Ačkoliv při poslechu německých rádií člověk pocítí oproti naším rozdíl, stejně jako třeba při poslechu slovenských stanic, dá se říct, že česká, německá, rakouská a slovenská rádia jsou si dost podobná. Trochu jinak už je tomu ale v případě Francie a Španělska. Tam požívají velké obliby tzv. všeobecná rádia, francouzsky nazývaná radios généralistes a ve Španělsku radios generalistas nebo cadenas generalistas. Ty se vyznačují velkým podílem mluveného slova. Tyto stanice, ať už veřejnoprávní nebo privátní, přináší velké množství rozhovorů, talk-shows, zpráv, příspěvků o pozadí událostí, rozhovorů, telefonátů atd. Pro českého nebo německého posluchače by asi několikaminutové příspěvky v telefonní kvalitě byly těžko snesitelné. Dnes se tedy podíváme do Francie.
Veřejnoprávním rozhlasem je Radio France, které vysílá tyto programy: France Inter, což je s desetiprocentním podílem na trhu nejposlouchanější stanice Francie a její formát je právě zmiňované radio généraliste, tedy talk-formát. Druhý program France Culture se zabývá kulturou. Klasickou hudbu hraje France Musiques.
Čtvrtý program France Info je zpravodajskou stanicí. Formát zavedený tady posloužil při tvorbě podobných rádií v Německu a ovlivnil i tvůrce Rádia Česko. Stanice vysílá od 1. června 1987 24 hodin denně zprávy. Sedmiminutový žurnál běží v celou a v půl. Ve čtvrt a ve tři čtvrtě jsou fleše, ve 23. a v 53. minutě hodiny upozorňuje fleš na hlavní témata žurnálu, který přijde za sedm minut. Zbylý čas vyplňuje sport, ekonomika a kultura. Podíl na trhu dosahuje skoro deseti procent a podle průzkumu je France Info nejdůvěryhodnější stanici Francie. Ve většině měst se dá naladit na frekvenci 105,5 MHz.
France Bleu je zastřešujícím programem sítě regionálních stanic Francouzského rozhlasu. Mládeži je určeno Le Mouv´. Posledním programem je pak FIP, metropolitní program pro Paříž, Štrasburk, Bordeaux a Nantes. Tato stanice se od svého založení v roce 1971 příliš nezměnila. Hraje jazz, pop, francouzský chanson, filmovou hudbu a world music. Program nevysílá žádnou reklamu a přerušován je jen deset minut před celou zprávami a regionální dopravou. Od roku 1982 patří každý večer od 19.30 do 21 hodin vysílání moderovanému pořadu Jazz à FIP. Stanice vysílá i přímé přenosy koncertů. V roce 1997 byl prezident Radia France Jean-Marie Cavada donucen konkurencí privátních stanic přenechat některé frekvence FIP populárnějšímu Le Mouv´ případně regionálním stanicím France Bleu. Kromě sítě VKV vysílačů šíří FIP svůj signál přes internet, satelit a také kabelem.
Pro posluchače v zahraničí vysílá Radio France International založené roku 1975. Původně patřilo RFI pod Radio France, od roku 1987 je ale samostatnou společností. RFI vysílá po kabelu, přes satelit, přes VKV (i v Praze na 99,3 MHz), SV a KV a dá se přijímat na celém světě. Převáděcí stanice jsou v Gabunu, Francouzské Guayaně a na Kypru. Ve spolupráci s Deutsche Welle, Radio Japan a Radio China International (viz Nevšední svět krátkých vln – China Radio International)si navzájem půjčuje vysílače i s těmito rozhlasy. Radio France International vysílá celkem v 19ti jazycích.
Radio France mělo monopol na vysílání do roku 1982. Soukromá rádia ale i přesto existovala. Vysílala z pohraničních oblastí sousedních států na dlouhé vlně. Tyto stanice vysílají na DV do dneška, současně ale pokrývají celou Francii sítí VKV vysílačů. Studia většinou byla v Paříží, vysílače byly ale na okraji jiných státu, byly tedy na periférii a těmto stanicím se proto říká radios périphériques. Dodnes jsou velice oblíbená.
Mezi tato rádia patří i známá Europe 1 (podíl na trhu přes devět procent) koncernu Lagardere. Europe 1 vzniklo v padesátých letech v Sársku, které bylo pod francouzskou správou. Od roku 1959 se na vysílání podílel i francouzský stát. Signál na dlouhé vlně šířily dva 200 kW vysílače v sárském Felsbergu v Německu. V roce 1976 byly instalovány dva vysílače po 1 000 kW. Vysílání je nasměrováno na západ a naopak ve východním směru je tlumeno.
I další stanice vysílaly z jiných států. RTL z Lucemburska, Radio Monte Carlo z Monaka a Sud Radio z Andorry. Z tohoto malého státečku se v roce 1981 přestěhovalo do francouzského Toulouse. Signál je slyšet na jihu Francie na VKV a také na SV.
Klasická hudební rádia jak je známe u nás ve Francii mají také. Nejsou ale tolik oblíbená jako ta více upovídaná. Často se jedná o druhý program k už existujícímu radio généraliste. Příkladem je například Europe 2 nebo RTL 2. Dalšími hudebními stanicemi jsou Fun Radio, Rire et Chansons, MFM, RFM, Chérie FM nebo Sky Rock či Nostalgie. V Bretani vysílá Sing Sing Radio. To hraje hlavně reggae, world music a rock šedesátých a sedmdesátých let.
Patří sem i známá skupina rádií NRJ. Ta působí v řadě zemí Evropy, kde se k názvu sítě ještě dodává Energy. Ve Francii stačí jen vyslovit zkratku NRJ a už to samo o sobě zní jako energie. Zkratka NRJ znamená Nouvelle Radio de la Jeunesse, což je něco jako nové rádio pro mladé. NRJ je nám známé i ze sousedního Německa a Rakouska, viz NRJ se chce v Německu dál rozrůstat . Vysílá ale také v Norsku, Švédsku, Finsku, Dánsku, Švýcarsku, Belgii a dokonce i Bulharsku. NRJ začalo vysílat v roce 1981 v Paříži. Playlist obsahuje hlavně Top 40. Do skupiny NRJ patří i zmiňované stanice Nostalgie, Chérie FM a Rire et Chansons.
Radio FG vysílá od roku 1981 z Paříže. Zkratka FG má dva významy. Fréquence gaie nebo fréquence gay, což znamená buďto čilá frekvence nebo teplé rádio. V roce 1992 začalo Radio FG hrát jako první ve Francii elektronickou hudbu a vešlo ve známost jako stanice hrající techno. V současnosti se program zaměřuje na house a popmusic. Elektronickou hudbu hraje internetová stanice underground fg. Radio FG je důležitým prvkem na franko-iberské housové scéně. Hrálo tady už šedesát slavných DJs. Například Armand van Helden nebo Bob Sinclair.
Příště se vypravíme do sousedního Španělska.
