje to příklad Švédska a Finska, které v systému T-DAB utopily velké peníze, ale výsledky se nedostavily. Dnes je DAB v těchto zemích redukován. Jinými slovy rozhlasové vysílání bude ještě dlouho symbiózou klasického FM/AM vysílání a některých digitálních technologií.
Z hlediska přenosu signálu na dlouhé vzdálenosti je pro zahraniční vysílání nejvhodnější systém DRM. Ve srovnání s T-DAB a DVB-T má své přednosti i nevýhody. Mezi nevýhody patří to, že umožňuje vysílat na jedné frekvenci jen jeden program a nemá tak vysoký bitový tok jako ostatní systémy. Naopak výhodou je jeho dosah i to, že k vysílání není třeba nových licencí, protože DRM se vysílá ve stávajícím AM pásmu, tj. od 150 kHz do 30 MHz (pásmo dlouhých, středních i krátkých vln). V loňském roce bylo rozhodnuto o expanzi DRM i do klasického FM pásma do 108 MHz. Z toho vyplývá, že DRM může vysílat lokálně i mezinárodně. Dnes v DRM vysílá řada krátkovlnných stanic, na středních vlnách ho zkouší např. německá RTL. Rozvoj DRM bude záviset na rozšíření přijímačů. Loni bylo představeno několik prototypů přenosných rádií, kombinujících příjem AM/FM, DAB a DRM. Letos by se měly dostat na trh. Pokud se budou prodávat, dovedu si představit, že i Radio Praha bude brzy část svého programu vysílat v DRM. I zde ale platí, že do budoucna půjde o kombinaci klasického AM a digitálního vysílání. Celý svět se najednou nezdigitalizuje.
